Quindar
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá řada dalších podivností, které v kontextu toho, co platí na Zemi,
Evropská kosmická agentura ESA jménem polské vlády prodloužila smlouvu se společností Creotech Instruments na vývoj a vypuštění čtvrté družice pro polskou konstelaci pro pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis). Díky tomuto prodloužení má smlouva nyní hodnotu přes 59 milionů eur. V říjnu 2023 polské ministerstvo vývoje a technologií pověřilo ESA dohledem nad vývojem sítě CAMILA. Tato síť má být využívána v širokém spektru aplikací včetně analýzy pro zemědělce, správu půdy, či reakcí na mimořádné události. Projekt byl také navržen tak, aby posílil schopnosti Polska v oblasti výroby družic.
Program NIAC od agentury NASA se v mnoha ohledech vymyká běžným standardům, na které jsme u kosmických agentur zvyklí. Jeho úkolem je podporovat teoretické návrhy, které jsou zatím velmi daleko od možnosti praktického uplatnění, ale skrývají v sobě značný potenciál do budoucna. Často vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi příběhů a možná právě proto jsou tak populární. Dávají nám možnost přičichnout k tomu, jak možná bude vypadat budoucnost. Dnes si představíme další návrh, který NASA prostřednictvím programu NIAC podpořila.
Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou mezeru v globálních družicových pozorovacích systémech. Dodá také profily vodních kapek
Dnes opět přichází čas na další projekt, který vypadá, jako kdyby vypadl ze sci-fi. Přesto se jedná o vážně míněnou záležitost, kterou dokonce agentura NASA finančně podpořila, aby bylo možné prostudovat její reálné možnosti. Agentura má k tomuto účelu vytvořený program NIAC, v rámci kterého podporuje odvážné technologické nápady, které mají k praktickému využití zatím daleko. Důležité však je, že mají potenciál a nejsou to žádné nepodložené nesmysly. Dnes se podíváme na návrh, jak stavět velké vesmírné konstrukce.
Gennadij Krasnikov, prezident Ruské akademie věd se pro portál iz.ru rozpovídal o financích na ruskou kosmonautiku, o plánech na robotické rovery, či o přistání na Venuši. Poslat na oběžnou dráhu novou družici pro biologické výzkumy, rover na Měsíc, či automatickou sondu k Venuši, ale i pátrat po životě ve vesmíru. Takové plány jsou předpokládány ve federálním plánu kosmické vědy do roku 2036. Rozhovor s Krasnikovem probíhal v době, krátce po startu družice Bion-M2. Vědec také uvedl, že průzkum Měsíce bude probíhat za pomoci robotických průzkumníků. Příslušný program připravuje Vesmírná rada RAS. V průběhu tohoto desetiletí mají ruští odborníci vypustit šest lunárních misí, dvě astrofyzikální observatoře a dvě vědecká zařízení pro studium Slunce a kosmického počasí, jednu automatickou meziplanetární stanici a alespoň jednu novou biologickou družici. Společná agentura Ruské akademie věd a Roskosmosu bude sledovat termíny kosmických projektů.
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Evropská kosmická agentura vydala výzvu spojenou s výběrovým řízením na vývoj zařízení pro průzkum Marsu, které by bylo vybaveno technologií mávajících křídel. Ve výzvě publikované 8. srpna agentura uvádí, že pohonný systém založený na mávání křídly by poskytl vyšší energetickou účinnost, manévrovatelnost, strukturální pevnost a přizpůsobitelnost než klasické vrtulníky, či jiné alternativy s pevnými křídly. Výsledkem je, že agentura zahajuje práce na vývoji malého stroje, který by byl vybaven pohonným systémem založeným na mávání křídly. Použit by měl být pro provádění „autonomních lokálních měření u povrchu Marsu.“
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Americká kosmická agentura oznámila výběr tří přístrojů, které poletí k Měsíci. Dva z nich se mají připojit na vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) a jeden je určen pro oběžnou dráhu. LTV je součástí snah NASA o průzkum povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Bude to také po půl století první lunární dopravní prostředek řízený posádkou. LTV má pojmout dva astronauty, ale může být ovládáno i dálkově bez posádky. Umožní tak expertům z NASA získat více vědeckých dat a splnit více průzkumných cílů na větší ploše.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.