sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

Na co se těšit v roce 2026? (Pilotovaná kosmonautika)

Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.

Na co se těšit v roce 2026? (Bezpilotní kosmonautika)

Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.

SDA rozdělila 3,5 miliardy dolarů mezi 4 firmy – dostane 72 družic

Americká Space Development Agency (SDA), která spadá pod Kosmické síly přidělila čtyřem firmám zakázky v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů. Tyto společnosti nyní zahájí stavbu družic pro družicovou síť agentury SDA třetí generace. Agentura uzavřela smlouvy s pevnou cenou typu Other Transaction Authority (OTA) se společnostmi L3Harris Technologies, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Rocket Lab na výrobu celkem 72 družic pro Tracking Layer Tranche 3 (TRKT3 – Sledovací vrstva Tranche 3) konstelace Proliferated Warfighter Space Architecture (PWSA) na nízké oběžné dráze Země. „Sledovací vrstva Tranche 3, jakmile bude integrována do transportní vrstvy PWSA, výrazně zvýší pokrytí a přesnost potřebnou k uzavření řetězců ničení proti pokročilým hrozbám protivníka,“ řekl úřadující ředitel SDA Gurpartap „GP“ Sandhoo. „Síť bude zahrnovat kombinaci varování před raketami a sledování raket, přičemž polovina užitečného náklad celé sítě bude podporovat pokročilé mise protiraketové obrany, aby držela krok s vyvíjejícími se hrozbami.“

NIAC – Sny o budoucnosti #25 TOBIAS

Dnes opět vychází článek, který nás na chvilku odnese z reality všedních dnů do budoucnosti, jejíž součástí jsou vyspělé technologie, které se nám dnes jeví jako sci-fi. Aby se však tyto technologie mohly jednou rozšířit, musí se jim od začátku věnovat příslušná pozornost. Oddělit zrno od plev, odlišit, která technologie má skutečný potenciál měnit svět a která je jen uměle nafouklou bublinou, jejíž realizaci brání různé překážky, není snadný ani rychlý proces. Aby mohl probíhat, připravila agentura NASA program NIAC, který podporuje nadějné projekty, jejichž praktické využití je možné minimálně až ve střednědobém horizontu. Dnes se podíváme na projekt TOBIAS alias Tethered Observatory for Balloon-based Imaging and Atmospheric Sampling.

NASA vybrala dva vědecké přístroje pro misi Artemis IV

NASA rozhodla, které dva vědecké přístroje se v rámci mise Artemis IV podívají na povrch Měsíce, konkrétně do jižních polárních oblastí. Přístroje zlepší naše znalosti lunárního prostředí, čímž podpoří další průzkumné akce NASA na Měsíci a jednou i dál na Marsu. „Program Apollo nás naučil, že čím dál je lidstvo od Země, tím závislejší jsme na vědě, abychom ochránili a udrželi lidský život na jiných tělesech,“ říká Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodává: „Vysláním těchto dvou vědeckých přístrojů na povrch Měsíce, tedy na náš testovací polygon, se NASA stává světovým lídrem ve vytváření mezihvězdného průvodce přežitím lidstva, který má zajistit zdraví a bezpečnost našich kosmických lodí a lidských průzkumníků, když se vydáváme na epickou cestu zpět na Měsíc a dále na Mars.“

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 6 – CZPAD

Během letošního Czech Space Weeku se poprvé představilo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny se chystají na národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali mnoho zajímavých údajů k jednotlivým projektům. Z těchto podkladů vychází náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden v něm vychází nový díl věnovaný jednomu experimentu. Texty sice nesou mé autorství, ale nejde o původní tvorbu. Vznikají úpravou oficiálních tiskových materiálů, aby se daly lépe číst. Série postupuje podle abecedy. Pátým pokračováním je projekt CZPAD. Má podtitul Aktivní dozimetrický systém pro mise do hlubokého vesmíru. Na jeho vývoji pracuje Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. Do projektu je zapojena také společnost Universal Scientific Technologies s.r.o. (UST) jako subkontraktor.

Členské státy ESA se zavázaly k největším příspěvkům

Na zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách byly schváleny největší příspěvky v historii Evropské kosmické agentury ve výši 22,1 miliardy eur. Ministři a vysocí zástupci z 23 členských států, přidružených i spolupracujících států potvrdily podporu klíčových vědeckých, průzkumných a technologických programů společně s významným navýšením rozpočtu kosmických aplikací – od pozorování Země, přes navigaci až po telekomunikaci. Tyto tři elementy jsou rovněž zásadní pro evropskou iniciativu European Resilience in space (Evropská odolnost v kosmickém prostoru), která představuje společnou reakci na kritické potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti v kosmickém prostoru.

Gateway (listopad 2025)

Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou národní prioritou. Do zákona H.R.1 Kongres přidal pro program Gateway potřebné finanční prostředky, prezident Donald Trump pak zákon podepsal 4. července. Zákon kromě Gateway také částečně financuje přípravu dvou pilotovaných návštěvních a montážních misí Artemis IV a Artemis V. Platnost zákona nakonec akceptoval i Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu a navzdory počátečním náznakům neblokuje uvolňování schválených finančních zdrojů. Výrobní práce nebyly ukončeny a vzhledem k zařazení mezi prioritní programy pokračovaly bez přerušení i po prvním říjnu, bez ohledu na 43denní vládní shutdown.

Blue Origin chystá vylepšení pro New Glenn

Společnost Blue Origin oznámila sérii vylepšení rakety New Glenn, která mají společně zvýšit její nosnost a zvýšit startovní kadenci při posílení spolehlivosti. Zmíněná vylepšení se týkají řady oborů – od pohonu, přes nosnou strukturu, avioniku, znovupoužitelnost, či činnosti spojené s přistáváním a budou postupně zaváděna do nadcházejících misí New Glenn, počínaje už misí NG-3. Jedním z hlavních vylepšení bude nasazení výkonnějších motorů na oba stupně rakety. Celkový tah sedmi kyslíkometanových motorů BE-4 na prvním stupni se tak zvýší ze současných 17,219 MN na 19,928 MN. Motory BE-4 již na testovacích stanovištích prokázaly, že se současným stavem pohonných látek zvládají tah 2,7 MN. Jejich tah se má ještě letos zvýšit až na 2,84 MN díky použití podchlazených pohonných látek. Připomeňme ještě, že současné motory produkují tah 2,44 MN. Změny se však dotknou i druhého stupně. Celkový tah dvou kyslíkovodíkových motorů BE-3U se v průběhu několika příštích misí zvýší z původního návrhu 1,423 MN na 1,779 MN. Motory BE-3U již na testovacím stanovišti prokázaly, že zvládnou tah 0,94 MN.

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 4 – CONREX

Na letošním Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů připravovaných pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici. Novináři tehdy získali množství zajímavých detailů o jednotlivých projektech – a právě těm se věnuje náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden u nás najdete nový článek zaměřený na jeden z těchto experimentů. Ačkoli jsou texty publikovány pod mým jménem, nepovažuji je za původní autorské dílo – vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které jsem jen upravil, aby se lépe četly. Série postupuje podle abecedního pořadí, takže čtvrtým v řadě je projekt CONREX, nesoucí podtitul Nanoroboti pro biomedicínu. Na jeho vývoji spolupracují VŠB–TUO a TRL-Space.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.