Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První díl jsme zakončili ruským skafandrem Orlan-E, určeným pro vycházky po rudé planetě. Dalšími technologickými novinkami se Ruská federace zatím nepochlubila a tak se tentokrát vypravíme do Země vycházejícího Slunce, kde také experimentují na poli nových skafandrů. V druhé, obsáhlejší části článku se zaměříme na Spojené státy americké, jejichž astronauti si zatím jako jediní mohli vyzkoušet chůzi po jiném nebeském tělese. Nejprve se podíváme na experimentální prototyp, sloužící k ověření technologií nutných pro návrat na Měsíc a výpravy k asteroidům. Dále se zaměříme na nový skafandr, který se bude testovat za pár let na ISS a jednou by v něm astronauti mohli chodit po Marsu. Lehce se zmíníme o ochranném skafandru pro kosmické turisty.
Pokud si myslíte, že oblek na úvodním obrázku je jen nefunkčním konceptem nadějného designéra, tak vás závěr článku vyvede z omylu.
Při zběžném pohledu na dnešní kosmonauty v porovnání se starými fotografiemi a záznamy, by se mohlo zdát, že se na poli vývoje kosmických skafandrů od 80. let minulého století nic moc neděje. Ano, dlouhou dobu to byla docela pravda. Koncepce skafandrů prodělávala pouze drobné evoluční či pouze kosmetické změny.
Nyní s příchodem nových technologií a výrazných pokroků v materiálovém inženýrství i u skafandrů nastal čas pro zcela nové koncepce a neotřelé postupy. Skafandry pro nejbližší dekády, které jsou v poměrně pokročilém stádiu vývoje, stále hodně připomínají své starší bratříčky. Ovšem vesmírné obleky pro vzdálenější budoucnost, nacházející se ve stavu počítačových studií a prvních prototypů jsou natolik futuristické, až se zdráháme uvěřit, že by jednou mohly dojít reálného nasazení v kosmu.
NASA se rozhodla, že se nenechá zahanbit Japonci a trumfne jejich první solární plachetnici IKAROS, která si vyrazila v roce 2010 okolo Venuše. Zatímco japonská plachta zabírala 200 m2, ta americká má mít plochu 1200 m2. Do kosmu se podívá příští rok. Celý projekt se nazývá Solar Sail Demonstration avšak plachetnice samotná se honosí názvem Sunjammer k připomenutí 50. výročí vydání (původně) stejnojmenné povídky A. C. Clarka o závodu slunečních plachetnic od Země k Měsíci.
Životnosť Hubblovho vesmírneho teleskopu sa postupne kráti. Američania už raketoplány poslali do dôchodku a Ďalšia servisná misia teda nepripadá do úvahy. No nemusíme byť smutní. Stroj, ktorý tu bol už od roku 1990 každú chvíľu prestane fungovať, ale už sa pripravuje jeho nástupca. Bude ním infračervený Vesmírny teleskop Jamesa Webba. So zrkadlom s priemerom 6,5 metrov bude zároveň aj jednoznačne najsilnejším teleskopom, akým ľudstvo v dobe vypustenia bude disponovať. V roku 2018 sa teda konečne dočkáme pokroku v oblasti astronómie.
Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.
Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu. Za tímto účelem založil společnost Inspiration Mars, která by ráda v roce 2018 poslala dva astronauty k Rudé planetě a vrátila je zpátky. Má vizi, které věří, vychází z existující techniky, přesto mu jedna věc chybí. Ano, hádáte správně, jsou to peníze. Je tedy otázkou, jestli tento projekt skončí v propadlišti dějin, nebo se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky.
Vraťme se imaginárně do roku 1994. V létě měli vědci mimořádnou možnost – poprvé v historii sledovali srážku dvou těles Sluneční soustavy. Planeta Jupiter tehdy svými slapovými silami roztrhala kometu Shoemaker-Levy 9 a pak se srazila s jejími úlomky. Planetologové měli možnost ze srážky vyčíst mnoho zajímavých informací. A nyní se zdá, že by se mohla tato výjimečná podívaná opakovat. Cílem ale nemá být Jupiter, ale Mars.
V minulém dílu naší minisérie o výzkumu Merkuru jsme si představili dlouhou cestu, která vedla až k sondě, jež se usadila na jeho orbitě. Podívali jsme se na historii průzkumu této planety a na objevy sondy Mariner 10. Poukázali jsme na to, že dostat se k Merkuru je poměrně náročné a ještě mnohem náročnější je zakotvit na jeho oběžné dráze. Dnes se podíváme na působení a objevy sondy MESSENGER, jež v březnu oslaví dva roky od svého navedení na orbitu planety. Merkur se v našich očích pod drobnohledem nového souputníka hodně změnil. Přístrojové vybavení MESSENGERU nám odhalilo mnoho nečekaných skutečností. Pojďme se na ně blíže podívat.
Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.
Jako správná soukromá firma umí SpaceX nadchnout. Když se v dubnu roku 2011 na jejich stránkách objevilo heslo „SOMETHING BIG IS COMING“ s datem tiskové konference, kde dojde k odhalení toho něčeho velkého, vzbudilo to oprávněný zájem většiny informačních serverů a všech nadšenců kosmonautiky. A to, co přišlo, bylo vskutku velké. Na konferenci byl oznámen vývoj rakety Falcon Heavy. Rakety, která je dvakrát silnější, než současná nejsilnější raketa Delta IV Heavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.