DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na bezpečnost a jednoho z mála opravdu „fyzických“ tréninků, který simuluje omezení práce ve skafandru.
Po vyhodnocení letového harmonogramu na Mezinárodní kosmickou stanici NASA i další partneři přizpůsobili termíny startů několika nadcházejících misí. Tato aktualizace harmonogramu lépe sladí plánování misí, logistiku a načasování nadcházejících letů s cílem podpořit provoz kosmické stanice. V dnešním článku si představíme nejčasnější možné příležitosti ke startům pilotovaných i nákladních misí s americkou účastí / podílem. Jde tedy o termíny NET (No Earlier Than = Ne dříve než) a u každého ještě bude záviset na operační připravenosti.
Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.
Raketa Falcon 9 by měla zítra ráno našeho času vzlétnout z rmapy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Jejím hlavním nákladem je tentokrát přibližně půltunová jihokorejská družice CAS-500 2, která má poskytovat snímky zemského povrchu s rozlišením půl metru v panchromatickém a 2 metry v barevném režimu. Spolu s tímto hlavním nákladem se pod aerodynamickým krytem ukrývá 45 malých družic a CubeSatů. Jako už bývá u raket Falcon zvykem, i tentokrát proběhne pokus o přistání prvního stupně. Ten bude použit po 33. a pokusí se dosednout na betonovou plochu LZ-4, která se nachází v těsné blízkosti rampy SLC-4E. Pro všechny zájemce bude připraven živě a česky komentovaný přenos.
Odhadovat, co bude hlavním tématem dubnových Vesmírných výzev by bylo jako nošení sov do Atén. Není to žádné jiné téma než let Artemis II okolo Měsíce. Kromě této události, na níž fanoušci kosmonautiky čekali bezmála 60 let, vám Vesmírné výzvy nabídnou například start rakety New Glenn s družicí BlueBird 7, Start Falconu Heavy s družicí ViaSat 3 F3, mise zásobovacích lodí Cygnus NG-24 a Progress MS-34 nebo přípravu mise IFT-12 či starty družic Amazon Leo na dvou různých nosičích. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy
Raketa Zenit patřila k těm nejzajímavějším nosičům, které vznikly na přelomu sovětské a postsovětské éry. Na svou dobu šlo o inovativní a dalo by se říci až o nadčasovou technologii. Byl to takový skrytý klenot. Raketa měla extrémně výkonné motory. První stupeň poháněl legendární RD-171 – dodnes jeden z nejsilnějších kapalinových motorů, jaký kdy vznikl. Zapracovalo se i na obsluze. Zenit byl navržen tak, aby potřeboval minimum příprav a lidí, kteří se o předstartovní procedury starají, a využíval ekologičtější palivo: kapalný kyslík + petrolej (RP-1), žádné toxické hydraziny jako u raket Proton.
Premiérový start ruské rakety Sojuz-5 proběhl včera ve 20:00 SELČ. Raketa odstartovala ze vzletové rampy 45/1, který je součástí komplexu Bajtěrek na kosmodromu Bajkonur. Let byl pouze suborbitální. Podle Roskosmosu pracoval první i druhý stupeň rakety správně a hmotnostní maketa nákladu dopadla do předem vytyčené oblasti v Tichém oceánu. Počátek vývoje sahá až do prvních měsíců roku 2013, kdy byl ještě interní iniciativou konstrukční kanceláře CSKB-Progress. O dva roky později se vývoj rakety Sojuz-5 stal součástí strategického plánu Roskosmosu. Důvodem bylo ukončení spolupráce po ruské anexi Krymu v roce 2014. De facto tak skončila výroba a provozování nosných raket Zenit vyráběných v ukrajinském závodě Pivdenmaš (Južmaš).
Na Kennedyho kosmickém středisku probíhají přípravy na to, že ze zdejší rampy 39A má už začátkem září odstartovat Falcon Heavy od firmy SpaceX s teleskopem Nancy Grace Roman. Ten má nabídnout hluboké, panoramatické rozhledy do vesmíru a vytvářet nikdy nespatřené obrazy, které přinesou revoluci do našeho chápání vesmíru. Než však teleskop Nancy Grace Roman opustí startovní rampu a vydá se do kosmického prostoru, bude na něj čekat celá plejáda úkolů včetně kompletní závěrečné inspekce, kontrol, plnění pohonnými látkami v Payload Hazardous Servicing Facility (PHSF) na Kennedyho středisku.
Space Rider je na dobré cestě stát se první evropskou znovupoužitelnou kosmickou lodí. Bezpilotní robotická laboratoř bude moci zůstat na oběžné dráze až dva měsíce. Díky dveřím nákladového prostoru bude moci plnit celou řadu úkolů. Na konci své mise se jeho návratová kabina vrátí na Zemi a s pomocí parafoilu (padák ve tvaru křídla) dosedne na ranvej. Zatím žádná provozovaná kosmická loď nebyla navrhována na cílené přistání s parafoilem, proto probíhají intenzivní zkoušky celého systému. Model určený ke shozovým testům byl postaven v rumunském městě Craiova na Rumunském národním institutu pro letecko-kosmický výzkum Elie Carafoli (INCAS) a následně byl přeprave do italské Capuy do Italského letecko-kosmického výzkumného střediska CIRA. To zodpovídá za design, integraci a implementaci shozových testů.
Ohýbání časoprostoru nepatří jen do sci-fi filmů. Ve skutečném světě můžeme vidět efekty takového ohýbání, kterými gravitace působí na časoprostor a vytváří gravitační čočky. Extrémní gravitace masivních objektů (jako jsou obrovské galaxie či kupy galaxií) deformuje tvar časoprostoru a může ohnout světelné paprsky přicházející zpoza těchto objektů. Ohnutí časoprostoru pak způsobuje, že tyto masivní objekty fungují jako obrovská zvětšovací skla. Světlo z objektů v pozadí, které by jinak bylo zastíněno, totiž v důsledku tohoto jevu necestuje přímo. Namísto toho se ohýbá kolem interagující hmoty, což často vytváří několik obrazů, protáhlé oblouky, či dokonce kompletní prstence, které mají přívlastek Einsteinovy. Jeden takový nedávno objevil teleskop Euclid od Evropské kosmické agentury.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.