Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Řídicí středisko Eumetsatu v německém Darmstadtu převzalo 9. září kontrolu nad nejnovějším přírůstkem do své flotily meteorologických družic, družicí MTG-I2. Ta totiž předtím úspěšně dokončila fázi LEOP (Launch and Early Orbit Phase), která zahrnuje start a první činnosti na oběžné dráze. Do vesmíru byla vynesena 27. srpna letošního roku z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a nyní se již nachází na geostacionární oběžné dráze ve výšce okolo 36 000 kilometrů nad Zemí. Během fáze LEOP, kterou v zastoupení Eumetsatu zajišťovala společnost Telespazio, byla navázána komunikace s družicí, její fotovoltaické panely byly vyklopeny a série přesných manévrů ji navedla na požadovanou pozici na oběžné dráze.

Zítřejší večer by nám svým startem měl zpestřit Falcon 9, který v rámci utajené mise USSF-153 pravděpodobně vynese na oběžnou dráhu další várku družic Starshield. Jde o speciálně navržené družice založenou na platformě Starlink upravenou podle potřeb a požadavků Vesmírných sil Spojených států. Umožňují tak například sledování cílů, optický a rádiový průzkum a včasné varování před raketovými útoky. První stupeň B1081 se v rámci USSF-153 vydá na svou sedmadvacátou misi a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You.

Na dnešní večer byl naplánován start rakety Sojuz-2.1b, která měla v 18:15 SELČ z bajkonurské rampy 31/6 vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-35. Nyní však již víme, že k tomu v daném termínu nedojde. První náznaky, že by se dnes nemuselo letět se začaly na veřejnosti objevovat v pondělí 7. září, tedy den po vývozu rakety na startovní rampu. Neoficiální informace se postupně zpřesňovaly, až se ukázalo, že pomyslný pes je v tomto případě zakopán ve třetím stupni rakety (nebo druhým, pokud nepočítáte pomocné stupně jako první stupeň). Jak upozornil Michal Václavík z České kosmické kanceláře, nemusí to nutně znamenat nějaký problém na tomto stupni. Předešlé lodě Progress vynášely rakety Sojuz-2.1a, ovšem Progress MS-35 má letět na Sojuzu-2.1b. Obě verze se od sebe liší právě třetím stupněm.

Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Tyto družice totiž shromažďují velké množství dat o životním prostředí a významně přispívají k poznatkům, které lidstvo v posledním desetiletí získalo o změně klimatu. Start třetí družice z této série zajistí další přísun těchto cenných informací.

Minulý týden pracovníci firmy Katalyst Space provedli praktické zkoušky a orbitální manévry k otestování schopností své robotické servisní družice LINK. Už dříve jsme informovali, že NASA a Katalyst Space výrazně zredukovaly plány této mise, která měla původně povytáhnout observatoř Swift na vyšší oběžnou dráhu. Problémy družice LINK s řízením své orientace v prostoru však tento plán překazily. Firma Katalyst však pokračuje v demonstraci co možná nejvíce schopností LINKU v kosmickém prostoru, aby nasbírala data využitelná pro budoucí technologie servisování družic a s tím spojené aktivity.

Právě dnes, 9. září, začíná v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit (International Space Summit), který spojí světové lídry, ministry, zástupce průmyslu i astronauty v klíčovém okamžiku pro budoucnost kosmonautiky. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vyzve evropské představitele, aby se zamysleli nad rolí, kterou si Evropa přeje hrát v příští éře průzkumu vesmíru, a nad mírou ambicí potřebnou k jejímu utváření.

Vloni na jaře došlo k mimořádné události. Do České republiky poprvé přiletěl speciálně upravený Airbus A310 s přídomkem Zero-G. Tento letoun poprvé umožnil nad územím ČR simulovat podmínky kosmického letu při snížené gravitaci a mikrogravitaci na palubě letadla s velkým průměrem trupu. Letu se tehdy zúčastnilo 26 mladých lidí z celé ČR, kteří si odnesli skvělé zážitky a později se stali ambasadory projektu Česká cesta do vesmíru. Jelikož se akce setkala s velkým úspěchem, rozhodli se organizátoři vybrat další posádku. Ano, speciálně upravený Airbus A310 Zero-G se vrátí do ČR příští rok v dubnu, aby umožnil dalším mladým lidem okusit ten nepopsatelný pocit, který většina světové populace nikdy nezažije. Alespoň trochu se tak budou moci přiblížit tomu, co zažívají astronauti. A kdo ví, třeba právě tento zážitek někoho inspiruje k tomu, aby svou profesní budoucnost spojil s technickými obory.

Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN (Mars Telecommunications Network). Má se jednat o komunikační systém nové generace, který by umožnil spolehlivou, širokopásmové komunikační a navigační služby pro současné i budoucí marsovské mise. Smlouva s pevně stanovenou cenou má maximální potenciální hodnotu zhruba 700 milionů dolarů a v jejím rámci má být nejpozději do 31. prosince 2028 dodán vysoce výkonná marsovská telekomunikační družice.

Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa, která by dosáhla oběžné dráhy. Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5. září ve 22:12 SELČ vypustila z norské základny Andøya Space Center svou raketu Spectrum. Přibližně o sedm minut později si již mohla zapsat své jméno do pomyslné knihy evropských kosmonautických prvenství, protože její raketa dosáhla eliptické oběžné dráhy kolem Země.

1. září večer na akci Space for Inspiration v dánské Kodani mohli zástupci Evropské kosmické agentury a společnosti ispace-Europe během slavnostního podpisu oslavit, že se MAGPIE má stát prvním evropským roverem na Měsíci. MAGPIE (celým jménem Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration) se má stát prvním vozítkem agentury ESA na Měsíci a počítá se s tím, že vydrží deset pozemských dnů, během kterých má studovat okolí jižního pólu Měsíce. Zde bude detekovat a měřit přítomnost vody a dalších těkavých látek, ale čeká na něj také analýza lunární podpovrchové geologie. Rover bude vybaven vrtačkou, analyzátorem těkavých látek, radarem, který penetruje povrch a detektorem neutronů. K jeho startu má dojít v roce 2029 a měl by zlepšit naše chápání měsíčního prostředí i zdrojů, které Měsíc obsahuje, což jsou kriticky důležité znalosti pro další fázi lunárního průzkumu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.