Isar Aerospace
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office) udělil společnosti BlackSky Technology modifikaci smlouvy na urychlení vývoje družic AROS pro sběr dat v širokém okolí.
NewOrbit Space, britský startup vyvíjející družice pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO), získal v investičním kole série A 18,5 milionu dolarů.
Společnost Axiom Space odhalila návrh dalšího prvku lunárního skafandru, který vyvíjí pro NASA ve spolupráci s návrhářskou společností Prada.
Společnost Quantum Space, vedená bývalým administrátorem NASA, která vyvíjí vysoce obratné kosmické družice pro mise národní bezpečnosti, vstoupí na burzu sloučením se společností pro speciální akvizice SPAC.
Společnost The Exploration Company provedla pádové testy kosmické lodi Nyx, kterou vyvíjí pro přepravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země před zkušebním letem v roce 2028.
Italský operátor Leaf Space 27. května představil novou službu vesmírného připojení. Technologie s názvem TreeNet si klade za cíl usnadnit bezproblémovou vesmírnou komunikaci tím, že s jednotlivými družicemi zachází jako s uzly v propojené komunikační síti.
Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené mise SOVA-S Evropskou kosmickou agenturou. Dále nás čeká krátké zhodnocení mise IFT-12, podíváme se také na přípravy na start čínské pilotované mise Shenzhou 23, či na konec vyšetřování anomálie druhého stupně rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Německá společnost OHB podepsala dohodu s Thales Alenia Space na výrobu, integraci a testy sondy EnVision pro Evropskou kosmickou agenturu. Vývoj mise EnVision vede společnost Thales Alenia Space na základě zakázky v hodnotě 367 milionů eur, která jí byla přidělena v únoru 2025. ESA věří, že prostřednictvím EnVision získá zevrubný přehled o Venuši. Podle agentury má tato mise prozkoumat planetu „od vnitřního jádra po horní atmosféru, charakterizovat interakci mezi jejími různými obálkami – atmosférou povrchem/podpovrchem a vnitřní strukturou.“
Evropská kosmická agentura se pustila do procesu, který má u mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zmírnit dopady toho, že Bílý dům i ve druhém roce po sobě v návrhu rozpočtu NASA počítá s eliminací většiny plánované podpory americké agentury. Jedna z těchto snah o omezení dopadů byla formalizována 5. května, když ESA přidělila kontrakt za 26,1 milionů Eur firmě Thales Alenia Space za vývoj teleskopů mise. Celkem budou misi LISA tvořit tři navzájem spolupracující sondy, které mají detekovat gravitační vlny z významných kosmických událostí, jako jsou srážky černých děr. Když ESA misi začátkem roku 2024 přijala, očekávalo se, že NASA poskytne část palubních subsystémů včetně laserových systémů, teleskopů a zařízení pro redukci rušení elektromagnetickými náboji.
První pokus o start mise IFT-12 v noci na dnešek skončil odkladem o 24 hodin. Na vině však nebyla raketa ani kosmická loď, ale startovní rampa. Jak na sociální síti X informoval šéf SpaceX, Elon Musk, na vině byl hydraulicky ovládaný kolík, který drží ramena věže na místě a který se nezatáhnul. SpaceX tedy zkusí štěstí podruhé už v noci na sobotu. Devadesátiminutové startovní okno se otevře v 0:30 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude opět u toho.
Po více než sedmi měsících konečně nastal čas na další testovací let největší rakety v historii lidstva, která tentokrát díky novým generacím obou stupňů znovu překonala svůj vlastní rekord, co se týče výšky, tahu i hmotnosti. Řeč je samozřejmě o Super Heavy Starship, přičemž dvanáctý testovací let, který nás právě čeká, můžeme považovat za začátek nové éry. Do akce se totiž poprvé dostane nejen nová generace motorů Raptor, rakety Super Heavy i lodi Starship, ale i zbrusu nová startovní rampa, která byla od základu předělána. Jak loď, tak i raketa jsou nyní poháněny Raptory třetí generace, které jsou aktuálně nejvyspělejší a nejnovější verzí, přičemž o nichž můžeme tvrdit, že se jedná o skutečné inženýrské mistrovské dílo. Oproti starší generaci se povedlo navýšit tah z 230 na 250 tun a dosáhnout většího tlaku ve spalovací komoře, který přesahuje hranici 300 barů. Co je ale hlavní, je kompletně přepracovaná konstrukce s integrovaným chlazením, která nejenže motor velmi zjednodušila, ale zároveň umožnila zbavit se tepelného štítu, který musely současné generace mít kvůli ochraně proti tepelnému namáhání při návratu kolem sebe. Díky tomu se se podařilo
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na sítí Linkedin zveřejnil 18. května status, který mluví o nutnosti začít s projekty evropské pilotované kosmonautiky. Je to natolik zajímavé čtení, že jsme vám jej přeložili a jeho plné znění najdete níže v tomto článku. ESA dlouhodobě spoléhala na partnerství, pokud jde o pilotované lety. Nyní se ukazuje, že závislost na partnerech v kritických a strategických odvětvích – kterým pilotovaná kosmonautika rozhodně je, není ideální. O evropské pilotované lodi se mluví už nějakou dobu, ale až nástup nového amerického prezident a změny v NASA, vytvořily podmínky, které mnohé evropské politiky a národy nutí změnit dosavadní směřování.
Mapy mohou ukázat více než jen to, kde se co nachází. Mohou také ukázat, jak se věci mění. Nové mapy umělého osvětlení ukazují, jak se noci na Zemi mění – někde dochází ke zjasňování, jinde naopak k tlumení svitu. Tyot mapy jsou založeny na nedávné analýze dat NASA Black Marble, která ukázala, že namísto postupného vzestupu umělého světla v průběhu téměř dekády byly vzory rozdílů mnohem podrobnější. Tato analýza svět, v němž se střídají průmyslové vzestupy a propady, stavební boom a výpadky proudu, ale i pozvolnější změny, jako jsou modernizace vyvolané politickými opatřeními.
Galaktická výduť Mléčné dráhy, bublinovitá oblast, která obklopuje galaktický střed, obsahuje husté soubory hvězd, planet a dalších, volně poletujících objektů. Vědci tuto oblast studují již desítky let pomocí bezpočtu pozemských i kosmických observatoří včetně Hubbleova a Webbova teleskopu. Brzy se k nim přidá i teleskop Nancy Grace Roman, který bude jako první studovat oblast výdutě v rámci svého primárního vědeckého úkolu. Bude přitom vycházet z ze všech dřívějších pozorování. Zorné pole nového teleskopu pokryje větší část oblohy a požadovanou oblast tak nasnímá rychleji než předešlé kosmické teleskopy, což umožní průzkum milionů hvězd a objevení tisíců nových exoplanet.
Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval. Typicky jsou podobné sluneční rádiové záblesky dlouhé jen pár hodin až dní. Ale tenhle konkrétní byl jiný. Ve chvíli, kdy skončil, měl za sebou 19 dní existence, což dalece překonalo očekávání vědců i předešlý rekord, který činil pouhých pět dní.
Spolupráce kosmických agentur je dnes naprosto běžnou součástí kosmonautiky. Zatímco některá partnerství jsou zcela běžná, třeba Evropa + Spojené státy, jiné spolupráce jsou, diplomaticky řečeno, neobvyklé. Vzpomeňme si třeba na loňský start americko-indické mise NiSAR. Na startovní rampě kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně dnes stojí raketa Vega-C, která pod svým aerodynamickým krytem urývá sondu SMILE, společné dílo Evropy a Číny. Jejím úkolem bude pořizovat během 40 hodin při každém oběhu první snímky zemské magnetosféry v pásmu měkkého rentgenového záření a ultrafialového záření. Na základě naměřený údajů vědci zjistí, jakými způsoby reaguje pozemské magnetosféra na neustálý proud slunečního větru, či jak se na celém procesu podílejí výrony koronální hmoty.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.