Francouzští zákonodárci navrhli přidělit symbolické 1 euro na program kosmického letounu VORTEX společnosti Dassault Aviation ve snaze přimět vládu, aby objasnila své finanční závazky vůči tomuto projektu. V pozměňovacím návrhu ze dne 16. října k návrhu francouzského státního rozpočtu na rok 2027 navrhlo 71 poslanců strany La France Insoumise vytvořit v rámci plánovaných výdajů na obranu samostatnou rozpočtovou položku pro program VORTEX.
Do kosmu se podívalo jen velmi málo lidí. Toto číslo sice neustále narůstá, přesto je to pořád výsada pro mizivé procento šťastlivců. To samo o sobě říká víc, než by někdo čekal. Zejména dlouhodobější mise jsou extrémně náročné, a to slovo extrémně přitom ani zdaleka nevystihuje celou podstatu. Jde zkrátka o mezní obor balancující na hranici lidských možností a schopností. Posouvá nás to ale vpřed. Každá mise, každý zásadní projekt nás žene kupředu a otevírá dveře novým možnostem. Příprava na cestu za hranice naší atmosféry nepředstavuje pouhý výcvik – je to nekompromisní prověrka fyzické odolnosti, psychické síly a absolutního soustředění, kde jakékoliv zaváhání ztrácí svůj prostor. Špičková věda se zde střetává s ryzí odhodlaností jednotlivce, jehož úkolem je reprezentovat národ v prostředí, které člověku přirozeně odpírá existenci.
Čínská agentura pro pilotované kosmické lety (CMSA) oznámila na konci října 2024 výběr dvou projektů, jejichž cílem je vývoj komerčních zásobovacích kosmických lodí pro stanici Tiangong. Vybrány byly dva návrhy: nákladní loď Qingzhou, vyvíjená Institutem pro inovace v oblasti mikrodružic Čínské akademie věd (IAMCAS), a znovupoužitelný raketoplán Haolong, vyvíjený Čchengtuským institutem leteckého designu, který je součástí čínské společnosti Aviation Industry Corporation of China (AVIC). Obě kosmické lodě mají doplnit již provozované zásobovací lodě Tianzhou, které v současnosti létají přibližně jednou za devět měsíců.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pohonné systémy pro mnohé družice nezbytnou součástí. Výrobou pohonů pro malé a středně velké družice včetně CubeSatů se zabývají experti ve firmě Stellar exploration. V průběhu let vyvinuli a otestovali hned několik různých typů pohonů, z nichž každý se hodí pro jinou kategorii družic. Spolupracují s Evropskou kosmickou agenturou a podíleli se i na úspěšné americké lunární sondě CAPSTONE. Ano, i takové věci s celosvětovým významem vznikají v České republice a v Brně.
Koncem září bylo na fixní servisní ocelové věži startovacího komplexu 301 kosmodromu Wenchang instalováno rameno, které by mohlo být určeno pro přístup posádky do kosmické lodi Mengzhou, nebo ke kapotáži lunárního landeru Lanyue. Jen několik dní předtím byl na věž mobilní vypouštěcí plošiny pro lunární rakety CZ-10 umístěn její poslední segment. Podle svědectví místních obyvatel byla také zahájena stavba druhé mobilní vypouštěcí plošiny. To představuje důležitý krok k realizaci čínské koncepce letu na Měsíc, která využívá profil dvou startů raket CZ-10. Jedna nosná raketa má na oběžnou dráhu Měsíce dopravit Lanyue, druhá Mengzhou.
Evropská kosmická agentura (ESA) zadala 18 zakázek v celkové hodnotě 20 milionů eur na studie možného budoucího rozvoje zabezpečených komunikačních služeb systému IRIS² Evropské unie. Zakázky, podepsané 17. září, sdružují téměř 80 evropských společností, které budou zkoumat nové zabezpečené komunikační služby založené na družicích a související koncepce misí. Podle ESA budou tato řešení využitelná pro zabezpečené širokopásmové připojení státní správy, námořní provoz a letectví, předávání dat a zadávání úkolů družicím.
Český studentský tým CTU Space Research z ČVUT v Praze dosáhl na mezinárodní soutěži European Rocketry Challenge v Portugalsku významného úspěchu. Jak jste se mohli na našem webu 15. září dozvědět, CTU Space Research právě v září letošního roku představil novou raketu, se kterou se zúčastnil prestižní soutěže EuRoC. Nese jméno Andromeda II a jak již z názvu vyplývá, jde o druhou generaci rakety Andromeda, přičemž s tou první probíhala účast na soutěži v minulém roce, kdy se odstartovat bohužel nepodařilo.
V pátek by měla po dvou odkladech odstartovat raketa Electron na misi We’re Not Hawking Around. Původní termín startu byl ve středu 21. října ráno, pak byl start odložen na čtvrteční ráno a nakonec byl přesunut až na pátek 23. října. Startovní okno se otevírá v 9:00 a zavírá se v 10:45. Nákladem této mise je trojice zpravodajských družic HAWK pro komerční firmu HawkEye 360. Tyto družice slouží k zachycování radiofrekvenčních signálů a určování polohy jejich zdrojů. Zachycená data dají využít například ke sledování námořního provozu, detekci rušení signálů GNSS nebo monitorování činnosti radarů. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 23. října v 9:00 SELČStartovní okno: 9:00 – 10:45Místo startu: rampa LC-1A, poloostrov […]
Společnost Rocket Lab oznámila, že její nově připravovaná nosná raketa Neutron neodstartuje dříve než v roce 2027. Důvodem jsou problémy, které byly odhaleny během výroby kompozitních konstrukcí rakety z uhlíkových vláken. Toto oznámení představovalo veřejné potvrzení skutečnosti, o které již věděli prakticky všichni uvnitř společnosti Rocket Lab i v širším kosmickém průmyslu. Poslední oficiální aktualizace společnosti ze srpna naznačovala, že Rocket Lab stále doufá v dopravení prvního exempláře rakety Neutron na startovní rampu na ostrově Wallops ve Virginii ještě před koncem letošního roku. Takový harmonogram by však téměř jistě znamenal posunutí prvního letu až do roku 2027. Aktuální vyjádření Rocket Lab k harmonogramu Neutronu však naznačuje, že firma […]
