Aktuální dění

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (1.)

    Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.

  • Austrálie předkládá protinabídku ESA pro Katherine Bennell-Pegg

    Austrálie předkládá protinabídku ESA pro Katherine Bennell-Pegg

    Australská vláda předložila Evropské kosmické agentuře (ESA) protinabídku s cílem zajistit australské astronautce Katherine Bennell-Peggové let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Podpora této mise není v Austrálii všeobecná a jeden vládní představitel označil tyto výdaje za „nezodpovědné“. Australský ministr pro vědu Tim Ayres 23. října potvrdil, že vláda formálně odpověděla na nabídku, kterou od ESA obdržela začátkem tohoto roku.

  • Shux: astronaut číslo 634 (2. díl)

    Shux: astronaut číslo 634 (2. díl)

    Do startu kosmické lodi Crew Dragon Grace už zbývaly jen poslední sekundy. Už za pár chvil měla mezinárodní posádka s prvním obyvatelem Indie, který navštíví ISS, okusit sílu raketových motorů Merlin. Můžete mít za sebou stovky hodin tréninku, nalétány stovky hodin v kokpitech letadel, ale na start rakety, na jejímž vrcholu sedíte, vás nepřipraví nic. Každá část vašeho těla to cítí, hluk, který není jen hlasitý, ale prostupuje celým tělem, a všechno se to děje strašně rychle. Falcon-9 odstartoval i s posádkou na palubě vstříc ISS, a tak po řadě nepříjemných odkladů začala mise Axiom-4. Byl to Isaac Newton, který při pohledu na padající jablko začal chápat, […]

  • Zkušební model kosmického letounu Space Rider

    Zkušební model kosmického letounu Space Rider

    Zkouška shozem v plném měřítku kosmického letounu Space Rider Evropské kosmické agentury (ESA) skončila předčasně poté, co se padákový kluzák testovacího modelu nerozevřel podle očekávání. Jde o druhý případ v letošním roce, kdy byla shozová zkouška Space Rideru přerušena kvůli anomálii, a to po přerušeném pokusu v květnu.

  • Argonaut: evropský program lunárního přistávacího modulu

    Argonaut: evropský program lunárního přistávacího modulu

    Program lunárního přistávacího modulu Evropské kosmické agentury (ESA) Argonaut představuje evropský autonomní, všestranný a spolehlivý přístup k Měsíci. Od 30. let 21. století budou přistávací moduly Argonaut vynášeny raketami Ariane 6 se čtyřmi pomocnými urychlovacími stupni, aby dopravovaly náklad na povrch Měsíce a podporovaly robotické i pilotované mise.

  • Kosmický letoun VORTEX

    Kosmický letoun VORTEX

    Francouzští zákonodárci navrhli přidělit symbolické 1 euro na program kosmického letounu VORTEX společnosti Dassault Aviation ve snaze přimět vládu, aby objasnila své finanční závazky vůči tomuto projektu. V pozměňovacím návrhu ze dne 16. října k návrhu francouzského státního rozpočtu na rok 2027 navrhlo 71 poslanců strany La France Insoumise vytvořit v rámci plánovaných výdajů na obranu samostatnou rozpočtovou položku pro program VORTEX.

  • Shux: astronaut číslo 634 (1. díl)

    Shux: astronaut číslo 634 (1. díl)

    Do kosmu se podívalo jen velmi málo lidí. Toto číslo sice neustále narůstá, přesto je to pořád výsada pro mizivé procento šťastlivců. To samo o sobě říká víc, než by někdo čekal. Zejména dlouhodobější mise jsou extrémně náročné, a to slovo extrémně přitom ani zdaleka nevystihuje celou podstatu. Jde zkrátka o mezní obor balancující na hranici lidských možností a schopností. Posouvá nás to ale vpřed. Každá mise, každý zásadní projekt nás žene kupředu a otevírá dveře novým možnostem. Příprava na cestu za hranice naší atmosféry nepředstavuje pouhý výcvik – je to nekompromisní prověrka fyzické odolnosti, psychické síly a absolutního soustředění, kde jakékoliv zaváhání ztrácí svůj prostor. Špičková věda se zde střetává s ryzí odhodlaností jednotlivce, jehož úkolem je reprezentovat národ v prostředí, které člověku přirozeně odpírá existenci.

  • Kdy odstartují nové čínské nákladní kosmické lodě?

    Kdy odstartují nové čínské nákladní kosmické lodě?

    Čínská agentura pro pilotované kosmické lety (CMSA) oznámila na konci října 2024 výběr dvou projektů, jejichž cílem je vývoj komerčních zásobovacích kosmických lodí pro stanici Tiangong. Vybrány byly dva návrhy: nákladní loď Qingzhou, vyvíjená Institutem pro inovace v oblasti mikrodružic Čínské akademie věd (IAMCAS), a znovupoužitelný raketoplán Haolong, vyvíjený Čchengtuským institutem leteckého designu, který je součástí čínské společnosti Aviation Industry Corporation of China (AVIC). Obě kosmické lodě mají doplnit již provozované zásobovací lodě Tianzhou, které v současnosti létají přibližně jednou za devět měsíců.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmické Brno | 23 – Stellar exploration / Pohony

    Kosmické Brno | 23 – Stellar exploration / Pohony

    Pohonné systémy pro mnohé družice nezbytnou součástí. Výrobou pohonů pro malé a středně velké družice včetně CubeSatů se zabývají experti ve firmě Stellar exploration. V průběhu let vyvinuli a otestovali hned několik různých typů pohonů, z nichž každý se hodí pro jinou kategorii družic. Spolupracují s Evropskou kosmickou agenturou a podíleli se i na úspěšné americké lunární sondě CAPSTONE. Ano, i takové věci s celosvětovým významem vznikají v České republice a v Brně.

sociální sítě

Přímé přenosy

Návrat do atmosféry (IFT-15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗