Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Armádní miniraketoplán čeká šestá mise

Starty armádního miniraketoplánu X-37B nezažíváme moc často – vždyť tento stroj dokáže na oběžné dráze fungovat klidně i více než dva roky. Během této doby můžeme povětšinou jen spekulovat o jeho úkolech, které jsou z armádní podstaty utajené. Ví se však, že americké letectvo využívá jeho manévrovacích schopností k častým změnám oběžné dráhy. U aktuálního startu jsme se navíc dozvěděli o dvou experimentech od agentury NASA. Start rakety Atlas V v nejslabší konfiguraci 501 nás čeká v sobotu po obědě ve 14:24 SELČ a rádi bychom Vás pozvali k jeho sledování.

Galactic Energy: ze Země do kosmu za 2,5 roku?

Dalším hráčem na trhu s malými nosiči bude soukromá, nízkorozpočtová společnost Galactic Energy, která se nedávno pochlubila plány, které střádá na letošní červen. Letos v únoru přitom tato firma oslavila teprve druhé narozeniny a vlastně tak trochu potvrzuje, že kosmickému průmyslu se v Číně daří. Galactic Energy vlastní celá řada vlastníků, mezi které paří například Pchu-chua kapital a Chua-čchiang kapital. Rychlý posun vpřed se podařil především díky silnému vedení společnosti, zkušenému týmu a politické podpoře ze strany čínského státu. Generální ředitel a zakladatel společnosti Galactic Energy Liou Paj-čchi věří, že je správný okamžik investovat do rozvoje kosmických letů. Liou jako příklad uvádí fakt, že v letech 2018 až 2025 má být z celého světa vypuštěno až 20 000 nových družic, přičemž bude celá řada také z Číny. Vize společnosti je jednoduchá – levný a rychlý přístup do kosmu, tak aby se vesmírné lety jednou staly součástí běžného života. Za tímto účelem vznikla raketa Ceres-1 a její příprava na start už započala.

Co přiveze HTV-9?

Poslední japonská zásobovací loď svého druhu by měla z kosmodromu Tanegašima odstartovat 20. května v 19:30 SELČ. Nepilotovaná nákladní loď nese na své palubě nejen zásoby a zařízení pro provoz stanice, ale i vědecké experimenty. Jelikož je právě tato část nákladu vždy nejzajímavější, podíváme se v tomto článku na některé atraktivní vědecké experimenty. Paleta je jako obvykle pestrá – od vzdělávacího zařízení pro přímé přenosy, přes mikroskop až po teleskop. Pojďme se nyní podívat na jejich stručné představení.

Falcon 9 opět v akci – sedmá várka Starlinků čeká

Aerodynamický kryt Falconu 9 ze startu s předprodukčními družicemi Starlink se použije na páté ostré misi.

Od posledního startu Falconu 9 uplynuly včera tři týdny, ale čekání na další vzlet se pomalu chýlí ke konci. Už na nedělní dopoledne se totiž chystá start Falconu 9 z floridské rampy číslo 40. Úkolem rakety bude vynesení dalších šedesáti družic Starlink pro vytvoření sítě zajišťující globální a spolehlivé připojení k internetu. I při této misi se můžeme těšit na již tradiční prvky, které ozvláštňují sledování. Čeká nás opakovaně použitý první stupeň, pokus o jeho záchranu a to samé se čeká i u aerodynamického krytu. Falcon 9 byl na rampě číslo 40 včera vztyčen a v 16:00 už o sobě dala raketa vědět hlasitým burácením – to se na několik sekund zažehlo devět motorů Merlin v prvním stupni. Šlo o statický zážeh, který korunoval obvyklou simulaci předstartovních činností.

V atmosféře neřízeně zanikl největší objekt za desítky let

Po úspěšném startu čínské těžké rakety Dlouhý pochod 5B z 5. května zůstal na oběžné dráze masivní centrální stupeň. V pondělí pak tento objekt neřízeně vstoupil do atmosféry a shořel nad severním Atlantikem. Za posledních zhruba 30 let nezanikl v atmosféře nekontrolovaně větší objekt. Ke vstupu do atmosféry došlo podle amerického letectva přesně v 17:33 SELČ. Bylo to jen o čtvrt hodiny poté, co stupeň přeletěl nad New Yorkem. Stupeň měl průměr 5 metrů, na délku měřil 30 metrů a vážil zhruba 20 tun.

Miniraketoplán X-37B ponese experimenty i pro NASA

Nejbližší mise opakovaně použitelného armádního miniraketoplánu X-37B má začít 16. května startem na raketě Atlas V z Mysu Canaveral. Již nyní jsme se dozvěděli, že malý stroj na své palubě ponese více experimentů než při jakékoliv své dosavadní misi. Mezi experimenty se navíc najdou i dva náklady pro NASA, nebo malá družice pro kadety Akademie vzdušných sil. Oznámení experimentů přišlo minulý týden souběžně s potvrzením termínu startu 16. května. Miniraketoplán postavený firmou Boeing byl v průběhu minulého týdne přivezen k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy číslo 41, aby mohl být instalován na vrchol rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance.

Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Sbalený rover Perseverance

Konec dubna byl pro tým starající se o rover Perseverance opravdu mimořádně nabitý. Není to tak dávno, co jsme se na našem webu věnovali připojení technologického demonstrátoru dvourotorového solárně poháněného vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 9. dubna. Další milník následoval 14. dubna, kdy byl na Kennedyho středisku na dvou přístrojích roztočen sestupový stupeň plně natankovaný 400 kilogramy hydrazinu, který zde bude fungovat jako jednosložková pohonná látka. Účel otáčení byl stejný jako před několika týdny v případě samotného roveru – přesně určit těžiště a případně vyvážit tuto konstrukci.

Čínský nafukovací štít neuspěl

Experimentální zařízení pro zkoušku návratu do atmosféry bylo vypuštěno jako sekundární náklad při premiérovém startu rakety Dlouhý pochod 5B. Ve středu, tedy den po startu, se mělo toto zařízení vrátit na Zemi, nicméně během této fáze došlo k blíže neupřesněnému selhání. Testovací exemplář měl být vybaven nafukovacím lehkým tepelným štítem a celé zařízení se během procesu návratu chovalo „nenormálně“, jak uvedla Čínská agentura pilotované kosmonautiky.

Mastcam-Z – hlavní oči roveru Perseverance

Až americký rover Perseverance v létě odstartuje a v únoru příštího roku přistane na Marsu, půjde o velkou událost plnou premiér. Třeba takové kamery Mastcam-Z budou nejdokonalejším párem „očí“, jaký kdy lidstvo poslalo na Mars. Tento přístroj bude například disponovat zoomovacími schopnostmi nové generace, která má usnadnit tvorbu 3D snímků. Operátoři vozítka, kteří budou pečlivě plánovat trasu každé jízdy a každý pohyb robotické paže, si prohlédnou tyto 3D snímky pomocí speciálních 3D brýlí, aby mohli lépe vidět tvary marsovského terénu.