Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Evropský exobiologický experiment pro ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).

První teplotní mapa Bennu

Když se sonda přibližuje ke svému cíli, často její přístroje nezahálejí a sbírají první cenná data. Málokdy se však mluví o výsledcích těchto měření a proto mohou být v očích některých lidí vypadat méněcenně. Dnes si ukážeme příklad, který je založen právě na údajích z přibližovací fáze, který krásně ukazuje význam těchto měření. Odborníci spravující misi OSIRIS-REx nasbírali údaje z palubních spektrometrů OTES a OVIRS v listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se sonda přibližovala k asteroidu Bennu. Nyní publikovali globální teplotní mapu této planetky, která je odvozena právě z těchto prvotních dat. Asi není potřeba zdůrazňovat, že měření z oběžné dráhy (a tedy větší blízkosti) umožní model ještě zpřesnit.

Prašná bouře pomohla vědcům

Prach nemá rád asi nikdo z nás – zejména když je potřeba jej uklízet. U fanoušků kosmonautiky si navíc tyhle mikroskopické částice vysloužily ještě horší pověst, protože právě kvůli globální prašné bouři, která vloni zasáhla Mars, přestalo fungovat vozítko Opportunity. Jak už to tak ale bývá, nic není jen černé nebo bílé. Nyní se ukazuje, že výzkum prašných bouří na Marsu může pomoci najít odpovědi k mnoha otázkám, které jsou spojeny s rudou planetou. A i když do doby první pilotované výpravy k Marsu ještě nějaký ten rok zbývá, je nezbytné, aby vědci znali všechny procesy spojené s prachovými bouřemi ještě než tam vyrazí první lidé.

Kolos dorazil na zkušební stanoviště

Rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně nové americké rakety SLS zvaná Pathfinder, uložená na kolových přepravnících vyjela z transportního člunu Pegasus a na Stennisově středisku nedaleko St. Louis ve státě Mississippi zamířila k testovacímu stanovišti B-2. Pathfinder má stejný tvar, velikost a hmotnost jako centrální stupeň SLS (bez paliva) a má i stejně uložené těžiště. Na délku měří 64,6 metru, jeho průměr činí 8,4 metru a váží 103,4 tuny – jeho úkolem je umožnit pozemním operátorům nacvičit si práci s takto rozměrným dílem ještě předtím, než se jim dostane do rukou letový exemplář. Mohou se tak veškeré postupy manipulace učit na maketě, jejíž poškození by nebylo ani zdaleka takový problém.

ŽIVĚ: Přílet Dragonu k ISS

V sobotu jsme společně sledovali start zásobovací lodi Dragon do vesmíru. Raketa Falcon 9 splnila svůj úkol a usadila náklad na správnou dráhu. Dragon následně začal pronásledovat ISS a dnes nás čeká finále první poloviny celé mise – připojení k ISS. Nákladní Dragon není narozdíl od svého pilotovaného bratříčka schopen automatického připojení. Proto opět přijde ke slovu robotická paže, kterou bude ovládat David Saint-Jacques. Stane se vůbec prvním Kanaďanem v historii, který na oběžné dráze zachytí zásobovací loď. Po zachycení se ovládání paže ujmou pozemní týmy, které Dragon připojí k volnému portu na modulu Harmony.

Kosmotýdeník 346 (29.4. – 5.5.)

K nedělnímu obědu je nejlepší zakousnout jako zákusek Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí z kosmonautiky z posledního týdne. Tentokrát bude hlavním tématem let suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin, který na své palubě vezl překvapující množství vědeckých experimentů. V dalších tématech se podíváme na dech beroucí záběry ze startu Falconu 9, anebo na přípravy konstelace Starlink. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Věda na palubě Dragonu

Dnes dopoledne se na cestu k ISS vydala zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX. Na své palubě nese celkem 2482 kilogramů nákladu – 1517 kg v hermetizované a 965 kg v nehermetizované části. V dnešním článku si posvítíme na vědecké experimenty uložené v přetlakové kabině, kde si je vyzvedne posádka a přenese je do útrob stanice. Jako vždy u podobných článků je i zde potřeba upozornit, že podobné výpisy nikdy nepokrývají všechny vědecké experimenty, pouze ty nejzajímavější – berte proto následující řádky spíše jako průřez třemi různými vědeckými obory, kterým ISS slouží.

ŽIVĚ: Electron vynáší zatím nejtěžší náklad

Společnost Rocket Lab se chystá na další start. z Nového Zélandu. Startovní okno rakety Electron se otevírá zítra a pokud dojde k odkladu na další dny, je k dispozici okno dlouhé 14 dní. Každý den bude okno otevřené čtyři hodiny od 8:00 SELČ. Mise STP-27RD (označovaná též jako That’s a funny looking cactus) bude představovat zatím nejtěžší náklad, jaký kdy Electron vynesl na oběžnou dráhu – celkem totiž družice váží více než 180 kilogramů. Šestý vyrobený Electron bude při této misi vynášet tři družice pro americké letectvo. Start proběhne v rámci programu STP (Space Test Program), který má ověřovat nové technologie využitelné nejen na armádních družicích.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Dragonu před pauzou

Zdálo se, ze největším nepřítelem dnešního pokusu o start rakety Falcon 9 s lodí Dragon bude počasí – meteorologové slibovali jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pár desítek minut před startem se však situace vylepšila na 70 %! Zdálo se tedy, že startu nestojí nic v cestě. Jenže se objevily hned dvě překážky – přistávací plošina OCISLY hlásila problém s dodávkou elektrické energie a na startovní rampě 40 se objevila netěsnost na přívodu helia do druhého stupně rakety Falcon. Jelikož je startovní okno okamžité, musel se start odložit na další den. Jestli Falcon neodstartuje ani zítra v 8:48 našeho času, bude si muset dát týdenní nucenou pauzu – floridský kosmodrom totiž projde plánovanou sedmidenní odstávkou.

Hejno zlepšuje naše znalosti magnetického pole

Zemské magnetické pole nikdy neposedí. Neustále se mění a každou chvíli v něm dojde k nečekaným jevům – takzvaným záškubům. Ačkoliv vědci o těchto rychlých změnách vědí zhruba 40 let, příčina jejich vzniku byla vždy opředena otazníky. Nyní již můžeme v této souvislosti používat minulý čas. Evropské družice z mise Swarm (česky hejno či roj) totiž přinesly informace, které na záškuby magnetického pole vrhají nové světlo. Vědci tak díky trojici družic získali data, díky kterým mohli vytvořit počítačový model napodobující podmínky několik tisíc kilometrů pod našima nohama.