Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Nový Falcon 9 s lodí Dragon vs. počasí

Meteorologické podmínky na Floridě se z pohledu nosných raket v těchto dnech rozhodně nedají označit jako ideální. Na floridské rampě LC-39A už stojí kompletně nová sestava tvořená raketou Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm (a jako vždy novým druhým stupněm) a také novou nákladní kosmickou lodí Dragon 2. Ta ve svých útrobách ukrývá zásoby, které má v rámci mise CRS-26 dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici. Ovšem počasí zatím příliš nespolupracuje. Meteorologové zatím předvídají jen 10% pravděpodobnost dobrých podmínek. My však budeme s naším komentovaným přenosem připraveni pokrýt start, který má proběhnout ve 21:54 SEČ.

Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

Na palubě Orionu se budou také nacházet dvě dozimetrická antropomorfní torza, z nichž Zohar bude v protiradiační vestě AstroRad a Helga bude bez vesty

Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.    

ŽIVĚ A ČESKY: Start evropské telekomunikační družice

Při dalším startu Falconu 9 bude vynesena evropská telekomunikační družice Eutelsat 10B. Tato družice je náhradou již dosluhujícího Eutelsatu 10A, který funguje od roku 2009 a jelikož jeho plánovaná životnost je 15 let, je nejvhodnější čas na jeho náhradu. Družice bude umístěna nad 10° východní délky a svým signálem bude schopna pokrýt Evropu, Asii a dokonce i část Ameriky. Falcon družici dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární, ale kvůli hmotnosti družice se první stupeň nepokusí o přistání. Také je důležitá zmínka, že meteorologové udávají pravděpodobnost dobrých podmínek pro start jen 30%, což je opravdu velmi málo a je tak možné, že dojde k odkladu.

Kosmonautika, neviditelná zbraň války na Ukrajině

Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly přelétat nad jejich končinou. Tento precedens fakticky ustanovil vesmír jako celosvětové společné vlastnictví, podobné otevřeným mořím, a vedl k uzavření smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1967, která mimo jiné zakázala rozmístění jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Předem upozorňuji, že některé snímky použité v článku obsahují drastické záběry.

Opravy družic na geostacionární dráze se blíží

Robotické rameno vyvíjené agenturou Defense Advanced Research Projects Agency, zkráceně DARPA, dokončilo klíčové testy a je na dobré cestě, aby mohlo být příští rok namontováno na družici, o jejíž výrobu se postará dceřiná společnost Northrop Grumman Space Logistics, přičemž start této družice by mohl přijít v roce 2024. „Program předpokládá, že servisní aktivity na oběžné dráze začnou v roce 2025,” uvedla agentura v tiskové zprávě. Splnění tohoto cíle by pro program Robotic Servicing of Geosynchronous Satellites, neboli Robotické servisování geostacionárních družic, který agentura zahájila v roce 2017, bylo velké vítězství. DARPA by se totiž stala první agenturou, která něco podobného dokázala.

Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

JWST a mikrometeoroidy

Dopady mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu každé kosmické sondy či mise. Také nejdokonalejší kosmická observatoř, Webbův teleskop, jim musí čelit. Teleskop byl navržen tak, aby dokázal odolávat nepřetržitému bombardování částicemi o velikosti zrníček prachu, které se však pohybují extrémními rychlostmi. Webbův teleskop jim musí umět vzdorovat, aby mohl i nadále provádět měření pro přelomové vědecké objevy.

ŽIVĚ A ČESKY: Další kalifornský start

Při dalším startu Falconu 9 z Kalifornie bude vyneseno dalších dvaapadesát kusů družic Starlink. Jak je dobře známo, tak při startech z Kalifornie jsou družice vynášeny na dráhu s vysokým sklonem vůči rovníku, v tomto případě 70°. Družice vyneseny při tomto startu míří do tzv. druhé orbitální slupky, která bude po dokončení čítat 720 družic. První stupeň B1061 poletí již po jedenácté a bude přistávat na mořské plošině Of Course I Still Love You. Ale jak jistě lidé, co sledují přenosy pravidelně vědí, tak na Vandenbergově základně bývají často mlhy. Můžeme tak doufat, že se dočkáme jasné oblohy.

ŽIVĚ: Ruský výstup z ISS

Na dnešních 15:20 SEČ je naplánován výstup ruských kosmonautů do volného kosmického prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Výstup má trvat 6 hodin a 40 minut a účastní se ho Sergej Prokopjev (červené rozlišovací pruhy) a Dmitrij Petelin (modré rozlišovací pruhy). Hlavním úkolem je přesun panelu radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka a příprava jeho pozdější instalace.

SLEDUJEME: Průběh mise Artemis I

Umělecké ztvárnění Orionu u Měsíce

16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.