Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Známe termíny modulu Nauka

Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)

V uplynulých týdnech pokračovala v montážní hale VAB integrace nosné rakety SLS, která má vynést nepilotovanou kosmickou loď Orion k 26dennímu letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Horní stupeň ICPS byl 19. června převezen z budovy MPPF do centrální chodby v hale VAB. V noci z 21. na 22. června byl v kvadrantu High Bay 4 haly VAB vyzdvižen adaptér LVSA a 22. června byl usazen na centrální stupeň. Jejich sešroubování se však podařilo až 27. června. Povrch jejich spojovacích desek totiž nebyl zcela plochý a vyřešení těchto neshod si vyžádalo určitý čas. Jakmile byly šrouby dotaženy, soustředila se pozornost na stupeň ICPS. Dne 5. července došlo i na jeho usazení na adaptér LVSA. Další na řadě bude testovací adaptér OSA, pravděpodobně v příštím týdnu. Souběžně s připojováním horních prvků nosné rakety a renovací centrálního stupně jsou také postupně zapínány systémy rakety pro zahájení kontrol a testů. Testy, které mají probíhat v průběhu července s přesahem do srpna, jsme podrobně popsali v první části tohoto článku. Popis testů končil provedením integrovaného modálního testu.

Srdce lunárního senzoru

Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.

Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

Podle původního harmonogramu měla nákladní kosmická loď Dragon 2 v rámci mise CRS-22 opustit Mezinárodní kosmickou stanici dnes, tedy 6. července. Jenže počasí je proti. Na náhledovém snímku tohoto článku můžete vidět fotografii, kterou z paluby Mezinárodní kosmické stanice pořídila americká astronautka Megan McArthur. Fotografie pořízená 4. července zachycuje v plné děsivé kráse řádění tropické bouře Elsa, která se z oblasti Karibiku přesouvala vstříc pobřeží Floridy, kde lodě Dragon 2 (a také Crew Dragon) přistávají.

Češi testují díl pro Ariane 6

Na podzim roku 2018 jsme vydali krátký článek věnovaný tomu, že Výzkumný a zkušební letecký ústav bude testovat spodní nosnou konstrukci pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky rakety Ariane 6. Po necelých třech letech se k tématu vracíme, jelikož testy tuhosti a nosnosti už ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení probíhají. Na spodní nosnou konstrukci jsou kladeny velké nároky. Jednak na ní před startem raketa sedí a přenáší se na ni tedy celá hmotnost nosiče. Po startu pak musí zvládnout přenést tah pomocného stupně na centrální stupeň. „Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti,“ uvádí VZLÚ ve své zprávě. Ariane 6 může startovat ve dvou verzích – slabší variantě 62 se dvěma pomocnými stupni nebo silnější verzi 64 se čtyřmi. Obě varianty budou vysoké 63 metrů, přičemž ta silnější verze bude vážit 860 tun. A kdo by si myslel, že testy jsou jediná česká stopa u tohoto dílu, ten by se mýlil. Jeho návrh sice zajistila MT Aerospace Augsburg, ale výroba už proběhla v Klatovech ve firmě ATC Space.

Webbův teleskop prošel zhodnocením

Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.

Kosmotýdeník 459 (28.6. – 4.7.)

Dalších sedm dní je za námi a tentokrát byl ten příděl kosmonautiky opravdu vrchovatý. Startů bylo tolik, že to člověk ani nestačil stíhat a z toho máme radost! Kosmotýdeník každopádně jako vždy shrne to nejzajímavější, co tento týden na poli kosmonautiky přinesl. Hlavním tématem bude tentokrát zatím poslední start rakety Sojuz 2.1b s družicemi konstelace OneWeb, která se ocitla na kraji spuštění komerčního užívání. Dalšími tématy bude například soutěžení mezi Blue Origin a Virgin Galactic, anebo první Super Heavy na testovacím stole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírné výzvy – červen 2021

VV_2021_06

V červnu se dočkala osídlení nová čínská orbitální stanice. Vstříc jí vyrazila loď Shenzhou 12. Hodně událostí se točilo také kolem ISS. Vydaly se k ní dvě zásobovací lodě Dragon CRS-22 a Progress MS-17. Kosmonauti se podívali 4x do volného prostoru zejména kvůli instalaci nových solárních panelů. V červnu byly též odsouhlaseny 3 nové mise k Venuši. A příznivci startů všelikých raket si přišli na své. Kromě výše uvedených kosmických lodí zahájily svou cestu do vesmíru mise Tubular Bells, GPS-III-05, SXM-8 a Transporter 2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

TOP 5: Čínské „dobytí“ Marsu

Mám tu čest letos poprvé otevřít náš tradiční letní seriál Top 5, který snad ani netřeba dlouze představovat, protože pravidelnější čtenáři ho jistě znají. Měli jsme tu už koncepčně zaměřené díly, ale i ty v různorodém duchu. Tentokrát bude hlavním tématem prázdnin opět různorodost a jelikož tento rok jednoznačně patří planetě Mars, rozhodl jsem se otevřít seriál právě tam. Konkrétně jsem se ohlédl za čínským přistáním na povrchu, které je pro tuto zem, a nejen pro ni, opravdu významným milníkem. Navíc si tato mise nechala některé trumfy v rukávu, a kdo ví čím nás ještě překvapí. Na rudé planetě letos samozřejmě úspěšně přistálo i robotické vozítko Perseverance z USA, ale této události se u nás věnuje nepravidelný seriál, který postupně mapuje všechny větší události a zajímavosti. Na oběžnou dráhu se letos usadila i sonda Spojených arabských emirátů Al-Amal (naděje), která bude zkoumat slabou atmosféru a její plánovaná životnost je nejméně 2 roky. Sonda by měla vytvořit za dobu své existence první kompletní mapu atmosféry rudé planety. Ovšem rozhodl jsem se dát přednost povedenému přistání země draka na Marsu. Nalijte si tedy sklenku dobrého vína, piva nebo čehokoli, co uznáte za vhodné, pohodlně se usaďte, protože náš seriál právě začíná.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-17 přilétá k ISS

V noci na středu jsme společně sledovali, jak z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz 2-1a s nákladní lodí Progress MS-17. Jelikož nosič pracoval správně, loď dosáhla oběžné dráhy a mohla začít pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Rusové tentokrát zvolili dvoudenní letový profil a tudíž bychom se v noci na pátek měli dočkat příletu této lodi k orbitálnímu komplexu. Progress MS-17 se má ke staničnímu modulu Poisk připojit kolem 3:02 našeho času a proto zveme všechny nespavce ke sledování živě a česky komentovaného přenosu z této události.