Konec vyšetřování anomálie Raptorů
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V oboru gravitačních vln a gravitační astronomie se stále něco děje, takže i když od posledního dílu našeho seriálu neuplynulo ještě tolik času, myslím, že má smysl se podívat na některé zajímavé novinky, které se v tomto oboru za tu dobu udály. A tyto novinky opravdu stojí za to, jak uvidíte sami. Zvláště některé jsou totiž opravdu vzrušující. Tak se nezdržujme a pojďme na to. A začněme tentokrát na povrchu Země u observatoře LIGO, na něco o kosmických misích se můžete těšit na konci článku.
Lednové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím jiným než přípravami na pilotovaný oblet Měsíce čili misi Artemis II. Náplní reportáže bude vývoz SLS pro tuto misi na rampu. Dále nás čeká předčasný návrat Crew-11 ze zdravotních důvodů. Podíváme se také na starty misí GPS III SV-09, Twilight, CSG-3 a utajené NROL-105. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
V posledním lednovém týdnu toho přinesla kosmonautika poměrně hodně! V Kosmotýdeníku nás čeká oznámení NASA ohledně páté komerční výpravy na kosmickou stanici. Ačkoli se oznámení už nějakou dobu čekalo, dozvěděli jsme se vítěze pouze pátého a nikoli šestého letu. V dalších tématech nás čekají hned dvě evropské firmy. Zatímco jedna má raketu na rampě a oznámila nový termín startu, druhá dokončuje svůj první exemplář. Mluvit budeme také o druhém letošním startu rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.
Další měsíc nezadržitelně sprintuje ke svému závěru a naservíroval nám svůj poslední pátek. To znamená, že je čas na 84. díl našeho Pokecu s kosmonautixem, který tak oslaví své 7. narozeniny. Jeho první díl totiž vyšel na konci ledna roku 2019! Přijměte proto, prosím, naše pozvání k účasti na dnešním přenosu, který začíná na našem YouTube kanálu v klasických osm hodin večer. Vysílání potrvá přibližně dvě hodiny a jako obvykle budeme odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se přidáte mezi sledující.
Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku 2022 pohybuje okolo 29 kilometrů. Měření sondy Juno jsou historicky první, které rozlišuje mezi modely tenké a silné krusty, které naznačovaly, že ledový krunýř má tloušťku od méně tři čtvrtě kilometru až po desítky kilometrů. Europa, která je jen o trochu menší než zemský Měsíc, je jedním z nejvýše hodnocených vědeckých cílů ve Sluneční soustavě pro výzkum obyvatelnosti. Důkazy naznačují, že v oceánu slané vody, který leží pod ledovým krunýřem Europy, by mohly existovat ingredience pro život. Odhalení variace charakteristik ledové krusty, včetně její mocnosti, poskytne kriticky důležité dílky skládačky pro pochopení vnitřních procesů tohoto měsíce a potenciálu pro existenci obyvatelného prostředí.
Společnost Blue Origin se předevčírem na sociálních sítích pochlubila několikasekundovým videem ze zkoušek svého dokovacího systému. Jak jsme se z příspěvku dozvěděli, testy probíhaly na Johnsonově středisku v Houstonu, kde je k dispozici zařízení pro dynamické zkoušky se šesti stupni volnosti. Sama Blue Origin označuje tyto zkoušky za klíčový milník v rámci kontraktu CLD (Commercial LEO Destinations). Tento systém má být nejprve využit na lunárním landeru Blue Moon Mk2, ale později najde uplatnění i na chystané kosmické stanici Orbital Reef, či dalších projektech. V rámci těchto zkoušek šlo o vůbec první možnost potvrdit chování dokovacího systému v podmínkách podobných kosmickému letu a prověřit, zda splňuje požadavky mezinárodních standardů dokovacích systémů. Docking? ✅ Our Blue Docking System team successfully completed soft capture system testing at @NASA_Johnson's Six-Degree-Of-Freedom Dynamic Test facility. This test completes a key milestone on our Commercial LEO Destinations (CLD) contract. The fully vertically… pic.twitter.com/PDo0qyjQii — Blue Origin (@blueorigin) January 27, 2026 Přeloženo z: https://x.com/ Zdroje obrázků: https://x.com/blueorigin/status/2016256005064003942
Průkopnická kosmická sonda v okolí Marsu se odmlčela a NASA tvrdí, že mise je pravděpodobně nenávratně ztracena. První náznaky problémů se objevily začátkem prosince loňského roku, když sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) prolétávala z pohledu od Země za Marsem a poté, když zpoza rudé planety vyletěla, nebyla schopna navázat spojení se Zemí. NASA informuje, že snahy o vypátrání a znovuzískání kontroly nad kosmickou sondou selhaly a je prý „velmi nepravděpodobné“, že by kdy byly úspěšné. Je to poprvé, kdy NASA náhle fyzicky přišla o sondu obíhající jinou planetu. Dřívější mise u Marsu, Mars Global Surveyor přestala pracovat v roce 2007 kvůli softwarové závadě, ale sonda stále zůstala na své oběžné dráze. Naštěstí ani jedna z nich, ani MAVEN, nenarazila na potíže předtím, než mohly splnit svou hlavní misi: sonda MAVEN byla navržena tak, aby vydržela pouze dva roky, ale fungovala více než deset let.
Vážení čtenáři, dočkali jsme se. Po více než 50 let dlouhé pauze nás od návratu lidstva k Měsíci dělí možná méně než dva týdny. Na rampě LC-39B již několik dní stojí raketa SLS s kosmickou lodí Orion na svém vrcholu a prochází přípravami na start mise Artemis II. Jisté je, že neodstartuje dříve než v noci ze 6. na 7. února, ale tento termín rozhodně nemůžeme považovat za jistý – minimálně prozatím. Jen v únoru jsou k dispozici další čtyři dny, kdy je možné startovat a to samé platí i pro březen a duben. Bezpečnost čtyřčlenné posádky bude prvořadá a NASA tak určitě nebude zbytečně spěchat a riskovat. Jelikož je mise Artemis II mimořádně významnou událostí, rozhodli jsme poskytnout jí odpovídající informační servis. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete aktuální informace, fotografie a další zajímavosti, které se týkají přípravy startu mise Artemis II. Start samotný budeme samozřejmě komentovat živě a česky – samostatný článek s přenosem vyjde pár hodin před startem a průběžně budeme informovat i o průběhu mise Artemis II.
Inovativní družice Biomass od Evropské kosmické agentury je nyní již plně uvedená do provozu a otevírá volný přístup k masivnímu novému proudu dat, která slibují pokrok v našem chápání dynamiky lesů a jejich role v regulaci globálního uhlíkového cyklu. Družice Biomass, vypuštěná v dubnu 2025, patří do programu Earth Explorer Evropské kosmické agentury. Nyní již poskytuje bezkonkurenční pohled do procesů, jak se lesy na celém světě mění a kolik uhlíku v sobě vážou. Jedná se o vůbec první družici vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu P, jehož vlny mohou proniknout hustým příkrovem korun stromů a změřit množství dřevní biomasy v kmenech a silných větvích, kde se ukládá většina uhlíku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.