Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Formování El Niňa pohledem družice

Sentinel-6 Michael Freilich

Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.

Kosmotýdeník 579 (16.10. – 22.10.)

Zajištění kabiny lodi Gaganyaan po přistání

Další týden je za námi a před vámi je nachystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální přípravu čtyřčlenné posádky, která se chystá na první pilotovanou misi programu Artemis. Jakými tréninky nyní čtveřice prochází? V dalších tématech se podíváme například na první ověřovací test závěrečné série testů nových motorů RS-25, které budou pohánět pozdější rakety SLS. Samozřejmě se také ohlédneme za sobotním indickým testem jejich nově vyvíjené pilotované kosmické lodi Gaganyaan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Další den, další start se Starlinky

Firma SpaceX při svém dnešním dopoledním startu dosáhla úctyhodného 75. startu v letošním roce. Její bezkonkurenční tempo se nezastaví ani zítra. Na floridské rampě SLC-40 probíhají přípravy na start Falconu 9 na misi Starlink 6-24. V jejím rámci má být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveno dalších 21 družic Starlink 2. generace mini. Jedinou nepříjemností je termín plánovaného startu – SpaceX zatím počítá se startem ve 4:17 našeho času, ale na tyto nepříjemnosti jsme si už v minulcýh týdnech a měsících asi všichni zvykli. I tentokrát proto pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos.

ŽIVĚ A ČESKY: Indický únikový test a opět Starlinky

Pokud se nic neposune, bude zítřejší ráno a dopoledne ve znamení kosmonautiky. První přijde na řadu mimořádně atraktivní test nové indické kosmické lodi Gaganyaan, která by jednou měla vozit astronauty. V akci však tentokrát nebude skutečná kosmická loď, ale její maketa. To hlavní se bude nacházet pod ní (nosič odvozený ze starší verze pomocného stupně L40 indické rakety GSLV) a nad ní (záchranná věžička). Při zkoušce označované jako TV-D1 bude mít raketa za úkol vystoupat zhruba 12 kilometrů vysoko, kde bude aktivován záchranný systém. Jeho úkolem je ověřit, zda by dokázal v případě problémů odnést kosmickou loď od rakety. Maketa kabiny přistane za pár minut na padácích do moře. Jen o pár hodin později plánuje SpaceX start Falconu 9 s další porcí družic Starlink. Obě události Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Gateway (říjen 2023)

Poslední fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro kosmickou stanici Gateway, kterou jsme v našem seriálu zveřejnili, byla z března letošního roku. Od té doby byly k centrálnímu kompozitnímu válci se dvěma vertikálními a čtyřmi horizontálními deskami připojeny vnější desky. Modul tak dostal svůj základní kvádrový tvar. Při podrobném pohledu je v levé desce vidět i úchyt pro závěs panelu solárních baterií. Týmy společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii souběžně s montáží podrobují modul sérii testů, kterými ověřují integritu hardwaru pro budoucí kosmický let. Vzhledem k nepřipravenosti lunárního landeru Starship by v prvních měsících roku 2024 mohlo padnout doporučení na změny v kampani Artemis. Mise Artemis 3, která je navržena tak, aby poprvé od programu Apollo vypravila astronauty na povrch Měsíce, se může změnit na misi bez připojení k cílovému tělesu na oběžné dráze Měsíce. Diskutovanou možností je i let ke stanici Gateway, sestávající z modulů PPE a HALO. Záleží na včasné připravenosti obou modulů.

Rover VIPER očekává poslední vědecký přístroj

Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.

Trojrozměrný pohled na vzorky z Bennu

Odběrná hlava sondy OSIRIS REx s jasně viditelnými vzorky.

Vytvoření stereoskopických snímků planetky Bennu nebylo součástí původního plánu, ale když hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx, Dante Lauretta, přizval Claudii Manzoni a Briana Maye, aby se přidali k vědeckému týmu, dostali za úkol hledat v rozsáhlém archivu vizuálních dat, která u planetky Bennu pořídila sonda, různé možnosti ke stereoskopickým obrázkům. V rámci této práce dvojice hledala páry snímků povrchu planetky Bennu, které byly vůči sobě lehce posunuté. Tento rozdíl nemůže být jen tak ledajaký. Aby mohly být obrázky prohlíženy stereoskopicky, tedy trojrozměrně, musí být pořízeny ve správné vzdálenosti od sebe. Jinak nebude mít pozorovatel ten správný dojem hloubky a reality.

Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

ŽIVĚ A ČESKY: Start se Starlinky před půlnocí

Několik týdnů trvající období, kdy rakety Falcon vynášely družice Starlink povětšinou mezi druhou a šestou hodinou ráno, způsobilo, že dnes můžeme za relativně dobrý čas považovat i start 40 minut před půlnocí. Jeden takový se připravuje právě na noc z dneška na zítřek. Falcon 9 by měl ve 23:20 našeho času odstartovat z rampy SLC-40 na misi Starlink 6-23. Na palubě bude opět 22 družic Starlink druhé generace mini a těšit se můžeme i na 16. použití prvního stupně rakety. Také tentokrát bude pro všechny zájemce připraven přímý přenos doplněný o český komentář.

Aktualizovaný harmonogram výstupů z ISS

Ještě před pár dny byl harmonogram výstupů do volného kosmického prostoru ze stanice ISS jasně daný. 12. října měli kosmickou vycházku vykonat Andreas Mogensen a Loral O’Hara a 20. října měl následovat další výstup do volného prostoru. Říjnové vycházky z ISS měl uzavřít ruský výstup na konci měsíce. Jenže únik chladicího média z modulu Nauka, ke kterému došlo 9. října, způsobil rošádu těchto plánů. NASA oznámila odklad západních výstupů, přičemž Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub se měli 26. října zaměřit právě na radiátor RTOd, ze kterého chladivo uniklo. Nyní je jasnější i osud západních výstupů.