Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Ani tento týden vás čtenáře neochudíme o pravidelný Kosmotýdeník. V tomto díle shrneme několik zajímavých informací. V první řadě se podíváme na test, které podstupuje malý raketoplán Dream Chaser. Tento stroj by v ostrém provozu mohl vynášet až 7 astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici. Dále si popíšeme, co se bude dít při letu k asteroidu Bennu. Projekt OSIRIS-REx se tváří hodně nadějně a pokud vše vyjde, vědci budou moci vzorky zkoumat již v roce 2023. A nakonec vás čeká test aerodynamického krytu, který využije raketa Falcon 9 už 20. července tohoto roku.

Máme tu neděli a to znamená, že nemůže chybět již tradiční souhrn informací z minulého týdne, tedy náš Kosmotýdeník. Dnes se můžete opět těšit na tři velké události, které s sebou přineslo uplynulých sedm dní. Vynechat nemůžeme poruchu chladícího systému na ISS, která si vyžádala dokonce neplánovaný výstup do volného kosmu. Zmíníme se i o přípravách na čínskou lunární misi Chang’e-3 a dnešní článek zakončíme v jihoamerickém Kourou, odkud odstartovala druhá evropská raketa Vega.

Máme za sebou další týden a i tentokrát je pro vás připraven přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto uplynulém týdnu stalo v kosmonautice. Dnes nás čeká další informace o vývoji přistávacího zařízení Grasshopper od americké společnosti SpaceX. Podíváme se i na dění na Mezinárodní kosmické stanici, kde aktuálně řeší příčinu nepříjemností při příletu ruské zásobovací lodě Progress M-19M a navíc i poškození jednoho z velkých solárních panelů stanice. Na závěr přivítáme vozítko Curiosity, které se po měsíci z Marsu opět ozvalo. Přejeme příjemné čtení.

Ani dnes nebude chybět tradiční Kosmotýdeník, pravidelný seriál, který každý týden zhodnotí a shrne to nejzajímavější, co nám v uplynulých sedmi dnech kosmonautika přinesla. Nejprve se podíváme na komplikace s ruskou zásobní lodí Progress, která letěla k ISS. Sice se jí nevyklopila jedna navigační anténa, ale přílet dopadl bezpečně. Na stanici ještě zůstaneme, protože se zdá, že jeden z velkých amerických solárních panelů není úplně v ideální kondici. Pozemní týmy momentálně celou situaci vyhodnocují. Dnešní článek zakončíme v USA, odkud na svůj první let odstartovala soukromá raketa Antares. Právě tento nosič bude v příštích letech vynášet k ISS zásobní lodě Cygnus.

Je tu neděle a k ní patří i kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí, které se za poslední týden odehrály v kosmonautice. Dnes se podíváme na jednu velice zajímavou biologickou misi, která je však zajímavá i technikou, která k ní byla použita. Dále se podíváme, jak se zdařil výstup kosmonautů z ISS a nakonec si připomeneme jedno výročí. Přejeme příjemné čtení.

V dnešním vydání Kosmotýdeníku, ostatně jako již tradičně, zhodnotíme uplynulý týden v kosmonautice a i tentokrát se můžete těšit na tři zajímavé události. Řeč bude o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2014, který ale ještě není definitivní, protože jej musí posvětit americký Kongres. V dalším tématu si trochu odpočineme od čísel, zvolníme tempo a pokocháme se sluneční aktivitou v celém uplynulém roce. V posledním dnešním tématu se podíváme na společnost SpaceX, která lehce pozměnila harmonogram svých nejbližších letů.

To, že keplerova supernova (katalogové označení SN 1604, kdyby to snad někoho zajímalo) byla typu Ia, se ví už nějakou dobu. Ale do jakého podtypu této zřejmě pestré kategorie keplerova supernova spadá? Díky pozorování observatoře Chandra společně s jejím infračerveným kolegou Spitzerem, teď máme lepší představu o tom, co to vlastně pan Kepler pozoroval. Zdá se, že pětitunová rentgenová observatoř Chandra vypuštěná v roce 1999 z paluby amerického raketoplánu Columbia bude stále platným pomocníkem astronomů, však také její tým tvrdí, že jde stále o zařízení s nejostřejším obrazem v oboru měkkého rentgenového záření.

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na připravovaný švýcarský raketoplán, který by měl vynášet malé satelity na oběžnou dráhu Země. Do výšky deseti kilometrů by ho měl vynášet Airbus A300. Dále nás čeká návštěva Číny, kde se podíváme na přípravy startu lodě Šen-čou 10. A na konec nás čeká převoz rakety Antares na startovní plošinu. Bude se jednat o první a zároveň testovací let. Pokud vše půjde dobře, při třetím startu vynese loď Cyngus na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Dnešní díl se bude zabývat další etapou vývoje rentgenového pozorování z oběžné dráhy. Čestné místo tu bude mít Německo-Americko-britská sonda Rosat. Není to sice revoluční průkopník, ani technicky neznamenala zásadní průlom, ale byla v činnosti velmi dlouhou dobu a předznamenala systematické pozorování v rentgenovém oboru. Čeká nás také jediná významná sovětsko-ruská sonda – Granat. Blíže se podíváme na typy a činnost detektorů rentgenových sond, čímž budeme mít téměř hotové technické minimum. Na závěr se podíváme na bezesporu jedny z nejtajemnějších objektů hlubokého vesmíru – kvasary.

Dvacátý osmý díl Kosmotýdeníku s sebou opět přináší aktuality z tohoto týdne. Nejprve se podíváme na start rakety Sojuz s tříčlennou posádkou. Jednalo se o první pilotovaný let, který využil rychlý profil letu. Loď se tak za 6 hodin po startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Tato funkce se zatím používala pouze u posledních letů nákladní lodě Progress. Kosmická loď Dragon se vrátila ze své cesty. V úterý přistála na hladině Pacifiku. Přistání bylo plánováno na pondělí, ale kvůli nepřízni počasí bylo přistání odloženo. Nakonec se podíváme na cestu sondy Voyager 1 a jak je to s únikem do mezihvězdného prostoru.

Dnes probereme spolupráci ESA a Ruskou vesmírnou agenturou na misi ExoMars. ExoMars je mise, která má za úkol „dobýt“ Rudou planetu. Mise se bude skládat z několika částí. SpaceX vyzkoušela svůj nový motor Merlin 1D. Ten by měl být součástí vylepšené rakety Falcon 9, která nese označení Falcon 9 1.1. Nová verze rakety by se měla vydat do kosmu v polovině roku 2013. A na konec se dozvíte něco o motorech F-1, které nedávno vylovil miliardář Jeff Bezos. Pokud dodrží své slovo, bude motor vystaven v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu D.C.

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na raketovou kobylku jménem Grasshopper. Nejnovější test proběhl 7. března a stroj se vynesl do výšky 80ti metrů. Poté se lehce snesl zpět na místo, odkud odstartoval. Dále se podíváme na nejnovější informace od sondy Curiosity. Nyní je definitivně potvrzeno, že na Marsu byly podmínky vhodné pro život. A nakonec si připomeneme přistání 34. Expedice. Celý přistávací manévr byl odložen kvůli nepříznivému počasí.

V novém díle Kosmotýdeníku se znovu podíváme na připravovanou loď Orion. Tentokrát se však blíže podíváme na misi EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Tento let bude sice bezpilotní, ale kabina bude natlakována a bude plně připravena na let. Dále si prohlédneme práci robotické paže Canadarm2, která je na Mezinárodní vesmírné stanici a připojila kosmickou loď Dragon a vyložila její náklad. A nakonec se dozvíte něco o ruské kosmonautice. Po dlouhé době se do vesmíru podívá ruská kosmonautka. Jelena Serovová se připravuje na svůj let, který by měl přijít v druhé polovině příštího roku.

V novém Kosmotýdeníku rozebereme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon. Let k Mezinárodní vesmírné stanici není bez problémů. Několik hodin po startu bylo velice napínavých. Tři svazky motorů přestal fungovat. Nicméně nyní je již závada opravena a Dragon je na cestě ke stanici. Denis Tito představil svůj plán cesty k Marsu. Celé mise počítá s tím, že dvoučlenná posádka obletí planetu Mars a po 501 dnech přistane zpět na Zemi. Letový plán je navržen tak, aby byla rizika co nejvíce snížena. Dva měsíce trpasličí planety Pluto budou mít nová jména. Po ukončení internetového hlasovaní měly nejvíce hlasů jména Vulkán a Cerberus. O pojmenování však rozhodne až Mezinárodní Astronomická Unie.
V novém Kosmotýdeníku probereme ztrátu spojení s ISS. Šestičlenná posádka i přes problémy pokračovala v plnění svých úkolů. Dále si připomeneme průlet miniplanetky 2012 DA14, která proletěla kolem Země v bezprostřední blízkosti. Srážka by neměla hrozit ani v dalších 50ti letech. A nakonec zavzpomínáme na let Johna Glenna na palubě lodi Frendship 7, který se stal prvním Američanem na oběžné dráze. Jeho let provázelo mnoho problémů, ale nakonec vše dopadlo dobře.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.