Bezpečnostní test záchranné věžičky LAS, známý pod označením Ascent Abort-2 (AA-2), byl původně plánován na prosinec 2019. Letos v únoru si však Bílý dům vyžádal studii proveditelnosti změny mise EM-1 na pilotovanou. Protože nezbytně nutnou podmínkou pilotovaného letu rakety SLS je certifikace záchranné věžičky, podmíněná realizací uvedeného testu, byly v rámci studie posuzovány možnosti posunu testu AA-2 před kosmickou misi EM-1. V květnu bylo sice rozhodnuto, že EM-1 se bude realizovat v původně plánovaném nepilotovaném režimu, nicméně samotné urychlení realizace testu AA-2 bylo vyhodnoceno jako tak zajímavé, že stojí za to na něm pracovat dále. V následujících měsících byl proto zpracován podrobný plán včetně alokace finančních prostředků a přesunu personálu. Dne 9. listopadu 2017 oznámil dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot, že bylo rozhodnuto o uspíšení testu záchranné věžičky, který je nyní klíčový pro pilotovanou misi EM-2, na duben 2019, tedy o osm měsíců.
Články autora 'Jiří Hošek':
NASA urychluje bezpečnostní test záchranné věžičky pro Orion
Sojuz-2.1b na Vostočném
Po nosiči Sojuz-2.1a pro družice Kanopus V 3 a 4 dorazil 28. října na kosmodrom Vostočnyj i vlak s bloky rakety Sojuz-2.1b pro družici Meteor-M 2.1. 29. října 0:04
Blíží se testy motorů pro druhou SLS
Přesněji řečeno, jedna zkouška letového motoru RS-25 pro pilotovanou misi EM-2 se již uskutečnila. Dne 10. března 2016, před sérií testů vývojového motoru č. 0528, byl na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku při zážehu trvajícím 500 sekund testován pro použití v letu EM-2 letový motor č. 2059. Tento exemplář je přitom jediným motorem, použitým v raketoplánech, který zde byl v tomto desetiletí testován. Cílem tohoto testu byla kalibrace měřicích přístrojů testovacího stanoviště. Program SLS má v inventáři celkem 16 letových motorů RS-25, které postavil Aerojet Rocketdyne v kalifornském Sacramentu. Tyto motory jsou k dispozici pro první čtyři mise SLS, a další dva vývojové motory jsou k dispozici pro pozemní testy. Motory jsou přizpůsobeny požadavkům na výkon SLS, včetně různých vylepšení, jako je například nová izolace trysek a nová řídicí jednotka.
Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)
Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.
Sojuz-FG vyvezen na startovní rampu
Raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-06 byla dnes vyvezena na rampu č. 1 kosmodromu Bajkonur. Start je plánován na 12. září 23:17 SELČ. Zdroj 10. září 20:23
Sojuz-2.1a už je na Vostočném
Vlak s bloky rakety Sojuz-2.1a dnes dorazil ke kosmodromu Vostočnyj. Kontejnery jsou ve skladech a následně budou dopraveny do montážní budovy. Zdroj 10. září 19:45
Sojuz směřuje na Vostočnyj
Železniční souprava s nosičem Sojuz-2.1a pro prosincový start dorazí do Vostočného zítra či pozítří. Sojuz-2.1b pro listopadový start sem dorazí po dokončení zkoušek. 9. září 13:07
Pathfinder připraven na cestu na jih
V nedávném článku jsme vás informovali o dokončení neletové rozměrové a hmotnostní makety centrálního stupně připravované rakety SLS. Pathfinder, jak byla maketa pojmenována, byl představen médiím ve čtvrtek 31. srpna v montážní budově společnosti G & G Steel v Cordově ve státě Alabama. Pathfinder je svojí délkou mezi raketovými stupni kolos. Je dlouhý 65 metrů, což je o pouhé dva metry méně než první a druhý stupněm Saturnu V dohromady. Průměr Pathfinderu je 8,4 metru a hmotnost 104 tuny.
Lůžko pro ICPS připraveno k nanesení pěny
Jak jsme vás informovali, připravilo Marshallovo středisko vesmírných letů (MSFC) na úterý 29. srpna prezentaci letového adaptéru LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) pro raketu SLS, která se má v roce 2019 vydat na svůj první let. Svařování adaptéru dokončila v areálu MSFC společnost Teledyne Brown Engineering v tomto měsíci. LVSA je největší částí SLS, postavenou v MSFC, a proto jsou zde na něj právem hrdí. Vedoucí projektu LVSA Mindy Nettles vysvětluje: „Dříve jsme zde vyrobili některé drobné části pro raketoplán, ale nic takového“. Ředitelka společnosti Teledyne Brown Engineering Reggie Spivey dodává: „Myslím, že je to pro nás velice vzrušující. Je to největší kus letového hardwaru, který jsme kdy stavěli, a to jsme už postavili spoustu hardwaru pro vesmír“.
Další díly pro SLS dokončeny
Na příští týden byly oznámeny dvě akce týkající se představení dokončených dílů rakety SLS. Respektive, jeden z těchto dílů je letovým exemplářem pro první misi rakety SLS, druhý je určen pro zkoušky pozemních zařízení, ale zase ohromí svými rozměry. V dnešním článku oba díly stručně představíme a po skončení jednotlivých akcí Vás v dalších článcích průběžně seznámíme s aktuálními fotografiemi.