20. září 2023 
Společnost Varda Space nedostala povolení k návratu svého kontejneru s výsledky výroby léků na orbitě. USAF odmítlo žádost o přistání v Utahu a FAA zamítlo žádost o návrat zpět na Zemi. Zařízení zůstává na orbitě. 20. září […]
Články autora 'Tomáš Pojezný':
Hopper 2 provedl úspěšný let
Společnost Stoke provedla úspěšný letový test demonstrátoru Hopper 2. Hopper 2 vyletěl do výšky 9 metrů a po patnácti sekundách opět přistál. Test úspěšně ověřil nový motor, diferenciální systém řízení tahu […]
X-Planes / Dělníci kosmonautiky (14.díl)
Píše se 21. prosince roku 1966 a ze startovní rampy SLC-3 Vandenbergovy základny se zvedá raketa SLV-3 Atlas. Pod aerodynamickým krytem na svém vrcholu skrývá dva metry dlouhý kluzák, o kterém by asi málokdo řekl, že letí za hranici naší atmosféry. Jeho úkolem je po oddělení pokračovat v suborbitálním letu a provést návrat do naší atmosféry. Hlavním úkolem je přežít průchod do atmosféry s použitím ablativního tepelného štítu a pokračovat v hypersonickém letu. Právě během letu hypersonickou rychlostí má kluzák prověřit možnosti řízení a manévrovatelnosti. Údaje jsou důležité, protože poskytnou další část dat použitelných ve vývoji okřídlených vesmírných těles. První množství dat přinesl předchůdce projektu X-23, ASSET. X-23 ale není zdaleka konečnou cestou v průzkumu návratu a už se na obzoru rýsuje další pokračovatel v rámci programu START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests).
Rubrika Historie, Technologie 
Štítky: ARIS, SLC-3, Vandenberg, X-23 PRIME, X-24, X-Planes / Dělníci kosmonautiky Montáž motorů RS-25 pro Artemis 2
Byla započata montáž raketových motorů RS-25 na raketu SLS určenou pro misi Artemis 2. Při misi Artemis 2 se vydá lidská posádka k Měsíci. 13. září 21:00
Ball Aerospace dodá meteorologickou družici
Společnost Ball Aerospace získala kontrakt na dodávku meteorologické družice v hodnotě 486,9 milionů dolarů. Na základě smlouvy s NASA postaví a dodá družici pro program Geostationary Extended Observations. 12. září 11:30
Nový rekord NASA v délce pobytu na ISS
Astronaut NASA Frank Rubio překonal dosavadní americký rekord 355. dní souvislé délky pobytu na palubě ISS. Vrátit se má 27. září, kdy stráví 371 dní ve vesmíru. 11. září 21:00
MOXIE dokončil svou misi na Marsu
Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) dokončil úspěšně svou misi při extrahování kyslíku z atmosféry Marsu. MOXIE byl na povrch planety dopraven společně s roverem Perseverance. 7. září 14:30
X-Planes / Dělníci kosmonautiky (13.díl)
V červnu 1965 byl uzavřen kontrakt mezi USAF a společností Martin Marietta, která měla postavit vztlakové těleso schopné suborbitálního letu. Jednalo se vlastně o následníka úspěšného programu ASSET, který měl rozšířit znalosti v oblasti hypersonického návratu do atmosféry. ASSET se věnoval především materiálové části a aeroelasticitě. Nový program se ale měl věnovat řízenému návratu a manévrovatelnosti. Původně byl stroj ve studiích označen jako SV-5 a později přeznačen na X-23 v rámci projektu PRIME (Precision Recovery Including Maneuvering Entry). Společně s projektem ASSET a PILOT patřily tyto projekty do programu letectva označeném jako START. Projekt PRIME prošel během studií mnoha měřeními v aerodynamických tunelech, aby bylo možné stanovit nejvhodnější tvar pro návrat. Právě duchovním otcem podoby SV-5 byl německý inženýr Hans Multhopp, který pracoval u společnosti Martin Marietta. Z dostupných materiálů lze říct, že Multhopp patřil k velmi respektovaným inženýrům v rámci společnosti.
První zážeh Ariane 6
Připravovaná evropská raketa Ariane 6 provedla první krátký zážeh motoru centrálního stupně. Zážeh motoru Vulcain 2.1 trval čtyři sekundy. 6. září 14:30
Přetížení Deep Space Network
Rostoucí počet vesmírných misí, zahrnující pilotované i nepilotované mise, začíná neúměrně zatěžovat komunikační síť NASA, DSN (Deep Space Network). Díky rostoucím požadavkům na využití sítě v kombinaci se sníženým rozpočtem dochází k vytváření velikého provozního tlaku na tuto síť. Systém DSN je složen z antén umístěných v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, který se používá především pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země. Loňská mise Artemis 1 však ukázala, že požadavky, které jsou kladeny na síť během této doby, jsou nadměrné a bude třeba je řešit.
Nahrávání ...