sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle priorit stanovených v prezidentské žádosti o rozpočet na fiskální rok 2026. Ta obsahuje škrty v rozpočtu NASA v úhrnné výši 24 %. Kongres se snížením nesouhlasí, ale schválení zákona o rozpočtu je stále v nedohlednu. Vedení NASA se nezajímá o to, co si myslí Kongres a připravuje realizaci zásadních nemilosrdných kroků podle zničující prezidentské žádosti. Mnoho programů a misí NASA čeká pokus o ukončení. Managementu v NASA bylo řečeno, aby s účinností od 1. října implementoval prezidentský požadavek do písmene. Kroky, které se NASA chystá podniknout, bude později těžké nebo dokonce nemožné zvrátit.
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do rozpočtového zákona na současný fiskální rok. Zákon byl schválen oběma komorami Kongresu a 4. července ho podepsal Donald Trump. Americká část kosmické stanice Gateway a příprava dvou pilotovaných misí nyní mají uzákoněné financování po celé současné prezidentské funkční období. Jde o financování přidělené agentuře NASA z prostředků federálního rozpočtu fiskálního roku 2025 s odloženým uvolňováním na financování programu od 1. října 2025 do 30. září 2029. Celkem jde o 2,6 miliardy dolarů pro Gateway a 4,1 miliardy dolarů pro nosné rakety SLS Block 1B pro Artemis IV a Artemis V.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke své realizaci. Fotografie posádky je ze zkoušky nástupu do neletového testovacího exempláře Orionu. Možná už na konci července bude tento test proveden v Orionu určeném pro Artemis II. Letová posádka se zúčastní zkoušky nástupu do Orionu a testu rozhraní zařízení kosmické lodi. Astronauti si při zkoušce obléknou skafandry Orion Crew Survival System a vstoupí do Orionu, aby otestovali hlavní rozhraní, která budou potřebovat během mise. Usadí se do sedaček a napojí skafandry na zdroj chladicí kapaliny z Orionu. Test by se mohl týkat i napojení uzavřených skafandrů na zdroj kyslíku, to však zatím NASA veřejně nesdělila. Popis příprav Orionu ke kosmickému letu končil v minulém dílu přehledem prováděných dokončovacích prací v montážní a testovací buňce FAST v budově O&C (Operations and Checkout Building) v Kennedyho vesmírném středisku. V průběhu dubna dokončili pracovníci společnosti Lockheed Martin instalaci odhazovacího předního krytu, kterým zakryli padákový systém v horní části modulu pro
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla sloužit ke studiu vlivu meziplanetárního prostředí na člověka ještě před tím, než se lidé jednou poprvé vydají za cislunární prostor. Bílý dům však rozhodl, že vzhledem k navrženému přechodu dopravy posádek ze Země k Měsíci a zpět na Zemi na komerční smluvní model počínaje misí Artemis IV již Gateway nebude potřeba. Prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2026 z 30. května 2025 proto navrhuje v položce Gateway financovat pouze řádné ukončení programu.
Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru rozpovídal o možnostech snížení hmotnosti spojených modulů PPE a HALO, aby jejich vynesení zůstalo v možnostech rakety Falcon Heavy. Mnohá z těchto rozhodnutí není podle Olansena nutné dělat ihned. Klíčovou prioritou je navržení optimální kosmické stanice, schopné splnit požadavky na oběžné dráze Měsíce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
