Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.
V budoucnu je možné uvažovat i o jiných typech misí, které by kombinovaly více vědeckých experimentů, technologické demonstrátory a doručení nákladu. Silnou stránkou návrhu má být především všestrannost výsledného návrhu. Výběr prvního nákladu má proběhnout na konci fáze studií, což se očekává v roce 2022, přičemž se už nyní počítá s tím, že následně přijdou i další mise, které nabídnou nové příležitosti.
Zdroj: https://www.esa.int/
Američtí astronauti nikdy na Měsíci nežili během lunární noci. Ta je oproti té pozemské 14 dní dlouhá a teploty při ní klesají až k mrazivým -150°C. Evropští specialisté nyní pracují i na tom, aby projekt evropského landeru provázali s americkým programem Artemis. Jak již bylo uvedeno výše – jedním z jeho využití by mohlo být doručení významné části zásob jídla, vody, vzduchu a dalšího potřebného vybavení pro čtyřčlennou posádku mužů a žen, kteří mají na Měsíci strávit noc. Doručení 1,5 tuny nákladu představuje více než obyčejnou dodávku – bude to v podstatě prostředek pro přežití průzkumníků nových možností.
„Abychom splnili výzvy spojené s přečkáním lunární noci, vyvíjíme nové technologie jako jsou regenerativní palivové články a radioizotopové zdroje energie, které mohou poskytnout dost energie k provozu domácnosti po celý den a stačí jim k tomu jen kilogram vybavení,“ říká Keith Stephenson, energetický inženýr programu European Lander.
Zdroj: https://www.esa.int/
Silná partnerství jsou nutná nejen pro mezinárodní fázi programu, ale i v Evropě samotné – právě evropské firmy z různých států totiž budou mít výrobu landeru na starost. ESA se snaží průběžně posilovat soutěživost těchto firem, což ve výsledku zlepší jejich globální konkurenceschopnost díky vývoji nových klíčových technologií – především spojených s kosmickým pohonem.
„Zjišťování, co potřebujete pro raketový motor lunárního landeru, který je výkonný, spolehlivý a flexibilní, byla v posledních dvou letech vzrušující cesta. Připravujeme evropský průmysl na to, aby se dotkl lunárního regolitu,“ říká Rogier Schonenborg, systémový inženýr pohonů projektu European lander. Pro vědce je studium vlastností Měsíce lákavé, blízké a užitečné díky motivaci pochopit naše místo ve vesmíru. Evropský lander by umožnil víc než jen krátké exkurze na povrch s pár nástroji, které by přinesly jen malé množství dat. Podle vědeckých priorit by mohl lander zajistit dopravu lunárních dopravu vzorků na Zemi a to i z míst, která jsou těžko dosažitelná – tyto vzorky by dokázaly zaměstnat evropské laboratoře na další desítky let.
Zdroj: https://www.gmv.com
„Ve světě udržitelných misí musí být evropský lander univerzální, nevyhnutelně narazíme na mnoho zdrojů různých požadavků, z nichž některé třeba zatím ani neznáme. Klíčem k systémovému návrhu je očekávat, jak změny na úrovni mise ovlivní požadované schopnosti individuálních systémů při zachování filosofie univerzálnosti,“ popisuje Nick Gollins, inženýr systémové podpory projektu European Lander.
Zdroj: https://www.esa.int
Vybavení pro dopravu vzorků na Zemi pomocí evropského landeru bylo intenzivně analyzováno několika evropskými firmami v průběhu posledních 4 let. Výzvy spojené s takovým projektem nelze podceňovat – pozornost vyžadují především aspekty navigace a řízení celé mise, nebo jejích rozhraní s dalšími prvky evropského průzkumného programu. „V posledních dvaceti letech skončila polovina pokusů o přistání na Měsíci neúspěšně. Přesto však evropská inženýrská vyspělost může prověřit tuto klíčovou technologii a také motivovat budoucí generaci vědců a inženýrů,“ říká Alexander Cropp, inženýr, který má v programu European Lander na starost právě navigaci a řízení.
Aktuální plány počítají s tím, že by tento lander vynášela z Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 64. Na Zemi by tento lander vážil 8,5 tuny, přičemž by na Měsíc mohl dopravit až 1500 kilogramů nákladu. Lander samotný má být 6 metrů vysoký a jeho průměr by měl být 4,5 metru. Mezi prvotními návrhy na možné náklady najdeme třeba zásoby, vědecké vozítko, systém pro dopravu vzorků regolitu na Zemi, balíčky technologických demonstrátorů, vybavení pro využívání místních zdrojů, vybavení pro výrobu elektrické energie a mnoho dalších.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/European_Large_Logistics_Lander_return.png
https://www.esa.int/…/European_Large_Logistic_Lander_unloading_cargo.jpg
https://www.esa.int/…/images/2019/05/heracles/19396894-1-eng-GB/Heracles.jpg
https://www.gmv.com/export/sites/gmv/images/noticias/News_2019/Grafico-HERACLES.png
https://www.esa.int/…/Heracles_cargo_Moon_landing_pillars.png
Rozdíl mezi Apollo a Artemis je v tom, že Apollo přistávalo v různých oblastech dle výběru vědců a Artemis směřuje k stálé lunární stanici v jedné oblasti. Tady se otevírá prostor pro automaty aby vozily vzorky z libovolných oblastí Měsíce.
Čína své vzorky přiveze již letos a to bude událost. Evropa a Rusko naproti tomu je budou, pokud se jejich, zatím jen plány, uskuteční, vozit již jen v pozadí Artemis.
U návrhu mise zřejmě Orion nepoletí sólo pro evropské vzorky, ale dopraví je na Zem příležitostně mimo rámec své jiné speciální mise.
Ty rozmery landeru jsou docela uctyhodne, trosku mi to zavani politikou ATV, kdy se koketovalo s tim,ze nakladni ATV se muze vyvinout v CTV.
Treba vyvojari evropskeho lunarniho landeru si chteji nechat otevrene dvere k pilotovane verzi.
8,5 tuny nemůže nikdy stačit na pilotovaný lander.
A navíc – po dosednutí na Měsíc klesne hmotnost z 8,5 tuny na 1,6 tuny lander + 1,5 tuny náklad.
Souhlasim, jak jsem psal, me jen zaujali ty rozmery.
Evropsky lander(6×4.5):
„Lander samotný má být 6 metrů vysoký a jeho průměr by měl být 4,5 metru.“
Apollo lander(7,6×3,73):
„Lunární modul byla jediná část lodě, která se dostala až na povrch Měsíce. Má výšku 7,6 m, maximální průměr 3,73 metru a startovací hmotnost přibližně 14 500 kg až 16 400 kg. Skládala se ze dvou částí; z přistávacího a startovacího stupně. Při startu z povrchu Měsíce se vesmírná loď rozdělila .Přistávací stupeň zůstal na povrchu a z něj startoval orbitální stupeň.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lun%C3%A1rn%C3%AD_modul
Pokud už tedy odkazujete na půl století starý lunární modul Apolla, pak ani rozměry současného evropského landeru moc úctyhodně nevypadají.
Navíc o nějaké poměřování metrů tady přece nejde. Důležitý je výkon, zjednodušeně kolik toho ten který lander dopraví na Měsíc a pak zpátky na orbitu/ Zem.
Velikost je dulezita, obzvlast u stehovaciho nakladaku.
Technická (čti hnidopišská) – hmotnost se nezmění, hmotnost je měřitelná i ve stavu beztíže (kde by podle této logiky měla být nulová) a pro uzavřený systém je stálá, pomineme-li relativistické efekty. Na váhách, na kterých se váží astronauti na ISS by to ukazovalo stále 8,5 tuny. Teda, pokud by se předtím nespotřebovávaly PL…
Tíhová síla je to, co se mění, ale je to díky menšímu grav. zrychlení, nikoli kvůli nižší hmotnosti.
Ne, nepsal jsem o tom, kolik kilogramů na Zemi je kilogramů na Měsíci.
Těch 1,5 tuny je hmotnost přistávacího modulu bez spotřebovaných pohonných hmot.
Aha, špatně jsem si to vyložil. 🙂 Tím je moje poznámka irelevantní, omlouvám se.
V pohodě. Jen jsem chtěl napsat 1,6 tuny místo 1,5. Je to uvedeno v tabulce na konci zdrojového článku.