Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Oprava za okrajem sluneční soustavy

Pokud v kosmonautice hledáme nějaké ikonické zázraky techniky, jsou jimi rozhodně sondy Voyager 1 a 2. Obě sondy vyslané v roce 1977 jsou v současnosti nejvzdálenějšími objekty, které kdy lidstvo vyslalo, a navíc jsou stále aktivní a přináší nám neuvěřitelně cenná data z oblasti mimo primární vliv Slunce (obě sondy již vyletěly z heliosféry). Bylo by škoda o tyto posly v naprosto neznámém prostředí přijít, a proto se péči o tyto staříky stále věnuje značná pozornost. Voyager 2 nyní však trochu zazlobil, respektive zafungoval přesně, jak mu udávají jeho systémy. To však znamená, že v rámci svých nouzových módů deaktivoval vědecké přístroje a pozemní tým nyní řeší, jak uvést sondu zpět do aktivní služby.

Práce inženýrů a pracovníků JPL je značně ztížená vzdáleností této sondy, která v současnosti činí 18,5 miliardy kilometrů, což je celých 17 světelných hodin. Vyslání příkazu a zaznamenání odezvy sondy tak trvá nejméně 34 hodin. Navíc nesmíme zapomínat, že se pracuje se systémy a počítačem vyvinutým v sedmdesátých letech 20. století.

Každopádně měl Voyager 2 v sobotu 25. ledna provést rutinní otočení se kolem své osy o 360 stupňů, což je důležité pro správnou kalibraci magnetometru. Nicméně se zdá, že z neznámých důvodů bylo provádění tohoto příkazu značně zpomalené a v danou chvíli se nechtěně spustily dva energeticky náročné systémy. Sonda má však zabudované ochranné mechanismy, aby se ochránila před situacemi, které by jí mohly ohrozit. Protože nadměrná spotřeba energie mezi ně patří, provedla sonda odpojení vědeckých přístrojů s vysokou spotřebou energie a uvedla se do nouzového režimu.

Jelikož sonda stále posílá telemetrii, vyhodnotili inženýři tento stav a 28. ledna nazpátek poslali sondě příkaz k aktivaci vědeckých přístrojů a naopak deaktivaci systému, který odebíral hodně energie. Sonda příkazy přijala, ale data z vědeckých přístrojů při další relaci nedošla. Tým se proto nyní soustředí na kompletní kontrolu sondy a hledá řešení, jak uvést Voyager 2 zpět do plné služby. Aktuální problém se stále vyhodnocuje a nezbývá než si počkat na další vývoj.

Dodejme ještě, že Voyagery hospodaří s poměrně malým množstvím dostupné energie. Obě sondy jsou napájeny radioizotopovými generátory (RTG), které přeměňují teplo na elektřinu. Teplo vzniká přirozeným rozpadem radioaktivního materiálu, který je jádrem zmíněných RTG. A právě díky přirozenému rozpadu radioaktivního materiálu, dodávají tyto generátory každý rok o 4 Watty energie méně. V minulém roce proto inženýři deaktivovali ohřívač systému detektorů kosmického záření – jeden z vědeckých přístrojů. Přístroj je však v provozu i nadále a dodává data. Řešení bylo šalamounské.

Kromě řešení napájení jednotlivých systému pro vědecké přístroje a řídicího počítače, musí inženýři dělit energii také mezi systémy ohřevu důležitých systémů, které jsou kriticky nutné pro správnou funkci sondy. Pokud by například přestalo fungovat ohřívání palivového potrubí, mohlo by palivo zamrznout a Voyagery by ztratily možnost správně natáčet anténu k Zemi, a byly by tedy ztraceny. Teplota se zajišťuje pomocí ohřívačů, anebo z přebytečného vyřazeného tepla z ostatních přístrojů. Toto teplo pomáhá zmíněnému detektoru kosmického záření.

Kosmický přehled týdne:

V pátek byl uskutečněn jedenáctý úspěšný start malé rakety Electron společnosti Rocket Lab, při kterém byla vynesena tajná vojenská družice NROL-151 určená pro vládu USA. Jednalo se o první letošní start společnosti, který krom vynesení samotného nákladu, byl opět okořeněn o další pokus návratu, respektive přežití návratu prvního stupně skrz atmosféru. Společnost usiluje o znovupoužitelnost svých raket, aby se nadále snížila cenová dostupnost i pro menší zákazníky a zvýšila frekvence startů. Po prosincovém pokusu, byl i tento identický. Šlo o to vyzkoušet, zda zvládne samotný první stupeň úspěšný průchod skrz atmosféru a bude schopný vysílat telemetrii až k hladině moře. To se skutečně povedlo, ačkoli dle záběrů, které společnost uvolnila při zpětném průletu, se stupeň převrátil. Telemetrie však skutečně běžela až do chvíle dopadu na hladinu. Na rozdíl od SpaceX, neplánuje společnost s Electronem přistávat pomocí motorů, na to nezbývá v malém nosiči dostatek paliva. Plán je takový, že se klesající stupeň na padácích bude chytat do podvěsu pod helikoptérou. Dodejme ještě, že Rocket Lab letos plánuje uskutečnit jeden úspěšný start měsíčné, poté, co v roce 2019 dokázala uskutečnit startů šest. Nově bude mít k dispozici i více míst pro start. Primární rampa na Novém Zélandu dostane kousek od sebe novou a stejně tak se nedávno dokončila stavba rampy ve Virginii na kosmodromu MARS.

Dle aktuálních fotek z Marsu se zdá, že selhal i další pokus o opětovné zatlučení přístroje HP3, respektive krtka do povrchu Marsu. Robotická paže už dokonce ani nepřidržuje přístroj. Pokračují tak problémy s přístrojem, jehož úkolem bylo probít se až pět metrů pod povrch Marsu a zde měřit tepelnou vodivost. Přístroj se však potkal s nepříznivými podmínkami materiálu, který tvoří povrch. Držíme palce, aby inženýři mise ještě něco vymysleli.

Tento týden proběhl další start Falconu 9 s družicemi Starlink, který byl úspěšný. Bylo vypuštěno dalších šedesát družic budované konstelace Starlink. Během pokusu o zachycení aerodynamických krytů byl zaznamenán poloviční úspěch, když byla zachycena jedna polovina a druhá unikla prý jen o kousek. První stupeň sice úspěšně přistál na plovoucí plošině, ale tentokrát došlo k trochu předčasnému vypnutí motorů prvního stupně (anebo zaúřadovaly velké vlny, které byly v oblasti) a stupeň dopadl tvrdě. Energii pádu vstřebaly deformační zóny přistávacích nohou. Jelikož byl Falcon blíže palubě plovoucí plošiny než normálně, nemohl být použit robot pro zachycení a místo něj byly použity šrouby a řetězy.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice najdete přehled všech článků, které během týdne vyšly na Kosmonautixu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně. Pojďme si je tedy shrnout. Začali jsme tradiční měsíční pozvánkou na Kosmoschůzku. Hned poté jsme vás obrazem i textem vzali na pokračování prohlídky světových kosmických přístavů a tentokrát se dostalo i na ty méně známé. Během týdne také startoval další Falcon 9 společnosti SpaceX, který vynášel další várku šedesáti družic Starlink. Ačkoli první, druhý ani třetí pokus nevyšel, odstartovat se nakonec podařilo a vy jste mohli start vidět Živě a česky. V úterý vyšel další díl seriálového opusu o kosmické stanici Mir, vám dobře známý Svět nad planetou. Důležité kroky ke svému startu učinila výzkumná platforma od Airbusu Bartolomeo, která bude umístěna na ISS. Blíže jsme se také podívali na přeci jen trochu tajemnou novou čínskou víceúčelovou pilotovanou kosmickou loď. Byly představeny také plány NASA a společnosti Axiom o možnosti umístění nových komerčních modulů u Mezinárodní kosmické stanice. Po další destrukční zkoušce se ve SpaceX rozhodli, že technologii svařování už zvládají dobře a je otevřena cesta ke stavbě prvního zkušebního letového kusu Starship. Nástup nových soukromých pilotovaných lodí, poněkud zamává s tradičními výměnami posádek na ISS. Večer posledního pátku v měsíci patřil Pokecu s Kosmonautixem. Zblízka jsme se také podívali na tepelnou ochranu evropské sondy Solar Orbiter, která se má vypravit opravdu blízko ke Slunci a přesto má na sobě černou barvu. V závěru týdne jsme psali o tom, že první ruský start letošního roku byl jen pár hodin před zážehem motorů odložen.

Snímek týdne

Tentokrát jsme vybrali snímek evropské environmentální družice Sentinel-2, který zabírá oblast mezi Vídní v Rakousku (vlevo) a Bratislavou (vpravo). Vidíme na něm rozsáhlou zemědělskou oblast mezi oběma městy – zejména v Rakousku tvořenou pestrou mozaikou polí, řeku Dunaj a kraj alpského pohoří.

Video týdne:

Ve videu týdne si pojďme zopakovat kryogenní destrukční test další nádrže, kterou SpaceX postavila v Boca Chica v jižním Texasu pro otestování odolnosti svarů. Nádrž nakonec explodovala, což bylo cílem testu. Nádrž první problémy při pokojové teplotě ukázala při tlaku 7,5 barů, kdy se opravoval jeden svar. Po následné opravě a doplnění kryogenního dusíku pro destrukční test došlo k protržení při tlaku 8,5 baru. Provozní tlaky by při letech Starship měly být 6 barů.

A jako dodatek k minulému Kosmotýdeníku, přidávám ještě aktuální video z oficiálního vypnutí teleskopu Spitzer.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/49461673707/in/dateposted/
https://mars.nasa.gov/…desc&per_page=50&page=0&mission=insight
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/01/MXgqEWSg.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/EPsSKzXWoAIeE8P?format=jpg&name=large