Týden se sešel s dalším týdnem a pro vás je již připraven přehled událostí kosmonautiky, které přineslo posledních sedm dní. Kosmotýdeník vás nyní vezme hned ke třem větším tématům. Podíváme se na přípravu druhé mise konstelace Starlink, následně vyrazíme za společností Stratolaunch, kterou koupil nový investor a letadlo Stratolaunch by se ještě někdy mohlo podívat do výšin. Podíváme se také na Mars, kde se sondě InSight zatím daří překonat problémy s krtkem. Nepřijdete samozřejmě ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Falcon 9 poletí počtvrté, aby vynesl druhou várku Starlinků

SpaceX se připravuje na druhý start s družicemi globálního systému pro poskytování internetu Starlink, který by měl proběhnout v následujících týdnech. Přesné datum není známo, ale vypadá to, že by start měl proběhnout do konce října. V rámci této mise by mělo také poprvé dojít ke čtvrtému použití jednoho prvního stupně Falconu 9. Zatím byly stupně použity maximálně třikrát.

Hans Koenigsmann, viceprezident společnosti SpaceX pro konstrukci a spolehlivost letu, potvrdil začátkem tohoto týdne plán použít při příštím startu Falconu 9 pro misi Starlink již třikrát použitý stupeň. Start by měl proběhnout z rampy SLC-40 na Floridě. Datum startu bylo nicméně před pár dny odloženo na neznámý termín a může sklouznout na listopad. Pokud by se start hodně opozdil, což (zdá se) není pravděpodobné, mohl by prvním startem, při kterém bude první stupeň Falconu 9 použit počtvrté, být test únikového systému lodi Crew Dragon za letu, kde se také použije stupeň, který má za sebou tři lety.

Zatím se očekává, že letový profil další várky družic Starlink bude podobný jako u té první. Výška oběžné dráhy by se tedy měla pohybovat kolem 550 kilometrů, s tím, že družice jí dosáhnou samy pomocí svých elektrických Hallových motorů. Vypuštěny budou ve výšce kolem 440 kilometrů. Pokud jde o počet, tak při demonstrační misi jich bylo vypuštěno 60. U aktuální mise zatím není znám počet, jelikož se bude vynášet již vylepšená a upravená verze Starlinků. Jejich váha a tedy i počet vynášených družic se může lišit. Hmotnost jednotlivých družic, které byly vypuštěny jako prototypy, byla v suchém stavu 227 kilogramů. Pokud vás zajímá poloha aktuálně vypuštěných družic, klikejte zde.

Tento let bude také zároveň teprve druhým komerčním startem, kdy je SpaceX sama zákazníkem, prvním byl samozřejmě demonstrační let první várky družic Starlink. Letos by navíc měl proběhnout ještě jeden start pro konstelaci Starlink. Ve výsledku má být v první fázi vyneseno 1 584 družic na oběžnou dráhu ve výšce 550 kilometrů se sklonem 53°. Pro takový počet se odhaduje, že bude potřeba vypustit alespoň 25 Falconů 9. Pokud bude chtít SpaceX provozovat síť družic v rámci aktuálních povolení, musí do roku 2024 vynést všech plánovaných 11 943 družic. Pokud by to nestihla, může používat jen ty, které do zmíněného roku vynést stihne. Nezapomeňte misi sledovat na stránkách ElonX, kde budete mít stále čerstvé info o případných změnách.

Dodejme ještě, že možná právě v rámci tohoto startu se SpaceX pokusí zachytit obě poloviny aerodynamického krytu. Nyní již disponuje dvěma loděmi. Již dobře známou GO Ms. Tree a nyní i GO Ms. Chief. Obě jsou vybaveny záchrannými sítěmi. Uvidíme, zda se dočkáme jejich společné operace.

Kosmický přehled týdne:

Letoun Stratolaunch – největší letadlo současnosti, má naději na další fungování. V pátek firma uvedla, že byla převzata novým vlastníkem, jehož identitu však zatím neprozradila. Aktivita byla pozastavena letos, což byl následek smrti zakladatele společnosti Paula Allena, který zemřel přibližně před rokem.

Prohlášení, které společnost v pátek vydala, bylo první, které zveřejnila od dubna, kdy Stratolaunch vůbec poprvé vzlétl a provedl svůj zkušební let. Od té doby společnost oznámila zastavení dalšího vývoje a přestala komunikovat. V aktuálním prohlášení bylo uvedeno: „Společnost Stratolaunch LLC změnila vlastníka a pokračuje v běžném provozu. Naše krátkodobá strategie vývoje nosných prostředků se zaměřuje na poskytování přizpůsobitelných, opakovaně použitelných a cenově dostupných raketových nosičů a souvisejících vypouštěcích služeb.“ Stratolaunch je velký letoun s rozpětím křídel 117 metrů, který má za sebou jeden demonstrační let. Pod jeho prostřední křídlo se dá připojit nosič, který pak letoun donese do požadované výšky, odkud odstartuje.

Předchozím vlastníkem byla holdingová společnost Allen, Vulcan Inc. Po smrti Paula Allena spravovala jeho majetek i tuto společnost jeho sestra Jody Allen, která dovedla vývoj letounu Stratolaunch do prvního testovacího letu. Společnost prošla také složitým vývojem využití svého letounu. Původně počítala s vlastními raketami, posléze navázala spolupráci se SpaceX, ale z té nakonec sešlo. Poté společnost navázala spolupráci s Orbital Sciences Corporation a plánovali společný vývoj nového nosiče určeného pro vypouštění z letadla. V roce 2016 však společnost uváděla, že zpočátku použije malé rakety Pegasus XL. Stratolaunch pak nakoupil dva exempláře této malé rakety pro první zkušební mise. Nicméně minulý rok byly rakety prodány zpět výrobci.

Sonda InSight má za sebou pár šťastných dní! Jedním z dlouhodobých problémů byl problém zaseknutého kladívka přístroje HP³. Přístroj, popisně pojmenovaný krtek, se měl za úkol protlouct zhruba pět metrů pod povrch Marsu, kde měl měřit tepelnou vodivost okolního materiálu. Bohužel však krátce po svém nasazení uvízl v otvoru, který si kolem sebe vykotlal. Krtek má v sobě ukrytý mechanismus, kterým vytváří lehké klepání a posouvá se tím hlouběji. Bohužel právě klepáním se ocitl v prostředí, které další posun nedovolovalo. Neměl totiž kolem sebe materiál, který by mu poskytl dostatek opory. Vytvořil si kolem sebe příliš mnoho volného prostoru.

Situace se řeší už několik měsíců a po všech pokusech, které selhaly, přišel riskantní, který použil lopatku robotického ramene IDA. Lopatka ze strany přitlačila krtka ke stěně jeho otvoru a krtek tak měl získat oporu pro další postup hlouběji. A skutečně se ukázalo, že tento postup funguje. První posun byl jen stěží znatelný, ale nyní už je zcela jasné, že krtek se posunuje hlouběji. Držíme celému týmu palce, aby už další postup nic nepokazilo.

V Michoud Assembly Facility začala příprava motorů RS-25 pro první misi rakety SLS, která pošle loď Orion na misi Artemis I. Jako první se začal připravovat motor E2056, který naposledy letěl na raketoplánu Discovery na misi STS-121.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě vám již tradičně nabídneme přehled všech témat, kterým jsme se v rámci našich článků věnovali v uplynulém týdnu. Začali jsme zprávou o chystaném historicky prvním výstupu dvou žen do volného prostoru. Následně jsme se vypravili k Jupiteru, kde americká sonda Juno uhýbala stínu. V úterý vyšel další díl oblíbeného seriálu Svět nad planetou. Společně s námi jste Živě a česky mohli sledovat start ruské rakety Proton s prototypem opraváře družic. Na americké rampě 39A na Floridě výrazně postupují práce na její úpravě, aby z ní mohly startovat lodě Starship. Po dvou letech odkladů se do kosmického prostoru konečně vydala americká družice ICON. První pokus sice nevyšel, ale na druhý už vše vyšlo a můžeme se těšit na řadu zajímavých objevů. V éteru se také objevila zpráva o tom, že první pilotovaný Crew Dragon by si mohly zásadně prodloužit svůj pobyt u Mezinárodní kosmické stanice. V roce 2024 se má Amerika vrátit zpět na Měsíc a NASA se nyní poohlíží po nových, praktičtějších a odolnějších skafandrech. Dočkali jsme se také druhého z řady plánovaných výstupů do volného prostoru ze stanice ISS. Bohužel jsme se tento týden rozloučili z ostříleným veteránem a průkopníkem kosmických letů Alxejem Leonovem. Na závěr týdne jsme se podívali na aktualizované termíny testování soukromé lodě Starliner.

Snímek týdne:

Hlavní událostí posledních dní jsou výstupy z Mezinárodní kosmické stanice za účelem výměny starých akumulátorů za nové, lehčí a výkonnější. Na fotografii vidíme astronautku Christinu Koch (uprostřed), jak se přesouvá po příhradové konstrukci stanice na svoji pracovní pozici. Fotografuje ji Andrew Morgan. Během jejich vycházky, která trvala 7 hodin a 1 minutu, splnili všechny plánované úkoly.

Video týdne:

NASA vydala pěkné krátké video, které jasně a v krátkosti popisuje dráhu, kterou vykoná mise Artemis 1 s nepilotovanou lodí Orion. Při tomto letu poprvé poletí raketa SLS. Za zmínku ale také stojí nové video Evropské kosmické agentury pro děti o Paxim, kterým provádí astronautka Christina Koch.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/10/Plan_view_of_Nirgal_Vallis
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/10/Perspective_view_of_Nirgal_Vallis
https://pbs.twimg.com/media/EGoH_CvWsAE3FRB.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EGoH-GYWsAAyueB.jpg:large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/04/v7lrRWV0.jpg
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/05/Starlink-Screenshot-879×485.png
https://cnet1.cbsistatic.com/img/XMHN5qrYbFGGo_WlcWkwjo03pbE=/644×0/2019/05/15/7f6e19d2-b1d2-4ee4-85c9-a47f837c85c4/spacex-starlink-satellites.png
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2019/05/satellite__ANTENNA.jpg