Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.

Kozáček je v Evropě
První fáze evropsko-ruského programu ExoMars odstartovala v roce 2016 a jeho družice TGO stále krouží kolem Rudé planety. Dělá zde vědu a čeká na druhou fázi tohoto mezinárodního projektu, která má startovat v příštím roce. Právě na připravovanou misi ExoMars 2020, která má pátrat po stopách dávného života na Marsu, se dnes zaměříme.

Plošina, která má za úkol dopravit na povrch Marsu druhou fázi programu ExoMars, dorazila do Evropy, kde ji čeká finální sestavení a testování. Ruská státní kosmická korporace Roskosmos navíc oznámila oficiální jméno této platformy – česky Kozáček, Angličané budou používat verzi Kazachok.

Minulý měsíc se oficiálního pojmenování dočkal i evropský rover. Jméno Rosalind Franklin dostal na počest britské spoluobjevitelky struktury DNA. Rusové pro svůj díl vybrali název odkazující na známý lidový tanec. Kozáček se má postarat o přistání na Marsu a poté z jeho plošiny sjede Rosalind na povrch Marsu. Pro Kozáčka to ale nebude znamenat konec mise. Jelikož bude osazen vědeckými přístroji, má fungovat jako samostatná stacionární sonda. Vědci očekávají, že by se díky této plošině mohli dozvědět zajímavé informace o klimatu, atmosféře, záření a možná i podpovrchové vodě. Připomeňme, že jedním z přístrojů má být i český WAM.

Kozáček se na cestu z Ruska připravoval několik týdnů. Kromě nezbytných kontrol šlo hlavně o pečlivé zabalení, aby se neporušila přísná pravidla planetární ochrany. Ta se snaží minimalizovat riziko zavlečení pozemského biologického materiálu na Mars. Následně se mohl cenný náklad vydat na palubě letounu Antonov do Turína. Společně s přistávací plošinou cestovalo i potřebné pozemní vybavení a další strukturální prvky. Dalším stanovištěm bude italská divize společnosti Thales Alenia Space. Právě zde se Kozáček dočká závěrečného sestavení a otestování všech systémů v úzké spolupráci s ESA. V průběhu roku bude muset do Itálie dorazit ještě hodně potřebné techniky včetně avioniky nebo tepelné ochrany.

Už nyní navíc probíhají souběžně různé testovací kampaně zaměřené na přípravu ke startu a přistání. Nedávno byly v Rusku dokončeny nárazové zkoušky, které potvrdily dobrou mechanickou kompatibilitu mezi vlastní sondou a adaptérem nosné rakety Proton-M, která se použije k vynesení mise ExoMars 2020 do meziplanetárního prostoru. Ve švýcarském Zurichu zase byly dokončeny zkoušky sjezdu modelu vozítka v životní velikosti z rampy přistávací plošiny. Rover se po sjezdu z rampy snažil pohybovat ve stejných podmínkách, jaké se očekávají na povrchu Marsu ve vybrané přistávací oblasti.

Kosmický přehled týdne:

O startu nejslabší evropské rakety Vega jsme Vás informovali v článku, kde jste měli možnost sledovat celou událost v přímém přenosu. Jelikož však start proběhl ve 2:50 našeho času, mnoho lidí zřejmě dalo zcela podle očekávání přednost spánku. Proto Vám přinášíme alespoň povedenou fotografii ze startu, při kterém byla na oběžnou dráhu vynesena italská družice, která má ověřit novou technologii pro hyperspektrální snímkování Země. A pokud máte zájem o záznam, můžete se podívat sem.

Ve středu 20. března v 16:00 mělo začít šestihodinové okno pro statický zážeh zařízení Starship Hopper na texaské základně Boca Chica. Nakonec byl tento pokus přeložen na čtvrtek, ale k zážehu nedošlo. Podobná situace se opakovala ve stejném čase i v pátek. Sledující z okolí potvrdili, že v několika případech viděli stoupat od zařízení oblaka zkondenzované vzdušné vlhkosti. To by mohlo znamenat, že SpaceX nejprve provádí jen tzv. zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal) – plnění nádrží a simulaci předzážehových činností bez samotného zapálení motorů. Teprve až nasbírají dost zkušeností, by mohli přejít i k samotnému zážehu. při něm se Starship Hopper vznese jen pár centimetrů nad své stanoviště, jelikož je k zemi kotven lany. Zítra, tedy v pondělí, začíná platit vyhrazená oblast pro lety do výšky 1000 stop, tedy zhruba 300 metrů, ale nemějme přehnaně velká očekávání.

19. března vydala skupina zodpovědná za přípravu mise souhlasné stanovisko k zahájení plnění pohonných látek a tlakovacího média do nádrží zásobovací lodě Progress MS-11. Samotné tankování proběhlo 21. a 22. března, přičemž ještě 22. března se loď vrátila zpět do montážní haly na stanovišti 254, kde na ni čeká uložení do aerodynamického krytu.

Přehled z Kosmonautixu:

Když na našem webu vyjdou každý den nejméně dva články, může se stát, že někdo z čtenářů nedopatřením některý z článků mine. Abychom tuto šanci minimalizovali, připravujeme v Kosmotýdeníku vždy soupis všech článků, které jsme v týdnu vydali. Tento rozcestník pak mohou čtenáři použít k tomu, aby si přečetli články, které jim utekly. Nejprve jsme se podívali na detailní fotku severního pólu planetky Bennu a následovala dobrá zpráva o pokroku ve vývoji přelomového kosmického letounu Skylon. Shrnuli jsme pro Vás novinky o Starship Hopperu od Elona Muska a v dalším díle oblíbeného seriálu jsme se věnovali osudům stanice Mir. Zmínili jsme se o úspěšném manévru izraelského soukromého lunárního landeru a v rozhovoru s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře jsme si posvítili na chod ISS. Po přenosu ze zkoušky motoru záchranné věžičky lodi Orion jsme se podívali na kritické ohlasy na návrh rozpočtu NASA. Nabídli jsme Vám možnost živě sledovat noční start rakety Vega a ukázali jsme Vám další z příkladů užitečnosti kosmonautiky – tentokrát pro výzkum Alzheimerovy choroby. Anne McClain a Nick Hague v pátek vystoupili z ISS do volného prostoru, aby vyměnili staré staniční baterie za nové a v našem článku jste měli okno s živý přenosem. Sonda OSIRIS-REx za několik měsíců u planetky Bennu zjistila hned několik zajímavostí a firma Blue Origin chce rozšířit svůj výrobní areál na Floridě.

Snímek týdne:

V testovacím středisku ESTEC, které je technologickým srdcem Evropské kosmické agentury, se testoval zkušební exemplář deset a půl metru dlouhého ramene magnetometru pro chystanou sondu JUICE. Výrobek španělské firmy SENER se takto rozkládal před vibrační zkouškou a následně i po ní. Jelikož v ostrém provozu dojde k rozložení v prostředí mikrogravitace, byly na rameni připojené tři heliové balóny, které jej přizvedávaly. Mise JUICE má startovat v roce 2022 a o sedm let později dorazí k Jupiteru. Nejméně tři roky pak má zkoumat samotnou planetu i její tři největší měsíce – Ganymed, Caliisto a Europu. Na palubě ponese deset špičkových vědeckých přístrojů, které budou představovat nejdokonalejší prostředek k dálkovému průzkumu, jaký byl kdy do vnějších částí Sluneční soustavy vypuštěn. Magnetometr, kterému je věnován Snímek týdne, má měřit magnetické pole Jupiteru a jeho interakci s magnetickým polem měsíce Ganymedu. Poslouží ale i ke studiu podpovrchových oceánů na ledových měsících.

Video týdne:

Výstupy do volného prostoru sice nejsou extra výjimečné, ale taky neprobíhají každý den. Proto si každá z nich zaslouží pozornost. Na přelomu března a dubna nás čekají hned tři kosmické vycházky a 22. března přišla první z nich. Anne McClain a Nick Hague nakonec absolvovali výstup dlouhý 6 hodin a 39 minut. Ve videu týdne, které je tentokrát od Kanadské kosmické agentury, se podíváme na zrychlené záběry z přípravy Nicka Hagueho na výstup. Je vidět, že to není jen tak.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
http://www.russianspaceweb.com/
https://tfr.faa.gov/
https://twitter.com/
https://blogs.nasa.gov/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/exomars_rover/16873157-4-eng-GB/ExoMars_rover.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_surface_platform_arrives_in_Europe.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_landing_platform_arrival_in_Italy.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_surface_platform_packed_for_Europe.jpg
http://www.esa.int/…/19294668-1-eng-GB/ExoMars_locomotion_tests.jpg
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2019/03/3-21-2019-VV14-liftoff-sp.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/iss/progress_ms/ms11/postfuel_03-22-10_1.jpg
http://www.esa.int/…/19307319-1-eng-GB/Juice_s_magnetometer_boom_extended.jpg