Až se evropská sonda Hera vydá na svou cestu k duální planetce, nebude sama. Ponese s sebou i dva cubesaty, které budou obíhat planetky Didymos a Didymoon a možná dojde i k jejich přistání. Každý cubesat přitom bude dost malý na to, aby se vešel do běžné poštovní schránky. Tyto malé družice se skládají ze základních stavebních bloků, kterými jsou kostky s hranou délky 10 centimetrů. Na misi Hera poletí dva cubesaty, jejichž velikost se označuje jako 6U – budou tedy tvořeny šesti základními kostkami v uspořádání 3 × 2. Tím zároveň dostávají odpověď na svou nevyřčenou všichni čtenáři, kteří nejsou zvyklí na měření v poštovních schránkách – cubesaty budou mít rozměry cca. 10 × 20 × 30 cm.
Dvojplanetka, ke které má letět mise Hera, je tvořena hlavním objektem o průměru 780 metrů, kolem kterého obíhá menší měsíc o průměru zhruba 160 metrů, kterému se neoficiálně říká Didymoon. Jeho rozměry jsou zhruba srovnatelné s Cheopsovou pyramidou. Tým stojící za misí Hera obdržel v minulých měsících celou řadu návrhů na cubesaty, které přišly z celé Evropy. Komise je vyhodnotila a nyní již známe její rozhodnutí.
„Jsem velice rád, že se tyto kvalitní cubesaty připojí k naší misi, aby provedly dodatečnou vědeckou práci společně s hlavní sondou Hera,“ uvedl manažer celé mise, Ian Carnelli a dodal: „Díky přístrojům a bližším průletům kolem cílových těles získáme pohled z jiné perspektivy a doplňkové výzkumy tohoto zajímavého světa. Získáme také cenné zkušenosti s provozem v těsné blízkosti mateřské sondy Hera – to vše v podmínkách extrémně nízké přitažlivosti. Díky tomu očekáváme přínos i pro budoucí mise.“
Paolo Martino, hlavní inženýr sondy Hera dodává: „Myšlenka postavit cubesaty pro hluboký vesmír je relativně nová, ale nedávno se NASA podařilo ji prověřit. Při přistání sondy InSight vloni v listopadu se použila dvojice doprovodných cubesatů, která přenášela radiové signály z landeru k Zemi a poslala i fotky Rudé planety.“
První vybraný cubesat se jmenuje APEX (Asteroid Prospection Explorer) a za jeho návrhem stojí švédsko-finsko-česko-německé konsorcium pod vedením společnosti OHB System. Jeho úkolem mají být detailní spektrální měření povrchů obou těles. Senzory budou sledovat sluneční světlo odražené od povrchu a postarají se o jeho rozložení na jednotlivé barvy. Z nich pak bude možné vyčíst, jak sluneční světlo reagovalo s povrchem. Výsledkem bude objevení rozdílů ve složení obou těles. APEX ale navíc provede i magnetická měření, která umožní nepřímo nahlédnout pod povrch obou planetek. Řízen snímky z navigační kamery a lidarem (laserovým radarem) se APEX také pokusí o přistání na povrchu jedné z planetek. Tím bude možné nasbírat cenná vědecká data. Těšit bychom se mohli třeba na detailní pozorování povrchového materiálu. České zastoupení v tomto projektu má na starost společnost Space Systems Czech.
Druhý vybraný cubesat se jmenuje Juventas a stojí za ním dvě firmy – dánská GomSpace a rumunská GMV. Jeho úkolem bude měření gravitačního pole i průzkum vnitřní struktury malého Didymoonu. Juventas má obíhat v těsné blízkosti kolem malé planetky a s mateřskou sondu Hera naváže radiový kontakt. S pomocí nízkofrekvenčních radarových vln bude možné prozkoumat vnitřní složení planetky podobně jako když lékaři rentgenují lidské tělo. I tento cubesat by se měl pokusit o přistání, po kterém by mohl fungovat ještě několik dní.
Mise Hera je prvním projektem v historii lidstva, který má zkoumat dvojplanetku. Kromě vědy samotné má Hera otestovat nové technologie. Sonda má prozkoumat kráter na Didymoonu, který předtím vytvoří americká mise DART. Tento unikátní výzkum ověří možnosti odvrácení asteroidu na kolizní dráze se Zemí, což jsou věci, které se lidstvu jednou mohou hodit.
Tvůrci vybraných návrhů cubesatů nyní své návrhy zpřesní a zapracují do nich i rozhraní s mateřskou sondou. Souběžně s tím pokračuje práce na samotné misi Hera, které budou prezentovány na konci letošního roku na akci Space 19+. Zde budou přítomni evropští ministři, kteří vynesou definitivní rozhodnutí o tom, zda se mise bude realizovat či nikoliv.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/hera_at_didymos/15359917-7-eng-GB/Hera_at_Didymos.jpg
http://www.esa.int/…/binary_asteroids/16027037-1-eng-GB/Binary_asteroids.jpg
http://www.esa.int/…/apex_cubesat/19179750-1-eng-GB/APEX_CubeSat.png
http://www.esa.int/…/juventas_cubesat/19179711-1-eng-GB/Juventas_CubeSat.png
http://www.esa.int/…/dart_mission_profile/17534515-1-eng-GB/DART_mission_profile.png
Problem s definici postovni schranky je ten, ze se jedna o americkou, nikoliv evropskou beznou postovni schranku. Takhle bez vysvetleni je dost zavadejici, jak se kostka 10x10x10cm muze vejit do bezne postovni schranky…
My bychom tomu řekli krabice od bot. Ale ze začátku mě to také zmátlo a čekal jsem malý plochý modul – pár senzorů a malý solární panel.
On je to trochu takový překladatelský oříšek:
Co si představíte pod pojmem POŠTOVNÍ SCHRÁNKA?
a) schránku, do které vhazujete dopisy (poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc)
b) schránku, ve které vám nechává pošťák poštu (správný termín je DORUČOVACÍ LISTOVNÍ SCHRÁNKA)
Zatímco schránky a) jsou jasné, schránky b) jsou různé. Nicméně u nás v buranově, aby si pošťáci neošoupali pneumatiky, když rozváží reklamní letáky, nechávají nám je ve schránkách na rozcestí třeba 1km od domu. A tyto Doručovací schránky by rozměru 10x20x30cm odpovídaly (+/-).
http://variel.cz/produkty/postovni-schranky/
Ab obě minisondy mohly přistát měly by mít nějaký pohon a na to jsem opravdu zvědav.
Pokud při vypuštění cubesatu bude mateřská sonda na oběžné dráze, tak snad ani nemusí. To by asi celkem v pohodě dopadl na povrch rozumnou rychlostí. Ale pak je otázka, jestli tomu říkat přistání. Ale zrovna nedávno zkoušel nějaký cubesat pohon propanem myslím.
Klasické přistání to asi nebude. Spíše dosednutí na povrch jako třeba NEAR na Eros. V článku je uvedeno, že by každý cubesat měl obíhat kolem jednoho z těles. A to nějaký pohon na korekce vyžaduje. Takže bude i na přistání. Koneckonců oba MarCO měly také korekční trysky (na stlačený plyn) a využívaly je.
AIDA v původní podobě sice nebude, ale ESA se přece jen kvalitně zúčastní. Tedy snad bude Hera schválena. Z pouhého impactu DART se nakonec vyklubal ještě cubesat jako součást mise NASA a tady máme další dva cubesaty s Herou, co mají dokonce ambici přistát. A oběžná dráha kolem Didymoonu znamená překonání rekordu OSIRIS-REx. Ta dráha bude muset být pod 1 km.
tady je ještě článek o APEX z české akademie věd
https://avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Misi-Hera-bude-doprovazet-satelit-na-jehoz-vyvoji-se-podileji-Cesi
Díky moc za odkaz.
a přímo český přístroj
https://curation.isas.jaxa.jp/symposium/abstract/2018/1207_1715_Tomas_Kohout.pdf
Hlavni object 780 metru a mensi 160 metru obiha kolem nej.
Tak si rikam jak mala gravitacni sila je k sobe musi poutat a aby mu ten jeho mesicek ty cubesaty nevystouchly z obezne drahy 🙂
Toho bych se opravdu nebál. Do Didymoonu má několik let před cubesaty narazit americký projektil DART rychlostí několika km/s. Hera pak bude sledovat důsledky této kolize. Takže cubesaty pak ovlivní jeho dráhu neporovnatelně méně.;-)
Hybnost, kterou by ty cubesaty byly schopné přelít je vzhledem k poměru hmotnosti cubesat / Didymoon naprosto zanedbatelná.
Jsem hrdý na Českou republiku