Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

1) Naposledy jsme spolu na toto téma hovořili vloni v prosinci. Změnilo se za čtvrt roku něco?
Změnilo a nebylo toho málo, většina z toho se však stala na pracovní úrovni mimo dohled a zájem médií. Pokud bych však měl zmínit ty hlavní události, pak šlo zejména o zahájení detailních studií na jednotlivé části stanice DSG, a to jak ze strany NASA, tak i ESA. V případě NASA se také objevila v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2019 (a indikací na další roky) poprvé kapitola určená přímo pro stanici v blízkosti Měsíce. Jistým vývojem prošlo i plánování letů lodí MPCV a nosných raket SLS, které mají zajišťovat stavbu a obslužnost stanice DSG. Roskosmos pro změnu (opět) provedl úpravu letového profilu vyvíjených lodí Federacija mířících do prostoru v blízkosti Měsíce. Oproti MPCV se tam totiž nově vyvíjená ruská pilotovaná loď není schopna dostat bez pomoci dodatečného urychlovacího stupně (aktuálně tedy vyžaduje dodatečný start anebo využití silnější, ale doposud neexistující nosné rakety). Poslední výrazná změna souvisí s rozrůstající se diskuzí o vědeckém využívání stanice DSG a jejímu celkovému přínosu v přípravě dlouhodobých pilotovaných výprav na povrch Měsíce a Marsu.

2) Pojďme trochu konkrétněji. Jak to vypadá s výběrem oběžné dráhy, po které bude stanice obíhat?
Stále není formálně vybrána konečná oběžná dráha stanice DSG, což je dáno nejenom pokračující diskuzí vědců o její nejvýhodnější podobě pro realizaci experimentů, ale také nedokončením návrhu kapacit a schopností samotné stanice DSG. Zatím se tak vychází zejména z parametrů lodi MPCV a drah, kterých je tato kosmická loď schopna dosáhnout, dále pak rozumné dostupnosti měsíčního povrchu a samozřejmě uspokojení co největší skupiny vědců. Bude třeba najít vhodný kompromis, což nebude rozhodně snadný úkol, ale nebeská mechanika nám v tomto naštěstí velmi napomůže a počet realistických drah dramaticky zredukuje. Favoritem, a v podstatě vítězem, je již dnes dráha označovaná jako NRHO, což je velice výstřední, téměř polární dráha kolem Měsíce. NRHO je spíše rodinou oběžných drah a dovoluje tady stále velkou flexibilitu ve volbě konečné oběžné dráhy DSG.

3) V čem je tato dráha výhodná oproti ostatním, které připadají v úvahu?
V první řadě je NRHO oběžná dráha stabilní, dostupná lodí MPCV a umožňující realizaci většiny ideových vědeckých experimentů. Zadruhé je z ní možné rychle dosáhnout povrchu Měsíce a to přibližně za 11 hodin. Z ostatních drah je toto možné v několika dnech a v extrémech i více jak jednom týdnu. To samo pak klade ohromné nároky na sestupový modul a v případě jeho pilotované verze na systém zajištění životních podmínek. Ideální pro výpravy na povrch Měsíce a zpět by bylo potřeba mít stanici DSG na nízké polární oběžné dráze okolo Měsíce, ale bohužel tato dráha je nedosažitelná lodí MPCV. Dráha NRHO umožňuje i levné (z pohledu delta-v) změny oběžné dráhy DSG v případě, že to bude vědecká mise vyžadovat. Tomu hraje v počátcích do karet pouze dočasná přítomnost posádky a zejména fyzikální pohonná jednotka. Další výhodou NRHO je relativně málo okamžiků, kdy se stanice vyskytne ve stínu Měsíce resp. Země a bude tedy zajištěn nepřetržitý zdroje elektrické energie v podobě slunečního záření a také umožněna komunikace se Zemí. To se také promítne v jednodušší konstrukci energetického systému DSG.

4) V návrhu rozpočtu NASA je stanice označována zkratkou LOP-G. Má to znamenat, že dřívější označení DSG zaniklo?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. NASA s partnery tuto problematiku nediskutovala, ale je třeba na obranu NASA říct, že i označení DSG je neoficiální a pracovní. LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway) se poprvé objevilo v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019. V tomto je třeba spatřovat snahu o konzistenci s politickými prohlášeními prezidenta Trumpa o pilotovaných letech k Měsíci. NASA stále v mnoha materiálech pracuje se zkratkou DSG a nebo jenom označením Gateway či Lunar Gateway. Na definitivní pojmenování stanice u Měsíce si tak budeme muset počkat. Pozitivní je, že LOP-G se nelíbí většině pracovníků NASA, se kterými jsem v posledních týdnech hovořil a vlastně se nelíbí ani mně (jak jste si již všimli v celém rozhovoru používám zkratku DSG). Uvědomme si ale, že to je to nejméně podstatné co kosmický výzkum trápí.

5) NASA v návrhu nového rozpočtu potvrdila dřívější prohlášení o tom, že chce k Měsíci. Je tento trend cítit na přípravě projektu stanice?
NASA nasadila vysoké tempo v realizaci stanice DSG, které paradoxně zaskočilo i samotnou NASA (vezměte v potaz, že NASA přímo zaměstnává téměř 20 tisíc lidí v desítkách poboček a další desítky tisíc lidí kontrahuje ve státních či soukromých společnostech). Na nedávné konferenci v USA se moji kolegové ze Stanfordovy univerzity zhrozili a byl jsem svědkem tvrdé výměny názorů s NASA. Jde o to, že rychlé tempo nesvědčí zapracování požadavků vědecké komunity na podobu stanice DSG a zvyšuje se tak riziko, že se stanice postaví, ale nebude vědcům vyhovovat.

6) Jak konkrétně se může toto urychlení projevovat?
Mimo v předchozí odpovědi uvedené dopady se NASA rozhodla o mnohem větší zapojení soukromého sektoru, než bylo původně plánováno. Jde o novou výzvu na návrh podoby obytného modulu pro posádku, na kterém aktuálně pracuje 7 soukromých společností. Nebo reálnou, až téměř jistou, změnu nosné rakety (SLS) prvního modulu stanice DSG zahrnující zejména pohonný a energetický systém (PPE – Power and Propulsion Element). Cesta je tak otevřena jakékoli soukromé společnosti splňující požadavky pro vypuštění. A sem můžeme zařadit třeba SpaceX.

7) Co dalšího může snaha o větší zapojení soukromého sektoru přinést? Používání soukromých raket a lodí k zásobování nákladem, lidmi, nebo dokonce nějaký soukromý modul?
V první řadě mnohem větší otevřenost pro zajištění vypouštění jednotlivých částí stanice DSG, i když pro mnoho modulů a MPCV je stále nutná nosná raketa SLS. Otevřená je také otázka zásobování DSG, kde svojí roli vidí JAXA s upravenou lodí HTV, ale je možné i zapojení jiných subjektů podobně jako v případě zásobování ISS. V další fázi není vyloučeno (a bylo i hojně diskutováno) zapojení soukromého sektoru do výroby dodatečných modulů ke stanici či dokonce plně komerčních pilotovaných výprav. Stále ale realizovaných pro vědecké poznání než pro osobní uspokojení jednotlivců. Čili by šlo o služby pro kosmické agentury realizované soukromými společnostmi.

8) Může záměr ukončení financování ISS ze strany Spojených států po roce 2025 souviset s tím, že dané prostředky by byly převedeny do programu stanice u Měsíce?
Stručná odpověď je, ne. Možná došlo ke zkreslení informací prezentovaných některými médii. NASA má v plánu opustit přímé financování provozu ISS, ale to neznamená, že by o ISS a její využívání přestala mít zájem. Analogicky jako nyní platí SpaceX a Orbital ATK za dopravu nákladu na ISS a z ISS, tak by v budoucnosti platila za využívání ISS. Osobně jsem k tomuto plánu skeptický, ale nechme se překvapit. NASA si totiž nemůže dovolit ISS opustit i kvůli závazkům, jež má v této oblasti vůči jiným organizacím ve Spojených státech amerických. Viděl bych to spíše k postupnému předávání a rozšiřování kompetencí CASIS (Center for the Advancement of Science in Space).

9) Jak se na vznik stanice připravují vědci, kteří budou pro tuto unikátní laboratoř připravovat experimenty?
Vědci se připravují poctivě, tak jak je pro ně přirozené. Po dvou úspěšných konferencích v Noordwijku (prosinec 2017) a Denveru (únor 2018), kterých jsem měl možnost se účastnit, musím zhodnotit, že vědecká komunita má enormní zájem o využívání stanice DSG. Postupnou diskuzí krystalizují témata, pro něž je DSG nepostradatelná a nelze je realizovat na ISS. Většina z nich logicky souvisí s unikátním prostředím, jež DSG poskytne. Na obou konferencích jsem měl desítky jednání a možném zapojení českých vědců a již nyní vám mohu slíbit, že na DSG se budeme také podílet. Koho by zajímaly detailnější informace o DSG, jež se do omezeného rozsahu rozhovoru nevešly, nechť přijde na dubnovou Kosmoschůzku Kosmo Klubu, jež se uskuteční poslední středu v dubnu na Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.

10) Zatím jsme v rozhovoru hovořili jen o NASA a soukromých firmách. Stanice však má být mezinárodní. Jak jsou na tom momentálně jednání s ostatními kosmickými agenturami?
Platí stále to, co jsme si uvedli v rozhovoru na konci loňského roku. Takže jenom stručně rekapitulace. NASA a ESA se podílejí na vývoji pilotované lodi MPCV, Roskosmos plánuje obdobnou loď Federacija. Z modulů si vše udělá NASA, vyjma obytného modulu, o který má zájem ESA a přechodovou komoru, již má dodat Roskosmos. JAXA snad poskytne zásobovací loď a CSA robotickou paži podobně jako na ISS. Nezapomeňme ale na výše uvedený zájem soukromých společností.

Děkujeme za rozhovor.

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/03/2018-03-16-125243.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/03/Onwards_and_Upwards_web.30pct.jpg
http://www.imagehosting.cz/images/2116738410.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/20171130-nac-heoc-ppe_final2.pdf
https://www.nasaspaceflight.com/…budget_overview.Lunar-Exploration-Campaign-Slide.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/ppb_aft.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4696/40126460511_ba24c1f2b5_k_d.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/EM3_Delivers_web.30pct.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/ptk_np/va/manufacturing_components_2.jpg