Evropská raketa Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější nosiče světa a právem se často označuje za jakýsi pomyslný etalon spolehlivosti. Tato gloriola však minulý týden při jejím 94. startu dostala hned několik škrábanců a jen se štěstím unikla tomu, že by úplně zmizela. Raketa totiž po startu nabrala špatný kurs, ale i přesto dokázala splnit hlavní úkol – vynést na oběžnou dráhu dvě telekomunikační družice. Satelity SES-14 a Al Yah 3 se sice dostaly na jinou dráhu, než na jaké měly být, ale to se dá relativně snadno vyřešit. Družice se s pomocí vlastních motorů dokáží dostat na plánovanou dráhu, jen jim to potrvá déle. Nechybělo však mnoho a na oběžnou dráhu se nemusely dostat vůbec. Mise tak bude hodnocena jako částečný neúspěch, ale nebyla daleko od toho, aby u tohoto popisku chybělo přídavné jméno.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Podle dostupných informací, mezi které patří parametry oběžné dráhy vynášeného nákladu, nebo údaje poskytované v živém vysílání v reálném čase během startu se zdá, že raketa už v časné fázi startu (možná hned po startu) nabrala špatný kurs. Pětapadesát metrů vysoký nosič letěl výrazně více k jihu, než měl. Vlivem této chyby raketa vylétla z oblasti, kde ji mohly sledovat pozemní stanice, přes které se při běžném letu odesílají letová data.
Víme také, že všechny události, které proběhly před startem byly bez problémů a to samé platí i o úvodních sekundách letu, kdy raketu hnal vzhůru tah 1400 tun. Mise s označením VA-241 měla umístit družice SES-14 a Al Yah 3 na supersynchronní dráhu – raketa Ariane 5 totiž měla přebytek nosnosti, který využila tak, že usnadnila družicím přechod na geostacionární dráhu. Při této misi totiž náklad vážil jen 9 123 kilogramů, zatímco Ariane 5 zvládne na dráhu přechodovou ke geostacionární dopravit až 10,8 tuny!
Zdroj: http://spaceflight101.com
Raketa se po startu vydala k noční obloze a letový ředitel v kontrolní místnosti Jupiter hlásil, že vše je nominální. V čase 2:19 po startu raketa odhodila urychlovací bloky, v čase 3:18 se odhodil aerodynamický kryt a kolem deváté minuty přestal podle plánu pracovat centrální stupeň a ke slovu se dostal stupeň horní. Během všech těchto událostí ještě pozemní středisko přijímalo z rakety telemetrii.
Zážeh horního stupně měl trvat 16 minut, ale už po půl minutě došlo ke ztrátě údajů z rakety. Poslední přijatá telemetrie byla z doby, kdy raketa letěla rychlostí 7,02 km/s a byla ve výšce 195 kilometrů – jinými slovy byla sestava v té době ještě na suborbitální dráze. Telemetrii se nepodařilo obnovit ani během zbývajících 35 minut plánovaného průběhu mise. Nálada v řídícím středisku Jupiter se měnila z napjaté v zoufalou – ani jedna z družic se totiž po uplynutí plánovaného termínu jejich oddělení od horního stupně neozvala. Když před kamery vystoupil ředitel firmy Arianespace, Stéphane Israël, bylo téměř jisté, že došlo k nehodě. S vážným výrazem oznámil, že raketu potkala anomálie a vyjádřil hlubokou omluvu všem zákazníkům.
Za několik hodin se však objevila nečekaná zpráva – obě vynášené družice se ozvaly. Sice obíhaly po jiné dráze, než kde měly být, ale v tu chvíli to nikomu nevadilo – téměř všichni je totiž po událostech minulých hodin prakticky odepsali. Operátoři SES a YahSat potvrdili, že družice se z neplánované dráhy dokáží s pomocí vlastních motorů přesunout na geostacionární dráhu, kde budou normálně pracovat. Sledovací stanice potvrdily přijetí stabilního signálu obou družic, které se oddělily od horního stupně rakety a jsou ve stabilní konfiguraci, což znamená, že např. nekontrolovaně nerotují.
Další cenné údaje poskytlo americké Joint Space Operations Center, které sleduje objekty na oběžné dráze. V pátek 26. ledna kolem středoevropského poledne tento úřad vydal informaci o tom, že po misi VA-241 zaznamenal na oběžné dráze čtyři objekty (dvě družice, horní stupeň a adaptér Sylda) a přidal i parametry jejich oběžných drah.
43174/2018-012A: 232 x 43,163 km, 20.64° (pravděpodobně Al Yah 3)
43175/2018-012B: 232 x 43,198 km, 20.64° (pravděpodobně SES-14)
43176/2018-012C: 169 x 42,790 km, 21.01° (horní stupeň rakety)
43177/2018-012D: 235 x 43,153 km, 20.64° (adaptér Sylda)
Zdroj: http://spaceflight101.com
Původní plány počítaly s tím, že raketa dosáhne oběžné dráhy s nejvyšším bodem ve výšce 45 000 kilometrů a nejnižším bodem 250 kilometrů vysoko. Dráha přitom měla být vůči rovníku skloněna pouze o 3°, což je dáno startem z kosmodromu v Kourou, který je blízko rovníku. Reálná data však ukazují, že raketa se poměrně přesně trefila z hlediska výšky perigea a apogea, ovšem sklon oběžné dráhy se oproti plánu liší velmi výrazně.
Pokud vyjdeme z dostupných dat a postupujeme s jejich zohledněním v čase zpět, zjistíme, že družice se oddělily ve výšce zhruba 600 kilometrů nad Botswanou, což je zhruba o 2000 kilometrů jižněji, než kde k tomu mělo dojít. Družice se tak oddělily na samé hranici viditelnosti pro pozemní stanici, která měla zaznamenat jejich separaci. To by vysvětlovalo, proč se jejich signál podařilo zachytit až po více než dvou hodinách – musely vystoupat na oběžné dráze výše, aby na ně sledovací stanice dobře viděla a mohla zachytit jejich signál.
Zdroj: http://spaceflight101.com
V pátek se k nestandardnímu průběhu letu vyjádřila i sama firma Arianespace. Podle jejího vyjádření v čase 9:25 po startu ztratila pozemní stanice kontakt s raketou Ariane 5 a dosavadní vyšetřování naznačuje, že jde o důsledek odklonu od plánované dráhy. Firma nebyla příliš sdílná na detaily kdy k tomuto odklonu došlo, ale napovědět může živé vysílání než došlo k výpadku telemetrie. Obrazovka přenosu se skládá z mnoha oken – většinu lidí zajímá především okno největší, ve kterém je pohled na raketu, ale nás bude zajímat malé okénko zobrazující mapu s plánovanou dráhou (zeleně) a žlutou dráhou, která vychází z reálných údajů.
Z této malé mapky se dá jasně vyčíst, že raketa začala stáčet svůj letový azimut k jihu již krátce po startu. Dráha se tak stále více odchylovala od plánovaného průběhu. Zatímco zelená (plánovaná) dráha odpovídá letu na azimut cca. 92°, což odpovídá dřívějším misím. Ve skutečnosti však raketa zamířila na azimut 111°, což odpovídá výslednému sklonu 21° vůči rovníku. V důsledku toho letěla raketa mnohem blíže k jihoamerickému pobřeží než obvykle. Ke spuštění destrukčního systému zřejmě nedošlo ze dvou důvodů – pohonný systém rakety i její stabilizace byly v pořádku a nosič nemířil nad obydlenou oblast.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Samotný proces ukončení letu má pevně dané podmínky, při kterých může nastat. Mezi rozhodující kritéria patří dráha rakety, lokace míst, kam by dopadly trosky, stav systémů podle telemetrie i výkon celého stroje. Není možné spekulovat o tom, zda bylo některé z těchto kritérií při tomto startu porušeno. To ví jen společnost Arianespace, která jistě provede důkladnou analýzu, ovšem veřejnost nemá možnost dostat se k surovým datům. Ale už jen podle toho, že raketa krátce po startu prolétla téměř nad skupinou diváků na veřejném pozorovacím místě naznačuje, že k odklonu došlo již velmi brzy.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Následná ztráta telemetrie byla podle všeho důsledkem špatného kursu. Je pravděpodobné, že raketa nabrala špatný kurs během úvodního manévru, kterému se říká „roll and pitch maneuver“. Ten probíhá mezi 12. a 32. sekundou letu a raketa se při něm otáčí kolem dvou os v prostoru, aby nabrala plánovaný směr letu. Je pravděpodobné, že chyba mohla být v datových podkladech pro start. Naopak možnost technické závady příliš pravděpodobná není. Raketa totiž neztratila výkon, což se projevilo na závěrečných orbitálních parametrech.
Zvláštní ale je, že záběr do řídící místnosti v čase 2:41 – 2:55 po startu ukazuje trojrozměrnou vizualizaci dráhy, kde není vidět žádná odchylka. Podobný pohled v čase 5:45 však ukazuje jiný pohled – levá mapa ukazuje pohled na plánovanou dráhu letu, zatímco pravá udává, jak to vypadalo po dokončení letu. Je vidět, že kurzor je na plánované dráze, takže vyvstávají otázky, zda jde o reprezentování skutečného stavu letových údajů, protože mapa ve vysílání Arianespace ukazuje, že v této fázi se již viditelně odchylovala od původního plánu.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Další zajímavost se ve sledovací mapě nastala krátce před časem 8 minut po startu. Kurzor zobrazující pozici rakety náhle poskočil ze skutečného azimutu 111° na plánovanou dráhu. Možná to souvisí s tím, že v té době došlo k přepojení komunikace na brazilskou stanici Natal. Jako podivné můžeme označit i to, že letový ředitel během práce prvního stupně opakovaně hlásil, že je vše nominální, ačkoliv jediný pohled na telemetrii nebo na radarovou mapu by ukázal skutečný stav věcí. Jedinou možností je, že nominální byla pouze funkce rakety (což je pravda) a hlášení nezohledňuje letový azimut, což ale nezní příliš důvěryhodně.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Že se děje něco neobvyklého začalo být evidentní kolem osmé minuty po startu, kdy lidé v řídícím středisku začali mít nervózní pohledy a ukazovali na různá místa velkých obrazovek. Za další minutu, když se ztratila telemetrie už bylo všem jasné, že nastala anomálie. Jedinou výjimkou byl komentátor přenosu a obsluha sociálních sítí Arianespace – ti se až do 33. minuty letu chovali, jako kdyby se nic nestalo.
Ale družice jsou na oběžné dráze, takže raketa svůj úkol splnila a vyhnula se přerušení unikátní série bez havárie. Arianespace již ve spolupráci s ESA založila nezávislou vyšetřovací komisi, která má důkladně prozkoumat všechny okolnosti této neobvyklé anomálie. Firma ale zároveň oznámila, že přípravy na další mise budou probíhat v nezměněném tempu, což by naznačovalo, že už úvodní fáze vyšetřování odhalila možnou příčinu.
Co tedy Ariane 5 zachránilo? Pragmaticky vzato dvě základní věci – že nedošlo k aktivování destrukčního systému rakety, jakmile opustila vymezený letový koridor, ale i to, že řídící počítač dokázal pracovat i dál a s přispěním dostatečné palivové rezervy mohla vynést družice na dráhu ve správné výšce. Nejlepším důvodem anomálie by byla lidská chyba na programátorské úrovni. Sice by nebylo dobré, že si toho nikdo nevšiml, ale zase by šla dobře opravit. Mnohem horší by však byla chyba rázu technického. Ale jelikož se podle všeho jednalo o první podobný případ, není to příliš pravděpodobná možnost.
Družice SES-14 a Al Yah 3 nejsou podle všeho poškozené a jediný vliv na ně bude mít neplánovaná dráha. Na základě parametrů oběžné dráhy se dá vypočítat, že družice budou muset k dosažení finální dráhy změnit svou rychlost o dalších 166 m/s, než bylo plánováno. Korekce dráhy obnáší především anulování vysokého sklonu a následně zvýšení nejnižšího bodu dráhy. Kromě toho bude potřeba také otočit oběžné dráhy, protože Ariane letěla po špatné dráze, čemuž odpovídá i výsledná oběžné dráha. Oba satelity disponují elektrickým pohonem, takže by jim neplánovaná změna dráhy neměla dělat problém. Jen jim přesun na geostacionární dráhu potrvá déle.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/01/27072800_1704737869564554_4599493815810177760_n.jpg
http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/wp-content/uploads/2018/01/DUeZ-mUW0AUp33Z.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/205/2018/01/SES-14_RF_Test_Airbus.jpg
http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/wp-content/uploads/2018/01/VA241-Map10.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DUlnzIgWAAAYqNz.jpg
http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/wp-content/uploads/2018/01/VA241-Map14.jpg
http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/wp-content/uploads/2018/01/VA241-Map3c.jpg
http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/wp-content/uploads/2018/01/DUal1c6U8AALAte.jpg
Otazka je, s jakymi vstupy ridici system rakety pracuje, jak z nich pocita udaje o poloze, ktere udaje pak v telemetrii posila na zem, a udaje z jakych zdroju se vubec zobrazuji na te obrazovce s drahou. Pokud si totiz, napr. kvuli nejake softwarove chybe ridici system myslel, ze azimut letu a poloha rakety jsou spravne, tak je pochopitelne, ze se je jednak nesnazil korigovat, ale ze taky telemetrie ukazovala neco jineho, nez byla skutecnost. Na obrazovce s drahou se pak mohla ukazovat poloha, kde si raketa „myslela“, ze je.
Ako to myslíte „Kromě toho bude potřeba také otočit oběžné dráhy“? Zmeniť sklon, alebo otočiť do protismeru? 🙂
Otočiť do protismeru retrográdne by bola zbytočnosť, to bude asi myslené tak že aby sa družice dostali na správnu pozíciu budú musieť obehnúť zem, ak som to teda správe pochopil.
Ony, než se dostanou na svůj bod na GEO, tak oběhnou Zemi ještě mnohokrát… Spíš bylo myšleno sražení inklinace, když je nyní přes 20° a má být kolem nuly.
S největší pravděpodobností jde o otočení samotné dráhy vůči Zemi, tedy udělat fázový přesun.
Nejedna se o otoceni drahy ani fazovy presun (to ani nevim co by melo byt). Jde o zmenu vzestupneho uzlu.
Díky, měl jsme na mysli úpravu vzestupného uzlu, ale použil jsem špatný výraz.
V tomto případě ale vůbec nejde o změnu vzestupného uzlu, ale o změnu argumentu perigea! – tedy úhlu mezi vzestupným uzlem a perigeem eliptické orbitální dráhy.
Obě apsidy také totiž leží mimo rovníkovou rovinu, takže před změnou sklonu roviny dráhy k rovníku je nutno dostat apogeum/perigeum dráhy do roviny rovníku.
Aha, díky za vysvětlení!
Nemělo by u geosynchronní dráhy být jedno, kde vzestupný uzel je? Resp. má smysl vůbec o něm mluvit?
Jelikož původní sklon dráhy měl být 3° tak umístění uzlů význam rozhodně má.
To je rozdíl mezi dráhou geosynchronní a geostacionární, která má sklon 0°. Někdy se tyto pojmy zaměňují.
Dráha geostacionarni je specialni pripad drahy geosynchronni. Nejde je tedy obecne srovnavat.
Tohle vypadá na špatné naprogramování letu nebo nějakou chybu v senzorech polohy. Když se na některých obrazovkách ukazovala data evidentně v rozporu s realitou a raketa nejevila snahu svou dráhu nějak korigovat, tak si nejspíš myslela, že letí správně. Podle přiložené mapky dokonce letěla skoro nad městem, kde rozhodně neměla co dělat. Když ta odchylka byla tak zlá a úplně mimo střelecký prostor, divím se, že raketu nezničili. Možná byli zmatení z protichůdných údajů z rakety a z radarů a nevěděli, čemu věřit. Naštěstí to tentokrát dopadlo dobře jak pro družice tak pro lidi na zemi. Tento start si Arianespace za rámeček rozhodně nedá. Aspoň se tam nebudou nudit.
Mne dokonca pride ako pravdepodobnejsie, ze to bola bud technicka zavada na cidle, alebo nejaky problem s jeho kalibraciou. Neviem akym mechanizmom na urcovanie polohy v priestore Ariane 5 disponuje, ale ak je toto zariadenie nejakou formou mechanickej inercialnej platformy, mohlo sa stat, ze bolo proste nespravne inicializovane. To by vysvetlovalo aj to, ze si riadiace stredisko myslelo, ze su vsetky parametre letu v normale aj to, ze raketa neinicializovala auto destrukciu.
Cast vizualizacie asi bezi podla telemetrie posielanej z rakety (to by davalo zmysel a napr. aj vysvetlovalo, preco Vega pri jednej misii robila na vizualizacii kotrmelce aj ked misia realne prebehla v poriadku) a okolite grafy mozno podla udajov zo sledovacich stanic?
Je podivné, že řídící středisko vůbec neví kam raketa letí. Při tak výrazné odchylce je obvyklé raketu ihned zničit, neb je nasnadě, že může zamířit kamkoli, nehledě že odhazuje hmotné komponenty.
Obvykle to bývá povinností bezpečnostního, ten má sledovat skutečnou dráhu a při / výrazné/ odchylce nekompromisně zasáhnout.
Tento osud příkladně potkal americký Mariner-1, v okamžiku kdy bezpečnostní zjistil, že se nosič odchyluje od kurzu jej zničil. Paradoxem je, že nosič letěl správně, ale pozemní kontrola měla chybnou dráhu, písařka vkládající parametry do kontrolního systému „omylem“ vynechala pomlčku.
Tady nejen, že nosič letěl úplně jinam, ale řídící středisko dostávalo údaje a prezentovalo , že je vše O.K.
To, že měli neuvěřitelné štěstí neznamená, že je to v pořádku.
Ohromilo mě, že falešné údaje o letu jsou možné nikoli jen v Rusku, ale jak se zdá i obecně, když nic jiného tak v ESA.
Arianespace nieje esa
Ak sa pozriete na to, kade raketa letela, tak by podla mna bola uplna somarina ju znicit do momentu, kym by sa nezacala raketa spravat anomalne na urovni techniky (tah, tlaky, stabilita horenia, poruchy) – a to by doslo k autodestrukcii tak ci tak. V dany moment mala raketa taku rychlost a smer, ze by trosky po autodestrukcii vysoko pravdepodobne spadli na obyvanu oblast. V krajnom pripade na mesto Kourou. A ked mesto Kourou preletela, tak uz opat nemalo zmysel sa s autodestrukciou ponahlat.
To, že raketa nebyla bezpečnostním technikem zničena, mi přijde jako nenormální. Pokud ví, že má špatný kurz, je i jasné, že se ztratí ze sektoru, kde ji může kontrolovat. Potom by měla být nekompromisně zničena, protože ji nebude mít pod kontrolou
Na druhú stranu let je naprogramovaný prečo ho nekompromisne rušiť bez akejkoľvek technickej chyby ak je anomália len v inklinácii?
No tak pokud se mi začne sedmisettunová rachejtle po start odklánět místo nad oceán nad nejbližší městečko, asi by mě taky svrběl prst na tlačítku. A kdybych se rozhodl to nezmáčknout, tak bych se další minutu opravdu intenzivně modlil, aby byla „jenom“ ta chyba v azimutu.
Osobně si myslím, že tam mají opravdu takový bordel, že si toho nikdo nevšiml.
Už jsem byl upozorněn, že Arianespace není ESA 🙂
Odchylka kurzu byla vidět i na animacích. CNES to podle všeho vědělo, jen to asi bylo v nějakém bezpečném koridoru.
Jaké falešné údaje? Pokud myslíte plánovanou trasu, tak ta se ukazuje i normálně, jen se s ní většinou překrývá ta reálná, takže to není moc vidět. Tady se po výpadku telemetrie ztratila reálná. Co bych viděl jako matoucí je animace, která se kolem osmé minuty při přechodu mezi stanicemi, přilepila zpět na plánovanou.
Ale zase na druhou stranu se můžeme podívat na neobvyklé video, kdy Ariane 5 letí (skoro) přímo nad hlavami pozorovatelů – předpokládám, že střelecký koridor je běžně bez možnosti přístupu a příležitost natočit takovéto video se nebude jen tak opakovat.
https://www.youtube.com/watch?v=wTQyr_xndHA
Nesouhlasím s tím, že horší by byla chyba techniky.
Tohle není o chybě jednotlivce, ale chaosu v celém systému. Technický problém se najde a odstraní. Odstranit lidský „bordel“ je o dost obtížnější.
Podle http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/ariane-5-va241-anomaly-analysis/
se jednalo o první start se zjednodušeným postupem kontrol před startem.
Prostě šetřit se musí, ať to stojí co to stojí…
Ano, to jsem četl i v jiném článku. Jsem zvědav, jestli se po této chybě k zevrubným kontrolám zase vrátí.
Tady přece nemohl nikdo nekompromisně zasáhnout , když to vystřelili těsně vedle města nemohli raketu zničit – padala by na město , a když počkali zjistili že letí , sice trochu jiným směrem ale letí . Podle mne se rozhodli správně .
A že měli štěstí ? To přeje připraveným 😀
Nechci vám kazit optimismus, ale oni evidentně o ničem nerozhodovali. Oni si vůbec nevšimli, že jim to letí jinam. Nevšimli si toho dokonce ani v okamžiku, kdy jim vypadla telemetrie, protože raketa uletěla z dosahu sledovacích stanic.
Já jen budu mít poznámku, jestli se totiž v té chvíli nedostali do začarovaného kruhu. Uletěla z dosahu sledovacích stanic, takže nemohli přijímat telemetrii, protože nemohli přijímat telemetrii a sledovat, vyslat signál pro sebedestrukci nebylo možné.
Troufnu si tvrdit, že range safety z CNES to vědělo, jen to prostě nechali letět, ale to asi ukáže výsledná zpráva.
Tak to jsou v tom range safety drsňáci. Nejen, že to nechají letět, ale ostatním kolegům to zatají a nechají je vydusit když vypadne telemetrie. A šéfa nechají přednést veřejnou omluvu zákazníkům.
A když se satelity zázračně objeví, řeknou nejspíš. My to celou dobu věděli, žert, haha.
Israel není jejich šéf a tou svou mizernou angličtinou snad v té řeči říkal, že předpokládají úspěšné oddělení nákladu, ale že nemají telemetrii.
Když to zjednoduším, tak range safety jde o to, jestli to někomu nespadne na hlavu, co bude se satelity není na nich.
Těžko říct, každopádně k podobné situaci už jednou došlo. Při prvním startu Ariane 5 byla raketa kvůli chybné telemetrii zničena. Byla to tehdy velká ostuda, protože se šetřilo tam kde nemělo. Použil se starý navigační systém. Přitom raketa byla naprosto v pořádku.
Lidé v řídícím středisku jistě nejsou hloupí a pokud raketa již od startu mířila jinam, určitě o tom věděli. Pokud tedy nevyslali povel k destrukci určitě proto byl dobrý důvod. Nemyslím si, že by ti lidé nosič svěřili pouhé náhodě.
Více podrobných informací o raketě Ariane 5 lze nalézt na fóru zde:
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=22&t=1796
Ještě přidám odkaz na vyšetřovací zprávu zmíněného incidentu v roce 1996
http://sunnyday.mit.edu/accidents/Ariane5accidentreport.html
To zní jako by při tom prvním letu Ariane V zničili povelem ze Země kvůli špatné telemetrii.
Ve skutečnosti byla chyba v navigačním a řídícím softwaru rakety a po chybných manévrech došlo destrukci rakety aerodynamickými silami.
Ve skutečnosti máte pravdu oba. Ve zprávě se píše, že nastala „self-destruction of the launcher correctly triggered by rupture of the links between the solid boosters and the core stage“. Tedy raketa se začala rozpadat – booster se oddělil od prvního stupně – což zaznamenal sebedestrukční systém a odpálil se.
no, ono je otázka, čo znamená byť z dosahu sledovacích staníc. Keď si zoberieme, že prakticky letela priamo ponad tie stanice, tak telemetria vypadla preto, že antény neboli namierené na správne miesto na oblohe. Vzhľadom na to, že sa používajú na to parabolické antény, ktoré treba pomerne presne smerovať (šírka „lúča“ jednotky stupňov (mesiac v splne má na oblohe cca 0,5°), čím vyššia frekvencia a väčší priemer paraboly tak tým užší vyžarovací diagram), si myslím, že ich pohyb bol vopred daný, a je teda otázne, či by na základe údajov z prvej stanice vedeli behom tých pár minút zmeniť smerovanie antény a prispôsobiť jej riadenie skutočnej dráhe. Teda je ťažké určiť, či si to všimli alebo nie a či s tým (aspoň čo sa týka sledovania telemetrie) mohli niečo urobiť, alebo nie.
Jsem plně přesvědčen, že přímo zainteresovaní si špatného kurzu byli od počátku velice dobře vědomi, ale jelikož ostatní parametry byly v normě, učinili rozhodnutí raketu nezničit a nechat jí letět, protože jinak by trosky mohly spadnout přímo na Kourou..
To, že jsme v přenosu neviděli hned každého panikařit znamená dvě věci – každý sleduje na svém monitoru parametry, které mu přísluší a ostatní vůbec neřeší (takže například člověk sledující tlak v nádržích skutečně nemusel a ani by si neměl všimnout, že raketa letí jinam, protože jeho úkolem je prostě bedlivě sledovat tlak v nádržích a nic jiného). No a ti, co to věděli, nezačali zběsile pobíhat a hulákat, ale zachovali chladnou hlavu, vyhodnotili situaci a výsledkem je, že nikdo nebyl zraněn a družice jsou na oběžné dráze s jen trochu zkrácenou životností. No a navíc se ukázalo, že ani po mnoha úspěšných startech se nevyplácí slevovat z kontrolních procedur.
Jediné, co mě štve, že se ukázalo, že online přenos pro diváky není založen na skutečné telemetrii, ale jede podle předem připraveného scénáře (pokud raketa zrovna všem nevybuchne před očima, že ano..)
Vždyť jsem vám psal, že naši francouzští přátelé mají taky rádi tyjátr. Vždyť jsem s nimi ve styku. 😀
Navíc část letu ani nevěděli co se děje. Jen tušili problém a zmateně šmátrali po monitorech, komentátor se držel plánu jako správný „tiskový mluvčí“. 🙂
Buďte rádi, za tu animaci rakety, mohli tam pustit klidně Teletubbies a informační hodnota by byla stejná. 🙂
Je zajímavé sledovat, jak všichni v řídícím středisku jen v klidu sedí a usmívají se, zatímco jim raketa letí do někam. Buď tam mají takový zmatek, že polovina z nich ani netuší, že je něco špatně, nebo jim je to jedno.
V stredisku nesledujú všetci všetko každý má svoje jeden má telenetriu ťahu druhý zasa vibrácie atď. myslím že sa muselo vedieť o zlej trajektórii a muselo padnúť aj rozhodutie či má let pokračovať alebo nie rozhodli sa pokračovať kedže Ariane má istú „autonómiu“ a nič by sa nestalo pri najhoršom by zhorela ako Ruský Meteor problém bol že zjavne ostatné odelenia pre let nevedeli že stratia telemetriu.
Hlavně to vypadá, že v Jupiteru sedí spíš manažeři.
Ve velkých firmách až korporacích apod. je systém řízení ovlivňován abych tak řekl již určitý prvky „politiky“ a určité byrokracie. To není jako v malé firmě nebo v dynamicky se rozvíjející se rel. nové velké firmě.
Ano, je to „top“ managment …. technici sedí v řídícím sále o pár kilometrů dál a v klidu dělají svoji práci … nikdo jim nečumí za zády …i když malá galerie tam taky je 🙂
Tím chci říct, že na GSC je několik řídících místností a třeba právě obsluhy radarů a tým zodpovědný za start nesedí v Jupiteru.
Takže ta řídící místnost v přímém přenosu není hlavní řídící místností? To by ledacos vysvětlovalo.
No u SpaceX bylo např. vidět, že zatímco jsou záběry jako na řídící středisko s velkými 3 monitory a lidmi za sklem támhle někde v Hwthorne, tak při dokumentu o SpaceX, kde je dokumentováno dění kolem 1. úspěšného přistání na pevnině s F9 1. stupněm, byly záběry z malého řídícího střediska přímo na Floridě. Tam se i domlouvali, že systémy jsou OK a že by dali povolení ke startu a pak vyběhli se podívat (tedy Elon ještě s někým) ven se podívat na vlastní oči. Tedy mě připadá, že vlastní hlavní řídící středisko je pro Spacex při startu z Floridy na Floridě. Ale detaily jsem k tomu nehledal.
Opravdu doporučuji, pokud vládnete angličtinou, pročíst si výše odkazovaný článek: http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/ariane-5-va241-anomaly-analysis/
Tak se podrobně rozebírá, kdo co mohl nebo nemohl vědět, jak je to se zničením rakety, kdo je za něj zodpovědný atp. a nebudete tady planě spekulovat 😉
Právě to přelouskávám, a ti povím, fakt to byla neskutečná a neuvěřitelná záležitost a pěkně dlouho skoro nezjistitelná.
Tak ten článek to opravdu dost objasňuje.
Řídící středisko ukazované v přenosech (Jupiter Control Room) je spíše středisko manažerské a lidé u obrazovek „jen“ monitorují telemetrii z rakety a ta byla ve všech ohledech nominální. A skutečně měli během startu jen málo možností zaregistrovat odchýlení od plánovaného azimutu (a někteří také zaregistrovali). Jakmile se raketa ztratila z dosahu sledovacích radarů, přepnula se obrazovka na přijímanou telemetrii z rakety, která si myslela, že letí správně. Až později telemetrie zmizela taky..
Skutečné „řízení“ rakety probíhá z budovy CDL-3 blíže k rampě. A operátoři odpovědní za bezpečnost a střelecký sektor mají prý svojí oddělenou místnost, takže ta informace o špatném azimutu skutečně mohla zpočátku být známa jen ± čtyřem osobám..
I když je to neporovnatelné, vzpomněl jsem si na dokumenty o nehodě Challengeru, kdy i minuty po havárii nevyvíjeli lidé v řídícím středisku nějakou horečnou aktivitu a neznalý člověk mohl mít dojem, že se nic neděje. Lidé u obrazovek asi opravdu jen sledují svou část dat a o celku přehled nemají.
Každopádně informaci o tom, že raketa letěla už od startu s chybnou trajektorií jsem nikde nezaznamenal (pokud jsem se nedíval na internetu dost pečlivě, tak se omlouvám), ač to museli vědět. Data byla. Přitom by nebyl problém to zmínit prakticky hned po tom, co se objevil problém se ztrátou telemetrie.
Děkuji za doporučení. Článek toho objasňuje opravdu hodně. Nejvíc mě zajímala možnost autodestrukce, a obrázek, co tam mají, je perfektní. Sice byli daleko mimo výseč střeleckého prostoru, ale bezpečnostní zónu minuli. I když jen těsně a to mi přijde dost odvážně navržená.
Řízení z jiného centra se dalo očekávat. Tam nemají co dělat neproškolení lidé, kteří by do rozhodovacího procesu mohli nečekaně vnést paniku v nejméně vhodnou chvíli. Člověk odpovědný za bezpečnost prokázal hodně pevné nervy.
Stížnosti na netransparentnost nechápu. Lidé v Jupiteru neměli o moc víc informací než my. Kompletní telemetrii z rakety i z radarů nám nikdo nedá (ani bychom se v tom nevyznali). Lidi jsou evidentně příliš rozmazlení.
Zdravím
zeptal bych se asi naivně.
http://spaceflight101.com/ariane-5-va241/ariane-5-va241-anomaly-analysis/
V tomto shrnutí se píše, že problem není ve výšce apogea (chápu), není v inklinaci (spočteno je 165m/s, ještě pořád se chytám), ale ve špatné orientaci perigea a tady sem se ztratil.
Když si to představím, naivně a po kouskách (neřešme prosím, jestli se to bude dělat současně, o to mi nejde). Takže, sklopím dráhu na 0°, „zakulatím – malinko sundám ap a zvýším pe“ na GEO, tak „jen“ budu na špatném místě na GEO, to mě to bude stát opravdu 1100m/s abych se přesunul z cca 229 na 178 poledník? Nebo se v něčem pletu?
Když mi řeknete, že to jde spočítat a vychází to tak, uvěřím bez ukázky výpočtu.
To je nejhorší možný případ, kdy by tam chtěli být rychle, ale mohou si počkat. Jinak je pohyb po GEO skoro zadarmo. Stačí se postrčit na trochu vyšší nebo nižší orbitu, počkat si (podle toho, o kolik byla orbita jiná) a pak se vrátit zpět.
Tuhle část sem pořád ještě pochopil, takže, pokud teda je to takhle, tak sem to tak naivně natipoval správně 🙂
Viz http://stuffin.space/?search=Al%20Yah%203 – protože apogeum je úplně mimo, nemůžete *nejprve* sklopit dráhu. Musíte nejdřív pootočit hlavní poloosu v rovině dráhy tak, aby apogeum bylo v rovině rovníku. Jak se píše v tom článku, to se dá zařídit buď precesí, nebo spoustou paliva.
Jinak to „178“ a „229“ skutečně nejsou poledníky. Jsou to úhly mezi vzestupným uzlem (bodem, ve kterém dráha družice protíná rovinu rovníku směrem „z jihu na sever“) a perigeem. Změna tohoto úhlu zachová rovinu dráhy, ale posune apogeum do správné polohy, totiž do roviny rovníku. Dokud se neprovede, nemá smysl měnit sklon dráhy, protože pak bude družice nepoužitelná – byla by na dráze sice geosynchronní, ale ne geostacionární.
Díky moc, takže to je kapku složitější, a já to pochopil špatně. Idu studovat ten tvůj odkaz. Prdnu tam i Ses-16, abych viděl rozdíl. Třebas mi to dojde, co se mi snažíš sdělit. Tobě každopádně díky moc.
Koukám, že to nějak nepobralo parametr z URL. Takže do vyhledávacího pole vlevo nahoře je třeba zadat ručně „Al Yah 3“ a dráha se vyznačí. 😉
To mi došlo, po chvíli, když sem nějak tak vydedukoval, že to je Al Yah 3, já se s tím nemazal a dal jsem tam SES 14 ručně 🙂
Jo, došlo mi, co tím míníš. A chápu už i to, co si mínil tím, že by byla na geosynchronní dráze, kdyby jen srovnala sklon. I ty úhly mi nakonec došli. Moc si mi pomohl, mě to fakt od přečtení článku vrtalo hlavou.