Kosmická loď Sojuz MS-07 se v neděli ráno našeho času vydala na svou cestu do vesmíru. V anatomických křeslech leželi zástupci tří států – Rus Anton Škaplerov, Američan Scott Tingle a Japonec Norišige Kanaj. Této posádce včera začala téměř půlroční kosmická mise – zemskou tíži opět pocítí až v červnu příštího roku, kdy mají naplánovaný návrat zpět. V dnešním článku se podíváme na jednotlivé členy posádky a podrobněji se s nimi seznámíme. Každý z nich pochází z jiného státu, přesto mají minimálně jednu věc společnou. Všichni tři totiž před vstupem do oddílu astronautů působili v armádě.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Anton Nikolajevič Škaplerov – velitel lodi – 45 let
Sociální sítě: 
Tento rodák ze Sevastoplu na Krymu se po střední škole vydal na Černigovskou vojenskou vysokou leteckou školu, kterou po třech letech v roce 1992 vyměnil za Kačinskou vojenskou vysokou leteckou školu. Tu o rok později dokončil i s vyznamenáním a v roce 1997 dokončil i Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii. Když jeho studium skončilo, nastoupil k leteckým vojenským jednotkám, které operovaly v Kalužské a Moskevské oblasti. Do jeho repertoáru se dostaly stroje Jak-52, L-39 a MiG-29. Celkem nalétal 410 hodin, získal hodnost vojenského letce-instruktora 2. třídy a stihl i 32 seskoků.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
V té době však již jeho srdce tlouklo pro vesmír. Přihlásil se tedy do výběru kosmonautů a 29. května 2003 se mu splnil sen. Státní meziresortní komise jej totiž doporučila pro zařazení do oddílu kosmonautů. Následovala tradiční dvouletá základní příprava a v červenci 2005 se z něj stal zkušební kosmonaut, který se začal připravovat na lety na ISS.
První nominace byla jen do záložní posádky – v červenci 2008 byl nominován do neletové posádky Expedice 22, která měla startovat v listopadu 2009. O rok později přišla další nominace a opět neletová – do zálohy 27. Expedice, která měla startovat v březnu 2011.
Společně s ní ale přišla i nominace letová do 29. expedice. Původně se mělo startovat v září 2011, což v říjnu 2009 potvrdila i NASA. Start se ale musel odložit – v srpnu 2011 totiž havarovala loď Progress M-12M, která se nedokázala dostat na oběžnou dráhu. Ve 315. sekundě letu selhal motor a trosky sestavy dopadly do Altajské oblasti. Kvůli tomu se musely odložit další starty raket Sojuz, aby se nehoda neopakovala.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Anton Škaplerov tedy do lodi Sojuz TMA-22 usedl až 14. listopadu 2011. Společně s ním letěli Rus Anatolij Ivanišin a Američan Daniel Burbank, přičemž Škaplerov byl velitelem Sojuzu. Loď se po dvou dnech spojila s ISS a posádka přešla do 29. dlouhodobé expedice a o několik měsíců později se tato trojice stala základem expedice s pořadovým číslem 30. Anton během služby na ISS fungoval v pozici palubního inženýra a dočkal se i jednoho výstupu do volného prostoru, který trval 6 hodin a 15 minut. Jeho úkolem bylo hlavně přesunout manipulátor Strela-1 z modulu Pirs. K výstupu došlo 16. února 2012 a společně se Škaplerovem se do volného prostoru dostal Oleg Kononěnko. K návratu Sojuzu TMA-22 došlo 27. dubna a Anton ještě v září téhož roku opustil vojenskou službu a vstoupil do zálohy.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Ještě než rok 2012 skončil, dočkal se neletové nominace do Sojuzu TMA-13M, kde mu společnost dělala Samantha Cristoforetti a Terry Virts. Stejná posádka byla jmenována jako letová pro Sojuz TMA-15M. Ke startu došlo 23. listopadu 2014 a ke spojení se stanicí tentokrát došlo po 6 hodinách. Během půlročního pobytu měl Škaplerov funkci palubního inženýra a do volného vesmíru se nedostal. Návrat na pevnou zem přišel 11. června roku 2015.
Tím, že nyní letí na Sojuzu MS-07, může Anton Škaplerov říct, že si na vlastní kůži vyzkoušel všechny tři poslední verze lodí Sojuz, které Rusko nasadilo do provozu ve 21. století – Sojuz TMA, Sojuz TMA-M a Sojuz MS. Na Zemi bude na jeho návrat čekat manželka a dvě dcery. Ve volném čase rád sportuje, cestuje, rybaří a hraje golf.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Scott David Tingle – palubní inženýr 1 – 52 let
Sociální sítě:
Narodil se ve městě Attleboro ve státě Massachusetts. Vystudoval Southeastern Massachusetts University a Purdue University a pak už zamířil do armády, konkrétně do námořnictva, kde to dotáhnul na hodnost komandéra, což odpovídá hodnosti podplukovníka. Stal se testovacím pilotem a asistentem programového manažera pro systémové inženýrství na námořní základně Patuxent River. Celkem má nalétáno více než 4500 hodin na více než 50 strojích.
Přihlásil se do náboru astronautů v roce 2009 a stal se členem 20. skupiny amerických astronautů, mezi které se oficiálně zařadil v roce 2011. Jeho let na ISS na palubě Sojuzu MS-07 je jeho první kosmickou zkušeností. Na jeho návrat se budou kromě manželky těšit i jeho tři děti.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Norišige Kanaj – palubní inženýr 2 – 40 let
Sociální sítě:
Narodil se v Tokiu a zde v roce 1995 dokončil vysokou školu Toho. Své vzdělání následně rozšířil na Národní univerzitě obrany, kde vystudoval v roce 2002 medicínu. Mezi roky 2002 a 2004 pracoval na chirurgickém oddělení nemocnice při Národní univerzitě obrany a v roce 2004 přestoupil do jednotky sebeobrany v nemocnici ve městě Aomori. Přihlásil se do kurzu potápěčské medicíny a v roce 2004 získal certifikaci potápěče-lékaře. Tomuto oboru se nadále věnoval ve Spojených státech, kde absolvoval výcvik na floridském Naval Diving & Salvage Training Center a v roce 2006 se stal lékařem u námořnictva. Je členem Japonské chirurgické společnosti a také Japonské společnosti pro hyperbarickou a podvodní medicínu.
V roce 2009 Japonsko vybíralo nové astronauty – přihlásilo se 963 zájemců, ze kterých byli vybráni Takuja Óniši a Kimija Jui. Norišige Kanaj byl vybrán až dodatečně se zpožděním šesti měsíců. Přípravu absolvoval v americkém Houstonu, kde se v té době připravovali i členové 20. výběru amerických astronautů (mezi kterými byl i Scott Tingle). Absolvoval s nimi vědecké i technická školení, učil se funkci a ovládání systémů na ISS, robotiku, výstupy do volného prostoru, létal na strojích T-38 a absolvoval i zkoušky přežití v divočině. V červenci 2011 se zařadil mezi astronauty a v červenci 2015 se ještě stačil zúčastnit 20. podvodní expedice NEEMO. Má rád aikido a další asijská bojová umění, rád se potápí a cestuje.
Zdroj: http://mek.kosmo.cz
Sojuz MS-07 by se měl v úterý v 9:43 našeho času připojit k ruskému modulu Rassvět, u kterého zůstane připojený půl roku. Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanaj doplní po příletu ke stanici 54. dlouhodobou expedici, kterou vede Alexander Misurkin. Společně s ním zatím na ISS čekají Mark Vande Hei a Joseph Acaba. Misurkin, Vande Hei a Acaba odletí 27. února ve svém Sojuzu MS-06 a posádka, kterou jsme si dnes představili, se stane základem 55. dlouhodobé expedice, které bude velet Anton Škaplerov. 15. března by se měl do vesmíru dostat Sojuz MS-08, ve kterém poletí Oleg Artěmjev, Andrew Feustel a Richard Arnold. Ti se po odletu Sojuzu MS-07 stanou základem 56. dlouhodobé expedice.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_MS-07
https://www.nasaspaceflight.com/2017/12/soyuz-ms-07-final-human-launch-2017/
http://spaceflight101.com/soyuz-ms-07-preview/
https://en.wikipedia.org/wiki/Anton_Shkaplerov
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton_%C5%A0kaplerov
https://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/shkaplerov.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Scott_D._Tingle
https://cs.wikipedia.org/wiki/Scott_Tingle
https://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/tingle.pdf
https://www.nasa.gov/astronauts/biographies/scott-d-tingle
https://en.wikipedia.org/wiki/Norishige_Kanai
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nori%C5%A1ige_Kanai
https://www.nasa.gov/image-feature/astronaut-norishige-kanai-of-jaxa
https://www.nasa.gov/image-feature/expedition-54-55-crew-member-norishige-kanai
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/Soyuz-MS-07-Mission-Patch.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Expedition_53_Qualification_Exams_%28NHQ201708300012%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Soyuz_TMA-22_rocket_during_a_snow_storm_the_morning_of_the_launch.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Anton_Shkaplerov_Spacewalk1.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/ISS-43_Anton_Shkaplerov_and_Scott_Kelly_in_Destiny_lab.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/Scott_D._Tingle_official_portrait.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/Norishige_kanai_jaxa.jpg
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_ms/so-ms07/ms7crew.jpg
To tam budu 2 dni sediet na mieste? vyzera to tam dost stiesneno. mne rano stacila hodina v nasej MHD a mal som dost:) alebo sa mozu odopnut od sedadiel a presuvat medzi modulmi sojuzu?
Naštěstí tam celou dobu sedět nemusí, Sojuz má vpředu tzv. orbitální modul, který podstatně zvětšuje prostor pro posádku 🙂
Přesně tak a navíc je tam i toaleta.
Orbitální modul je „obývák“, kde se můžete natáhnout a spát tam ve spacáku. Samantha kdesi psala, že je to vlastně ještě pohodlnější než letět rychlou trasu, kdy musíte 6 hodin sedět v křeslech. Při dvoudenní se už po 30 minutách od startu můžete vysvléknout ze skafandrů a natáhnout se v „teplácích“.
Mě se moc a moc líbí to logo mise. A co se týká pobytu v sojuzu dva dny, létalo se takhle roky, takže myslím, že to zvládnou. A když v A7 a A8 vydrželi daleko déle a v menším prostoru, co by tady nevydrželi taky.
Logo vypadá jako inspirované filmem Kontakt. Jen bych se z něj rád dozvěděl, kdo vlastně letí. Azbuka v pohodě, ale ten Japonec mi zůstává utajen 🙂
No a počasí před startem, to je docela síla… Aspoň tedy podle té fotky.
Vždycky mne zarazí ten nepoměr nalétaných hodin (v atmosféře) mezi „západními a východními“ kosmonauty. U Škaplerova mi to vychází na necelých osmdesát hodin ročně (to je tak na udržení návyků, ne na instruktorskou činnost). Remek měl nalétáno asi 300 hodin, Francouzi z programu Saljut mezi 4mi a 5ti tisíci (byli starší než Remek). Nemáte někdo nějakou statistiku?
Bohužel nemám žádnou statistiku. Jen publikované nálety bývalých pilotů našeho letectva. Ty bývali na konci jejich kariéry kolem 2000 nalétaných hodin. Opravdu to vychází mezi 60 až 80 hodinami ročně jak zmiňujete. Západní letci vždycky létali násobně více a je to znát i na náletech jejich letadel. MiG-21 se vyřazovaly s nálety kolem 2500 hodin, západní stroje mají 6000 a více. Americký astronaut je navíc zkušebním letcem, takže ten seděl v éru podstatnou část své pracovní doby. Zalétávací piloti i v Československu nalétali násobně více hodin než jejich vojenští kolegové, například Miroslav Křemen uvádí ve své knize Cesty života leteckého(kterou velice doporučuji) svůj nálet kolem 9000 hodin.
Jinak díky za skvělý web. Dříve jsem četl články o vesmíru pouze v L+K, a teď díky kosmonautixu (a Space X) zažívám teprve to pořádný vesmírný dobrodružství 🙂
Díky za snahu. S tímto webem to máme stejně. 🙂
Základný prehľad o posádke ako vždy super 🙂 …iba malá aktualizácia – podla webu spacefacts.de a spaceflight101.com má Sojuz MS-08 štartovať až 15. marca 2018
http://spacefacts.de/mission/english/soyuz-ms-08.htm
http://spaceflight101.com/iss/iss-calendar/
Díky, mrknu na to.
Aj v Orionoch a Dragonoch budu astronanuti pouzivat podobne „dialkove ovladace“ ako sme mali moznost vidiet pri strate Sojuzu?
Pardon! STARTE Sojuzu.
Naozaj blby preklep.
Docela by mne zajimalo proc pouzili delsi dobu priblizeni, mel jsme za to, ze ted uz se jezdi jen „rychlikem“ a delsi priblizeni nastava jen kdyz se neco ne uplne vyvede – tady to vypada (ale mam malo informaci) ze tomu tak bylo schvalne od zacatku
Ke startu mělo původně dojít až 27. prosince a loď se měla ke stanici připojit už po šesti hodinách od startu. NASA ale nechtěla, aby její zaměstnanci byli na Bajkonuru během Vánoc a proto požádala ruskou stranu o přesun startu. Urychlení o deset dní ale nebylo jen tak – loď kvůli tomu přišla o možnost letět ke stanici po rychlém profilu, takže Sojuz vyrazil na tradiční dvoudenní přelet, který se používal dlouhé roky.
Děkuji za odpoved