172 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku právě doběhlo a je tedy čas na jeho nové vydání. Pravidelný týdenní přehled událostí z kosmonautiky se dnes zaměří v hlavním tématu na zkoušku systému podpory života pro loď Crew Dragon od SpaceX. Podíváme se i na odklad dalšího letu soukromé zásobovací lodi Cygnus, nebo na první letový díl rakety SLS, který dorazil na kosmodrom. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
Crew Dragon testuje podporu života
Již příští rok by k ISS měly vzlétnou soukromé lodě Crew Dragon od SpaceX a CST-100 Starliner od Boeingu. Možná tedy k ISS s lidmi vzlétnou až v roce 2019, ale o tom dnes psát nebudeme. Před prvním letem těchto lodí musí dojít ke komplexním prověrkám všech důležitých systémů včetně toho, který bude podporovat životní podmínky astronautů. Zatímco lodě Dragon v nákladní verzi mají tento systém značně zjednodušený a jeho testy nebyly tak podrobné, tak tento systém, na kterém budou během letu záviset životy posádky je samozřejmě prověřován mnohem důkladněji.
Přesuňme se nyní do testovacího modulu kabiny Crew Dragon, která nese název ECLSS, což znamená v přepisu Environmental Control and Life Support System. Právě v tomto týdnu proběhlo několik komplexních testů systému podpory života na palubě, k čemuž právě modul ECLSS primárně a pouze slouží. Jak prohlásili inženýři ze SpaceX, je celý systém co nejvíce podobný tomu, který se bude nacházet na lodích určených k nasazení s lidskou posádkou a byla pro něj vyrobena kabina lodi Crew Dragon tak identická s letovými kusy, jak to jen šlo.
Environmentální systém lodi je komplexní soubor mnoha čidel, potrubí a subsystémů, které krom dýchatelného vzduchu a správné atmosféry, se také starají o dodávku kyslíku pro skafandry, tlak v kabině a správnou teplotu. Dále systémy udržují správnou vlhkost, měl by si umět poradit s požárem a tak dále. Systém navíc musí být velmi robustní a být odolný vůči selhání jednotlivých dílčích systémů. Dále musí bezchybně pracovat nejen během samotného letu, ale také během startu, kdy loď prochází silnými vibracemi a přetížením, tak i při přistání a čekání na vyzvednutí posádky z oceánu. K oceánu dodejme, že loď Crew Dragon bude při prvních letech využívat přistání na padácích do moře a až později se přejde na motorická pomocí motorů SuperDraco.
Současné testy provádí přímo zaměstnanci a odborníci společnosti SpaceX ve výrobním závodě v Hawthornu. Nicméně výsledky testů kontroluje již NASA, která nakonec provádí i konečnou certifikaci. Odborníci z NASA jsou také připraveni pomoc s případnými problémy a navrhnout řešení takových situací.
Odpovědný inženýr za vývoj systémů pro podporu života ve SpaceX Nicholas Lima k současným testům dodal, že přistoupili ke stavbě skutečného modulu a dali přednost před počítačovými simulacemi proto, aby mohli celý systém testovat v reálných podmínkách a výsledky testů tak byly průkaznější. Během dřívější fáze testů například kabinu na dobu čtyř hodin uzavřeli a nechali celý systém udržovat správnou teplotu, vlhkost, tlak i hladinu oxidu uhličitého. Takto získané výsledky jsou pak samozřejmě mnohem cennější a průkaznější než z počítačové simulace.
Na fotografiích můžete nahlédnout do interiéru modulu ECLSS. Na rozdíl od kapslí určených pro skutečné lety, má tento ten pěkný skleněný panel na podlaze s nápisem Dragon. Zde je umístěn hlavně proto, aby bylo dobře vidět na srdce environmentálního systému a bylo možno sledovat jeho práci. Při letech ve vesmíru bude podlaha samozřejmě neprůhledná.
Na závěr jen dodejme, že loď Crew Dragon je vyvíjena pro program soukromých dopravců do vesmíru. Loď Crew Dragon a CST-100 Starliner budou dopravovat posádky k Mezinárodní kosmické stanici, dále sloužit jako záchranné moduly a dopravovat posádky zpět. Loď Crew Dragon by měla startovat na raketě Falcon 9 z rampy 39A umístěné na Floridě.
Kosmický přehled týdne:
Na floridský kosmodrom dorazil první letový díl rakety SLS, který bude použit při misi EM-1. Jedná se o druhý stupeň rakety ICPS a aktuálně se nachází v hale HIF – obrázek je přiložený vedle tohoto odstavce. Aktuálně byl také dokončen jeden díl jednoho z pomocných urychlovacích bloků pro tento let s názvem Center-foward pro pravý urychlovací blok. Ten vyrobila společnost ATK a čeká jej transport na Floridu.
Soukromá zásobovací loď Cygnus, která tentokrát ponese jméno John Glenn (OA-7), nakonec odstartuje o dva dny později. Její start byl posunut na 21. března. Nosičem při tomto letu bude raketa Atlas 5, která je tentokrát viníkem odkladu. Při testech na startovní rampě společnosti ULA se objevila vada na hydraulice rakety a je nutno celý vadný díl vyměnit. Cygnus zatím čeká zkompletovaný na Floridě. Na palubě má asi 3 400 kilogramu nákladu. Na fotografie z nakládání a kompletování lodi se můžete podívat níže.
Soukromá loď CST-100 Starliner od společnosti Boeing prodělala další z testů padákového systému, na kterém bude později přistávat. Video ukazuje, jak složitý proces to je a z kolika jednotlivých kroků se takové přistání na padáku skládá.
https://www.youtube.com/watch?v=ifoca5fT1sI
O tom, že úspěšně proběhl statický zážeh Falconu 9 na startovací rampě 39A na Floridě jsme vás informovali v průběhu týdne. To znamená, že start by, pokud vše dopadne dobře, mohl proběhnout již 14. března. Po dlouhé době uvidíme Falcon 9 nevybavený pro přistání, protože poletí s velmi těžkým nákladem. Start pro vás budeme Živě a česky přenášet a pro aktuální informace sledujete facebookovou událost a youtube, kde přenos poběží.
Loď Dragon vynesla k Mezinárodní kosmické stanici náklad, v rámci kterého byl i experiment SAGE III. Ten bylo nutné robotickou paží vyndat z nehermetizovaného trunku lodi a umístit jej na plášť stanice. Jednoduše řečená věta však skrývá poměrně náročnou a složitou operaci. Přesvědčte se sami ve videu níže.
https://www.youtube.com/watch?v=4cKq2ZI2AC4
Přehled z Kosmonautixu:
Každý den vám přinášíme minimálně dvě zprávy týkajících se kosmonautiky. Ani tento týden tomu nebylo jinak. Například ještě v neděli jsme vás informovali o poslední možnosti vyhrát výlet do evropského kosmodromu v Kourou. Pondělí na Kosmonautixu patří během mise evropského astronauta Thomase Pesqueta na ISS jeho zdařilým fotografiím z oběžné dráhy. Připravili jsme pro vás Živě a česky komentovaný přenos ze startu evropské rakety Vega se satelitem Sentinel 2B. Nyní si start můžete prohlédnout ze záznamu. Ve čtvrtém díle seriálu, který se věnuje prvním orbitálním stanicím Země, jsme se podívali nepříjemné situace ohledně vypuštění druhého a třetího Saljutu. Fotografie z vydařeného startu evropské rakety Vega si můžete prohlédnout zde. Soukromá společnost Blue Origin představila informace a fotografie velkého metanového motoru BE-4. O environmentálních družicích Sentinel ještě jednou, tentokrát o té s označením 2A jejích záběrech na bezmračnou Evropu. Jak reálná je hrozba, že premiérový start Falconu Heavy proběhne místo v létě až na podzim? Zato éra znovupoužitých stupňů se, zdá se, velmi kvapně blíží. Mohli bychom se prvního letu s již jednou letěným stupněm dočkat už v březnu. Rozpočet NASA na další fiskální rok se pomalu blíží reálnému obrazu. Jak vypadá? Družice amerického úřadu NOAA sledují Zemi a konkrétně ta s názvem GOES-16 nám poskytla velmi pěkné obrazy Země plné blesků. Již čtrnáctého března bychom se mohli dočkat dalšího startu Falconu 9, tentokrát však bez přistávacích nohou, roštových kormidel a tudíž úplně bez přistání. Pro misi NASA k měsíci Europa byl vybrán název. Seznamte se s Europa Clipper.
Snímek týdne:
Objevila se zajímavá grafika, která ukazuje tři různé konfigurace budoucí čínské zásobovací lodě Tianzhou. Její první exemplář by měl vzlétnout již brzy. Zdá se, že loď bude moct vynášet i externí náklad v nehermetizovaném prostoru a právě přiložený obrázek ukazuje, jak bude moct být loď modifikována pro různě velké externí náklady.
Video týdne:
Společnost Blue Origin představila to, jak bude probíhat let a přistání jejich nové velké rakety New Glenn. Raketa má mít nosnost 45 tun na nízkou orbitální dráhu a může tak konkurovat Falconu Heavy. Je krásné, jak vize SpaceX o znuvupoužitelnosti a tudíž větší ekonomičnosti letů do vesmíru přetváří ostatní vize o nových raketách.
https://www.youtube.com/watch?v=BTEhohh6eYk
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://blogs.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/dragon_inspace.950.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/246/2017/03/ICPS-Arrival-at-HIF.jpg
https://i.imgur.com/jzZOxA7.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/eclss_test_-_110916_-_129a1616_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/eclss_test_-_110916_-_129a1635.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/eclss_-_interior_sitch.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09020009/082.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09020022/101.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09020051/141.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09020106/161.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09015919/022.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09015925/032.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/09015952/062.jpg
Proč Cygnus nepoletí na Antaresu?
Protože Atlas má o dost vyšší nosnost, takže při této konkrétní misi bude možné Cygnus pořádně „napakovat“ nákladem. Od příště už by Cygnus měly vynášet zase rakety Antares.
Celá práce s rukou na ISS je řízena ze země nebo to dělají astronauti?
Je to parádní pohled, nikdy jsem si to tak nepředstavoval.
Pokiaľ viem tak zo zeme astronauti robia len záchyt prilietavajúcich lodí Dragon, Cygnus a HTV.
Přesně tak, astronauti s robotickou paží pracují jen při záchytu lodí. Dokonce i jejich připojení k dokovacímu portu se ovládá ze Země.
Jen si teda nejsem jistý, jestli má vize SpaceX nějakou spojitost s BO. Blue Origin přece na znovupoužitelnosti pracuje minimálně stejně dlouho a vize motorického přistání prvního stupně na lodi je u BO asi starší…
Ale pěkné to rozhodně je.
Co mě přijde divné, jsou ty malé nožičky u New Glenna. Přeci jen ve srovnání s Falconem mají dost malé rozpětí a hrozba převržení bude mnohem větší.
New Glenn bude mít podstatně větší průměr než Falcon 9. Spíš mi přijde, že takto bude mít menší odpružení, ale pokud budou mít dostatečně přesný řídící systém, tak to asi vadit nebude.
Ale moc se mi líbí elegantní kormidla a modrý plamen z motorů.
Taky ty křídla…
Jsou dvě kvůli klouzavému letu nebo bude příští raketa „heavy“?
To by mě zajímalo…
Ani jsem si nevšiml, že jsou jen dvě, dobrý postřeh. Podle videa bych tipoval, že kvůli klouzavému letu.
Tak za tu část videa, kde je New Glenn vztyčován, by asi konstruktéři ty autory vizualizace nepochválili. Všimněte si, že tam nejsou při tom překlápění žádné funkční zvedací prvky. Celá ta masívní konstrukce i s raketou se jaksi sama jen tak otáčí kolem jedné osy dole směrem vzhůru, takže v průběhu operace je v kontaktu s pevnou zemí jen ta osa, kolem které se vše točí. Takhle to teda fakt nepůjde. Úplně chybí něco, co zabírá v páce. Jako třeba tady:
http://www.astronautix.com/graphics/e/enermpk.jpg