Europa Clipper – oficiální název nové mise

Vizualizace sondy Europa Clipper

Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.

Podobnými vlastnostmi by se mohla pyšnit i nová americká sonda. Rychlost by jí mohla zajistit raketa SLS, která by se teoreticky mohla použít k jejímu vypuštění někdy po roce 2020. Aby se vyhnula silné radiaci, která panuje v okolí oběžné dráhy Europy, usadí se na oběžné dráze kolem Jupitera. Dráha ale bude zvolena tak, aby sonda prolétala kolem ledového měsíce zhruba jednou za 14 dní. „Na této dráze bude sonda čelit silné radiaci jen krátce. V rychlém sledu nasbírá mnoho cenných informací a pak zase odletí do bezpečnějších oblastí, aby se zase mohla vrátit,“ popisuje Robert Pappalardo, hlavní vědec celé mise z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.

Celkem se můžeme v rámci základní mise těšit na 40 – 45 průletů v různých vzdálenostech a nad různými místy. Kombinací pořízených snímků tak vznikne téměř kompletní mapa povrchu. Cílem projektu je získat detailní snímky povrchu Europy a zmapovat i chemické složení látek na povrchu. Europa je jednou z prioritních lokalit výzkumu, protože pod několik kilometrů silnou ledovou krustou bychom měli najít několik desítek kilometrů hluboký oceán kapalné vody, který by teoreticky mohl hostit život. Hlavním cílem projektu je určit, zda je Europa skutečně obyvatelná a zda poskytuje tři základní pilíře života – kapalnou vodu, chemické přísady a zdroje energie k vývoji života.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/Europa_Mission_Spacecraft_-_Artist%27s_Rendering.jpg

Europa Clipper - oficiální název nové mise, 2.8 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 2 611 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.8/5 (24 votes cast)
(Visited 2 611 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


32 komentářů ke článku “Europa Clipper – oficiální název nové mise”

  1. Kamil napsal:

    Mohla by najít obdobu tygřích drápů na Enceladu, čili místa, kde voda je až k povrchu

  2. Spytihněv napsal:

    Rozumné rozhodnutí. Pěkný a dobře zapamatovatelný název sondy ulehčí práci i médiím a veřejnost si Europa Clipper taky pěkně zažije. No nic. Budeme se těšit na postupně se objevující detaily. Koneckonců o misi se zaměřením na Europu se všemožně mluví už desítky let, tak teď už je to snad velmi pravděpodobné. Včetně pozdějšího přistání.

  3. Racek napsal:

    No, možná jsem mimo, ale pro průletovou sondu se mi zdá použití SLS poněkud luxusní, na dané úkoly asi nebude třeba mnohatunová sonda.

    • Dušan Majer napsal:

      SLS umožní urychlit sondu k Jupiteru tak, že bude možné dosáhnout přímého letu. V případě slabšího nosiče by se mise prodloužila o několik let kvůli nutnosti zařazení gravitačních manévrů u okolních planet. Navíc sonda se bude muset usadit na oběžné dráze kolem Jupitera a provádět korekce této dráhy, což bude potřebovat nemalé množství paliva. Takže sonda úplně malá nebude, byť zatím neznáme její parametry.

    • Malky napsal:

      Ona ta mise nebude průletová ve stejném smyslu, jako byla třeba New Horizons. Ta sonda se skutečně usadí na oběžné dráze a tudíž bude potřebovat odpovídající množství energie/paliva. Jen se neusadí na dráze přímo kolem Europy, ale “pouze” kolem Jupitera. Díky pečlivě zvoleným parametrům dráhy ovšem bude pravidelně a mnohokrát Europu zblízka míjet. I tak využití SLS neni úplně nezbytné, ale jednak je to lepší než aby výrobní linky zahálely, jednak to příjemně zkrátí dobu přeletu – což mimo jiné znamená že se výrazně ušetří za pozemní personál takže to nakonec klidně může vyjít levněji, než kdyby se použila levnější raketa s delší dobou přeletu (to je ovšem pouze spekulace – nepočítal jsem to).

    • Petr Scheirich napsal:

      Jen pro srovnání: sonda Juno vážila přes 3,5 tuny, z toho jen na palivo připadly 2 tuny.

  4. Karel napsal:

    Přistání nebude?

    • Dušan Majer napsal:

      Mise je zatím daleko a její koncept se bude ladit. Nejprve se o nějakém přistávacím modulu hovořilo, teď je v tomto směru spíše ticho, ale to nemusí nic znamenat.

    • Jiří Hošek napsal:

      Silná podpora přistávacího modulu v Kongresu vyústila v loňském roce v rozhodnutí NASA o rozdělení původní koncepce na dvě samostatné mise – orbiter Europa Clipper a pozdější samostatný Europa Lander, který by měl být mnohem větší než původní 230 kilogramový koncept.

    • Spytihněv napsal:

      Ještě byla ve hře evropská účast na orbiteru v podobě nespecifikovaného zařízení na povrch. Nějak se o tom nemluví, ale je možné, že k realizaci dojde.

      Jak bylo řečeno: “Nemůžete zkoumat Europu bez Evropy.” 🙂

  5. hansnasa napsal:

    Nechce se mi věřit,že vzhledem k nosnosti SLS by se tam ten přistávací modul nevešel.Na tomto případě je také vidět absence vývoje pokročilejšího motoru,který by dokázal účinněji a rychleji dopravit sondu mimo Zemskou gravitaci.Taková kombinace Jaderného motoru a kapacity SLS,to by byl nářez,ale bohužel,lítáme pořád postaru.Možná by to chtělo tento úkol zadat třeba SpaceX,nebo jiné firmě a finančně podpořit.No uvidíme.Díky za článek.

    • Jiří Hošek napsal:

      Nejde o to, že by SLS Block 1B nevynesl při jednom startu orbiter i velký lander. Jde o to, že NASA teprve 7. února obdržela vědeckou zprávu o souboru vědeckých cílů a měření pro koncepci landeru. Zpráva je tady:
      http://solarsystem.nasa.gov/docs/Europa_Lander_SDT_Report_2016.pdf
      Teď jsou připravovány dvě konference s vědeckou komunitou pro získání zpětné vazby – 19. března Lunar and Planetary Science Conference ve Woodlands, Texas a 23. dubna Astrobiology Science Conference v Mesa, Arizona.

      Ohledně SLS Block 1B – sondu Europa Clipper si umím představit i jako sekundární náklad při letu Orionu.

    • 3,14ranha napsal:

      Dobrý den,
      ohledně landeru to rozhodně není otázka nosnosti… spíš jde o to zda riskovat že se start bude odkládat (kvůli nedostatečné fázi vývoje landeru).

      Pokud se bude VĚDECKY vybavený lander posílat už na europa clipperu, bude muset jít o poměrně sofistikované zařízení:
      – sonda NEBUDE na oběžné dráze europy, ale na cca 14 denní dráze kolem Jupiteru
      – povrch europy ještě není zmapovaný (takže dosud nevíme KAM přistát – podobný problém jako měla evropa u komety čurjumov-gerasimenko, jenom s větší gravitací a radiací).

      PS: jaderné zdroje jsou a zůstanou drahé jako prase (zejména kvůli bezpečnostním opatřením), nepočítejte s tím, že se budou používat častěji než bude nezbytně (životně) nutné

      • pbpitko napsal:

        Je nemysliteľné aby sa len priletelo a ihneď pristávalo. Naprosto nevyhnutne bude najprv celý povrch podrobne preskúmať, zistiť čo by bolo najdôležitejšie preskúmať, vybrať miesto pristátia … To potrvá niekoľko rokov. To by lander na obežnej dráhe niekoľko rokov iba čakal na svoju príležitosť, prípadne na svoju poruchu v krajne nepriateľskom prostredí a nakoniec by nemohol ani pristáť ? To by určite nedopadlo dobre, bol by to krajný hazard ! Rozhodnutie rozdeliť misiu na 2 fázy je mimoriadne zodpovedné. 🙂

    • pbpitko napsal:

      SpaceX predsa nebude vyvíjať jadrový reaktor. 🙁

  6. Branislav Pecho napsal:

    Táto misia vo mne evokuje spomienky na čítanie knihy 2010: Druhá vesmírna odysea. Takže prečo nezakomponovať meno Arthura C. Clarka. Hmm, mozno lander: Clarke. Myslím, že by to bola pekná pocta…

  7. Spytihněv napsal:

    Pořád mám problém přijmout fakt, že je takový problém jednou za deset let vyrobit nebo sehnat materiál na jeden radioizotopový generátor. Juno má panely, Europa Clipper je bude mít taky, JUICE určitě taktéž.. Navíc jaderný zdroj má oproti panelům samé výhody. Snad jen nedisponuje teoretickou nekonečnou životností a nelze s ním provádět aerobraking. Proti tomu jsme už nejednou zažili nejistotu při rozevírání panelů, pak je tu riziko poškození mikrometeority, čím dále od slunce, tím větší plochou musí disponovat (i když fotovoltaika se rozvíjí a potřebná plocha zmenšuje).

    • Vojta napsal:

      Na lander, pokud má být pořádný, nějaký radioaktivní materiál sehnat musí. Aspoň na vyhřívání, protože jinak během noci zamrzne.

  8. Martin B. napsal:

    Me by zajimalo,nakolik je pravdepodobne,ze se ve svem zivote (je mi 33) dockam pristani na nekterem z techto “oceanovych” mesicu. Treba prave na Europe. Moc bych si pral byt ta generace,ktera zazije ten pocit.

    • Dušan Majer napsal:

      Pokud Vám stačí „jen“ robotická mise, pak věřím, že máte poměrně vysoké šance.

      • Martin B. napsal:

        Roboticka mise mi staci 🙂 Uz to by byl velky posun v poznani techto bezpochyby velmi zajimavych mist. Kolik jsme toho zjistili o Marsu diky robotum,oproti orbitalnim sondam. Velmi rad pracuji s predstavou “europovskeho oceanskeho zivota” ….

        • Dušan Majer napsal:

          Byl by to bezesporu posun vpřed.

          • Martin B. napsal:

            Vite Dusane,ja nejsem zadny vedec,takze mozna mam trochu hloupe otazky,nebo zkreslene predstavy. Proste me jen fascinuje kosmonautika,vesmir a jsem fanousek Vasi prace. Nekdy me az mrzi,ze se nikdy nepodivam tam nahoru a nezaziju ten bezesporu fantasticky pocit. Takze trcim na Zemi a doufam alespon v nejakou zasadni misi nasich agentur,behem meho zivota.

          • Dušan Majer napsal:

            Člověk nemusí být vědec na to, aby si užíval radosti z jejího vývoje a pokroku. 😉
            A neexistují hloupé otázky, jen hloupé odpovědi. Kdo se neptá, ten se nikdy nic nedozví. 🙂

      • pbpitko napsal:

        Pilotovaná Europa Clipper určite tak skoro nehrozí, vidím to tak na 50-100 rokov, ak vôbec – Veľmi silná radiácia, nehovoriac o ľudskom faktore. Misia by trvala mnoho rokov v stiesnených priestoroch lode by to bolo šialenstvo.

        • pbpitko napsal:

          „Nekdy me az mrzi,ze se nikdy nepodivam tam nahoru a nezaziju ten bezesporu fantasticky pocit”.
          Ale môžeš ho zažiť !, ak sa pustíš do podrobnejšieho štúdia kozmonautiky, Aspoň Ciolkovského rovnica, Newtonova gravitačná teoria, Keplerové zákony, orbitálna mechanika … sa dajú v zjednodošenej ale pochopiteľnej forme zvládnuť aj bez vyššej matematiky. Aj to postačí na úžasnú radosť z toho že tomu začínaš rozumieť. Je to takmer ako skutočne letieť. Na dôkladnejšie pochopenie sa však nevyhneš diferenciálnemu a integrálnemu počtu, tu začína skutočná matematika, do vtedy sú to iba kupecké počty. Už na lepších stredných školách, nie typu SVŠ sa to naučíš, ale nie je problém to zvládnuť aj samoštúdiom, len sa nebáť trochu myslieť., ver mi že to nebolí. Ja som to síce študoval 7 semestrov takže som to mal ľahšie, ale som presvedčený že aspoň základy sa dajú zvládnuť aj mimo školy. 🙂

Zanechte komentář