sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První krok k dopravě vzorků z Marsu

Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.

Vzhledem k rozlišení infografiky je nám jasné, že málokdo bude mít dost velký monitor na její plné zobrazení. Přidáváme Vám proto přímý odkaz na soubor. V dalších dnech Vám navíc přineseme i další zajímavosti o tomhle chystaném vozítku.

Infografika o Mars roveru 2020.
Infografika o Mars roveru 2020.
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com
Překlad: Autor

Zdroje informací:
http://www.nature.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://cdn3.tecake.in/wp-content/uploads/2016/07/nasa-mars-rover-2020.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…n4Gu9VpLtnK5XJyXjVn2VzQ=s2200

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
27 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil
Kamil
7 let před

Jaký má význam odkládání vzorků na povrchu? Nebylo by bezpečnější mít vzorky pohromadě ve vozítku nebo je uložit na jedno místo poblíž místa přistání návratové sondy?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Kamil

Nechat vzorky na vozítku může být problém. V době, kdy přiletí sběračský rover už Mars rover 2020 nemusí fungovat. To může způsobit spoustu problémů – co když se třeba zasekne uvolňovací mechanismus a vzorky nebude možné vyjmout?
V grafice se píše, že se vzorky uloží buďto na jedno, nebo na několik míst, byť dříve se uvažovalo spíše o několika místech. Tato možnost mi přijde logičtější, protože sběračský rove nebude muset přistát až tak přesně, navíc by měl blízko k více místům. Bylo by třeba možné si vybrat, ke které konkrétní sadě se rover vydá a co přesně dopraví na Zemi. Některé vzorky nemusí být tak atraktivní jako jiné a vědce by mohlo zajímat, aby si mohli vybrat co přesně chtějí prozkoumat. Když bude menší objem dopravovaných vzorků, mohou být i další součásti dopravního systému. Podle všeho se do hry vrátila možnost odložení všeho na jednom místě, která taky dává smysl. Očekávám v této věci ještě zajímavé diskuse.

Kamil
Kamil
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Kolik by vsechny vzorky vážily? Kolik se vlastně vejde do jedné kapsle? Red Dragon by mohl na povrch Marsu dopravit cca dvou tunovou raketu, která by mohla na Zemi dopravit i několik kg nákladu, počítá se s jeho použitím?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Kamil

Přímo v obrázku se píše o tom, že každá trubička pojme cca. 15 gramů vzorku. Ale samotná konstrukce bude tvořit většinu hmotnosti a hmotnost vzorku bude minoritní v celkovém měřítku.
Co se Red Dragonu týče – je to jedna z možností, ale budou se určitě zvažovat i jiné. Mimochodem těmi dvěma tunami si nejsem jistý, myslím, že Dragon by dokázal spíše „jen“´tunový náklad, maximálně 1500 kg.

Pospíšil
Pospíšil
7 let před
Odpověď  Kamil

Počítá se s celkem 500 g vzorků.

Štěpán
Štěpán
7 let před

https://m.youtube.com/watch?v=cf47bvULtEQ
Video na kterém je princip vezky ukázán.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Štěpán

Díky za odkaz. 😉

Pospíšil
Pospíšil
7 let před
Odpověď  Štěpán

To je starý koncept. Způsob hermetizace a ukládání vzorků je dnes uvažován v jiné podobě, než je na tomto videu z roku 2013.

dolph1888
dolph1888
7 let před

Zajímavé nevěděl jsem. Určitě mnohem realističtější, než že za pár let od roku 2020 (podle jednoho pána ElMu) budou na Marsu již přímo lidé (sebevrazi bez dostatečných zásob – pár tun nejsou zásoby – a bez možnosti návratu na matičku Zemi (deprimující při představě jak „chudá“ je vlastně planeta Mars z hlediska dlouhodobého pobytu*). Smutné na tom maximálně je, že doba návratu vzorků je ještě ve „hvězdách“. Jde to nějak pomalu, už moc dlouho. Investice s tzv. zelené planety bych okamžitě přesunul na vědu a výzkum.
* Málokdo si umí představit žít roky na poušti, ledovci apod., po několika měsících či letech bych se vsadil, že naprostá většina lidí by dala nevím co za to, vidět znovu řeky, pláže, zvířata, zelené stromy s možností se zhluboka nadechnout na louce plné květin. Sám bych klidně riskl cestu na Mars (od jistého stupně spolehlivosti), byl by to jistě úžasný zážitek, ale pouze s letenkou zpět!

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  dolph1888

Tématicky se to sem nehodí, ale Muskův systém není jednosměrný. Po dotankování nádrží metanem se bude moci vrátit. A nedržte se tak zásadně toho prohlášeného termínu. je jasné, že se to bude posouvat.

dolph1888
dolph1888
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Na celkovou použitelnost toho tzv. dotankování jsem velmi zvědavý. Jediná miniaturní verze pro použití na Marsu (z první poloviny 90 let, MarsDirect) byla testována pouze na zemi, roky by vyráběla potřebné palivo a napájení bylo plánováno nikdy nepostaveným pojízdným reaktorem (nikoliv RTG). Držím se na rozdíl od některých lidí faktů a také toho co sami deklarují, jiné hodnoty nemám. Stejně tak mám značné pochybnosti o tom, že se v roce 2060 možná dožiji M lidí na rudé planetě. Sice bych si něco takového přál (i dál na měsících plynných obrů), ale mám vážné obavy, že se současným přístupem v chování (myšlení) lidí a „řízením“ planety budou moji vnuci v tom čase řešit zcela jiné problémy, např. co do úst a jak si jídlo ubránit.
Dodatek: Zcela jsem vynechal takové detaily jako radiaci na povrchu Marsu (+2 roky doživotní dávka na Zemi), opravdu použitelné skafandry na tělo, životnost součástí obytného komplexu na planetě, celkové nutné testy a vyzkoušení technologie na místě (lidé nejsou testovací myšky), mnoho nepovedených startů a smrtí, které jistě celou „ságu“ budou protahovat. Mám rád sci-fi, na druhou stranu pracuji s tím „co mám“, co mohu vyrobit, jaké znalosti a technologie jsou mi dostupné.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  dolph1888

Jasně, chápu jak to myslíte. Užívejme si toho pokroku, který se kolem nás děje a nekažme si náladu kritizováním nějakých detailů.Ono se to časem vychytá. 😉

ptpc
ptpc
7 let před
Odpověď  dolph1888

Chcem pridať komentár nie len k vašemu príspevku pod týmto článkom.
Mám na vec veľmi podobný názor ako vy. A kedže ľudstvo funguje ako funguje ak to vezmem do dôsledkov tak nutné(a to zďaleka nie postačujúce) podmienky aby ľudstvo prežilo je prístup k dostatku energie(jadrová fúzia) a dostatok zdrojov(suroviny vo Vesmíre). Pokiaľ to nestihneme do nie príliš dlhého času, tak máme veľký problém.
Hodiny nám už tikajú. Tik-tak, tik-tak…

Samo
Samo
7 let před
Odpověď  dolph1888

ptpc no zdroje to je kapitola sama o sebe záleží na tom aké a na čo sa majú využiť ľudstvo je závislé na fosílnych zdrojoch a to je problém no nerastné sú často veľmi dobre recyklovateľné (na čo ich vláčiť keď tu boli sú aj budú a nikde sa nestratia) iný prípad je expanzia a nejaké odrazové mostíky ďalej tam sa lokálne ľahko dostupné suroviny zídu. Energia áno fúzia sa bude hodiť do budúcna no zatiaľ vidím cestu v nových generáciach jadrových reaktorov nebudeme si klamať nieje to technológia ktorú máme zvládnutú na 100%

ptpc
ptpc
7 let před
Odpověď  dolph1888

Samo:
Samozrejme som nemyslel fosílne zdroje, ktoré slúžia na energetické účely – preto som písal o jadrovej fúzii.
A áno, nemal som na mysli aby sa ostatné surovinové zdroje dopravovali na Zem ale aby sa vo Vesmíre aj spracovali.
Za ďalšie surovinové zdroje na Zemi v súčasnosti nie sú recyklovateľné na 100 % a asi ani dlho nebudú – takže sa vlastne „strácajú“.
A celkom nerozumiem tvrdeniu – technológiu výroby energie z jadrových reaktorov nemáme zvládnutú na 100 %. V podstate máme zvládnutú aj recykláciu jadrového odpadu(v laboratórnych podmienkach) len sa ju nikomu nechce platiť aj v realite lebo stále je lacnejšie vyrábať jadrové palivo z vyťaženej rudy.

tyčka
tyčka
7 let před
Odpověď  dolph1888

„nerastné sú často veľmi dobre recyklovateľné“
Doufám, že plánujete v budoucnu těžit naše současné skládky odpadků – tam se právě ty suroviny jedině bude ještě možné najít.
Další velké jejich množství se ztrácí jen procesem jejich vlastního používáním – například koroze železa nebo tvorba měděnky.
Jejich recyklace nebude proto nikdy 100%.

ptpc
ptpc
7 let před
Odpověď  dolph1888

tyčka:
Ako ste napísali časť materiálu sa stratí počas používania. Riešením môžu byť skládky ale iba do určitej miery, lebo ani odpad na skládkach sa nebude dať zrecyklovať na 100 %.

B.Boruvka
7 let před
Odpověď  dolph1888

Pro dolph1888
Pokud mate dojem ze tyto informace NASA Nebo SpaeX nema,nebo jim to nedochazi a jenom vyhazuji cas a penize tak jim to napiste!-Oni totiz tezko pujdou sem na tento blog abi se to dozvedeli 😉

dolph1888
dolph1888
7 let před
Odpověď  dolph1888

Pro: B.Boruvka
S NASA pokud umíte číst moc problém nemám, ty své projekty v 90% případů staví na skutečných znalostech. Problém mám se s snílky typu „Hyperloop“. Vím, že to sem nepatří, ale můžete mi třeba sdělit, kdo dnes dokáže v několika desítek kilometrů dlouhé rouře (s poměrně tenkou stěnou), udržet k jízdě vlaku potřebné vakuum (- x200 v 10km na Zemi)? Když sama NASA jen tak, tak něco podobného ve velmi malém provozuje sama (testy el. motorů)? Ano, mluvím o tvz. dotačních lidech, kteří v roce 2060 budou mít kolonizaci Marsu dokončenu. Já nesdílím jejich názor, možná je to tím, že jsem nestudoval humanitní obor.
> Jinak jsem velmi otevřen pokud máte tyto informace, kde a kdy proběhl test výrobníku metanu na Marsu, s jakými výsledky. Čím byl tento výrobník poháněn atd., protože jen z panelů – utopie.

AndroidForum.cz
7 let před

Otázka: Jakou nosnost na LMO by měl Falcon1? A jakou by měl pokud by letěl jen 1. stupeň Falconu1?
Vím, že je to nesmyslná otázka vzhledem k tomu, že Falcony létají na „benzín“ ale jen pro srovnání by mne to zajímalo..

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  AndroidForum.cz

Myslíte Low Moon Orbit? Pochybuju, že by sem dopravila vůbec něco. Mám dojem, že tahle raketa by na LMO nedopravila ani svůj horní stupeň. První stupeň Falconu 1 by se dostal jen na suborbitální dráhu.

AndroidForum.cz
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

nn, myslel jsem Low Mars Orbit. A nebo jinak:
Jakou nosnost by měl současný Falcon9 FT na LMaO?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  AndroidForum.cz

Falcon 9 dopraví k Marsu podle údajů na webu SpaceX 4 tuny nákladu bez bližší specifikace, takže jde asi jen o průletovou misi. Družice by se pak musela na oběžné dráze usadit sama. Její hmotnost by se pohybovala v řádu stovek kilogramů. Je ale pravděpodobné, že by muselo jít o Falcon 9 bez záchrany prvního stupně – ta z nosnosti ukousne zhruba třetinu.

Ketivab
Ketivab
7 let před

Není možné, že bude pouzdro se vzorky po ponechání na povrchu pokryto časem prachem a pískem a tudíž „zmizí“ pod povrchem?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Ketivab

Místo uložení bude určitě pečlivě vybráno. Zahrabání není příliš pravděpodobné, tedy pokud to sběrném,u roveru nebude trvat desítky let. 🙂

RiMr
RiMr
7 let před

…tak to jsem moc zvědavý, jestli to nejen raketovému jeřábu vyjde i podruhé. To zas bude teror… 🙂
Snad budou tentokrát kolečka odolnější.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  RiMr

Věřme, že ano. 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.