Týden utekl a je tu další díl pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavní zprávě se tentokrát podíváme na problém v rozvodné síti evropského vědeckého modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanice, který vyřadil z činnosti jeden zajímavý vědecký přístroj. Zamíříme také do Číny, kde nás čeká vývoz druhé čínské orbitální stanice na rampu a nevynecháme ani nejnovější indický start. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Anomálie v rozvodné síti modulu Columbus
V rozvodném systému modulu Columbus došlo k anomálii, respektive hned ke dvěma. Jedna způsobila pokles výkonu některých vědeckých přístrojů a druhá způsobila přepětí u jednoho konkrétního vědeckého přístroje. Bylo proto nutné jeden velmi potřebný přístroj odstavit a začít tyto anomálie řešit. Problémy s rozvodnou sítí v hlavním evropském modulu Columbus rozhodně nejsou nic příjemného a mohou ohrozit vědecké výsledky hned z několika vědeckých experimentů.
Přístroj RapidScat je speciální zařízení umístěné na vědecké platformě modulu Columbus. Toto zařízení má za úkol sledovat povětrnostní podmínky a změny teploty nad oceány. Díky těmto datům je pak důležitou součástí systému předpovídajícího mimo jiné hurikány a silné bouře. Tento úkol z ISS vykonává zařízení ze stanice od září 2014. Jeho přesun na stanici byl zajímavý. Původně to byla samostatná družice QuikScat, která předávala tato potřebná data z vlastní oběžné dráhy, nicméně v roce 2009 přestala tato družice fungovat. Jet Propulsion Laboratory (JPL) byla proto požádána, aby navrhla rychlé a levné řešení, jak co nejrychleji cenná data opět získávat. Takto vzniklo zařízení RapidScat. Bylo využito původních záložních dílů družice QuikScat, které byly uzpůsobeny pro vědeckou platformu modulu Columbus, kde byly v roce 2014 umístěny. O vynesení se tehdy postarala soukromá zásobovací loď Dragon od SpaceX. Od té doby toto zařízení dodává potřebná data. Tedy až do letošního 19. srpna.
Columbus má dvě distribuční jednotky elektrické energie. Devatenáctého srpna však na jedné z těchto jednotek došlo k poklesu napětí a výkonu vědeckých přístrojů na ní napojených. Později téhož dne při pokusu operačního střediska v Marshallově centru obnovit dodávku energie do přístroje RapidScat, nastala další anomálie. Po aktivaci přístroje RapidScat došlo k přepětí. Tento výkyv byl zaznamenán na celém okruhu, kde jsou připojeny i přístroje HDEV (snímá zemský povrch ve vysokém rozlišení) a solární monitorovací observatoř. Okruh byl proto opět odpojen.
Dvacátého třetího srpna pak posádka stanice ručně izolovala RapidScat od zbytku okruhu a došlo k aktivaci zbývajících přístrojů. Nyní už aktivace proběhla bez problémů. Vypadá to tedy, že problém je někde v napojení přístroje RapidScat a napájecího konektoru modulu Columbus. Kde je chyba se však zatím nepodařilo zjistit.
RapidScat je nyní odpojen od sítě a deaktivován. Aby nedošlo k trvalému poškození přístroje, je z jiného okruhu napájeno alespoň vnitřní ohřívání, které se stará o udržení teploty, která neškodí elektronice v přístroji umístěné. Operační středisko nyní tedy řeší dvě anomálie (pokles výkonu vědeckých přístrojů a přepětí způsobené zapojením RapidScat). Na možném řešení se aktuálně pracuje a zatím není jasné, jak proběhne případná oprava.
Připomeňme jen, že RapidScat je součástí programu SPO, kde data z přístroje využívají Kennedyho kosmické středisko, Marshallovo středisko, ESA a SpaceX. Informace o směru větru a jeho síle jsou pro tyto partnery velmi potřebné například při startu raket.
Kosmický přehled týdne:
Devátého září proběhl ostrý vývoz čínské rakety CZ-2F s orbitální stanicí Tingong 2. Nová orbitální stanice by se do vesmíru měla vydat již 15. září. Tato jedno modulová stanice má být navštívena již připravovanou kosmickou lodí ShenZhou 11 a také prvním exemplář čínské automatické zásobovací lodi. Ve videu se můžete podívat, jak probíhaly přípravy a vývoz rakety se stanicí. Mimochodem, to, že došlo k vývozu podle plánu znamená, že havárie čínské rakety CZ-4C z prvního září postihla až třetí stupeň této rakety. Kdyby došlo k závadě na prvním, či druhém stupni, zřejmě by to uzemnilo i raketu pro orbitální stanici, která má první dva stupně se zmiňovanou raketou podobné, zatímco třetí je odlišný. Jakékoli relevantní informace však z čínské strany zatím schází a proto dochází k podobnému odvozování oklikou.
https://www.youtube.com/watch?v=HpKdaa7dGRI
Indie má za sebou úspěšný start jejich rakety GSLV Mk II, která vynesla satelit Insat 3DR, který má za úkol mapovat počasí a také zajišťovat nouzové spojení lodím plujícím po oceánu. GSLV byla osazena třetím kryogenním stupněm, který tak podruhé v letošním roce úspěšně doručil náklad na své místo. Indie dříve používala kryogenní motory zakoupené v Rusku, snaha o samostatnost i v tomto oboru se jim zatím daří. Raketa umístila náklad s přesností na 300 metrů, což je považováno za velmi přesný výsledek. Podívejte se na několik snímků ze startu.
Ohledně startu OSIRIS-REx vystoupil Dušan Majer v Českém rozhlasu Plus a o této misi promluvil. Záznam si můžete pustit zde a začíná někde ve třech čtvrtinách hodinového bloku. Ten samý den ve zprávách na Primě to samé téma až na konci relace.
Přehled z Kosmonautixu:
Druhý zářijový týden opět přinesl pěknou nadílku zajímavých zpráv a informací z kosmonautiky. Na našem portálu jsme vám každý den přinesli dva články, které o těchto věcech podávají zprávy. Již v neděli jsme však začali ohlédnutím se za srpnem, kde v pořadu Vesmírné výzvy můžete shlédnout, co vše nám tento měsíc v kosmonautice přinesl. I v tomto týdnu jsme se věnovali plachtění mezi hvězdami v druhém pokračování článku o tom, kdy bude třeba najmout kapitány slunečních plachetnic. Nejvýraznější zpráva týdne! Přistávací modul Philae se našel, sonda Rosetta jej vyfotografovala na povrchu komety, kam dopadl po napínavém přistání. Jak se vlastně žilo na první americké orbitální stanici Skylab nám představil devátý díl seriálu o ní pojednávající. Posádka Mezinárodní vesmírné stanice je v těchto dnech jen poloviční. Trojice kosmonautů se totiž vrátila na Zemi v Sojuzu TMA-20M. Stále čerstvá událost, při které došlo k explozi rakety Falcon 9 ještě na startovací rampě, vzbuzuje další otázky. Kdo například zaplatí tuto havárii? Připravovaná evropská sonda BepiColombo, která se má vypravit k Merkuru dostala svůj iontový pohon. Sonda Cassini nám poodhalila další detaily informací a obrázků z velmi zajímavého měsíce Titan. Jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku, start sondy OSIRIS-REx, jsme pro vás okomentovali v rámci Živě a česky. Po delším čase vyšel další díl nepravidelného seriálu o kosmické architektuře. Vyšetřování příčin havárie Falconu 9 v1.2 zatím nedospělo k závěru a SpaceX žádá i o pomoc dalších náhodných přihlížejících. OSIRIS-REx je na cestě k asteroidu Bennu a proto je chvíle na připomenutí si obrázků, které byly pořízeny při jeho startu. Po polovině září by se k ISS měl vydat další Sojuz s doplňující posádkou, zkraťte si čekání pohledem na sestavení této lodi.
Snímek týdne:
Snímek tohoto týdne nemůže být jiný. Po dlouhé době strávené hledáním, po dech beroucím přistání a boji o každou sekundu času na vědecký výzkum. Po chvílích naděje, když se podařilo opět na pár sekund navázat kontakt, konečně bylo objeveno, kde spočívá po své úžasné misi přistávací modul Philae, který jako první lidský vyslanec přistál na povrchu komety.
Video týdne:
OSIRIS-REx je na cestě k asteroidu Bennu. Jeho úkol je odebrat vzorky, provést průzkum a vzorky odeslat zpět na Zemi. Velmi očekávané a náročná mise si zaslouží pořádnou pozornost. Vzniklo k ní video, které představuje misi jako trailer k hollywoodskému trháku. A toto video si dnes jako připomínku začátku jistě velmi zajímavé cesty umístíme jako video týdne.
Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/missions/iss-rapidscat/
http://www.nasa.gov/feature/jpl/rapidscat-team-investigating-power-system-anomaly
http://spaceflightnow.com/2016/09/08/gslv-counting-down-to-launch-advanced-indian-weather-satellite/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2016/09/Philae_close-up
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rapidscat.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/rapidscat_wind_orb01650_atlanticcoast.png
http://imagecache.jpl.nasa.gov/images/640×350/rapidscat20140904b-640-640×350.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/18take.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/22take.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/25take.jpg
Dík za pěkný kosmotýdeník,hlavně oceňuji detaily z Číny a Indie,těch je stále jako šafránu!Hezká fotka ze startu GSLV,jak z ní opadává izolace!
Díky za pochvalu. Dění v Číně a zejména v Indii je takovým mým koníčkem, takže na stránkách Kosmotýdeníku mají místo častěji 🙂
Tak to je fajn,zprávy z Číny a Indie jsou na okraji,protože tam asi hraje roli jazyk,ale jsem rád,že tebe to bere,bylo by možný třeba konkrétně udělat článek o GSLV,vývoj,motory,možnosti,nosnost a plány.Ten jejich indickej motor na LOX+LH už letěl snad počtvrté a poslední tři lety byly OK.Něco většího neplánují?Poděl se o novinky třeba v blogu!Dík
„Něco většího neplánují?“
14. prosince 2014 se uskutečnil atmosférický test nejsilnější indické rakety GSLV Mk III, o kterém se můžete dočíst zde:
https://kosmonautix.cz/2014/12/kosmotydenik-118-dil-15-12-21-12-2014/
V článku je napsáno: „Pokud by Vás zajímalo, kdy opět uvidíme startovat raketu GSLV Mk III, tak si budeme muset počkat na začátek roku 2017, kdy má vynést telekomunikační družici GSAT-19E. Tehdy už bude disponovat plně funkčním horním stupněm.“
Tento let může uskutečnit již letos v prosinci!
Děkuji za podnět, určitě by to za zpracování stálo a v příštích čtrnácti dnech se na to bude zřejmě i prostor, protože Dušan Majer odjíždí obhlížet SpaceX a JPL do Spojených států a tak tu bude spousta prostoru pro naši tvorbu. Takže nic neslibuji, ale pokusím se. 🙂
A díky i Jiří Hošek, který doplnil aktuální informaci. Pokud zbude čas, pokusíme se to tu rozvést. 🙂
Připojuji se k poděkování za sváteční čtení. Potíže s nestabilní sítí na ISS mne překvapují, hlavně přepětí po připojení zařízení. Přechodové děje bych očekával u čínské elektroniky z tržnice. Pokud znáte někdo možné důvody, prosím o doplnění. Jinak koukám, že pan Majer se brzo dostane do povědomí nejen „rakeťácké“ veřejnosti. Až budou Kosmonautix navštěvovat i moji sousedé, zbaběle se schovám za nick. 🙂
Dobrá zpráva, že čínská stanice poletí bez zpoždění. Budeme jim držet palce. Mám pocit, že neúčast na ISS je motivuje k vlastní tvorbě, což je rozhodně pozitivní.
Trailer k OSIRISu si ted pustit nemohu, ale ten k Juno byl působivý velmi a jako upoutávka do kina by se na plátně určitě neztratil 🙂
Těším se na start a doufám, že vše proběhne jak má. Čínské zkušenosti, které nyní země získává, by jednou mohly být neocenitelné v mezinárodních projektech, do kterých by Čína mohla svým dílem přispět.
Obsahově výborný článek, ale škoda, že v téměř každém odstavci je aspoň jedna jazyková chybička, většinou špatný tvar slova nebo čárka mezi větami. V této větě je zřejmě obojí:
Nyní po aktivaci přístroje RapidScat došlo k přepětí, při kterém bylo přepětí zaznamenáno na celém okruhu, kde jsou připojeny i přístroje HDEV, který snímá zemský povrch ve vysokém rozlišení a solární monitorovací observatoř.
Je to myšleno takto?
Po aktivaci přístroje RapidScat došlo k přepětí na celém okruhu, kam jsou připojeny i přístroje HDEV, které snímají zemský povrch ve vysokém rozlišení, a solární monitorovací observatoř.
Dobrý den, díky za přečtení. Zmíněnou větu jsem se pokusil trochu učesat. Jsem si vědom drobných nedostatků ve svém psaném projevu, ale nikdy nedokáži vychytat úplně vše, ač se snažím a trávím zpětnou kontrolou docela dlouhý čas. Jsem rád za jakoukoli připomínku, jak výsledek opravit a pokud taková přijde, okamžitě tak činím. Za takovou pomoc jsme vděčný a díky za vaši trpělivost. 🙂
Do budoucna se nadále budu pokoušet křesat ještě lepší výsledky, leč v časovém nedostatku, ve kterém jsou články psány to není nic jednoduchého. Snad vás ta neučesanost a chyby příliš neodradily, pokusím se zlepšit. 🙂
Je možné pomoci autorovi dopilovat článek pomocí formuláře „Nahlásit chybu“. Občas to dělám a někdy jsem líný, což je ode mne nevděčné.
My jsme líní vyplnit formulář, oni musí článek editovat, opravit chybu a ještě píší děkovný mail.
Díky za upozornění na formulář.
Rádo se stalo. Kdysi jsem na něj byl také upozorněn. 🙂
Dík pane Hošek za odkaz,mě se něco v hlavě honilo,že jsem někde viděl raketu GSLV a tahle se mě zdála jaksi slabá,ale samozřejmě jsem si neuvědomil ty římský čísla!Stařecká demence,asi!Takže teď letěla GSLV MkII a ta silnější se chystá v r 2017.Ta bude MkIII!Děkuji!
Není zač. Jen ještě jednou zopakuji poslední větu z mého příspěvku:
Tento let se může uskutečnit již letos v prosinci.
Zdroje:
http://www.isro.gov.in/gslv-mk-iii-d1-gsat-19 (4. čtvrtletí 2016)
http://www.deccanchronicle.com/science/science/230716/isro-to-undertake-the-heaviest-launch-in-december.html (upřesněn měsíc – prosinec)
Konečně fotogenická čínská raketa! Zapracovali na hezčích špičkách pomocných bloků i samotného trupu rakety a hned je to jiná podívaná.
Tak ten výkřik odvolávám. Ta hezká raketa je indická. Příliš zbrkle jsem prolétl obrázky. Číňané pořád stejné špičky jako na ohňostrojových raketckách.
Výborný diel!