sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tmavý marsovský písek

Sol 1184 detaily zrn písku. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.

To obnášelo mimo jiné vjetí do písku a snímání vlastních stop. Poté následovaly extrémně detailní snímky písku. Jak vidíme na obrázcích z technické kamery HazCam pod hlavní palubou vozítka, robotická paže je schopna se přiblížit přímo k písku a z několika centimetrů jej fotografovat. Na konci robotické paže je mikroskopická kamera MAHLI (Mars Hand Lens Imager).

Sol 1184 robotická paže zkoumá duny. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1184 robotická paže zkoumá duny. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

V úvodu článku je výřez z velmi detailního snímku písku. Další detailní záběr, uvedený níže,  zobrazuje část písečné duny z výšky 4,36 cm. Snímek má na šířku 36 mm a zrnka jsou velká asi 0,5 mm (rozlišení snímku je 0,0223 mm na pixel).

Sol 1184 písek duny z MAHLI. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1184 písek duny z MAHLI. Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Písek v dunách je relativně tmavý, protože je přemísťován jemnými závany větru v řídké marsovské atmosféře. Díky tomu nejsou zrníčka zaprášená a postrádají tak typický načervenalý nádech, jaký mají jiná místa na povrchu. Tím je snad rozluštěna hádanka kolem tmavého odstínu písku v dunách. Pokud jde o zelenkavý nádech na barevných fotografiích, především v okolí vrcholků dun, svou roli by mohla hrát hra světel. Prozkoumáme-li totiž písek ve velkém detailu, jen stěží zde zahlédneme třeba jen jediné zrnko krásně zeleného olivínu (pozn. autora: je zde především řada zrnek oranžových a průhledných, spíše než zelené barvy, ale olivín možná kvůli tomu ze hry není, co myslíte?).

Poslední sada obrázků ukazuje světlé horniny protkané žilkami. O původu jsem se nedočetl, ale mohli bychom předpokládat, že zde původně v trhlinách proudila voda bohatá na minerály. Na jaře se totiž podařilo podrobně zkoumat podobné světlé žíly v oblasti Pahrump Hills a ukázalo se, že mají celkem různorodé chemické složení. Vědci zjistili, že celá oblast, kde se Curiosity pohybuje byla kdysi jezírky nebo vodními toky, ale později, když bahno utuhlo v pevnou horninu, vznikly trhliny a ty vyplnily světlé minerály. Díky vylepšeným nástrojům pro analýzu snímků z ChemCam se podařilo tyto oblasti detailně prozkoumat. A to i přesto, že jde často o tenké žilky a ty nejširší měly tloušťku dvou prstů na ruce.

Sol 1185 žilky z NavCam a ChemCam. Fot: NASA/JPL-Caltech
Sol 1185 žilky z NavCam a ChemCam. Fot: NASA/JPL-Caltech

Snímek vlevo je z navigační kamery na stěžni a ukazuje nedaleké horniny se žilkami. Vpravo je detail z ChemCam, což je přístroj na vrcholu stěžně, který má velkou vstupní „čočku“ a umí střílet laserem na blízké kameny. Díky tomu také umí zkoumat chemické složení hornin. Kromě toho ale umí dělat dálkový průzkum s omezeným zorným polem s ještě lepším rozlišením, než dlouhoohnisková barevná kamera MastCam (Right), která má ohnisko 100 mm.

Během solu 1185 se Curiosity přesunula dál na východ od Duny 2 k Duně 1, takže je možné, že se brzy dočkáme toho, že uvidíme v detailu i Dunu 1. A nejlépe kdyby ještě kousek popojela a my mohli spatřit její strmou přední stěnu, to bude paráda… Zatím víme (ve středu večer), že Curiosity opravdu pojíždí k východní duně a zdá se, že o víkendu ji už uvidíme zblízka. Krom toho se objevily pracovní názvy pro obě navštívené hromady písku. Dvojka dostala název „Vysoká duna“ (High Dune) a jednička je přezdívána „Namib“ (Namib Dune). Mimochodem jména lokalit v této oblasti byla už dopředu přidělena jihoafrickým pojmům, proto též oblast Bagnold Dunes, podle výzkumníka, který studoval duny v poušti Namib. Vědci totiž kdysi předpokládanou oblast, kudy se pojede, rozdělili na čtverce a názvy v každém z nich pak přísluší oblasti, která jí byla přidělena. Asi před rokem jsme například mohli běžně číst názvy ze západní Austrálie a nyní je to zase Namibie. Není divu, když se právě v této zemi nachází podobné obří duny, jako jsou tyto na Marsu.

Zdroje informací:
http://curiositymsl.com/
https://twitter.com/
http://www.spaceflightinsider.com/

Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/1/639/23474357862_e69dec5ba8_o.jpg

http://mars.jpl.nasa.gov/…/1184MH0001630000402969R00_DXXX.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/…/edr/fcam/FRB_502612874EDR_F0511430FHAZ00206M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/…/edr/ncam/NRB_502694496EDR_F0511754NCAM00385M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/…/rdr/ccam/CR0_502597285PRC_F0511430CCAM15040L1.JPG

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Aleš Borovička
Aleš Borovička
9 let před

Vypadá dobře, pošlete mi 20kg písku do akvárka. Uvidíme co na to rybičky.

Martin Gembec
Martin Gembec
9 let před
Odpověď  Aleš Borovička

Některé by tento jemný píseček uvítaly, navíc se mi líbí jeho kulatá zrnka. Ale já mám v akvárku větší kamínky z říčky a taky fajn. Alespoň jsem nemusel pro něj až na Mars 🙂

Pája
Pája
9 let před

na tom zvětšeném výřezu písku je vidět minimálně 6 zrněk s olivínem…

Martin Gembec
Martin Gembec
9 let před
Odpověď  Pája

Já jsem ten výřez zvolil záměrně, protože jedno zrnko olivínu je tam krásně zřetelně zelené 😉

slappy
9 let před

Aby si to střílení laserem na kameny Marťani nějak špatně nevyložili… : ))

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.