Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://static.ddmcdn.com/gif/mars-selfie-01-140501.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAkU/HUL9FlBCyjY/s0/0472MH-D01.JPG
http://www.midnightplanets.com/…/NRB_439576089EDR_F0240252NCAM00458M_.JPG
https://lh3.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAkw/ryP_5FoEXtA/s3000/0477ML-P01.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/…440551564EDR_F0240366NCAM00207M_.JPG
https://lh5.googleusercontent.com/-…/aIP00UN0vB4/s2000/0486MH-C03.JPG
https://lh5.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAnI/Hw4S9zhyKic/s2000/0486MR-P11.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAnA/tU0g1z0RQm8/s2000/0486MR-P23.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAoA/fygmzLIqpQ0/s0/0493ML-A01.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/…/mhli/0490MH0262000001E1_DXXX.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAoY/5_jIquh0wsc/s2400/0494MR-P03.jpg
http://i.imgur.com/bwTJgDF.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAow/OEP-h1J6J-0/s2000/0502MR-A02.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAoo/peEI9pbI_b0/s2800/0502MR-B02.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAApA/bk8HazNcpc0/s2800/0503MH-B02.JPG
https://lh6.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAApI/wGz3TMVhSVA/s2800/0503MH-A02.JPG
https://lh6.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAp4/gENlNaKSr3c/s2000/0506ML-P01.jpg
https://lh5.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAqA/qU4doUoNLqo/s2000/0506MH-C01.jpg
https://lh4.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAArU/FDyveKLa8ww/s2000/0510MH-G02.JPG
https://lh3.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAArM/OqAMmkYQ3c8/s2000/0510MH-K02.JPG
https://lh6.googleusercontent.com/…/AAAAAAAAAso/aIKT68lxrtQ/s2000/0513M-A03.jpg
Jak došlo k perforaci kola ?
Stačí, aby vozítko najelo na nějaký špičatý kámen a potom aby „zatočilo“ – tím pádem zafunguje ostrý hrot kamene jako vrták, který trochu poškodí plášť kola. Když se takový proces v průběhu mnoha měsíců několikrát zopakuje, může se stát, že slitina pláště nevydrží a dojde k jejímu proražení. Vypadá to sice ošklivě, ale na funkci to nemá velký vliv.
No konecne. Uz som sa obaval, ze serial konci. Nadherne. Mat takto najvyznacnejsie foto takto pokope. Vdaka.
Rozhodně nekončí, jen jsme měli dojem, že není tolik oblíbený. Až anketa nám trochu otevřela oči. 😉
Zvláštní ale je, že rover byl na Marsu jen něco přes rok a ujel teprve necelé 4 km a už v té době se začala projevovat poškození kol. K dnešnímu dni máme za sebou 12,5 km a pokud vím, při jízdě problém není. Na jedné straně si člověk povzdechne co že to použili za matroš a na druhé straně děkuje titanu, že je takový, jaký je a dobře jistí použitou hliníkovou slitinu nebo co to je.
Doba, kdy se u plášťů kol začaly projevovat výraznější poškození, závisela na typu terénu, ve kterém se rover zrovna pohyboval. Byl to tvrdý kamenitý podklad s rozsypanými ostrohrannými fragmenty. Ty zafungovaly, přesně jak píše Dugi, jako hroty nějakého děrovacího nástroje. Po této zkušenosti se tým plánovačů více zaměřil na výběr terénu, po kterém rover pojede a někdy vybíraly i zajížďky, aby se rover pohyboval buď na měkkém podloží (písek), nebo na pevném, ale bez špičatých kamenů. Od té doby se poškození kol zvyšuje mnohem méně. Kola jsou stále plně funkční a nepředstavují žádné významné omezení pohybu.
Taky je dobré připomenout, že Curiosity má primární misi už dávno za sebou a jede v podstatě „nad plán“. Materiál pláště kol je hliníková slitina, jejíž stěna má tloušťku jen 0,75 mm. Kola jsou hodně velké (d=50, w=40 cm) a je jich 6 ks – každá desetinka tloušťky pláště navíc se projeví v kilogramech nárůstu hmotnosti celého roveru. Navíc pláště kol nemohly být o moc tužší, jelikož částečně plnili funkci pružného tlumicího elementu při přistání přímo na kola.
Trochu jsme o tom debatovali tady: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=2430&page=81&tid=1242
Hliníková slitina, použitá na kola MSL je 7075-T7351.
Loukotě mezi centrálním nábojem a pláštěm jsou vyrobeny z titanové slitiny.
Škoda, že u fotek kamenů nemůže být někde v rohu měřítko. Nějak si nedovedu představit velikosti fotografovaných objektů, pokud na fotce nejsou vidět části roveru.
Ale stejně je parádní, že člověk může sedět v teple u počítače a prohlížet si jak vypadá sousední planeta.
To je pravda, NASA dává měřítka vlastně jen do fotek, které jsou pořízené z oběžné dráhy.
Dovolím si nesouhlasit. Projděte si tyto obrázky: http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/msl_images.php?¤tpage=2
Většinou tam měřítka jsou, nebo alespoň informace, jak široký prostor snímek zabírá.
Namátkou:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/figures/PIA19161_fig1.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/figures/PIA19676_fig1.jpg
Díky
Moc děkuji za příděl fotek z Marsu, na procházení galerií JPL nemám čas a Kosmonautix mi přiblíží to nejzajímavější. Měl bych dva dotazy:
Jak jsou chráněny čočky kamer před prachem? Ten se zdá všudypřítomný a drží zjevně i na kolmém povrchu (trochu patrné na fotce ze Sol 493, lépe v některém ze starších dílů seriálu).
Nakolik jsou fotky barevně upraveny, aby vyšly vstříc našemu „diváckému“ očekávání o „rudé“ planetě? Třeba fotka ze Sol 494 je barevně značně odlišná, než ostatní…
Kamery si vedou zatím docela dobře. Na téhle fotce z ledna 2014 je vidět jejich stav – fotila kamera MAHLI. Výhodou je, že kamery nejsou moc blízko povrchu, kde je prachu nejvíce. 🙂
Většina barevných fotek zde prezentovaných je blízká reálu. Mastcam má černobílé kamery s filtrovým kolem a umí si pak snímky přes jednotlivé filtry složit do barevného obrázku. Záleží tedy na tom, jaké barevné filtry byly při snímání použity a pak taky na interpretovi obrázku. Například fotka ze solu 506 je barvami blízko reálu. Když jsem nalistoval originální RAWy, je vidět, že jde o mozaiku snímků z kamery s menším rozlišením a barevně jsou stejné, jako zde prezentovaná mozaika. Zároveň jsou barvy blízké tomu, jak si já představuji Mars za ty léta, co sleduji snímky z roverů a co už tak nějak vím, jak maj vypadat snímky správně vyvážené. Naopak fotka ze solu 503 o něco výše je typický snímek jinak upravený, nebo pořízený jen přes některé filtry (jakoby v nepravých barvách). Nakonec výsledný dojem se může i mírně lišit, pokud to není přímo od NASA, ale od nadšenců, i autor od autora.
Kamery na stěžni, pokud je mi známo, žádné krytky proti prachu nemají. Proto třeba taky u Opportunity už se můžeme setkat s trochu zaprášenými fotkami, ale při zpracování se dá leccos eliminovat. S prachem to zde asi nebude tak hrozné. Jednak je to ve výšce a potom asi záleží i na tom, kam kamery míří, u MER by měly být v noci sklopené k povrchu. Jediná kamera, která má krytku je MAHLI na robotické paži. Ta se může přiblížit povrchu mnohem víc a tak je zde průhledná krytka, kterou ovládá spolehlivý mechanický systém použitý už na předchozích MER. Problém by mohla být jen teplota, která musí být vyšší než -50, ale to se dá řešit vyhříváním a kdyby snad někdy mělo selhat, myslím, že přes den je tam často kolem -20 i tepleji.
Zdravím, bylo by reálné dát do některých fotek měřítko? Focené útvary jsou občas docela abstraktní a někdy není úplně jednoduché se zorientovat ve velikostech.
U těchto fotek bohužel měřítko k dispozici nebylo.