Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně podívá na hledání jména pro jednoho dinosaura. V dalších rubrikách vás čeká příprava dalšího startu rakety Gravity-1, přípravy 14. a 15. letu Super Heavy Starship či porovnání stavu rampy LC-36, která prochází opravou po explozi nosiče New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pojmenujte dinosaura

Proč po Vás chceme jméno dinosaura? Chce to totiž ESA a určitě vás to zaujme. Mise Hera od ESA, která je zaměřená na planetární obranu, má jako svého maskota právě kresleného dinosaura. A proč právě dinosaura? Dinosauři vyhynuli po dopadu planetky, což je jistě způsobeno tím, že neměli žádnou kosmickou agenturu. Lidé ji však mají! Nyní vás agentura žádá, abyste dinosauřímu maskotovi pomohli najít jméno. Vyhrát přitom můžete účast na listopadové oslavě příletu sondy Hera!

Ian Carnelli, manažer mise Hera, k tomu říká: „Dinosaurus Hery, který cestuje uvnitř svého balónu, se objevuje ve všech našich animacích, v našich modelech z LEGO a v podobě samolepky zdobí všechny notebooky našeho týmu! A mohu také exkluzivně prozradit, že náš malý dinosaurus je přítomen i na palubě samotné sondy. Jak přesně tam vypadá, odhalíme přibližně v době, kdy dorazíme k cílovým planetkám.

Do té doby ale náš dinosaurus potřebuje vybrat jméno a těšíme se na vaše návrhy! Ten, kdo přijde se jménem, které porota týmu Hera nakonec vybere, bude pozván na slavnostní představení prvních snímků pořízených sondou Hera po jejím příletu k planetkám Didymos a Dimorphos. Akce se uskuteční 25. listopadu v Berlíně.“

Hera je první misí ESA zaměřenou na planetární obranu. Sonda míří k planetce Dimorphos, která obíhá kolem větší planetky Didymos. Dimorphos se již zapsal do historie jako první těleso ve Sluneční soustavě, jehož oběžná dráha byla změněna lidským zásahem – stalo se tak v září 2022, kdy do něj záměrně narazila sonda DART americké agentury NASA.

Náraz sondy DART způsobil zjasnění a změnu oběžné doby Dimorphosu kolem Didymosu, což bylo možné pozorovat pozemskými dalekohledy. Nikdo však přesně neví, co náraz způsobil na samotném Dimorphosu. Hera se proto vydává na místo, aby zblízka prozkoumala oblast nárazu. Jejím cílem je pomoci proměnit experiment DART s kinetickým impaktorem v dobře pochopenou metodu planetární obrany, kterou by bylo v případě potřeby možné přizpůsobit k odklonění těles mířících k Zemi.

Dinosauři – kteří se jako protagonisté nyní vracejí do kin ve filmu The End of Oak Street – jsou dlouhodobě předmětem kulturní fascinace. Tito prehistoričtí plazi vládli celé planetě po miliony let. A pak jejich vláda velmi náhle skončila. Dinosauři a planetky jsou ve veřejném povědomí spojováni od chvíle, kdy vědci Luis a Walter Alvarezovi, otec a syn, dospěli k závěru, že do té doby záhadné vyhynutí dinosaurů souviselo s dopadem obrovského tělesa na Zemi. Tento přelomový objev, který je dnes spojován s impaktním kráterem Chicxulub u pobřeží Mexika, ukazuje, jak zásadně dopady kosmických těles ovlivňovaly historii života na Zemi – a že pro nás představují riziko i dnes.

A jak jako první poznamenal spisovatel science fiction Larry Niven: „Dinosauři vyhynuli, protože neměli kosmický program.“ My bychom se z toho měli poučit. Abychom měli větší šanci na přežití než dinosauři, zahrnuje program ESA Space Safety významnou oblast věnovanou planetární obraně. Patří sem mise Hera ale i další mise k planetkám, například Ramses, která se má setkat s planetkou Apophis při jejím průletu kolem Země v roce 2029. Nebo Neomir, jehož úkolem bude vyhledávat planetky z kosmického prostoru. Tyto mise doplňuje Koordinační centrum ESA pro blízkozemní objekty (Near-Earth Object Coordination Centre) ve Frascati v Itálii. Centrum koordinuje pozorování malých těles, která se přibližují k Zemi, aby bylo možné vyhodnocovat a sledovat riziko jejich případného dopadu.

Jak ale Hera ke svému dinosauřímu maskotovi vlastně přišla? Animovaný seriál o misi vytvořila portugalská společnost Science Office, která navrhla mimo jiné postavičky představující samotnou sondu Hera a její dva doprovodné CubeSaty. Výkonná ředitelka Mariana Barrosa vzpomíná: „Když jsme připravovali storyboard prvního dílu animovaného seriálu, zařadili jsme do něj záběr několika dinosaurů demonstrujících na podporu planetární obrany. A právě z toho vznikl nápad: Nebylo by vtipné, kdyby měla Hera svého domácího dinosaura?“

Dinosaurus však stále nemá jméno. A právě tady přicházíte na řadu Vy!

Chcete-li se zúčastnit soutěže o pojmenování dinosaura, vyplňte formulář, do kterého uvedete své jméno, e-mailovou adresu, návrh jména pro dinosaura a vysvětlení, proč jste zvolili právě toto jméno. Volitelně můžete připojit také video. Můžete také využít ke kontaktu mail: [email protected]

Soutěž je otevřena všem občanům členských, účastnických a přidružených států ESA. Uzávěrka soutěže je v pátek 23. října. Výherce získá možnost zúčastnit se slavnostního představení prvních snímků pořízených sondou Hera, které se uskuteční 25. listopadu v Berlíně.

Kosmický přehled týdne:

Probíhají přípravy na další dva lety systému Super Heavy Starship. Na rampě číslo 2 základny Starbase provedla SpaceX v sobotu testování ramen chopsticks. Ramena zvedla loď Starship S42 (zatím bez motorů) a následně ji přesunula do pozice pro připojení k Super Heavy – ten tam při těchto testech není. Zřejmě se testovaly také pohyby ramen a jejich činnost při případném návratu Starship a jejím zachycení. Další testy zahrnovaly zkoušky rychlospojek pro přívod paliva a okysličovadla. Patnáctý testovací let (absolvují jej Super Heavy B22 a Starship S42) by mohl proběhnout zhruba měsíc po čtrnáctém letu, který je aktuálně plánován na nejdříve 18. září. Při čtrnáctém letu k pokusům o zachycení lodi či nosiče nejspíše nedojde. Je se však na co těšit. Při tomto letu by měla být Starship poprvé navedena na oběžnou dráhu, kde vypustí Starlinky a provede nezbytné testy delšího letu v kosmickém prostoru. Nosič i loď by však měly po svých úkolech „přistát“ na hladině oceánu. Pokud čtrnáctý let dopadne dobře, může se SpaceX při patnáctém letu pokusit zachytit Super Heavy či Starship (anebo oba stroje) pomocí rampy.

Na snímku níže vidíte jednu z vizuálně nejzvláštnějších raket současnosti. Čínská společnost Orienspace provozuje raketu Gravity-1, která má neobvyklý tvar. Při přepravě je navíc zabalen do obalu, který chrání nosič před okolními podmínkami. Jedná se o nosič, jehož stupně jsou poháněny sedmi motory na tuhé pohonné látky. Raketa má nosnost kolem 6,5 tuny na nízkou oběžnou dráhu, popřípadě 4,2 tuny na sun-synchronní dráhu. Doposud startovala třikrát (poprvé v roce 2024) a všechny starty byly úspěšné. Snímek zveřejněný v pátek zachycuje přepravu nosiče k odpalovací mořské plošině (člunu) s názvem Dong Fang Hang Tian Gang. Raketa se chystá na svůj čtvrtý start, který by měl proběhnout 15. září ve 23:55 SELČ. Náklad je prozatím neznámý.

Přehled z Kosmonautixu:

Řada událostí, které přinesl tento týden, byla zachycena na tomto webu v článcích, které zde pravidelně vycházejí. Pojďme si tato témata připomenout. Na akci Space for Inspiration v dánské Kodani podepsaly ESA a společnost ispace-Europe dohodu, díky níž by se mohl rover MAGPIE stát prvním evropským roverem na Měsíci. Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa na oběžnou dráhu. Změnila to společnost Isar Aerospace s nosičem Spectrum. Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN. Vloni na jaře došlo k mimořádné události. Do České republiky poprvé přiletěl speciálně upravený Airbus A310 s přídomkem Zero-G. Nyní se akce zopakuje! Devátého září začal v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit. Jeho cílem bylo definovat směry budoucí evropské kosmonautiky. Minulý týden pracovníci firmy Katalyst Space provedli praktické zkoušky a orbitální manévry k otestování schopností své robotické servisní družice LINK. Výrazně zredukovaná mise pokračuje v testech i dnes. Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Přinesli jsme vám článek, který popsal, jak tato družice sleduje změnu klimatu. Podívali jsme se také na to, proč byl odložen start ruské nákladní kosmické lodě Progress MS-35. Poprvé v historii vědci použili Hubbleův teleskop a dalekohled Jamese Webba ke společnému studiu jedněch z nejvzdálenějších objektů naší Sluneční soustavy, takzvaných transneptunických objektů neboli TNO. Živě a česky jsme sledovali start rakety Falcon 9, která pravděpodobně vynášela družice vojenského systému Starshield. Po nějakém čase opět vyšel článek, který odpovídá na zajímavé kosmologické otázky. Řídicí středisko Eumetsatu v německém Darmstadtu převzalo 9. září kontrolu nad nejnovějším přírůstkem do své flotily meteorologických družic, družicí MTG-I2. Po veleúspěšné misi Artemis II, která se uskutečnila v letošním roce, přejdou dva členové její posádky, astronauti Victor Glover a Reid Wiseman, v září do statusu emeritních pracovníků Johnsonova vesmírného střediska NASA v Houstonu. Vyšel také další díl seriálu Kosmické Brno.

Obrázek týdne:

Obrázky budou tentokrát dva a nabídnou zajímavé srovnání. Dave Limp z Blue Origin se pochlubil dvěma snímky, které porovnávají stav rampy LC-36 na Floridě. První snímek je z 29. května letošního roku, tedy krátce po explozi rakety New Glenn na rampě. Druhý snímek je z 11. září. Oprava rampy tak zdárně pokračuje. Oficiálně se stále věří, že rampa bude hotova do konce letošního roku. Na místě se pracuje v nepřetržitém režimu. New Glenn je důležitou součástí amerického návratu na Měsíc, jelikož bude vynášet nákladní i pilotované lunární landery Blue Moon.

Video týdne:

Ve videu týdne se vrátíme k události, která byla pro evropskou kosmonautiku poměrně zásadní. Společnosti Isar Aerospace se podařilo se svou raketou Spectrum úspěšně dosáhnout oběžné dráhy. Ta odstartovala z norského kosmodromu Andøya a uskutečnila tak první úspěšný orbitální let z Evropy. Sama společnost pak před pěti dny zveřejnila sestřih z tohoto letu.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/Space_Safety/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HR8mObxaEAEzAom?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/HR8mOdza8AE1U2R?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/HR_IcpMbUAARJyI?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HSB0nT7WwAUMEu1?format=jpg&name=4096×4096
https://www.esa.int/Space_Safety/Hera/Name_our_dino_ESA_s_Hera_asteroid_mission_mascot
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2022/10/didymos_asteroid_system_post-impact/24535954-1-eng-GB/Didymos_asteroid_system_post-impact_pillars.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2021/07/hera_-_asteroid_detective/23393270-1-eng-GB/Hera_-_Asteroid_Detective_pillars.jpg