Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru, který je standardní součástí požadavků NASA a ESA, a jehož cílem je posoudit mentální zdraví astronauta. Odpoledne následoval druhý ponor se systémem SSDS. Nejprve proběhlo zopakování základních dovedností v malé hloubce, následně pokračoval výcvik přibližně v deseti metrech. Obsahově šlo o standardní procedury známé z rekreačního potápění, jako je kontrola vztlaku, řešení simulovaných problémů a práce s výstrojí, ale v odlišné konfiguraci. Používá se celoobličejová maska, záložní tlaková láhev a přívodní šňůra, která zajišťuje nepřetržitý přísun dýchací směsi a současně i komunikaci s povrchem. Důraz je kladen na přesné dodržování postupů a schopnost řešit situace bez ztráty kontroly nad okolním prostředím.

Večer proběhl trénink na ledě s místním týmem, který slouží především jako odreagování a doplněk fyzické přípravy.

Úterý bylo bez plánovaného programu, takže jsem den využil k vyřízení administrativy a pracovních záležitostí mimo výcvik.

Středa dopoledne byla věnována tréninku v XR Lab zaměřenému na práci s robotickými systémy ISS. Výcvik probíhá v prostředí virtuální a rozšířené reality a slouží jako úvod do ovládání manipulátorů, orientace v prostoru stanice a základní koordinace pohybů. Odpoledne bylo bez pevného programu, takže jsem ho využil pro individuální fyzickou přípravu.

Ve čtvrtek dopoledne navazoval další blok v XR Lab, tentokrát zaměřený konkrétně na systém SSRMS (Canadarm2). Proběhlo vysvětlení konstrukce a funkcí hlavních částí systému za využití virtuální reality a trénovaly se základní postupy, práce s referenčními rámci a sekvence manipulace.

Zbytek týdne byl kvůli velikonočním svátkům volný, takže jsem na prodloužený víkend mohl odletět domů.

Týden jako celek nebyl o nových komplexních tématech, ale o upevňování návyků a rozšiřování dovedností a přípravě na navazující, technicky náročnější části výcviku. Jako velmi efektivní se ukazuje hojné využívání virtuální a rozšířené reality pro výcvik – což je další věc, která je společná pro přípravy pilotů i astronautů.