sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

NASA

Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.

Seraphim Space

Společnost Seraphim Space vytvořila globální poradní radu složenou z lídrů v oboru, politice a investicích, která bude informovat o dlouhodobé vesmírné strategii v době, kdy geopolitický a technologický pokrok rychle mění toto odvětví.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency), vytvořená za účelem rychlého vybudování sítě družic na nízké oběžné dráze Země pro armádu, se chystá být začleněna do širší reorganizace akvizičních kanceláří Vesmírných sil.

NRO

Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.

Blue Origin

Americké vesmírné síly rozhodly vést závěrečná jednání o pronájmu kosmického startovacího komplexu (SLC)-14, na základně Vandenberg Space Force Base, společnosti Blue Origin, která zde plánuje starty rakety New Glenn.

HydRON

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hubbleův teleskop a Euclid společně pozorovaly mlhovinu Kočičí oko

Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.

Na tomto novém snímku zachytil Hubbleovů teleskop pomocí sub-instrumentu High Resolution Channel na svém přístroji ACS samotné jádro vlnícího se plynu. Tento přístroj je optimalizován pro pořizování velmi ostrých snímků jemných detailů na malé ploše, jako jsou například složité struktury v jádru mlhoviny Kočičí oko. Část těchto dat byla také použita v dalším snímku mlhoviny Kočičí oko, který byl zveřejněn v roce 2004. Dosud nepoužitá data z ACS jsou kombinována s nejmodernějším zpracováním obrazu, aby vznikl tento nový snímek, který je dosud nejostřejším snímkem této mlhoviny.
Na tomto novém snímku zachytil Hubbleovů teleskop pomocí sub-instrumentu High Resolution Channel na svém přístroji ACS samotné jádro vlnícího se plynu. Tento přístroj je optimalizován pro pořizování velmi ostrých snímků jemných detailů na malé ploše, jako jsou například složité struktury v jádru mlhoviny Kočičí oko. Část těchto dat byla také použita v dalším snímku mlhoviny Kočičí oko, který byl zveřejněn v roce 2004. Dosud nepoužitá data z ACS jsou kombinována s nejmodernějším zpracováním obrazu, aby vznikl tento nový snímek, který je dosud nejostřejším snímkem této mlhoviny.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/

Hubbleův teleskop také přinesl revoluci do našeho chápání planetárních mlhovin. Jeho podrobné snímky ukazují, že jednoduché, při pohledu ze Země kulatě vypadající planetární mlhoviny, ukrývají velmi komplexní morfologii. To platí především právě pro mlhovinu Kočičí oko, ve které snímky Hubbleova teleskopu odhalily dříve nespatřené struktury, které rozšířily naše znalosti o vzniku planetárních mlhovin.

Tentokrát Hubbleův teleskop spojil své síly s kosmickým teleskopem Euclid od agentury ESA, aby společně vytvořili nový snímek NGC 6543. Kombinace obou jejich pohledů odhaluje mimořádně komplexní hvězdnou smrt v tomto objektu. Ačkoliv je teleskop Euclid primárně navržen k mapování vzdáleného vesmíru, dokázal mlhovinu Kočičí oko zachytit v rámci svých průzkumů hlubokého vesmíru. V širokém, blízkém infračerveném pohledu teleskopu Euclid i v jeho pohledu ve viditelném světle se oblouky a vlákna jasné centrální oblasti mlhoviny nacházejí uvnitř haló barevných fragmentů plynu, které se vzdalují od hvězdy. Tento prstenec byl vyvržen z hvězdy v době, než se se zformovala hlavní mlhovina uprostřed. Celá mlhovina vyniká na pozadí hemžícím se vzdálenými galaxiemi a ukazuje, jak lze pomocí Euclidu pozorovat místní astrofyzikální krásy i nejvzdálenější kouty vesmíru.

V tomto širokém pohledu na mlhovinu a její okolí zachytil Hubbleův teleskop nově ve vysokém rozlišení a viditelném světle jádro vlnícího se plynu a doplnil tak další detaily ve středu tohoto snímku. Data odhalují něco, co vypadá jako tapisérie soustředných mušlí, výtrysky vysokorychlostního plynu a husté uzly tvarované interakcemi rázových vln, což jsou prvky, které svou složitostí působí téměř surrealisticky. Vědci předpokládají, že zaznamenali občasné ztráty hmoty z umírající hvězdy ve středu mlhoviny, které vytvářejí něco na způsob kosmických fosilních záznamů jejích závěrečných evolučních etap.

Kombinace zaměřeného pohledu Hubbleova teleskopu s Euclidovými hlubokými pozorováními nejenže zvýrazňuje mimořádnou strukturu mlhoviny, ale také ji umísťuje do širšího kontextu vesmíru, který oba teleskopy studují. společně tyto mise poskytují bohatý a vzájemně se doplňující pohled na NGC 6543, který odhaluje jemnou souhru mezi procesy na konci života hvězd a rozsáhlou kosmickou mozaikou za nimi.

Na širokoúhlém záběru z teleskopu Euclid, který kombinuje blízké infračervené záření i viditelné světlo, je jasné centrální jádro mlhoviny protkáno oblouky a jemnými vlákny. To vše je usazené uvnitř haló tvořeného pestrými úlomky plynu, které od hvězdy doslova „odlétají“ do okolí. Právě toto prstencové haló ale nevzniklo zároveň s hlavní mlhovinou uprostřed – hvězda ho vyvrhla už dříve, v jedné z předchozích etap svého vývoje.Ještě blíž se pak dívá Hubbleův teleskop. Jeho vysoce detailní snímky ve viditelném světle zachycují samotné nitro rozfoukaného plynu a doplňují tak výsledný obraz o drobnosti, které se v širokém záběru snadno ztratí. Mlhovina přitom výrazně vystupuje na pozadí, které je doslova poseté vzdálenými galaxiemi. Je to ukázka toho, jak dokážou moderní astronomické průzkumy spojit pohled na „místní“ krásu s nejvzdálenějšími končinami vesmíru. Dohromady tak Euclid i Hubble nabízejí bohatý a navzájem se doplňující obraz NGC 6543. Odhalují jemnou souhru procesů, které provázejí závěrečné fáze života hvězdy, i velkolepou kosmickou kulisu v pozadí.
Na širokoúhlém záběru z teleskopu Euclid, který kombinuje blízké infračervené záření i viditelné světlo, je jasné centrální jádro mlhoviny protkáno oblouky a jemnými vlákny. To vše je usazené uvnitř haló tvořeného pestrými úlomky plynu, které od hvězdy doslova „odlétají“ do okolí. Právě toto prstencové haló ale nevzniklo zároveň s hlavní mlhovinou uprostřed – hvězda ho vyvrhla už dříve, v jedné z předchozích etap svého vývoje.
Ještě blíž se pak dívá Hubbleův teleskop. Jeho vysoce detailní snímky ve viditelném světle zachycují samotné nitro rozfoukaného plynu a doplňují tak výsledný obraz o drobnosti, které se v širokém záběru snadno ztratí. Mlhovina přitom výrazně vystupuje na pozadí, které je doslova poseté vzdálenými galaxiemi. Je to ukázka toho, jak dokážou moderní astronomické průzkumy spojit pohled na „místní“ krásu s nejvzdálenějšími končinami vesmíru.
Dohromady tak Euclid i Hubble nabízejí bohatý a navzájem se doplňující obraz NGC 6543. Odhalují jemnou souhru procesů, které provázejí závěrečné fáze života hvězdy, i velkolepou kosmickou kulisu v pozadí.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/…/Hubble_Euclid_CatsEye_2026_PubTiff_4K_potm2602c.tif
https://assets.science.nasa.gov/…/Hubble_CatsEye_2026_FullsizeOriginal_potm2602b.tif
https://assets.science.nasa.gov/…/Hubble_Euclid_CatsEye_2026_LargeJPG_potm2602a.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 3

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.