Jelikož je 3I/ATLAS třetím známým mezihvězdným objektem, snaží se astronomové z celého světa u tohoto objektu, který byl objevem 1. července letošního roku, zpřesnit znalosti o jeho trajektorii. ESA nyní desetinásobně zlepšila predikci pozice komety. Využila k tomu inovativní pozorování ze své sondy ExoMars TGO, která obíhá kolem Marsu. Možností využít data od Marsu pro neobvyklá pozorování, se vědci mohli naučit mnoho informací i dráze mezihvězdné komety ve Sluneční soustavě. Šlo také svým způsobem o cenný příklad pro planetární obranu, ačkoliv 3I/ATLAS nepředstavuje žádné nebezpečí. Až do září bylo určování pozice a trajektorie této mezihvězdné komety založeno na pozemských teleskopech. Následně mezi 1. a 7. říjnem otočila sonda TGO obíhající kolem Marsu své elektronické oči k mezihvězdnému objektu. Kometa tehdy prolétávala relativně blízko k rudé planetě – v maximálním přiblížení, ke kterému došlo 3. října, obě tělesa dělilo jen 29 milionů kilometrů.
Zdroj: https://www.esa.int/
Sonda TGO se díky tomu dostala k 3I/ATLAS přibližně desetkrát blíže než pozemské teleskopy. Mohla také pozorovat kometu z nových úhlů. Triangulace dat s údaji ze Země pomohla předvídat dráhu komety mnohem přesněji. Zatímco vědci původně očekávali jen mírné zlepšení, výsledkem byl působivý desetinásobný skok v přesnosti, který snížil nejistotu ohledně polohy objektu. Jelikož 3I/ATLAS prolétává Sluneční soustavu velmi rychle (až 250 000 km/h), brzy se ztratí v mezihvězdném prostoru a už se nikdy nevrátí. Vylepšené údaje o trajektorii umožní astronomům zamířit jejich přístroje s větší jistotou, což přinese detailnější vědecké informace o třetím objeveném mezihvězdném objektu.
Využít data z orbiteru kolem Marsu ke zpřesnění dráhy mezihvězdného objektu v prostoru bylo náročné. Palubní snímkovací přístroj CaSSIS byl navržen k míření na relativně blízké povrchové útvary Marsu a jejich snímkování ve vysokém rozlišení. Tentokrát však kamera mířila na nebe nad Marsem, aby zachytila slabou, vzdálenou 3I/ATLAS, která si to svištěla napříč hvězdným pozadím. Astronomové z týmu planetární obrany v koordinačním středisku blízkozemních objektů agentury ESA, kteří jsou zvyklí určovat trajektorie planetek a komet, museli zohlednit speciální polohu kosmické sondy. Obvykle jsou měření trajektorií prováděna z nehybných observatoří na povrchu Země, občas i ze sond a teleskopů v okolí naší planety – ať už jde o Hubbleův, či Webbův teleskop. Astronomové mají bohaté zkušenosti s určováním své polohy při stanovování budoucích poloh objektů, tzv. efemerid.
Tentokrát však závisely efemeridy 3I/ATLAS, a zejména přesnost předpovědi, na zohlednění přesné polohy sondy TGO, na Marsu a na rychlé oběžné dráze kolem něj. Vyžadovalo to společné úsilí několika týmů ESA a partnerů, od expertů na letovou dynamiku po vědecké a přístrojové týmy. Aby bylo možné dosáhnout co nejvyšší přesnosti, bylo nutné vyřešit výzvy a jemné nuance, které jsou obvykle zanedbatelné, a co nejvíce snížit odchylky. Výsledná data o kometě 3I/ATLAS jsou historicky prvním případem, kdy byla astrometrická měření od sondy obíhající jinou planetu oficiálně předložena a schválena databází MPC (Minor Planet Center). Ta funguje jako centrální středisko pro pozorování planetek a komet, databáze zefektivňuje data shromážděná různými dalekohledy, radarovými stanicemi a kosmickými sondami.
Zdroj: https://www.esa.int/
Ačkoliv 3I/ATLAS nepředstavuje žádné riziko, využili ji vědci pro nácvik planetární obrany. ESA pravidelně monitoruje blízkozemní planetky a komety, přepočítává jejich oběžné dráhy a v případě potřeby vydává varování. Jak nácvik s 3I/ATLAS ukazuje, může být užitečné triangulovat data ze Země s pozorováními z jiné pozice v kosmickém prostoru. Sondy mohou být danému objektu blíže a přinést ještě vyšší hodnotu měření. Zkoušky s daty ze sondy daleko mimo zemskou oběžnou dráhu umožňují zdokonalit důležité dovednosti a dokazuje hodnotu využití zdrojů, které nejsou určeny k detekci planetek, což zvyšuje připravenost v případě skutečného ohrožení.
Kometu 3I/ATLAS nyní pozoruje evropská sonda Juice, která směřuje k Jupiteru. Ačkoliv je Juice od komety dál, než Mars v minulém měsíci, dochází nyní k pozorování komety krátce po jejím maximálním přiblížením ke Slunci, takže jádro je v aktivnější fázi. Vědci z ESA neočekávají, že by data z Juice přijali dříve než v únoru 2026. ESA ještě zdůrazňuje, že bychom neměli spoléhat pouze na to, že kosmické sondy budou mít zrovna štěstí a ocitnou se v blízkosti obtížně pozorovatelných objektů, které by mohly představovat hrozbu. Proto ESA připravuje misi Neomir, která má pokrýt známé slepé místo, které způsobuje Slunce při pozorování planetek, protože jeho jasné světlo přezáří slabý svit planetky nebo komety. Neomir bude umístěn mezi Sluncem a Zemí, aby detekoval objekty blízko Země přicházející ze směru od Slunce nejméně tři týdny před jejich potenciálním dopadem na Zemi. Ledoví poutníci, jako 3I/ATLAS, umožňují vzácné a lákavé propojení s širším galaktickým okolím. Možnost navštívit takový objekt by propojila lidstvo s kosmickým prostorem v mnohem větším měřítku. ESA proto chystá také misi Comet Interceptor, která umožní dozvědět se mnoho informací o zatím neznámé kometě. A s trochou štěstí by mohla prozkoumat třeba právě nějaký další mezihvězdný objekt.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26909471-1-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter_observes_comet_3I_ATLAS_GIF.gif
https://www.esa.int/…/26787001-1-eng-GB/ESA_observes_interstellar_comet_3I_ATLAS.gif
https://www.esa.int/…/26888185-1-eng-GB/ESA_s_Mars_and_Jupiter_missions_observe_comet_3I_ATLAS.png
Comet Interceptor je mise, které tu opravdu ještě nebyla. Snad budeme mít štěstí a ten hlavní cíl se objeví včas. A pokud by měla výsledky především po vizuální stránce jako Rosetta, nic proti.
je fascinujuce, ako blizko k slnku tieto komety prelietaju. trafia zvonka nasu sustavu niekde okolo marsu, ta prva objavena dokonca omnoho blizsie. to musi byt tym padom omnoho vacsi pocet takychto telies, ktore prejdu vo vacsej dialke, len sme ich nezachytili.
Viete, aký je najlepší obrnený transportér?
no, blízko… záleží čemu říkáte blízko .) Atlas byl v nejbližším přiblížení u Slunce ve vzdálenosti cca 202 miliónů kilometrů, tedy více než 1,3 AU .) k Zemi nejblíže byl asi 270 miliónů kilometrů, takže veškeré hloupé internetové animace, jak Atlas prolétá těsně nad fotosférou anebo dokonce těsně nad Bílým domem, byly opravdu až trapně absurdní. Ono vůbec drtivá většina kanálů na tiktoku by se dala žalovat za šíření poplašné zprávy, fakt budu rád, až v březnu ta kometa vypadne a celý ten blázinec na internetu pomalu odezní 😀
jedna az dva AU od bileho domu beriem ako fakt blizko na to, ze ten suter leti priestorom, kde medzi najblizsimi sustavami je tak 200 AU.
A to Vám tam ještě chybí tři nuly
Oumuamua, ta prva detekovana, prakticky neprelietavala cez Slnecnu sustavu ale Slnecna sustava preletela cez Oumuamuu. Vzhladom na pomery v Galaxii (rychlost voci jadru apodobne), ta stala na mieste.. inak, spolu s dalsimi atributmi, ktore nie ze neboli neocakavane alebo nove, ale dokopy maju velmi nizku pravdepodobnost vyskytu (odrazivost, podlhovasty tvar..), dalo vznik jednej z vedeckych hypotez (s velmi malou pravdepodobnostou, na konci vsetkych ostatnych moznosti) ze O moze byt nejaky galakticky „patnik“ alebo odpad, suciastka z nejakej hviezdnej lode (zvysok solarnej plachty)… samozrejme media to groteskne nafukli, tak ako sa teraz snazia vytlct z ATLASu 🙂
Druhy, Borisov, im nedal ziadnu sancu, lebo to bola prachobycajna kometa (prach + lad) zo stredu Gausovej krivky.. kompletne obycajny suter milion 🙂
NASA před chvílí zveřejnila další snímky této komety z různých sond, např. Psyche, Lucy, Maven nebo SOHO https://www.youtube.com/live/A55SUq2eDXg?si=2KZVmUAAinDHya8Z
Díky, sledoval jsem to a možná to zpracujeme do nějakého článku, uvidíme. 😉