Přední ruský výrobce raketových motorů a hlavní dodavatel motorů pro orbitální rakety Sojuz a Angara se letos ocitl na pokraji bankrotu a likvidace. KB Chimavtomatika (zkráceně KB ChA) sídlící ve Voroněži (jižně od Moskvy), je výrobcem raketových motorů na kapalné pohonné látky, mezi které patří třeba i kriticky důležitá série RD-0124 pro třetí (či druhé podle úhlu pohledu – pozn. překl.) stupně raket Sojuz, a pro druhé stupně (URM-2) raket Angara. Od druhé poloviny roku 2023 se závod začal propadat do finančních problémů, o kterých informovalo místní médium Ekonomika i Žizn. Hlavními příčinami problémů firmy byla absence zakázek na roky 2025 a 2026 od RKTs Progress, výrobce raket Sojuz, ale i pokles zakázek na hardware související s ropou a zemním plynem, což byl jeden z hlavních odvozených produktů firmy. Současně zákazníci společnosti (pravděpodobně Roskosmos a ministerstvo obrany) zredukovali své platby za probíhající vývojové projekty v KBChA o více než sedm miliard rublů (86,7 milionů dolarů) a posunuli množství kontraktů na sériovou výrobu provozních raketových motorů. V neposlední řadě vzrostly také úroky z úvěrů na smlouvy o dodávkách ropného a plynárenského zařízení.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Takový rozsáhlý propad podnikání lze podle portálu Russianspaceweb jednoznačně připsat důsledkům katastrofální invaze Moskvy na Ukrajinu. Řada utajovaných ruských nákladů prý zůstala kvůli sankcím na zemi, což snížilo poptávku po startů. Zprávy o potížích KBChA se časově shodovaly se zprávami o vážných finančních problémech společnosti RKK Energia, hlavního vývojáře pilotovaných kosmických lodí, a s oznámením zkrácení pracovního týdne ve společnosti GKNPTs Khrunichev, výrobci rakety Angara, což naznačuje pokles v celém odvětví. Autor článku o situaci v KBChA zjevně nebyl schopen takovou souvislost najít. Namísto toho zpráva obviňovala špatné řízení ze strany místních úřadů, které nesplnily své lobbistické povinnosti, a některé „bezohledné věřitele“, kteří byli mezi 30 žalobci a kteří v uplynulých třech letech podali proti společnosti 1 154 žalob v hodnotě 6,9 miliardy rublů (85,5 milionů dolarů). Ve stejném období sama společnost KBChA vystupovala jako žalobce v 56 soudních sporech v hodnotě 7,9 miliardy rublů (97,9 milionů dolarů), uvedla Ekonomika i Žizn. Zdálo se, že společnost KBChA chronicky neplatila svým dodavatelům a věřitelům, zatímco sama měla vysoké dluhy u svých finančně napjatých vojenských a civilních zákazníků.
V únoru 2024 arbitrážní soud Voroněžské oblasti zahájil proti KBChA postupy spojené s bankrotem. Ve stejném roce šéf KBChA, Andrej Pečagin zaslal oficiální dopis Roskosmosu, ve kterém popsal situaci ve firmě, ale údajně z Moskvy žádná pomoc nepřišla. Ovšem 23. května 2024 místní daňový úřad schválil společnosti KBChA odklad daně ve výši 661 milionů rublů (8,2 milionů dolarů) na 36 měsíců. Společnost KBChA navíc obdržela „záruku“ od své mateřské společnosti NPO Eněrgomaš v Moskvě, i když není jasné, zda se Eněrgomaš zavázala ručit za závazky společnosti KBChA.
12. června 2025 ruská vláda vydala nařízení s označením 1536-r, které poskytlo společnosti KBChA dotaci na splacení jejích věřitelů. Článek v Ekonomika i Žizn, který podle portálu Russianspaceweb zjevně napsal někdo zevnitř společnosti nebo její blízký spojenec, uváděl, že finanční záchrana společnosti je stále možná, ale velmi obtížná a bude vyžadovat další kroky. Je potřeba říct, že konglometrát ve Voroněži na výrobu raketových pohonů, ale i zbytek ruského raketového průmyslu, přečkal velmi těžká období 90. let a začátku nového milénia. Většina hlavních dodavatelů však byla nakonec zachráněna státem, i když až po rozsáhlých propouštěních, rozpočtových škrtech a značném omezení jejich činnosti.
Navzdory propadům budoucích zakázek si rakety Sojuz zachovávají svižné tempo startů a od prvního Sputniku už překročily hranici 2 000 misí. K listopadu 2025 provedly rakety z rodiny Sojuz v letošním roce celkem 10 misí a do konce roku zbývalo ještě až pět dalších startů. Ačkoli je nepravděpodobné, že by všechny tyto mise byly splněny, rakety Sojuz mohly poskytnout počet startů vyrovnávající nebo dokonce převyšující počet startů v roce 2024. Je potřeba také říct, že varianta Sojuz-2.1v letěla v roce 2025 naposledy po 13 úspěšných misích. Do služby přitom vstoupila v roce 2014. V budoucnu má být podle zveřejněných plánů hlavním úkolem rodiny raket Sojuz rozmístění komunikačních konstelací na nízké oběžné dráze, které by měly být připraveny ke startu již na konci roku 2025.
Přeloženo z:
https://russianspaceweb.com/soyuz_lv_2025.html
Zdroje obrázků:
https://preview.free3d.com/img/2021/08/3190196356224386759/0wow4ekc.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Rocket-motor-RD-0124-Salon-du-bourget-2013-DSC_0055.jpg
Zásadní rozdíl proti 90. je v tom, že tehdy zejména Západ věřil, že bankrot a následný zánik bolševického experimentu nazývaného SSSR povede ke vzniku moderního státu a snažil se rusku pomoci. Jedním z výsledků takové pomoci je i ISS.Dnešní rusko je agresivní fašistický stát a je v tom samo. Uvidíme, jak s tím mužici s čínskou „pomocí“ poperou.
Ta předposlední věta už je zbytečně provokativní a skrývá potenciál k hádkám. Bacha na to.
Neohrozí bankrot starty Sojuzů s posadkami na ISS a tím její fungování?
Nevěřím, že pokud by Sojuzy přestali létat, tak by Rusko platilo USA za vynesení jejich kosmonautů.
Stavim 10:1, ze sa zacnu vyhrazat, ze bez ich kozmonauta ten ich srot na ISS prestane fungovat a cela ISS pojde do kopru a preto ich tam zapadni „kolegovia“ musia vyniest zadarmo.
Ako to urobili v Guayane, ako podrazili OneWeb …
Hovori sa, ze do kozmonautiky nie je dobre pliest politiku.
Ale, ako nam dejiny ukazuju, tak to nefunguje.
Oddělovat bychom to měli, dokud politika nemá PŘÍMÝ vliv na kosmonautiku.
Já myslím, že politika má přímý vliv už od dob Sputniku a Gagarina…
Ne tak docela. Mnoho věcí se dá v kosmonautice řešit, aniž bychom se k politice byť jen náznakem přiblížili. Pak jsou ale události, které se kosmonautiky skutečně dotýkají – politici schválí rozpočet kosmické agentury, prezident vyhlásí cíle a úkoly pro kosmickou agenturu a podobně. Takže je v tom výrazný rozdíl. Trvám na tom, že v drtivé většině případů se diskuse o kosmonautice bez problémů obejde bez zbytečného zatahování politiky.
Ale i ta politika může být pro kosmonautiku přece přínosná. Právě Sputnik, Gagarin nebo program Apollo by bez politiky a politické řevnivosti nejspíš vůbec nevznikly.
O těchto projektech se dá mluvit velmi dlouze, aniž by politika musela být zmíněna. A pokud zmíněna bude, stačí jen krátká větička pro zasazení do historického kontextu. Jinými slovy, politika není nezbytným základem onoho sdělení o dané misi.
V článku není uvedeno, že je bankrot jistý. Píše se v něm o rozhodnutí o státní dotaci z 12. června 2025. Důležitá je také poslední věta ohledně nové zakázky na vynášení komunikačních konstelací nosnými raketami Sojuz-2. Ta by mohla vyrovnat předchozí propad objednávek. Jde o satelitní konstelaci Rassvet na nízké oběžné dráze soukromého startupu Bureau 1440. Satelity mají být vynášeny po šestnácti kusech počínaje prosincem 2025. Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Bakanov řekl v červenci, že objednávka je asi na 20 raket Sojuz a horních stupňů Fregat.
Jestli má dotace na KB ChA vůbec nějaký vliv, tak že situaci v ní zhorší. Pokryje (možná jenom část) dluhy z minula, ale už v okamžiku jejího schválení nabíhají další stamilionové dluhy, na které firma nemá peníze.
Pomoci, nevím jestli zachránit, mohou jenom zakázky od solventních (!) odběratelů. Rassvet/Bureau 1440 to nejspíš nebude. Je to rusácký start-up, ne čínský natož americký. Na jaké zákazníky bude mířit? Kdo chce výkonnou, spolehlivou, robustní síť, zvolí Starlink. Kdo neřeší politická rizika, zvolí čínský klon. Zbývá tak malá část domácího chudého publika. Rassvet poroste velmi pomalu, bude drahý a nekvalitní. Pochybuji, že si na sebe vydělá a KB ChA tedy nezachrání.
Moje odpověď na komentář pana Kratase byla míněna jako poskytnutí informací pro zmírnění jeho obav o ukončení ruských letů k ISS, a tedy pro časově omezené období. Neřešil jsem dlouhodobý vliv dotace ani dlouhodobý úspěch/neúspěch Bureau 1440 (mimochodem, Bureau 1440 samozřejmě cílí pouze na ruský trh).
Moje reakce se týká aktuální situace. KB ChA nemá peníze jen dluhy. Dotace umaže jen jejich část a další dál nabíhají. Podle článků má propad v zakázkách, takže nevydělává. Startup určitě nedokáže financovat státní kolos.
Jediné, na co lze v případě letů na ISS spoléhat, je putinova snaha vyhnout se ostudě na mezinárodní scéně. Doma by samozřejmě odchod z ISS „prodal“ jako vítězství na prohnilým západem.
Dnešní článek neříká nic o aktuální situaci v KB ChA. Říká, že před necelými dvěma roky měla společnost závazky 86 milionu USD, pohledávky 98 milionů USD a tehdy byl zahájen proces insolvenčního řízení. KB ChA poté obdržela záruku od své mateřské společnosti a letos i státní nevratnou dotaci na uspokojení věřitelů.
K diskutovanému vlivu na provoz ISS: Nevíme, jak velká je vyrobená a dodaná zásoba motorů pro Sojuzy. Navíc, ředitel Roskosmosu Dmitrij Bakanov před dvěma týdny potvrdil plnou podporu pro program ISS do roku 2028. Z toho se dá usoudit, že odchod z programu ISS kvůli situaci v KB ChA není aktuálně na stole.
https://x.com/Kosmo_Michal/status/1985668866337329408
Článek vyšel dneska a informuje např. o situaci v zakázkách letos a v příštím roce. Píše také o záruce staré pár měsíců. Přijde mi, že je o aktuální situaci.
Naopak situace v pohledávkách před dvěma lety o dnešní situaci nic moc nevypovídá. Snad jen, že se jednalo pravděpodobně o problematické pohledávky, které nejspíš vedly k druhotné platební neschopnosti a současné situaci. Jinak by z těch +12 milionů v prvé řadě uhradila dluhy vůči státu.
Dotace řeší minulost, ne nové dluhy od června a už vůbec ne peníze na provoz a další výrobu.
Záruka matky, která na tom taky není nejlíp, moc neznamená. V každém případě nemá žádný vliv na cash flow. Jestli KB ChA na tu záruku někdo půjčil peníze nevíme.
Podle mě článek popisuje právě aktuální situaci a co k ní vedlo.
Ani prohlášení představitelů západních agentur nelze brát jako 100% garanci pro budoucnost. U rusáků bych byl ještě pesimističtější. Ale snad těch zbývajících 5 let ISS opravdu ustojí.
Podle citovaného článku publikovaného na Ekonomika i žizň jde opravdu o aktuální situaci. Autor článku vyzval gubernátora Guseva a ministra průmyslu a obchodu RF Alichanova, aby podnik zachránili. Když Gusev podnik do měsíce nezachrání, má podle autora článku rezignovat.
Situace je otevřená a mohou nastat všechny scénáře. Vámi popsané dění je ale (podle mého názoru) až tím krajním. Myslím si, že než by došlo k ohrožení startů pilotovaných misí, zkusili by Rusové nějaká přechodná řešení.
Zapadny a rusky segment ISS funguju co sa tyka vedeckeho programu viac-menej oddelene a aj zopar dalsich systemov je separatnych (co si pamatam zo sprav o havariach, tak napr. chladenie). Kazdy segment si planuje vedecky program vlastny a vykonavaju ho ludia z materskej agentury. Cize vedecky program by asi ohrozeny nebol.
Co sa tyka vynasania astronautov, tak tam to funguje stylom 1 za 1. 1 zapadniar v Sojuze znamena jedneho rusa v Dragone. Ako by sa to riesilo, netusim. Neviem, ci moze byt stanica bezpecne prevadzkovana dalej, ak by rusky sektor ostal prazdny.
No a co sa tyka dopravy ludi, nakladu a zvysovania drahy stanice, tak toto je vsetko uz zabezpecne zalohami. Dragon vynesie ludi aj zasoby a Cygnus sa uz v 2022 skusal ako prostriedok na zvysenie drahy. Jedine co neviem, ci je vyriesene je tankovanie stanice. To historicky robia Progressy.
Právě díky politice se Rusko do této situace dostalo, ale díky tomu nemají pro koho létat.
Je logické, že se jsou firmy zabývající se výrobou raketových motorů v mínusu.
Rusko se svými přibližně třinácti starty za rok už dávno není tou raketovou velmocí, jako bývalo kdysi.
Na druhou stranu toho mohou využít další raketové firmy, jako třeba italská společnost Avio, která se zabývá raketovými pohonnými jednotkami.
Ta před týdnem oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin.
Konkrétně americké obranné síly se snaží zajistit dostatečné dodávky takové techniky.
Jednou z variant, jak udržet raketový průmysl, jsou dotace.
Evropská ESA to „zatím“ řeší takto (než se zvýší počet startů):
(dohodnuto na vesmírném summitu v roce 2023 ve španělské Seville, podepsalo 22 států)
+ 340 milionů € (395 milionů USD) na provoz/rok ARIANE 6
+ 21 milionů € (25 milionů USD) na provoz/rok Vega C
Ariane 62 = 88,00 milionů $/start (nextspaceflight.com)
Ariane 64 = 106,00 milionů $/start (nextspaceflight.com)
Vega C = ??,00 milionů $/start
2024 1x Ariane 62 = 1 x 88,00 milionů $ + 395 milionů $ = 483 milionů $ :1 = 483 milionů $/start
2025 4x Ariane 62 = 4 x 88,00 milionů $ + 395 milionů $ = 747 milionů $ :4 = 186,75 milionů $/start
2026 4x Ariane 62 + 4x Ariane 64 = 4 x 88,00 milionů $ + 4 x 106,00 milionů $ + 395 milionů $ = 1171 milionů $ :8 = 146,375 milionů $/start
2024 1x Vega C = 1 x ??,00 milionů $ + 25 milionů $ = ?? milionů $ :1 = ?? milionů $/start
2025 3x Vega C = 3 x ??,00 milionů $ + 25 milionů $ = ?? milionů $ :1 = ?? milionů $/start
2026 9x Vega C = 9 x ??,00 milionů $ + 25 milionů $ = ?? milionů $ :1 = ?? milionů $/start
Díky za tato čísla.
Nicméně ESA vynáší náklady pro reálné zákazníky, takže ty dotace mají význam pro udržení Evropy jako alternativy k americkým firmám. Jinak by celá kosmonautika byla už jen americký monopol. Pokud tedy budu počítat RocketLabs jako částečně americkou firmu, i když první rampa stojí na Novém Zélandě.
RL není částečně, ale plně americká firma.
Pod pojmem dotace je možné vidět i startupy.
Vaši připomínku já chápu.
To, co jsem přibližně spočítal je cena, kterou je těch 22 států ochotno zaplatit za starty Ariane 6, Vega C a mít možnost vynášet satelity nejen vojenské, ale i s utajovanými technologiemi, např. IRIS² a budoucí IRIS³.
Problém je spíš jestli to chápe ESA.
Ariane 64 má nasmlouváno celkem 18 misí Project Kuiper (Amazon LEO), což jsou prakticky celé dva roky blokovány všechny starty Ariane 64 pro amerického zákazníka.
Od Ariane 64 se očekává vynesení 13 misí v letech 2029 a 2030 pro IRIS² (264 satelitů nízká oběžná dráha Země (LEO) ve výšce 1200 km a 18 satelitů v střední oběžná dráha Země (MEO) na 8 000 km).
Uvažovaná síť IRIS³ bude vyžadovat vynést okolo 300 satelitů a do toho má Ariane 6 vynést dalších 16 nasmlouvaných misí do konce roku 2029.
Plánované mise pro Ariane 62 a 64:
METOP-SG (Meteorological Operational – Second Generation) 3818 kilogramů, ELA-4, (GTO: 4 500 kg), Q2/2026, Ariane 62
MTG-I2 (Meteosat-14), 3 760 kilogramů, (GTO: 4 500 kg), Q3/2026, Ariane 64
Galileo FOC FM29-FM30, 2x 1466 kilogramů, 2026, Ariane 62
Galileo FOC FM33-FM34, 2x 1466 kilogramů, 2026, Ariane 62
Galileo FOC FM35-FM36, 2x 1466 kilogramů, 2026, Ariane 62
PLATO (Exoplanet Telescope), Sun–Earth L2, 2100 kg Q4/2026, Ariane 62
Galileo FOC FM37-FM38, 2x 1466 kilogramů, 2026, Ariane 62
EDRS-D, 3500 kilogram, 2026, GEO, Ariane 62
Intelsat IS-45, Q2/2027, GEO, 1000 kilogramů, Ariane 64
Earth Return Orbiter (ERO), , Q3/2027, Heliocentrická dráha, Ariane 64
HellasSat 5, Q1/2027, , GEO, Ariane 64
Intelsat IS-41 & IS-44, , GEO, Ariane 64, 2x 4000 kilogramů
Optus-11, GEO, Q1/2027, Ariane 64, 3000 kilogramů,
Interceptor komety, Q1/2029, Ariane 62, 850kg L2 Sun
ComSatBw 1B (SATCOMBw Stufe 3-1), Q1/2029, Ariane 64, 6000 kilogramů, GEO
ComSatBw 2B (SATCOMBw Stufe 3-2), Q1/2029, Ariane 64, 6000 kilogramů , GEO
Sentinel-5B, Q1/2031, Ariane 62,
EnVision, Ariane 64, 2607 kilogram, Q1/2031, Venuše Orbit
Argonautská mise 1, Trans lunární injekce, 10000 kilogramů, Ariane 64, Q1/2031,
LISA (Gravitational Wave Observatory), ?? 000 kilogramů, Ariane 64, Q1/2037,
Prostě bude muset ESA něco změnit, protože v této chvíli není schopná splnit vynést to, co má nasmlouváno.
Ne všichni zákazníci budou ochotni „čekat“ a bude hrozit další odstoupení od smlouvy, jako v případě družic MTG-S1 a ViaSat-3 F3.
Podobné problémy má Space Force s ULA, kdy je zpožděno několik desítek misí a armáda nemá dost vhodných skladovacích prostor na tyto „zpožděné satelity“, navíc údržba a skladování stojí další peníze.
Ano, to je špatné. Míra inovací je slabá a nemůže to konkurovat vícenásobně použitelným nosičům. Teprve teď to začínají vážně testovat, takže přinejlepším 5 let, spíše deset. Trh se mezitím přesune do Ameriky, tedy kromě státem dotovaných nákladů. Sázka na jistotu v podobě Ariane 6 bylo myslím nerozumné rozhodnutí.
Ta dotace 340 mega eur za rok je až na starty číslo 16-42, tedy od roku 2027. Do té doby jede Ariane 6 na náklady na vývoj 2,4 miliardy Eur a dodatečné peníze myslím ze dvou doplňovacích plateb, celkem někde kolem 3 miliard Eur. Něco dávali samy firmy, něco státní podpora firem a kosmodromu v Kourou.
Pár dobře mířených úderů z Ukrajiny by tohle trápení mohlo definitivně ukončit…
Nemělo by to sice takový vojenský význam, ale pro reputaci Russka velký a stejně tak pro vůli obyvatelstva.
Snad k ničemu takovému nedojde.
Údery nejsou potřeba. Oni si to rusáci zničí sami.
Snad ne!
Co by na tom bylo špatného? Rusko likviduje celé vesnice a města na Ukrajině, takže ukrajinská armáda má právo zaútočit kdekoliv. Na jedné straně máme ruiny ukrajinských měst a na druhé se budeme strachovat o ruské provozy jen kvůli tomu, že se to týká kosmonautiky? Vážně už by to chtělo odhodit omezený pohled na svět.
U nás neřešíme politiku, ale kosmonautiku. A tu budu hájit VŽDY A ZA VŠECH OKOLNOSTÍ. Pro jistotu ještě dodám BEZ VÝJIMEK!
Samozřejmě chápu vaši pozici. Chcete propagovat a řešit kosmonautiku plošně celosvětově, je to váš koníček i práce. A věřím, že vás nijak netěší, když do toho třeba Rusko hází vidle a stejně jako každý normální člověk tu invazi odsuzujete.
Ale možná byste hlasoval pro zrušení sankcí, aby se ruské kosmonautice dařilo lépe, protože o to přece jde. O kosmonautiku. Třeba ukrajinský Mariupol téměř vymazaný z mapy je smutný příběh, ale kdyby bomba zničila ruskou fabriku na raketové motory, to by by teprve byla tragédie. Ale ruský kosmický průmysl je podle toho, jak tu válku vedou Rusáci, zcela legální cíl.
Útoky kohokoliv na jakýkoliv kosmonautický cíl budu vždy jednoznačně odsuzovat bez ohledu na to, co kdo kdy komu udělal. Jak říkám, politiku neřeším.
Tak tohle je opravdu silné kafe. Kosmonautix si okamžitě mažu z oblíbených webů.
Na to máte plné právo. Nemohu za to, že vám na kosmonautice tolik nezáleží.
Pardon, ale tohle je od vás fakt demagogie. Vy byste snad v dané době plakal i nad zničenými rampami V2, protože přece letěly do vesmíru…
Nemohu za to, že mícháte dohromady vojenské ničivé střely s orbitálními raketami. To je váš problém, nikoliv můj.
Ta konstelace nemá šanci bez armády, i s ní bude problém s výrobou družic a náklady na provoz. Až většina kosmických firem zkrachuje, převezme je stát nebo státní firma. Binec bude pokračovat.
V těchto případech u podniků zvláštního významu vždy zasáhne ruská vláda. Není to jediný případ, zejména z okruhu zbrojních dodavatelů,Odběratelé .. v drtivé většině je stejně stát. Stalo se tam zvykem, že při kontraktačních jedníních stát se snaží maximálně srazit ceny a ostatní podmínky, např. termíny dodávek atd… a tak se dostáváme k jejich fenoménu, nařízených cen (jinak vás odvoláme atd,,, dříve zavřem atd… ) A výsledek vidíme. Podniky jsou podfinancované,půjčují si za nevýhodných podmínek, nejsou schopny dodržet termíny atd… no a jejich záchrana pak stojí víc než dohoda na realných cenách a podmínkách.
Holt pozůstatky po stalinském říízení, jen tam chybí ta životu nebezpečná tečka… No, i tak dokážou spoustu věcí. A ono jim to furt funguje. Fakt záhadám ruské ekonomiky rozumějí snad jen oni.
To jsem si fakt nevymyslel. To je známa věc.
Takový scénář očekávám, nakonec to převezme stát a bude to dotovat. Takže další hřebíček do rakve tamní ekonomiky, která se pomalu transformuje do státem řízené direktivní válečné ekonomiky ve všech odvětvích. Civilní sektor bude jen takový přívažek a podle toho to bude vypadat, tedy asi tak jako za dob Sovětského svazu.
Za SSSR jel už od Koroljova významný vědecký vývoj (podporovaný Akademií věd), Luna, Veněra, Mars, Vega, programy Interkosmos. To se se současným minimem vědy nedá vůbec srovnat. Na ISS zbývá Rusku pár vědeckých experimentů, myši v Bionu přistáli a to je skoro všechno.
Jenže tehdy na Russko pracoval celý Východní blok a v podstatě zadarmo nebo za směšné ceny jim dodával důležité technologie a suroviny (český uran a auta, východoněmecký přesný průmysl, maďarské autobusy, polské uhlí atd.)
A dotovat to bude z čeho?
Z čeho asi? Ze sociálních výdajů. Typický mužik si utahne opasek, ostatně tak tam žili posledních 100 let… Severní Korea je model, který funguje stále a nevypadá to na nějaký kolaps. Není celý svět zaměřený na welfare state, jako Evropa – jsou i režimy, kdy jednotlivec prostě slouží státu (impériu), je na to naučený a jiný způsob života nezná.
Jasně. Zasáhne ruská vláda – neví co s penězma a kreml je po střechu narvaný odborníkama na cokoliv. A navíc vymysleli tu zázračnou ekonomiku jejímž „záhadám rozumějí jen oni“. „Fungovalo“ to v sssr, určitě to bude fungovat i v rusku. A jistě dokážou spooooustu věcí. Jak naivní či hloupý musí být člověk, aby toto vypustil do světa. 😀
No, v Rusku jsem často pobýval a trošičku je znám. A s ekonomií a konkrétní výrobou jsem se docela kamarádil. Ale se skutečnými odborníky na Rusko nemám pochopitelně šanci.
Z dlhodobého hľadiska je jedno čo spraví štát ruský kozmický priemysel to má spočítané. Nie je otázka či ale kedy. Áno dá sa namietať že ruská hrdosť to nedovolí problém je v tom že za hrdosť sa nič kúpiť nedá. Keď konečne skončí vojna ekonomika sa vráti do normálu. A bude to veľmi tvrdý pád na dno. Možno aj situácia po páde socializmu bude oproti tomu čo ich čaká obdobie blahobytu. Aj keby po skončení vojny okamžite padli všetky sankcie ekonomika je taká otrávená že pád bude nevyhnutný. Navyše už sa nezobrazuje situácia po páde socializmu že príde striko Sam a bude im dávať peniaze. Skoro nikto im nebude chcieť požičať a Čína im tiež nedá nič zadarmo. Navyše kôli vojne sa za zanedbáva údržba ťažobného priemyslu a všetko sa opravuje lepiacou páskou. Takže ropu a plyn síce budú mať ale nebudú ju mať ako dostať k zákazníkovi. Takže je tu len otázka dokedy budú pokračovať a tváriť sa že sa nič nedeje a všetko sa nejako vyrieši.