Gennadij Krasnikov, prezident Ruské akademie věd se pro portál iz.ru rozpovídal o financích na ruskou kosmonautiku, o plánech na robotické rovery, či o přistání na Venuši. Poslat na oběžnou dráhu novou družici pro biologické výzkumy, rover na Měsíc, či automatickou sondu k Venuši, ale i pátrat po životě ve vesmíru. Takové plány jsou předpokládány ve federálním plánu kosmické vědy do roku 2036. Rozhovor s Krasnikovem probíhal v době, krátce po startu družice Bion-M2. Vědec také uvedl, že průzkum Měsíce bude probíhat za pomoci robotických průzkumníků. Příslušný program připravuje Vesmírná rada RAS. V průběhu tohoto desetiletí mají ruští odborníci vypustit šest lunárních misí, dvě astrofyzikální observatoře a dvě vědecká zařízení pro studium Slunce a kosmického počasí, jednu automatickou meziplanetární stanici a alespoň jednu novou biologickou družici. Společná agentura Ruské akademie věd a Roskosmosu bude sledovat termíny kosmických projektů.

Gennadiji Jakovleviči, nedávno jste vypustili družici Bion-M2 se zvířaty a rostlinami na palubě. Jaké výsledky vědci očekávají od implementace tohoto projektu?
Vědecká hodnota této mise je extrémně vysoká. Rusko je jedním ze světových lídrů v oboru kosmického biologického výzkumu a mnohé zahraniční organizace aktivně využívají ruské pokroky na tomto poli. V současné misi je družice umístěna na dráhu, která přechází nad póly Země (přesněji řečeno v jejich okolí – pozn. překl.). V těchto oblastech, magnetické pole Země, které chrání všechny živé organismy před kosmickým zářením, je oslabeno.  Takové podmínky do určité míry simulují prostředí v hlubším vesmíru. Jejich studium umožní lépe připravit pilotované výpravy k Měsíci a jiným planetám.

Kdy poletí další družice typu Bion?
Nyní je takový projekt v úvodní fázi předběžného designu mise. Ve stejnou chvíli její parametry přímo závisí na výsledcích aktuální mise, která skončí během měsíce. Očekáváme, že se start další mise Bion uskuteční v příštích pěti až šesti letech. Na rozdíl od současné družice, která pracuje ve výšce zhruba 380 kilometrů, nová družice bude vypuštěna na vyšší oběžnou dráhu – zhruba 800 kilometrů. Díky tomu bude možné studovat faktory kosmického letu v podmínkách ještě drsnějšího kosmického záření.

Jak nyní Akademie věd spolupracuje s ruskými kosmickými podniky?
Tradičně jsme měli vřelé kontakty se všemi vedoucími z oboru. Stejné vztahy jsme si vypracovali i s ředitelem státní korporace Roskosmos, Dmitrijem Bakanovem. Z velké části díky společné přísné kontrole se projekt Bion-M2 podařilo dotáhnout do konce, ačkoli jeho vypuštění bylo během předchozích sedmi let odloženo nejméně čtyřikrát. Aby byla spolupráce ještě efektivnější, vytvořily Ruská akademie věd a Roskosmos stálý poradní orgán, který má za úkol rychle řešit vzniklé problémy. Tento orgán již zahájil svou činnost.

Nedávno byl přijat nový federální projekt kosmické vědy. Jaká jsou jeho hlavní ustanovení?
Na konci června ruský prezident, Vladimir Putin, schválil bezkonkurenční program pro kosmický průmysl, který je největším v historii moderního Ruska. Především stanovuje ambiciózní cíle – stát se jedním ze tří světových lídrů na poli kosmického výzkumu. Federální program Kosmická věda cílí na několik klíčových oblastí. První z nich je hlubší vesmír. Druhý zaměřuje pozornost vědců na Sluneční soustavu. A tady budou hlavní snahy zaměřeny na misi k Venuši. Se vztahy mezi Sluncem a Zemí je spojen široký rozsah výzkumů, které jsou důležité pro vývoj orbitálních seskupení a dalších moderních infrastrukturních systémů. Kromě toho se ruští specialsité zajímají o biologický výzkum v kosmickém prostoru. Značná část federálního projektu bude také vyhrazena průzkumu a vývoji na Měsíci.

Jaké fáze lunárního výzkumu se předpokládají?
Tento program byl speciálně zařazen do samostatného směru, protože dnes se ve světě odehrává závod o průzkum Měsíce. Existuje například program průzkumu s názvem Artemis. Realizuje ho 56 zúčastněných zemí pod vedením NASA. Současně projekt Mezinárodní lunární vědecké stanice sdružuje 13 zemí, včetně Ruska. Máme také vlastní národní projekt, který je v současné době registrován do roku 2036. Současně připravuje Vesmírná rada Ruské akademie věd program pro vědecký průzkum Měsíce do roku 2060. Podle současných plánů má být v roce 2028 vypuštěna kosmická stanice (spíše sonda – pozn. překl.) Luna 26. Jejím hlavním úkolem je vybrat vhodná přistávací místa. Poté, v roce 2029 a 2030 mají být k jižnímu a severnímu pólu Měsíce vyslány landery Luna 27.1 a Luna 27.2.V dalších třech až čtyřech letech se uskuteční mise Luna 28, která na Zemi dopraví vzorky lunárních materiálů. Kosmická stanice (opět spíše sonda – pozn. překl.) Luna 29 bude také vypuštěna. Kromě vědeckého výzkumu bude sloužit i jako retranslační stanice. Mezi roky 2035 a 2036 bude k Měsíci vyslána Luna 30 s těžkým roverem pro dlouhodobý vědecký výzkum.

Je vidět, že se termíny posunuly opět „doprava“. Jak se budou řešit se zpožděními projektů?
Je potřeba poznamenat, že hlavní břemeno leží na NPO Lavočkina, který musí vyrobit přes polovinu vybavení pro implementaci lunárních programů. Z tohoto důvodu schválený program obsahuje významné finanční prostředky na modernizaci podniku. To je nezbytné, aby jeho tým mohl plnit termínové závazky. Ve stejnou chvíli Ruská akademie věd vytvořila oddělení, které bude dohlížet na kosmické programy a sledovat vykonávání práce na nich – jak ve spolupráci s akademickými institucemi, tak v projektech Roskosmosu. Kromě toho, jak již bylo zmíněno výše, byl zřízen poradní orgán, jehož jedním z úkolů je zajistit, aby se harmonogramy neměnily.

Zmínil jste lunární program do roku 2060. Jaký je časový plán pilotované fáze tohoto programu?
V první fázi bude průzkum Měsíce probíhat s pomocí robotických lunárních roverů a na dálku ovládaných strojů bez přímého lidského zásahu. Stroje budou schopny provádět většinu pokročilých výzkumných úkolů – pátrat po minerálech a prozkoumávat je, usazovat a instalovat vědecké vybavení, ale také připravit Měsíc na přechodnou základnu pro meziplanetární lety a tak podobně. Vědci momentálně připravují potřebné technologie. Příští rok kosmická rada Rsuké akademie věd představí podrobný program lunárních robotických misí. Expedice k Měsíci s účastí lidí v rámci ruských programů jsou uvažovány za horizontem současného federálního projektu. Budou součástí další fáze vývoje po vytvoření veškeré potřebné infrastruktury s pomocí automatických strojů.

Můžete nám, prosím, říct o vědeckých modulech, které jsou připravovány pro Ruskou kosmickou stanici ROS?
Současný projekt poskytuje modul pro biomedicínský výzkum a druhý modul pro širší profil výzkumu. Vědecké organizace připravují své návrhy na experimentální programy v Ruské federaci. Design a technický obsah modulů vznikají na jejich základě. Existují přibližné termíny vytvoření modulů, ale ty jsou svázány s vytvořením harmonogramu samotné stanice. ovšem výhodou budoucí stanice jsou jen specializované moduly. Je důležité, že poskytne jinou úroveň energie. Na rozdíl od ISS, kde je pro experimenty přiděleno 5–7 kW, bude na ROS pro tyto účely přiděleno až 50 kW, což otevře širší perspektivy pro vědecký výzkum.

Jedním z hlavních směrů ruského kosmického programu je průzkum Venuše. Bude tento program realizován v blízké budoucnosti?
Rusko považuje Venuši za prioritu ve studiu objektů Sluneční soustavy. Od 70. let minulého století dosáhly naše stroje série úspěšných přistání na této planetě. Nashromážděné znalosti se staly nevyčíslitelným bohatstvím. Podle plánu má nová meziplanetární stanice (opět spíše sonda – pozn. překl.) Veněra-D odstartovat v roce 2036. Základní návrh projektu zahrnuje požadavky na sběr komplexních dat ve třech úrovních – v horních a středních vrstvách atmosféry a na povrchu planety. Pro každou z těchto úrovní jsou vytvářeny speciální moduly – orbitální modul, balóny a přistávací modul. Velký zájem vzbuzuje možnost detekce organických sloučenin v oblacích, které mohou naznačovat přítomnost nejjednodušších živých organismů. Během mise budou vědci také testovat hypotézu o existenci forem života na povrchu Venuše na základě biochemických principů odlišných od těch pozemských. Venuše je navíc nazývána sestrou Země. Její hmotnost činí přibližně 95 % hmotnosti naší planety. Evoluční cesty těchto nebeských těles se však radikálně rozcházejí. Zjištění důvodů, proč se Venuše proměnila ve žhavý svět s extrémními podmínkami, je jedním z nejvýznamnějších vědeckých úkolů. Pochopení evoluce Venuše nám umožní přijmout opatření, aby se negativní scénář neopakoval na Zemi.

Jaké jsou priority ruské vědy v průzkumu hlubokého vesmíru?
v první řadě mluvíme o orbitálních astrofyzikálních observatořích. V tomto směru se bude kosmický teleskop Spektr-UV dívat na oblohu v ultrafialové části elektromagnetického spektra a jeho start je naplánován na rok 2031. Tento velký projekt má za cíl prozkoumat vesmír, černé díry gamma záblesky, neutronové hvězdy a další kosmické objekty. Předpokládáme, že Spektr-UV nahradí Hubbleův teleskop, který překonal svou plánovanou živostnost. Dalším klíčovým projektem k implementaci v hranicích přijatého federálního projektu je observatoř Spektr-M alias Milimetron s desetimetrovým zrcadlem. Bude pracovat s milimetrovými a submilimetrovými rozsahy vlnových délek, které na Zemi nepronikají. To nám umožní studovat procesy původu vesmíru, ale také studovat exoplanety a akumulace vody ve vesmíru, což může pomoci s pátráním po alternativních formách života. Vědci také začali navrhovat zbrusu novou observatoř Spektr-RGN, která má (kromě jiného) pomoci vytvořit mapu hvězdné oblohy zamlženou na kvasarech. Jde o zdroje silných, pravidelných elektromagnetických pulsů, kterým se někdy říká také kosmické majáky.  Kvasarová navigace může být alternativou globálních družicových navigačních systémů a bude nezbytná pro kosmické expedice na dlouhé vzdálenosti.

Jaké nástroje Rusko připravuje pro studium Slunce?
Dva nejvýznamnější programy v této oblasti jsou kosmické mise Resonance a Arka. Jsou také zahrnuty do federálního návrhu. Resonance bude zaměřena na studium vlivu slunečního větru na magnetosféru a ionosféru naší planety. Jejím úkolem je porozumět mechanismům vlivu hvězdy na prostor v blízkosti Země. Arka je vesmírná observatoř, která se zaměřuje na podrobné studium fyziky Slunce. Tato observatoř umožní vysoce přesnou analýzu povrchu hvězdy, její struktury a dynamiky slunečních skvrn.

Je třeba poznamenat, že orbitální sluneční projekty budou integrovány do jediného systému s pozemní infrastrukturou Národního heliogeofyzikálního komplexu Ruské akademie věd, komplexu megainstalací, které se staví poblíž Irkutsku. Jejich společná práce vytvoří jediný výkonný systém monitorování sluneční aktivity. To je velmi důležité nejen pro základní vědu, ale také pro předpovídání kosmického počasí, které ovlivňuje provoz družic na oběžné dráze, stejně jako energetické, komunikační a navigační systémy na Zemi.

Přeloženo z:
https://en.iz.ru/en/

Zdroje obrázků:
https://cdn.iz.ru/sites/default/files/styles/900×506/public/article-2025-08/DK107657.jpg
https://cdn.iz.ru/sites/default/files/styles/1065xh/public/photo_item-2025-08/TASS_83241193.jpg
https://cdn.iz.ru/sites/default/files/styles/1065xh/public/photo_item-2025-08/TASS_83244713.jpg
https://cdn.iz.ru/sites/default/files/styles/1065xh/public/photo_item-2025-08/TASS_44861143.jpg?itok=0tzlhQ_g
https://cdn.iz.ru/sites/default/files/styles/1065xh/public/photo_item-2025-08/RIA_8253301.HR_.jpg?itok=6buB9hZ0
https://cdn.iz.ru/sites/default/files/styles/1065xh/public/photo_item-2025-08/TASS_54908700.jpg