V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Artemis III
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Přípravy SpaceX směrem k lunárnímu landeru Starship pro Artemis III, popsané v minulém dílu, se od začátku letošního roku potýkají s vážnými problémy. Všechny letošní zkušební lety lodí Starship zatím skončily neúspěchem. Při letech IFT-7 a IFT-8 došlo ke zničení lodí ještě před dosažením cílové suborbitální dráhy. Při letu IFT-9 sice Starship dosáhla plánované suborbitální dráhy, ale po úniku paliva se v neřízené rotaci rozpadla při sestupu nad Indickým oceánem.
Starship přiřazená k červnovému suborbitálnímu letovému testu IFT-10 explodovala 19. června během příprav na statický zážeh v testovací oblasti Massey’s. V důsledku exploze bude nutné pro letový test IFT-10 připravit novou Starship. A první let na oběžnou dráhu Země, který by mohl být svěřen některé z dalších lodí, nejspíš sklouzl nejdříve na podzim.
Důsledky mnohaměsíčního skluzu prvního orbitálního letu Starship (původně plánovaného pro IFT-7 nebo IFT-8) pro realizaci naplánovaných milníků v rámci vývoje lunárního landeru nejsou v tuto chvíli veřejně známé. Není zřejmé, do jaké míry dokáže program tento skluz absorbovat, ale pravděpodobně se opět bude všechno odkládat. Tedy doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze Země mezi dvěma kosmickými loděmi, dlouhodobější kosmický let, podrobný přezkum CDR projektu lunárního landeru, let bezpilotního lunárního landeru na Měsíc i pilotovaný lunární lander pro Artemis III.
Zdroj: https://oig.nasa.gov
Bližší vhled do programu HLS přinesla 1. července zpráva Úřadu pro vládní odpovědnost GAO, která hodnotila hlavní projekty NASA. Úřad GAO provedl přezkum projektů už v lednu, takže do doby vydání zprávy nastal další vývoj. Přesto zpráva přinesla některé nově publikované informace.
Celkové náklady NASA na lunární lander pro Artemis III jsou 4,88 miliardy USD, z toho formulační náklady 2,54 miliardy a vývojové náklady 2,34 miliardy USD.
Jedním z největších rizik, kterým program čelí, je dozrávání technologií pro správu paliva, které by podporovaly skladování a přečerpávání pohonných látek na oběžné dráze. NASA sleduje riziko, že některé z nezbytných technologií nebo schopností pro správu paliva nebudou vyvinuty včas. Podle dokumentace NASA by to mohlo ovlivnit včasnou schopnost projektu ověřit architekturu lunární mise, což by vedlo k dalšímu zpoždění mise Artemis III.
Podle zprávy je také vyžadováno, aby posádka landeru byla schopna provést v některých situacích manuální přistání. To bude vyžadovat zvládnutí určitých dovedností, včetně pochopení dynamiky landeru. NASA sleduje riziko související s nedostatečností dostupných zařízení pro výuku manuálního řízení landeru a s jejich úpravou pro simulaci letových podmínek, očekávaných během sestupu a přistání na měsíčním povrchu.
NASA se obává, že plánovaná výcviková zařízení nebudou mít dostatečnou kapacitu pro výcvik posádek. To by mohlo vést k vyšší pravděpodobnosti ztráty landeru, posádky a mise během fáze přistání. NASA proto plánuje lépe definovat požadavky na výcvik během přezkumu CDR, který je plánovaný na rok 2026.
Podle odhadu NASA by lander Starship měl být připraven na oběžné dráze Měsíce k přijetí posádky z Orionu přibližně v únoru 2028. Jde však o starší odhad a není jasné, do jaké míry bude ovlivněn letošními neúspěchy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zpráva úřadu GAO také přinesla několik nových informací o lunárních skafandrech od společnosti Axiom Space. Podrobný přezkum CDR návrhu skafandru nebude podle GAO proveden v letošním roce, ale až v květnu 2026. Je však nutné dodat, že projektová kancelář NASA uvedla v komentáři ke zprávě GAO, že očekává dokončení CDR už na přelomu let 2025 a 2026.
V rámci přezkumu CDR musí Axiom provést a dokončit testy lunárního skafandru s člověkem uvnitř. Testy budou zahrnovat také test ve vakuové komoře. I tento test podle zprávy sklouzl na začátek roku 2026. Zvláštní pozornost bude věnována zadnímu rozhraní skafandru pro přenosný systém podpory života. Testem ve vakuové komoře bude ověřeno několik kritických technologií včetně senzorů pro detekci CO2 ve skafandru a čerpadel zajišťujících průtok vody pro regulaci teploty uvnitř skafandru.
V květnu 2024 NASA upravila zakázku na simulaci kosmické vycházky tak, aby zahrnovala demonstraci komunikace v zájmu zlepšení budoucí komunikace na větší vzdálenosti mezi lunárním skafandrem a landerem během mise Artemis III.
Podle dokumentace NASA patří mezi největší rizika projektu, že konkurenční dodavatel Collins Aerospace od smlouvy s NASA odstoupil, a že návrh skafandru od Axiomu v současné době nesplňuje některé z požadavků NASA.
Zdroj: https://i0.wp.com/
Skafandr například překračuje povolenou hmotnost a oproti požadavku NASA vyžaduje více kyslíku a vody. Pokud se návrh Axiomu nepodaří brzy uvést do souladu s požadavky, mohlo by dojít ke zpoždění harmonogramu pro dodání skafandrů pro misi Artemis III.
Kritickou cestou je montáž zadního rozhraní prvního kvalifikačního exempláře skafandru pro přenosný systém podpory života. Rozhraní je základem pro další komponenty podpory života a musí být dokončeno předtím, než budou sestavovány tyto komponenty kvalifikačního exempláře.
Také riziko související s jediným dodavatelem skafandrů by podle dokumentace rizik NASA mohlo vést ke zpoždění milníků a zvýšení nákladů, čímž by byl ohrožen celkový harmonogram mise. Úředníci projektu pracují na snížení rizika užší spoluprací se společností Axiom na vývoji společných testovacích plánů a prodloužením doby testování skafandrů.
Uvedená rizika by podle zprávy mohla způsobit zpoždění v harmonogramu vedoucímu k dodání lunárních skafandrů pro Artemis III, které je předběžně stanoveno na prosinec 2026.
Zpráva GAO také zmínila dvě kritické cesty v připravenosti Orionu pro Artemis III. Prvním problémem jsou úniky u hydrazinových ventilů plánovaných k instalaci do modulu pro posádku. Příčina úniků byla identifikována a ventily byly v době auditu, tedy v lednu 2025, přepracovávány a testovány.
Druhou kritickou cestou je instalace a integrace dokovacího systému Orionu. V dokovacím systému nejsou žádné technické problémy, jen jsou jeho vývoj a testování opožděné.
Naopak přepracování tepelného štítu, tedy odstranění nepropustných bloků Avcoatu a lepení propustnějších bloků, neovlivňuje připravenost Orionu pro Artemis III. Tepelný štít by měl být hotový do léta 2026.
Mengzhou/Lanyue
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
17. června provedl Čínský úřad pro pilotované kosmické lety v kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi zážehem únikového motoru záchranné věžičky na tuhé pohonné látky úspěšný únikový letový test lodi Mengzhou v nulové výšce a nulové počáteční rychlosti. Při testu byl simulován případ selhání nosné rakety na vzletové rampě. Přibližně o 20 sekund později dosáhla loď předem určené výšky. Při zážehu separačního motoru záchranné věžičky se návratová kabina oddělila a poté se úspěšně otevřely její padáky. Po dvouminutovém letu kabina bezpečně přistála v určené zóně.
Čínský úřad pro pilotované kosmické lety plánuje provést v letošním roce ještě únikový test za letu při maximálním dynamickém tlaku Max Q. Test bude simulovat případ selhání nosné rakety během letu a ověří únikovou trajektorii a schopnost řízení kosmické lodi. Zatím není známé, zda bude test proveden v kosmodromu Jiuquan nebo na pobřežním kosmodromu Wenchang. Není také známo, jaká nosná raketa bude použita.
Loď Mengzhou je navržena tak, aby byla schopna provést bezpečný únik během celé fáze letu nosné rakety. V případě havárie rakety, která by nastala až po odhození záchranné věžičky, bude Mengzhou schopna vykonat záchranný únik s využitím motorů servisního modulu. Podobnou schopnost má i Orion.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Únikový systém pro Mengzhou byl komplexně optimalizován pro oba plánované typy misí – na nízkou oběžnou dráhu Země a pro lunární průzkumné mise. Mezi těmito typy misí budou rozdíly v sekvenci vzletu, v odlišných způsobech selhání, v mohutnosti exploze nosné rakety, balistice a trajektorii.
V porovnání s kosmickou lodí Shenzhou, jejíž nosná raketa CZ-2F startuje ve vnitrozemí, bude CZ-10 startovat u moře. Úniková trajektorie se bude muset vypořádat se složitějšími meteorologickými podmínkami, vyšší hustotou infrastruktury a letem převážně nad mořem. Z těchto důvodů má únikový systém lodi Mengzhou silnější akcelerační schopnost, lepší přizpůsobivost únikové dráhy a aktivní kontrolu nad volbou přistávací zóny.
Informací o provedení únikového testu za letu při maximálním dynamickém tlaku už v letošním roce se zdá být vyřešené dilema z minulého dílu, co bude cílem prvního startu jednotrupové rakety CZ-10A, připravovaného na rok 2026. Podle jedné tehdejší informace by měla být odzkoušena aktivace záchranného systému lodi Mengzhou, podle druhého zdroje má jít o kosmický let lodi Mengzhou na nízkou oběžnou dráhu Země.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Protože infrastruktura potřebná ke startu raket rodiny CZ-10 má být dokončena až v příštím roce, je zřejmé, že pro test úniku při Max Q bude použita buď speciálně vyrobená menší testovací nosná raketa, nebo třeba raketa CZ-5B, která byla použita v roce 2020 pro první kosmický let lodi Mengzhou, při kterém byl otestován vysokorychlostní návrat do atmosféry. Nově zveřejněný harmonogram letošních únikových testů naznačuje, že první exemplář rakety CZ-10A by mohl být využit až pro kosmický let lodi Mengzhou, což rozvolní napjatý harmonogram dalších letů.
První exemplář rakety CZ-10A má odstartovat v příštím roce, ale motory YF-100K na kerosin a kapalný kyslík, určené pro první stupeň, si odbyly letovou premiéru už 30. listopadu 2024. Tehdy vzlétla z rampy LC-2 v komerční části kosmodromu ve Wenchangu první nosná raketa CZ-12. Zatímco první stupeň rakety CZ-12 má čtyři motory YF-100K, raketa CZ-10A bude osazena sedmi těmito motory a raketa CZ-10 jich bude mít sedm v centrálním stupni i v každém ze dvou bočních stupňů.
Při prvním startu třítrupové rakety CZ-10 má být vynesen lunární lander Lanyue k bezpilotnímu přistání na Měsíci. Druhý let má být obdobou mise Artemis II a pilotovaná loď Mengzhou by při něm měla obletět Měsíc. Pilotovaný let na Měsíc je plánovaný s využitím třetího (Lanyue) a čtvrtého (Mengzhou) startu nosných raket CZ-10.
Zdroje informací:
https://www.gao.gov/
https://m.weibo.cn/
https://spacenews.com/c
https://news.cctv.com/
Zdroje obrázků:
https://www.rocketstem.org/wp-content/uploads/2015/07/19710800-AS15-E118359.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GsSRMmqaMAIG5cr?format=jpg
https://oig.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/02/IG-22-003.pdf
https://pbs.twimg.com/media/GaC107vb0AMorVU?format=jpg&name=medium
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2024/10/iac24-axiomsuit.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2389083;image
https://pbs.twimg.com/media/GtoWhuUaAAA1-4x?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2389099;image
Další argument pro popírače letů Apollo. Argument, že v 60. letech to šlo z absolutní nuly za 8 let a při dnešní technice to nejde, nabývá na síle. Aby bylo jasno – nepatřím k nim.
Také k nim nepatřím, popírači přistání na Měsíci jsou jen další ze skupiny pomatených konspirátorů ze všech možných oblastí lidské činnosti. A nic s nimi nehne, takže je zbytečné si jich všímat. Ale je fakt, že pro někoho, kdo se o to nezajímá a jen vidí oznámený holý výsledek v roce 1969 a srovná to s tím současným zoufalstvím, to může být s otazníkem. A nedivím se.
Já pevně věřím, že ze čtenářů tohoto webu k nim nepatří nikdo.
S konšpirátormi naozaj nestrácajme čas. Ale taká dvojitá až trojitá ťafka od Číňanov (napr. MSR, koniec ISS bez náhrady) by ukolísanej americkej verejnosti (a Trumpetovej administratíve) prišla vhod ako solídny budíček.
NASA, ci US, maju smolu, ze Mesiac nie je atraktivny pre vojakov.. a prakticky nema ani podstatny komercny potencial; tazit tam nie je co; a kto by tam isiel zit do nejakeho lavoveho tunela, kde moze zomriet kazdu sekundu..
ako medzistanica pre cesty do hlbsieho vesmiru 0.0 – nie je tam z coho vyrobit vhodne palivo (metan) lebo uhlik 0.0 co nepomaha ani vypestovaniu jedla on-site..
Mesiac je taka Antarktida.. najskor tam vznikne nejaky vedecky outpost na odvratenej strane (radioteleskopy, teleskopy).
Snad US nakopne az tam pristanu Cinania. Mesiac je dolezitou castou ich mytologie co pomaha motivacii.. oproti socialnym programom SLS + Artemis ktore su navrhnute bezat do nekonecna premyvanim penazi cez ekonomiku bez nejakeho technickeho delivery..
No v mnoha věcech jste poněkud mimo.
V kterých mnoha konkrétně? Podle mne je to dost výstižný popis. Napadá mne jediná výhrada ohledně komerčního využití Měsíce, a sice dovolená pro ultramegasuperpracháče. Sice žádné pohodlí, ale ta snobárna, moct potom ne tak zazobaným méněcenným untrmenšům dávat najevo, že jsem si mohl dovolit dát třeba 300 MUSD za let na Měsíc a krátkou procházku po něm!
Tak primárně je tam voda a z ní se navíc dá snadno vyrobit to nejlepší palivo. Pokud jde o těžbu, tak tam určitě něco bude, ale zatím o tom nevíme i když o jednom víme a tím je Helium-3.
no, najlepsie palivo, k comu? Na linii Zem – Mesiac – Mars vyzera ze bude pouzity metan, nie vodik a He3, surovina aktualna o 100+ rokov, a je otazne ci sa oplati vypekat doslova kilometre kubicke regolitu a distribuovat ho alebo si ho vyrabat v reaktore v ramci fuznej elektrarne.
Ono, nejake mineraly tam su, platina, vzacne kovy, vela kyslika aj mimo vodnych depozitov, len zas rentabilita tazby a vyuzitie, stale sci fi..
Verim tomu, ze nakoniec sa tam nejaka ekonomika rozbehne.. len tomu treba pomoct a to si myslim, ze by agentury mali robit..
teda, navrhnut standardy pre infrastrukturu, zacat budovat konumikacne/navigacne systemy + nieco ako ILS na pristavanie, povedzme standarne rozhrania pre baterie a systemy podpory zivota (zamenitelne kyslikove bomby a pod..).. t.j. ked chcem ako firma vyrobit bager pre Mesiac, pre nabijanie, komunikaciu (dialkove ovladanie) a vodicovu kabinu pouzijem standardne komponenty.. pre ktore mi tam ina firma na Mesiaci poskytne podporu – naplnene kyslikove bomby, CO2 absorbery, nabite baterky co len vymenim a fungujem.. a tak so vsetkym..
Ano s tímto se dá souhlasit, ale řekněme si na rovinu, tohle je zatím schopna dopravit na Měsíc pouze SHS, takže za mě by se měl nejdříve vytvořit soubor norem pro LEO, kde by se mělo postavit depo/přestupní/servisní stanice nejen na měsíc, ale kamkoliv jinam. Následně se musí rozjet pravidelná doprava LEO-Měsíc a pak už je to o tom, co píšete vy.
ako, ano vodik Zem — Mesiac je samozrejme mozny, len dalej smerom na Mars (co je asi jedine teleso kam sa da realne ist – ako aj vhodny prestup k asteroidom) to vyzera na metan aj ked zas k sabatierovej reakcii na vyrobu metanu treba mat najprv hotovy vodik, takze tu teoreticky vodik tiez.. som to myslel, ze jediny kto to teraz tlaci je SpaceX a ti su ‚metanovi‘..
Len tu narazame na energiu, k vyrobe vodika/metanu treba mat hafo elektriny.. a tu zas podla mna agentury/politici zlyhavaju.. uz davno mal byt projekt toho kiloreaktora ako miliardovy flagship aby sme na Mesiaci nemuseli traposit s nejakymi vertikalnymi solarnymi panelmi na hrebenoch kraterov ale normalne tam jazdit, skumat, nebat sa vojst do tiena, ze nam tam vsetka technologia na kost zmrzne lebo energeticka kapacita to neutiahne a podobne.. rovnako pre iontove motory..
Normy na LEO, jednoznacny suhlas.. presne, tak ako su dokovacie porty, malo by sa zacat rozvijat nieco na dotankovanie/servisovanie (tak ako to maju vojenske stihacky).. a tak ako sme videli pri problemoch Starlineru.. NASA uz mala davno navrhut standardy pre uchyt sedadiel, rozhranie pre skafandre a podobne.. pokazila sa mi lod? vycvaknem si moje sedadlo von, nacvaknem do volneho slotu v Dragone/Starlineri, pripojim si skafander na podporu zivota a comms (taky vesmirny USB C :)) a ide sa domov.. predsa NASA ma s tymto skusenosti pomaly 70 rokov, a uz snad vedia povedat ake su optimalne tlaky/atmosfery sme skafandre, sloty a podobne.. ved potom k comu to cele bolo?
Rovnako standardy pre naklad, nejake palety a podobne..
Vodík je ideální palivo pro Měsíční aktivity. Nejlepší palivo je z hlediska největšího Isp a jednoduché výroby z vody. Dále se na Měsíci dá těžit regolit a použít jej na výstavbu infrastruktury. Měsíc je dle mého názoru ideální těleso nejen pro umístění observatoří, ale hlavně jako vesmírný dok. Proto mě více dávají smysl plány BO, s jejich vodíkovým landerem klasické koncepce. Musk o měsíc nemá zájem ze svých osobních zištných důvodů. HLS je slepá cesta.
Lander od BO je ovšem hračka, která nic z toho o čem píšete nemá šanci podpořit natož zajistit. SpaceX řeší metan, protože je to proti vodíku jednodušší, ale v momentě pravidelné dopravy LEO-Měsíc dává smysl předělat SS na vodík a ten tahat z Měsíce.
Předělávat jakoukoliv raketu na jiné palivo je nesmysl, to už je zkrátka zcela jiná raketa. Jestli nazýváte ten lander hračkou, pak je hračkou veškerá lidská technika.
Ano je to hračka na jedno použití, nebo snad máte pocit, že to lidstvo může někam posunout?
Ano, každý projekt nás posouvá vpřed.
Tak samozřejmě vše prochází vývojem od demonstrační mise po sériovou výrobu. Nemůžete čekat, že první prototyp bude hned vozit lidi. Lander není jen na jedno použití. Až jej bude možné dotankovat u Měsíce, ideálně z místních zdrojů, může pendlovat nahoru a dolu. Tak je navržen. Jak pilotovaný tak nákladní. Naopak HLS SS je na jedno použití. Dojde metan a tím to končí. Může nás architektura BO někam posunout? To zcela bez debat.
Však on se účel časem najde. Mezistanice cestovatelů bude dosažitelnější, asi je pravda, na oběžné dráze Zěmě. Ale zpracování „něčeho“, kde bude pozitivum právě odlehlost Měsíce od Země, bude přijatelnější, než odlehlost Marsu. Něco na Měsíci z nerostů bude. Zpracovatelská technologie může být agresívnější a špatně kontrolovaná. Tréning pro marsovské těžení se může odehrát na Měsíci, lépe se bude úspěšnost kontrolovat.
Atd, lidstvo vždy něco vymyslí – něco jako odlehlé Las Vegas s jinými zákony.
To platí ve všech oborech. Pokud člověk tématu nerozumí a přečte si jen základní informace, může se dopouštět mylných domněnek. Problém nastává ve chvíli, kdy tyto domněnky začne vydávat za fakta a odmítá si zjistit reálný stav věci / proniknout hlouběji do tématu, aby jej pochopil.
No, ono je to ve skutečnosti tak. Američané na Měsíci opravdu nepřistáli. Jenže to nenatočil Kubrick v Hollywoodu, ale Forman na Barrandově v ČSSR. A to je pravda!
Dostudujte si povinnou četbu.
https://kosmonautix.cz/2024/09/28/sok-americane-na-mesici-opravdu-pristali-aneb-10-duvodu-proc-nebyly-mise-apollo-fake/
To není pravda! Forman to nenatočil, to byl Zeman!😀
Ta vaše nula určitě nebyla absolutní. Například motor F1 pro Saturn 5, jeden ze zásadních prvků Apolla, byl vyvinut v druhé polovině 50. let.
Zpětně může někomu Apollo připadat jako hladká jízda, ale úplně to neplatí. Pro srovnávání s Artemis bych počkal až jak Artemis dopadne.
Z 0 za 8 let to opravdu nebylo. Finálnímu projektu Apollo předcházely projekty typu Mercury, pak Gemini a souběžně sním běželo nespočet jiných projektů s cílem tento cíl uskutečnit, což také stálo naprosto nepředstavitelnou částku v porovnání s tím, jaký dnes má NASA k dispozici. Naprosto nesrovnatelné…
Kdybych si mohl vsadit hodil bych to asi Cine, Starship se do roku 2030 odladi tezko, nahradni lander v nedohlednu. Starship jako odvazny navrh mela byt zvolena jako nahradni/zalozni experimentlani reseni, nikoliv jako hlavni koncepce.
Nutno rici, ze si o podobny vyprask USA vzhledem k podfinancovani Artemis koledovalo od zacatku.
A pokud neprojde ani Gateway ziskaji i punc neduveryhodneho mezinarodniho partnera.
Ono je to ale trochu jinak, amíci už tam byli, takže o nic moc nejde a hádejte co je lepší, dostat se tam a vrátit se, anebo tam být o něco později, ale mít dopravní prostředek, který dovolí další rozvoj na Měsíci?
Lepší je mít lander pro Artemis III včas. Proto NASA rozdělila program HLS na:
– lander pro Artemis III, který musí splňovat počáteční schopnosti (dvoučlenná posádka, 6-7 dnů na povrchu)
– lander pro Artemis IV a následující, který musí splňovat rozšířené schopnosti (spojení s Gateway, čtyřčlenná posádka, až 33 dnů na povrchu)
Což ovšem v pojetí SpaceX je defacto jedno a to samé jak je známe.
V pojetí NASA to není jedno a to samé. Lander pro Artemis III, splňující počáteční schopnost, má už dávno za sebou přezkum PDR, zatímco u vývoje landeru pro Artemis IV, tedy pro udržitelnou fázi průzkumu Měsíce, SpaceX plánuje PDR na srpen 2025. Poslední zpráva GAO uvádí, že NASA sleduje u landeru pro udržitelnou fázi riziko související s nedostatečnou kontrolou hořlavých materiálů.
Což nic nemění na tom, že SpaceX pracuje rovnou na té druhé verzi, protože jde o komerční subjekt a tím pádem si nemůže dovolit plýtvání jako subjekt státní.
Gateway už prošla. Před třemi dny byly uzákoněny peníze na pokračování programu po celé současné prezidentské období.
To je bezva, diky za dobrou zpravu pane Hosku
Ten „náhradní“ lander vyvíjí BO a vzhledem ke klasické koncepci bude fungovat a doufejme že i včas. Zkušební let je naplánován ještě na tento rok. New Glenn už absolvoval úspěšný zkušební let a tímpádem máme zajišťený nosič. U HLS to také vidím jako experimentální řešení, které bude k dispozici až v další etapě, možná jen jako nákladní loď na jedno použití. Musk se chce hlavně dostat na Mars za svého života. To už mu moc času nezbývá, tak musí nutně oželet testování vesmírných technologií na Měsíci a celkové vyzrání technických řešení, aby na Mars vyrazily spolehlivé lodě. Jakmile bude mít alespoň trochu letuschopnou loď s tepelným štítem co vydrží průchod atmosférou Země (nikoliv Marsu) tak ji tam pošle.
Jak bude certifikovat HLS pro lidskou posádku nevím, ale jestli chce se Starship provést 100 bezproblémových startů, tak to tedy hned tak nebude. Myslím si, že si tenkrát Elon řekl, že bude pro cestu na Mars beztak vyvíjet systémy podpory života a přistávací hardware, tak proč to zároveň neprodat NASA jako HLS. Nápadu nelze nic vytknout, jen jim zapoměl říct , že to bude mít hotové ve středu, jak chtěli, ale +10let.
Upřímně mi dává větší smysl pro lidstvo zaměřit se teď na Měsíc, využít jeho předností jako laboratoře pro život v kosmu a až to bude vhodné, vyrazit k Marsu s mnohem lepší šancí na přežití.
To, co zmiňujete v prvních dvou větách, je Blue Moon MK1. Lander Blue Moon MK2, který je určený pro posádku a má mít schopnost vzletu z Měsíce na jeho oběžnou dráhu, má mít vlastní bezpilotní lunární test, ale až o několik roků později než MK1.
Máte samozřejmě pravdu, nejdříve bude MK1. Pak tedy těžko říct, co bude připravené dříve, zda HLS nebo MK2. Teoreticky by to měla být HLS. Avšak informace o progresu na vývoji této SS moc není, a není toho zase málo co vyvinout. Podvozek, dokovací adaptér, podpora života, přistávací motory, dveře nákladového prostoru, tepelná izolace, atd. Nic se ale nemůže vyrovnat orbitálnímu tankování stovek tun kryogenního paliva, to je prostě obrovská výzva a výsledek není jistý. Nehledě k tomu, co se stane při takové tankovací havárii s energetickými troskami a palivem 2 SS na nízké oběžné dráze země. Tím, že je SS tak ambiciózní projekt lze těžko předvídat, zda dosáhne svých cílů. Ty největší zkoušky teprve přijdou – to tankování a hlavně tepelný štít. Nezbývá než držet palce, abychom smutně nekoukali na to, jak si číňané přisvojí Měsíc.
HLS (Human Landing System) je program NASA, pro který vyvíjejí SpaceX a Blue Origin lunární landery.
Koncept HLS od společnosti Blue Origin taky počítá s orbitálním tankováním.
Tak SLS se vyvíjí na základě rozkazu Kongresu, NASA nemůže tlačit na lepší řešení, protože nedostane jiné peníze. Výroba po celých Státech, komplikovaná doprava, předražený vývoj. Vyvíjel se SLS, ale žádný lander ani reálný program pro přistání na Měsíci. Constellation řídili jako babráci, takže ho snadno Obama zrušil, a pak se vývoj táhl. Dalo by se letět i s využitím Falconu Heavy – dva starty pro jednu misi a la Apollo, jenže by na tom musel být postaven celý program. U STS se zavedla kyslíko-dusíková atmosféra o 100 kPa, která je i u Orionu, ta ale není vhodná pro lety na Měsíc (výstupy, těžká konstrukce), proto mají v plánu snižovat při letu tlak na nějakých 55-70 kPa, aby se dalo snáz vystoupit. To opět komplikuje, zatěžuje a zdražuje konstrukci. Starship má tento rok, aby se naučil létat a přistávat a přístí rok, aby se naučil létat na Měsíc. Takže zatím skoro v klidu. Grumman dostal kontrakt na LEM v roce 1962, přistávali v roce 1969. HLS dostal Musk v roce 2021, přistání v roce 2027 je reálné.
V prezidentském návrhu rozpočtu NASA na FY26 jsou vyčleněny peníze na vývoj komerčních alternativ k SLS a Orionu pro Artemis IV a následující. Tyto alternativy budou vyvíjeny souběžně s pokračující přípravou SLS a Orionu pro Artemis IV a Artemis V. Vzniká tedy určité konkurenční prostředí.
Přistání Starship s posádkou na Měsíci v roce 2027 není reálné. Je to sice formálně platné datum, ale kvůli skluzům ve vývoji bude NASA muset aktualizovat smlouvy s dodavateli jednotlivých prvků pro Artemis III.
Mě šlo o zpoždění HLS – Starship může být připraven v roce 2027. U ostatních věcí může dojít ke zpoždění, kdyby ale začali makat víc a míň řešit byrokracii, mohly by to stihnout. Komerční alternativy k SLS – myslí start na New Glennu ve dvou misích? Nic nového vyvinout nestihnou a ostatní rakety jsou lehké – bez šance.
Ani HLS Starship by podle odhadu NASA neměl být připraven v roce 2027. Přemýšlel jsem, jak Vám to nejlépe vysvětlit. Takže, stejně jako Vy výše, to přirovnám k LEMu. Vývoj HLS Starship zatím probíhá pomaleji než vývoj LEMu. Série revizí přezkumu CDR LEMu probíhala od listopadu 1965 do ledna 1966. Skončila tedy 2,5 roku před letem Apollo 11. Přezkum CDR HLS Starship je plánovaný na rok 2026, po testu doplňování pohonných látek mezi dvěma loděmi Starship a po dlouhodobějším kosmickém letu lodě Starship. Řekněme, že CDR bude v polovině roku 2026. Do konce roku 2027 bude zbývat pouze 1,5 roku.
Program komerční dopravy posádek byl představen v prezidentském návrhu rozpočtu NASA na FY2026. Píše se tam, že nahradí SLS a Orion a využitím komerčních kapacit se sníží náklady. Akviziční strategie má vycházet z modelu COTS a zaměřit se na konkurenční smlouvy. Konkrétní nosná raketa tam není uvedena. NASA bude muset nejprve vydat poptávku a následně k ní dostat zpětnou vazbu od průmyslových společností.
Já bych si jen dovolil dodat, že to je poněkud nesrovnatelné, protože SpaceX vyvíjí zcela nový revoluční přístup na LEO. Poté je nutné si uvědomit, že vůbec netušíme jak jsou daleko s HSL, protože to přijde na řadu až poté, co se jim podaří odladit SHS. Takže je nutné si uvědomit, že ten vývoj běží souběžně a že to, že u SHS se aktuálně spíše nedaří ještě nemusí znamenat, že tomu tak bude i u HLS. V praxi to může být tak, že pak najednou půjdou velice rychle kupředu, protože pracují paralelně a nikoliv sériově.
V komentáři, na který jste reagoval, jsem nepsal nic o současných problémech s SHS. Důsledně jsem uvedl pouze termíny CDR LEM a CDR HLS, aby to bylo srovnatelné.
Dotaz na autora článku. Zajímá mě v jakém zdroji je uvedeno, že první orbitální let prototypů Super Heavy + Starship, byl plánován na let IFT-7 nebo IFT-8.
https://x.com/elonmusk/status/1859036912348262787
https://arstechnica.com/space/2025/01/heres-what-nasa-would-like-to-see-spacex-accomplish-with-starship-this-year/
(sedmý odstavec)
Díky za odkaz. Článek je psán v lednu, teď víme, že se ty termíny budou vzhledem k událostem posouvat. Škoda že ta paní odpovídá někdy velmi vágně. Na dokovacím adaptéru a podpoře života se pracuje, jak jsou s tím daleko těžko říct. To jsou však celkem prošlapané cesty.
Co mě docela zajímá, je celá záležitost s přečerpáváním paliva. Hardware je tedy svázaný se Starship v3. Ví se, jakým principem bude palivo čerpáno? Zda to budou čerpadla, tlak plynu, či gravitačně? A teď nemyslím nějakou demonstraci, ale plné objemy, tzn. stovky tun na jeden tanker. Lunární SS také měla mít speciální motory pro přistání, umístěné výše na trupu. Ví se něco o nich?
Tyto technické detaily jsem nikde nenašel.
Děkuji za odkazy, které mi velkou část „dokreslují“. Snad najdu sílu napsat Vám svůj úhel pohledu. Co se týká SpaceX a jaký důraz kladou na přečerpávání paliva si můžete udělat, jen přitom, jak se snížuje čas při jednotlivých IFT. Nová „farma“ u druhé věže věže je prakticky před dokončením s několikanásobně vyššími průtoky. Samozřejmě exploze S36 je dalším velkým zpožděním a je úplně jedno, že na tom SpaceX nenese vinu. Ale jak zaznělo v článku tankování je určeno pro V3 a první booster B18 je z velké části hotov, ale první starship V3 bude čekat na data z letů S37 a S38. Mezitím se alespoň dokončí PAD B určený pro V3. Z původního PAD A byly schopny startovat V1 a po provedení statických zážehů S37 a S38 se upraví zpět do stavu pro start IFT-10 a IFT-11 s V2. To, že jsme na videu viděli přistávat do vody s 2cm přesností a věž ho virtuálně zachytila je dobrá věc, ale byla to starship V1. S37 bude přistávat do vody a S38 V2 by mohla být zachycena „druhou věží“, ale efekt tam bude stejný. Druhá věž bude zachytávat nejdřív V3 starship S40. Jinak stavba boosteru V2 trvala okolo 45 dnů, starship okolo jednoho měsíce. Do toho je potřeba vzít v úvahu, že generace boostery a starshipy V3 budou mít novou generaci raptorů V3, která pravděpodobně ve Starbase vůbec není. Jen se snažím naznačit, co jsem si dokázal spočítat už v lednu, neznamená, že pro ten termín tankování SpaceX nic nedělá, právě naopak.
Při formulaci textu článku jsem uvažoval takto:
01/2025 IFT-7: exploze za letu
28.2.2025 Musk oznámil odklad demonstrace tankování na LEO na rok 2026 https://x.com/elonmusk/status/1895598258225106984
03/2025 IFT-8: exploze za letu
05/2025 IFT-9: ztráta kontroly, rozpad lodi při sestupu
28.5.2025 Musk oznámil plán: 6/2025 IFT-10, 7/2025 IFT-11, 8/2025 IFT-12 https://x.com/elonmusk/status/1927531406017601915
19.6.2025 Výbuch S36 plánované pro IFT-10. Důsledky: pravděpodobný odklad IFT-10 (8-9/2025?), IFT-11 (10/2025?) a IFT-12 (Starship V3, konec 2025 nebo začátek 2026?)
Jaké důsledky IFT-8, IFT-9 a S36 pro termín demonstrace tankování na LEO?