Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.

Artemis III

Nejrychlejší způsob, jak dostat Američany zpět na Měsíc, je vynesení astronautů při misi Artemis III v Orionu na nosné raketě SLS a přestup dvou astronautů do samostatně vyneseného lunárního landeru, nacházejícího se na oběžné dráze Měsíce. Pro Orion a SLS se má podle návrhu Bílého domu jednat o jejich poslední misi. V sázce je hodně a není zde prostor pro chybu, protože výroba dalších exemplářů má být podle návrhu za několik měsíců zrušena.

V minulém dílu jsem popsal aktuální stav přípravy nádrží pro centrální stupeň nosné rakety SLS pro misi Artemis III. Nyní čekáme na informaci o dokončení aplikace tepelně izolační pěny na kyslíkovou nádrž, která je na kritické cestě v přípravě startu. Boeing oznámil, že dokončení aplikace je plánováno na léto. To je však velmi nekonkrétní termín, léto začne už za 12 dnů. Na konci letošního roku by mohl být zahájen přibližně čtyřměsíční proces sestavování centrálního stupně. V příštím roce by centrální stupeň mohl být přepraven do budovy VAB v Kennedyho vesmírném středisku. V tamější vertikální integrační buňce bude později připojena motorová sekce a motory RS-25.

Technici v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku na konci května poprvé zapnuli modul pro posádku Orionu pro Artemis III. Počáteční zapnutí se týkalo obou řídicích počítačů WMC, do nichž byl nahrán letový software, a všech šesti napájecích a datových jednotek PDU, které jsou zodpovědné za řízení subsystémů Orionu.

Během několika příštích měsíců bude tým pokračovat v integraci sedmdesáti komponent, které tvoří sadu avioniky kosmické lodi a propojí je téměř čtyřmi sty kabelovými svazky. Během léta budou následovat funkční testy zobrazovacích jednotek, ručních ovladačů a audio systémů.

Avionické systémy a řídicí jednotky servisního modulu Orionu pro Artemis III mají být zapnuty na podzim. Po počátečním zapnutí obou modulů budou technici pokračovat v jejich vybavování dalšími subsystémy a provádět další testy včetně tepelných a akustických testů. Spojení obou modulů je plánováno na rok 2026.

Pro porovnání, zapínání řídicích systémů a komunikačních a datových jednotek modulu pro posádku Orionu pro Artemis II bylo zahájeno na konci května 2022. U servisního modulu nebylo přesné datum oznámeno, ale podle předchozích a následných prací byl zapnut zřejmě na přelomu podzimu a zimy 2022. Oba moduly Orionu pro Artemis II byly vzájemně spojeny v říjnu 2024. Nynější plán spojení obou modulů Orionu pro Artemis III v roce 2026 by tedy znamenal zkrácení současného tříletého odstupu v přípravě Orionu pro Artemis III od Orionu pro Artemis II na dva roky.

Portál spacenews.com přinesl 2. května rozhovor Jeffa Fousta s Kirkem Shiremanem, manažerem programu Orion ve společnosti Lockheed Martin. Shireman přiznal, že Lockheed Martin nyní zaostává za plánem, ale ne nenávratně. Poté, co společnost předala 1. května Orion pro Artemis II týmům pozemních systémů NASA, běží práce na Orionu pro Artemis III na tři směny. Tím se Lockheed Martin snaží montáž urychlit a časovou ztrátu dohnat.

Shireman v rozhovoru také vysvětlil aktuální stav prací na tepelném štítu Orionu pro Artemis III. Ten byl na podzim 2024 vrácen z Kennedyho vesmírného střediska do Marshallova střediska. Shireman řekl, že zahájení lepení 106 ks nově vyrobených bloků s novým složením Avcoatu je plánováno na 5. května. Nové propustné bloky mají na konci kosmického letu, při návratu do atmosféry umožnit odvětrávání plynů a tím zabránit svému praskání a odlamování kusů, jak se stalo při návratu Orionu z nepilotované mise Artemis I.

Přípravy SpaceX směrem k lunárnímu landeru Starship pro Artemis III se stále potýkají s problémy při integrovaných testovacích letech lodí Starship na suborbitální dráze. Při letu IFT-9 dne 27. května sice Starship dosáhla plánované suborbitální dráhy, ale po úniku paliva se v neřízené rotaci rozpadla při sestupu nad Indickým oceánem.

Při příštím testu IFT-10 se má další Starship vydat na začátku léta opět na suborbitální dráhu. První let na oběžnou dráhu Země sklouzl nejdříve na polovinu léta.

Aby se budoucí lunární lander Starship byl schopen dostat na Měsíc, bude nejprve nutné vyvinout technologii pro dlouhodobější kosmický let a pro doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze Země. Tato technologie má být vyzkoušena v roce 2026 při spojení dvou lodí Starship. Teprve poté bude proveden podrobný přezkum CDR projektu landeru Starship.

V květnu byl na základně Starbase zpozorován vyrobený segment lodi Starship, který je zjevně určený pro boční spojení a pro doplňování kapalného metanu a kapalného kyslíku na oběžné dráze Země. S ohledem na charakter vývoje hardwaru ve SpaceX však zatím není jasné, jestli se jedná o prototyp mechanismu, nebo o jeho finální řešení.

Dalším klíčovým milníkem bude demonstrace bezpilotního lunárního landeru. Při tomto zkušebním letu se lander na nízké oběžné dráze Země spojí s palivovým depem a načerpá palivo. Po odpojení odletí směrem k Měsíci a vstoupí na jeho oběžnou dráhu. Odtud se pokusí o bezpilotní přistání na Měsíci a o pozdější vzlet z povrchu. Demonstrace je navržena tak, aby ověřila technologie potřebné pro budoucí přistání na Měsíci s posádkou.

Podle plné prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2026 z 30. května se má demonstrační bezpilotní let landeru Starship na Měsíc uskutečnit v 3. čtvrtletí 2026 a pilotovaný let na Měsíc v rámci mise Artemis III v červnu 2027. Dodržení tohoto termínu má ale téměř nulovou pravděpodobnost. Podle stejného dokumentu je totiž milník FRR (kontrola letové připravenosti Starship pro Artemis III) naplánován až na říjen 2027 a milník IOC (připravenost Starship na oběžné dráze Měsíce k přijetí posádky z Orionu) na únor 2028.

Mengzhou/Lanyue

Na fotografii kosmodromu Wenchang z března 2025 jsou vidět tři vzletové rampy. Vpravo je rampa LC-301 pro nosné rakety CZ-10. Dvojice raket CZ-10 má na konci tohoto desetiletí vynést čínské kosmonauty v kosmické lodi Mengzhou a jejich lunární lander Lanyue k historické misi na Měsíc. V pravém spodním rohu fotografie je vyhlídková plošina s kapacitou přes 2000 lidí. Diváci na vyhlídkové plošině mají být přímými svědky startů raket.

V květnu byla publikována další fotografie této vyhlídkové plošiny s výhledem na národní (vlevo) a komerční (vpravo) vzletové rampy na kosmodromu Wenchang. Ačkoli jsou rampy hůř viditelné, vzletovou rampu LC-301 lze rozeznat.

Současný plán startů nosných raket CZ-10 pro příštích pět let jsem rozepsal v minulém dílu. Na základě informace z článku z 23. dubna od Martina Smithe z portálu nasaspaceflight.com, který se odkazoval na Čínskou kosmickou agenturu pro pilotované lety CMSA, jsem napsal, že při prvním startu rakety CZ-10A (bez bočních stupňů), připravovaném na rok 2026, bude demonstrována aktivace záchranného systému lodi Mengzhou.

Andrew Jones, který se čínskému kosmickému programu věnuje dlouhodobě, napsal na spacenews.com ve svém článku z 24. dubna s odkazem na stejný zdroj podobnou informaci. V dalším článku z 9. května však napsal, že debutový let rakety CZ-10A s novou kosmickou lodí Mengzhou bude směřovat na nízkou oběžnou dráhu Země. Uvidíme, která informace se ukáže jako správná. Dlouhodobější bezpilotní test lodi Mengzhou na oběžné dráze Země by však byl logickým klíčovým krokem k dalším, větším ambicím.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://www.nasa.gov/
https://forum.nasaspaceflight.com/
https://x.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/psd/lunar-science/2023/08/127_apollo11_plaque_1200.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e016285/jsc2025e016285~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e016288/jsc2025e016288~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=50157.0;attach=2378569;image
https://pbs.twimg.com/media/Gmrk2HtaYAArumE?format=jpg
https://images.news9live.com/wp-content/uploads/2024/12/Lanyue.jpg