Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.

Operátoři v řídícím středisku na Zemi dokázali obnovit vysokorychlostní datové spojení se sondou Juno a ta nyní provádí diagnostiku letového softwaru. V následujících dnech budou experti pracovat na přenosu inženýrských a vědeckých dat, která byla nasbíraná před vstupem do bezpečného režimu a po jeho opuštění.

Juno 4. dubna vstoupila do bezpečného režimu poprvé v 11:17 SELČ, tedy zhruba hodinu před svým 71. průletem nejnižším bodem dráhy kolem Jupiteru (perijovem). Druhý vstup do bezpečného režimu nastal zhruba 45 minut po průletu perijovem. Během obou těchto událostí se sonda zachovala přesně tak, jak měla. Restartovala svůj počítač, vypnula životně nedůležité funkce a otočila anténu směrem k Zemi.

Ze všech planet Sluneční soustavy má Jupiter na své oběžné dráze nejméně přátelské podmínky. Hlavní roli v tomto směru hrají radiační pásy planety, které jsou v blízkosti Jupiteru nejintenzivnější. Předběžná analýza naznačuje, že dva vstupy do bezpečného režimu během 71. průletu perijovem nastaly v době, kdy sonda Juno prolétávala těmito radiačními pásy. K blokování citlivé elektroniky od nabitých částic a omezení škodlivých efektů kosmického záření, je Juno vybavena titanovým protiradiačním pouzdrem.

Pokud započítáme i dvě nejnovější události ze 71. průletu perijovem, tak sonda Juno zažila od vstupu na oběžnou dráhu Jupiteru v roce 2016 zatím celkem čtyři nečekané vstupy do bezpečného režimu. První přišel v roce 2016 během jejího druhého oběhu kolem planety a druhý v roce 2022 během 39. oběhu. Ve všech čtyřech dosavadních případech byla reakce sondy na nečekaný problém vzorná a bez problémů proběhl její návrat do služby. Příští průlet perjovem čeká na Juno 7. května a jeho součástí bude i průlet kolem měsíce Io ve vzdálenosti 89 000 kilometrů.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-eyes_juno_still.jpg