Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze Měsíce pro misi Artemis 3 v únoru 2028, zatímco moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway budou v té době mít za sebou pouhé dva měsíce z roční přeletové dráhy na oběžnou dráhu Měsíce. Podle odhadu neměly šanci být během mise Artemis 3 využity. Jak vypadá porovnání stavu příprav v březnu 2025?
Sněmovna reprezentantů schválila 11. března návrh zákona, který by financoval vládní instituce včetně NASA do 30. září 2025, kdy skončí fiskální rok 2025. Financování je zajištěno ve stejné výši jako ve fiskálním roce 2024. Dne 14. března návrh zákona schválil Senát a následující den ho podepsal prezident Donald Trump. Programy SLS, Orion, HLS a Gateway tedy mají na nejbližší půlrok zajištěné financování s tím, že rozpočet každého z těchto programů ve fiskálním roce 2025 je stejný jako ve fiskálním roce 2024.
Připravenost lunárního landeru Starship závisí na schopnosti jeho natankování. Před rokem, v dílu z března 2024, jsme psali: „Orbitální test tankování kapalného kyslíku a metanu mezi dvěma Starship pravděpodobně sklouzl na příští rok. Dokud nebude proveden, nebude SpaceX schopna přesněji odhadnout potřebný počet zásobovacích letů tankerů pro Artemis 3. Nejistota pramení z otázek procentuálních ztrát kryogenních pohonných hmot varem, metody a rychlosti přesunu paliva, kadence startů a podobně.“
Stejná slova se hodí i do dnešního článku. Elon Musk totiž 28. února 2025 napsal na sociální síti X, že orbitální doplňování paliva bude pravděpodobně až v roce 2026. Dominovým efektem by to mohlo znamenat i skluz v připravenosti lunárního landeru Starship pro Artemis 3 o další rok.
To však není jediná nepříjemnost. Starship při testu IFT-8 nesložila 7. března reparát a při navádění na cílovou suborbitální dráhu se po explozi v motorové sekci opět rozpadla. Cesta k prvnímu letu na nízkou oběžnou dráhu Země při následujícím testu se opět uzavřela a nejistota v harmonogramu milníků v programu HLS se zvýšila.
Zdroj: https://www.nasa.gov a https://images-assets.nasa.gov
Výroba základní konstrukce obytného modulu HALO v závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně je u konce. Modul by měl být ještě v březnu naložen do letadla Antonov AN-124-100 Ruslan a přepraven do Gilbertu v Arizoně. O chystané přepravě jsme psali v minulém dílu.
Ve výrobním závodě hlavního dodavatele modulu, společnosti Northrop Grumman, se bude pokračovat ve vybavování vnitřními systémy. Součástí počátečních prací v Gilbertu bude instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži dalšího vybavení.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V prostorách společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes byla zahájena montáž telekomunikačního prvku Lunar Link pro modul HALO. Během příštích týdnů budou inženýři integrovat jednotky vyrobené v pěti různých členských státech ESA. Poté, ještě v letošním roce, má být Lunar Link zapnut a otestován. Dříve byl tento prvek známý jako HLCS (HALO Lunar Communication System). Na banneru na fotografii je vidět jeho umístění na vnějším povrchu modulu HALO (ve větším rozlišení zde).
Energetický a pohonný modul PPE byl v loňském roce ve společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii doplněn o nádrže a otočen do horizontální polohy pro další integraci.
Společnost L3Harris Technologies oznámila 13. března, že dodala do Glennova střediska k akceptačním testům první letový motor AEPS. V průběhu letošního roku hodlá pro akceptační testy dodat i oba dva zbývající motory.
Kromě tří elektrických motorů AEPS, které jsou určeny pro osazení na spodní stěnu modulu PPE, mají být na dvou polohovacích ramenech instalovány v párech celkem čtyři elektrické motory BHT-6000 od společnosti Busek. Dne 6. března bylo oznámeno, že Busek zahájil testování letových motorů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Na modul PPE má být také instalováno 24 malých motorů na chemické palivo pro zajištění orientace stanice Gateway.
Motory AEPS byly dříve označeny za kritickou cestu v přípravě počáteční Gateway. V dílu z června 2023 jsme psali, že plán z února 2023 počítal s dodáním prvního otestovaného letového motoru společnosti Maxar Technologies k integraci na PPE v lednu 2024 a posledního, třetího letového motoru v červenci 2024.
Vzhledem k minimu aktuálních informací není snadné odhadnout míru zpoždění přípravy obou modulů stanice Gateway. Pokud budeme uvažovat dvouleté zpoždění v dodání otestovaných motorů AEPS k integraci na PPE a skutečnost, že plán z února 2023 předpokládal připravenost spojených modulů PPE a HALO ke startu na říjen 2025, dostaneme se ke startovní připravenosti na konci roku 2027. To by stále odpovídalo odhadu NASA, popsanému v úvodním odstavci dnešního dílu.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V montážním areálu Michoud Assembly Facility v New Orleans pokračuje výroba dílů pro centrální stupeň nosné rakety SLS pro Artemis 3. Nejviditelnějšími díly jsou obě nádrže. Jejich příprava se však také významně zpozdila.
Nádrž na kapalný vodík byla už v květnu 2024 po natření základovou barvou přemístěna z buňky P do buňky N budovy 131. Buňka N je určena k aplikaci vnější stříkané pěnové izolace. Při zahájení postřiku byl však zjištěn nesoulad v koordinaci aplikační rychlosti sprejového postřiku s rychlostí otáčení nádrže v rotačním zařízení.
Opravy sprejových nástrojů a rotačního zařízení trvaly po zbytek roku 2024. Aplikační sprejové práce na nádrži byly obnoveny až na začátku letošního roku. V únoru byla aplikace tepelně izolační pěny v polovině.
Dne 23. prosince 2024 byla do buňky P přesunuta kyslíková nádrž k provedení nástřiku základovou barvou. Její přesun do sousední buňky N zatím blokuje vodíková nádrž. Aplikace tepelně izolační pěny na vodíkovou nádrž by snad mohla být dokončena na konci března, na kyslíkovou nádrž o dva měsíce později. Po aplikaci pěnové izolace budou obě nádrže přemístěny do budovy 103, kde budou osazovány přístrojovým vybavením a senzory.
Pro porovnání, kyslíková nádrž pro Artemis 2 s dokončenou tepelnou izolací byla vyvezena z buňky N v listopadu 2020, vodíková nádrž v srpnu 2021. Nyní je pořadí obou nádrží opačné.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku probíhá v modulu pro posádku Orionu instalace prvků systému podpory života ECLSS a souvisejících komponent. Ještě v tomto fiskálním roce by mělo dojít k elektrickému zapnutí kabiny Orionu a k postupnému oživování jejích systémů.
Oživování systémů znamená postupné zapínání řídicích systémů, komunikačních a datových jednotek, boxů avioniky, nahrání softwaru do počítačů, kontroly komunikace a testy interpretace příkazů mezi počítači Orionu a ostatními komponentami. Pro porovnání, zapínání elektrických systémů Orionu pro Artemis 2 bylo zahájeno v květnu 2022.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V servisním modulu Orionu byly ve zkušební buňce v budově O&C v prosinci 2024 a na začátku letošního roku provedeny tlakové zkoušky těsnosti potrubí pohonného systému a systému řízení podpory života včetně skladování a vedení vody.
Po provedení zkoušek byl servisní modul vrácen na své integrační stanoviště. Nyní jsou prováděny elektrické a tepelné uzavírací činnosti elektrických spojů silových a datových svazků kabelů. Po dokončení technici připraví servisní modul na počáteční elektrické zapnutí. Po zapnutí bude kontrolována správnost elektrických propojení, avioniky a softwaru. K zapnutí by mělo dojít ještě v tomto fiskálním roce. Opět pro porovnání, počáteční elektrické zapnutí servisního modulu Orionu pro Artemis 2 proběhlo v polovině roku 2022.
Pro pochopení dalšího postupu po 1. říjnu 2025 je nutné vyčkat na informace z prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2026. Zatímco se mluví o výrazném snížení rozpočtu, rozhodující budou čísla a doprovodný text žádosti.
Někdy koncem března nebo začátkem dubna 2025 by mohl být zveřejněn předběžný rozpis rozpočtu NASA se základními obrysy priorit a požadovaných částek na vysoké úrovni bez jejich detailního členění. Standardní prezidentská žádost rozpočtu NASA by mohla být zveřejněna a předložena Kongresu v květnu.
Zdroje informací:
https://x.com/
https://x.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://x.com/NASA_Gateway/status/1895125285583896903
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/jsc2024e081640-2.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e003428/jsc2025e003428~orig.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GlNZik9XMAMP3zi?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/Gl7ChyJX0AEFB9K?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GlYB_jvbgAAb9Zr?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20240520_CS3%20LH2%20move%20Cell%20N_BLDG131-107~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/MAF_20241223_CS3_LOX_VABtoCellP_09/MAF_20241223_CS3_LOX_VABtoCellP_09~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e016286/jsc2025e016286~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e016285/jsc2025e016285~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2025e016288/jsc2025e016288~medium.jpg
Používat v řízení projektu místo jasných datumů statistické výpočty – to mi připadá jako naprosté zoufalství.
Zdrojová data pro statistický výpočet, který NASA použila, pocházela zdola, od pracovníků z výroby. Výpočet bral v úvahu potenciální rizika a budoucí problémy s využitím dat ze zpoždění obdobných projektů. Výsledkem bylo rozdělení pravděpodobnosti, z kterého pak NASA vybrala hodnotu sedmdesátého percentilu. Sedmdesátý percentil je na rozdíl od padesátého percentilu považován za konzervativní odhad a NASA ho v žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 prezentovala jako svůj závazek ve vztahu ke Kongresu.
NASA používá v řízení programů jiné časové termíny, které jsou agresivnější, ale jsou náchylnější ke skluzům. Tyto plánovací termíny NASA používá ve vztahu k dodavatelům, aby minimalizovala skluzy v dodávkách a subdodávkách.
Plánovacím termínem v případě mise Artemis III včetně HLS Starship a skafandrů je polovina roku 2027. Na konci roku 2023 bylo plánovacím termínem září 2026. Všichni přitom v té době věděli, že září 2026 není reálné a všichni nyní vědí, že ani polovina roku 2027 není reálná. Nesplňuje to žádný z programů SLS, Orion, HLS ani skafandry. Vytváří však potřebný tlak na dodavatele. Slibovat ho Kongresu a žádat na jeho základě jiné než potřebné roční rozpočty pro misi Artemis III by ale bylo chybné.
V případě HALO a PPE byl v minulém roce plánovacím termínem rok 2026, ale ten od té doby už také sklouzl na konec roku 2027. Statistický odhad přitom už na konci roku 2023 ukazoval, že pro pozemní přípravu obou modulů bude nutné vyčlenit ze státního rozpočtu peníze až do konce roku 2027.
NASA je vědecká organizace, tak k tomu přistoupila vědecky (tedy tak, že nic není jisté, ale má to určitou pravděpodobnost).
Podle mě to není horší než shora nařízené datum, které se musí dodržet za každou cenu. Když se pak nestihne, tak se buď tvářit, že se nic neděje a zvolit další nepřekročitelné datum nebo naopak zrušit projekt pár dnů před dokončením a výsledky zahodit (bohužel realita většiny projektů nejen v kosmickém průmyslu).
Alebo ešte horšie, hnať sa za termínmi a dopracovať sa k ďalšiemu Challengeru.