Ačkoliv následující setkání sondy Lucy s planetkou Donaldjohanson bude sloužit primárně k nácviku postupů pro pozdější sledování planetek na dráze planety Jupiter, nový vědecký článek naznačuje, že tato malá planetka z hlavního pásu může být překvapivá i sama o sobě. Nové modely totiž naznačují, že planetka Donaldjohanson mohla vzniknout před cca 150 miliony let rozpadem většího tělesa – vlastností její oběžné dráhy a rotace se přitom od té doby významně proměnily. Až sonda Lucy 20. dubna 2025 proletí kolem této zhruba pětikilometrové planetky, nasbírá data, která by mohla poskytnout nezávislý pohled na tyto procesy. Získané poznatky budou založeny na jejím tvaru, povrchové geologii a historii kráterů.

„Podle pozemských pozorování se Donaldjohanson jeví jako zvláštní objekt,“ říká Simone Marchi, zástupce hlavního řešitele mise Lucy ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu a hlavní autor článku „Pochopení vzniku Donaldjohanson by mohlo pomoci vysvětlit jeho zvláštnosti“ vydaného v časopise The Planetary Science Journal. „Údaje naznačují, že by mohl být značně protáhlý a pomalu rotující, pravděpodobně v důsledku tepelných točivých momentů, které v průběhu času zpomalily jeho rotaci,“ doplnil David Vokrouhlický, profesor Karlovy univerzity v Praze a spoluautor výzkumu.

Nejbližší cíl sondy Lucy je zástupcem běžné skupiny planetek, které jsou tvořeny křemičitany a pravděpodobně obsahují i jíly a organické látky. Nový článek naznačuje, že by Donaldjohanson mohl pravděpodobně být členem rodin kolizních planetek Erigone, což je skupina planetek s podobnými oběžnými drahami, které vznikly, když se rozpadla větší mateřská planetka. Tato rodina pochází z vnitřního hlavního pásu nedaleko zdrojových oblastí blízkozemních planetek Bennu a Ryugu, které nedávno navštívily mise OSIRIS-REx od NASA a Hayabusa2 od japonské agentury JAXA.

„Skoro se nemůžeme dočkat průletu, protože se zatím zdá, že charakteristiky Donaldjohansonu jsou velmi odlišné od Bennu a Ryugu. Přesto můžeme odhalit nečekané souvislosti,“ doplnil Marchi. „Je vzrušující dát dohromady to, co se nám o této planetce podařilo zjistit,“ zmínil Keigh Noll, vědec z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu zapojený do mise Lucy a dodal: „Pozemská pozorování a teoretické modely nás však mohou dovést jen do určité míry – abychom tyto modely ověřili a dostali se na další úroveň detailů, potřebujeme data z bezprostřední blízkosti. Ty nám poskytne nadcházející průlet Lucy.“

Planetka Donaldjohanson dostala jméno po paleontologovi, který v roce 1974 v Etiopii objevil Lucy, zkamenělou kostru předchůdce člověka. Po dané kostře pak dostala své jméno sama mise Lucy. Stejně jako zkamenělá Lucy poskytla jedinečné informace o původu lidstva, tak mise Lucy slibuje revoluci v našich znalostech o světě, ve kterém lidstvo žije. Donaldjohanson bude také první planetkou, která bude navštívena nějakou sondou v době, kdy její jmenovec stále žije.

„Lucy je ambiciozní mise NASA, která má podle plánu během své dvanáctileté mise navštívit 11 planetek při své cestě k Trojským planetkám. Ty se nacházejí ve dvou hejnech před a za planetou Jupiter,“ říká hlavní řešitel mise Lucy, Hal Levison ze Southwest Research Institute a dodává: „Setkání s planetkami z hlavního pásu planetek nejenže poskytne blízké pohledy na tato tělesa, ale také umožní inženýrům provést zkoušky inovativního systému pro namíření vědeckých přístrojů ještě předtím, než dojde k hlavní vědecké fázi a průzkumu Trojánů. Tyto pozůstatky jsou v podstatě fosilie z procesu vzniku planet. Ukrývají v sobě klíčové indicie k rozluštění historie naší Sluneční soustavy.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2025/lucy-spacecraft-takes.jpg