Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ShenZhou 19 odstartovala

Již čtrnáctá pilotovaná výprava z Číny odstartovala 29. října z Jiuquan Satellite Launch Center ve 21:27 SEČ a zamířila vstříc jejich krátké cestě k čínské orbitální stanici Tiangog. Tříčlenná posádka dorazila ke stanici již za šest a půl hodiny po startu a 30. října v 04:00 se jejich loď úspěšně připojila k modulární stanici. Zahájili tak zhruba půlroční misi, která bude zahrnovat řadu vědeckých experimentů. Pokud vás zaujal nepoměr mezi číselným označením mise a počtem pilotovaných kosmických letů, tak se do programu ShenZhou započítává také pět nepilotovaných zkušebních letů.

Na palubě byl v roli velitele Cai Xuzhe, který byl již dříve členem mise ShenZhou 14, jednalo se tak o jeho druhý let do kosmického prostoru. Během své kariéry strávil v kosmickém prostoru již 182 dní a provedl také výstup do volného kosmického prostoru. Posádku doplňovali astronauti-nováčci Song Lingdong, který je bývalý pilot letectva, a Wang Haoze, inženýrka zaměřená na kosmické lety. „Oba moji noví kolegové se narodili v devadesátých letech. Přestože je mezi námi věkový rozdíl, máme stejný cíl: sloužit naší zemi a získávat pro ni čest a přitom společně pracovat a být užiteční,“ řekl Cai během tiskové konference den před startem. „Během mise budeme plnit náročné úkoly v oblasti kosmických vědeckých experimentů a řízení kosmické stanice. Já jsem zodpovědná především za projekty kosmických experimentů, správu materiálu a provoz stanice,“ řekla Wang na tiskové konferenci. „Věřím, že pod vedením schopného velitele mise a za bezproblémové spolupráce mezi námi a pozemním týmem misi úspěšně dokončíme,“ dodala.

Lin Xiqiang, mluvčí čínské agentury pro pilotované lety CMSA pak ještě upřesnil, že astronauti mají provést 86 vědeckých experimentů. „Během letu ShenZhou 19 se zaměříme na řadu témat, například na biologické a fyzikální vědy v kosmickém prostoru. Tento okruh zahrnuje oblasti, jako je věda o vlivu kosmického prostředí na člověka, základní fyzika ve stavu mikrogravitace, věda o kosmických materiálech, kosmická medicína a nové technologie,“ uvedl Lin. Mezi další uvedené oblasti experimentů má patřit strukturní analýza růstu proteinových krystalů a nerovnovážná dynamika měkkých látek v podmínkách mikrogravitace.

Jeden z pozoruhodných experimentů bude zahrnovat vyslání „cihly“ vyrobené ze simulovaného lunárního regolitu. Tento vzorek bude po vynesení na stanici umístěn na její vnější plášť. Vědci chtějí studovat, jak cihly vyrobené z lunárních materiálů obstojí v expozici kosmickému prostředí. Pokud obstojí, mohly by se stát základem pro stavbu základen na povrchu Měsíce.

ShenZhou 19 je 33. kosmickou misí v rámci čínského pilotovaného programu. Tyto mise zahrnují zkušební lety bez posádky, mise s posádkou, vynášení modulů Tiangong, zkušební lety kosmických lodí nové generace a nákladní a zásobovací mise lodí TianZhou.

Čína se zároveň připravuje na vyslání nákladní kosmické lodi TianZhou 8 k Tiangongu, která bude stanici zásobit a to i palivem. Vyneseny budou také nové experimenty a případně cubesaty určené k vypuštění ze stanice. Tato mise odstartuje na raketě CZ-7 z pobřežního kosmodromu Wenchang v listopadu.

Mezitím se stávající posádka současné mise ShenZhou 18 na palubě Tiangongu připravuje na odlet. Trojice Ye Guangfu, Li Cong a Li Guangsu, která dorazila na Tiangong koncem dubna, předá řízení stanice Caiovi, Songovi a Wangovi. Ye a jeho kolegové se vrátí na Zemi dnes v neděli kolem 18:00 SEČ. Dočasně tak na palubě stanice bylo šest astronautů.

Posádky kosmických lodí Shenzhou (Šen-čou) 18 a 19 podepsaly dokument o předání čínské kosmické stanice. Novým velitelem se stal Cchaj Sü-če. pic.twitter.com/gSGKCGjGS8

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) November 1, 2024

K formálnímu předání stanice došlo v pátek (1. listopadu), kdy velitel mise Shenzhou 18 Ye Guangfu – který se nedávno stal prvním čínským astronautem, který strávil v kosmickém prostoru celkem 365 dní – předal symbolický klíč veliteli Shenzhou 19 Cai Xuzheovi. Obě posádky si poté potřásly rukama. Posádka lodi ShenZhou 19 je zatím nejmladší čínskou posádkou: Veliteli je 48 let a doprovází jej dva nováčci Song Lingdong a Wang Haoze, kteří se oba narodili v roce 1990. Wang je navíc v současné době jedinou čínskou ženou, která se podílí na kosmických letech.

Stanici Tiangong by Čína ráda udržela minimálně deset let a postupem doby by se měla ještě rozšířit ze současné konfigurace. Čína také dlouhodobě pracuje na otevření možnosti využívat prostředí stanice i komerčně.

⤴️425 km – Shenzhou-19 https://t.co/82cJtyL6Lb pic.twitter.com/oe0qOtNMyj

— 1 Star (@PawelSokala) October 30, 2024

Kosmický přehled týdne:

V týdnu se objevily snímky modelu lunární verze lodě Starship, která bude v rámci misí Artemis sloužit jako HLS – tedy lunární lander. Měla by obsloužit hned dvě první pilotované výpravy na povrch Měsíce. Mise Artemis III by však měla proběhnout již v letech 2026 či 2027 a Starship zatím nebyla na oběžné dráze. Informace o připravenosti systému jsou tedy velmi sledované. Nedávno však vyšla aktualizace, která vyznívá docela pozitivně. NASA je prý optimistická ohledně toho, že by v roce 2026 mohla být HLS připravena k dopravě astronautů na povrch. Nicméně před tímto činem bude muset SpaceX prověřit schopnost Starship přečerpávat pohonné látky na oběžné dráze Země z jiné Starship – bez toho k Měsíci nedoletí. Tento úkol by SpaceX ráda zvládla už v roce 2025. Pak se musí stihnout ještě ozkoušet přistání nepilotované verze na Měsíci. To vše jsou extrémně náročné úkoly a mise, v rámci kterých může a pravděpodobně bude docházet ke zpoždění. Do všeho pak promluví ještě připravenost rakety SLS pro třetí let, včetně lodi Orion. (Nezapomínejme, že SLS vynese Orion k Měsíci, kde bude čekat lunární Starship a ta dopraví astronauty na povrch a pak zpět k lodi Orion. Orion poté dopraví posádku bezpečně na Zemi.). Co je pro všechny fanoušky kosmonautiky i samotné astronauty však již nyní příjemné, jsou vnitřní prostory lunární Starship. Aktuálně se jedná o dvoupodlažní prostor, který poskytuje až nadbytečné množství místa. Na základnu Starbase pravidelně dojíždí astronauti a dle jejich připomínek a návrhů se interiér stále upravuje. Fotografie z něj však zatím nejsou k dispozici. Za přečtení stojí i tento post na síti X, který velmi zjednodušeně popisuje interiér lodi.

Kariéra rakety Atlas V se nevyhnutelně blíží k závěru. Společnost ULA se připravuje na dokončení posledního exempláře, po němž budou všechny síly směřovány na výrobu raket Vulcan. V současnosti se tak dokončuje centrální stupeň Atlasu V, který společně s dalšími čtrnácti bude čekat na svoji misi. Patnáct zbývajících exemplářů této rakety je již dedikováno na konkrétní mise. Většinou jde o lety pro konstelaci Kuiper či lety s lodí Starliner. Vývoj rakety začala v roce 1994 v rámci programu Evolved Expendable Launch Vehicle (EELV) a cílem bylo vyrábět cenově dostupný a spolehlivý nosič určený zejména pro armádní zakázky. Program nakonec vyprodukoval Atlas V, ale také raketu Delta IV Heavy. První start Atlasu proběhl 21. srpna 2002. V roce 2000 byl postaven nový výrobní závod v Decaturu, kde je zaměstnáno na 1 000 lidí. Raketa má za sebou oslnivě úspěšnou kariéru, která zahrnuje 101. letů a jen jeden let zaznamenal částečný neúspěch.

Přehled z Kosmonautixu:

Aby byl váš přehled o dění v kosmonautice v uplynulém týdnu kompletní, přinášíme vám v Kosmotýdeníku již tradičně přehled všech vydaných článků na tomto webu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautce denně, pojďme si je připomenout. Ještě na sklonku minulého týdne jsme vás zvali na Kosmoschůzku. Hned poté jsme se však podívali do Stennisova střediska, kde se chystají na další testovací kampaň v rámci programu Artemis. Hned poté jsme vám oznámili jednu radostnou novinku! A to, že na našem webu bude vycházet pravidelné shrnutí výcviku Aleše Svobody! Můžete se tak těšit na Deník astronauta. V úterý vás čekalo další vydání seriálu mapujícího vývoj sovětského programu Voschod. Mladý tým projektu Lazar žádá nadšené středoškoláky o pomoc! Vytvořte logo připravovaného LASARSatu! Pracovníci zodpovědní za stavbu Kosmického teleskopu Nancy Grace Roman úspěšně dokončili proces integrace koronografu do držáku přístrojů, který se označuje Instrument Carrier. Letos nás snad ještě čeká jeden opravdu zajímavý start! Společnost Blue Origin se pokusí vypustit svůj těžkotonážní nosič New Glenn, který vyrazí na svůj premiérový start. Mohutná raketa v tomto týdnu vyrazila na rampu. A další skvělá zpráva z České republiky! VZLÚ chystá stavbu družice. A to ne jen jedny, ale rovnou dvou, které budou zkoušet poměrně složité manévry na oběžné dráze. Rádi jsme vám proto představili misi VZLUGEM. Také začala konstrukční fáze nové evropské kosmické observatoře Ariel v Toulouse, kde pracovníci Airbus Defence and Space začali skládat strukturální model dalekohledu. Dva CubeSaty, které cestují na sondě Hera, si už stihly vyměnit první signály se Zemí, takže bylo možné potvrdit, že jsou připraveny ke své práci. Na začátku října vyšlo nové vydání pravidelného video souhrnu Vesmírné výzvy! A tentokrát toho bylo opravdu hodně co připomínat. Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury, která má na požádání vytvářet zatmění Slunce, již brzy opustí Evropu – míří totiž do Indie, odkud bude startovat. V sobotu jsme vám představili druhý díl video pořadu Kosmické Brno, který ukazuje, co dělají různé české firmy, které jsou zaměřené na kosmické aplikace.

Snímek týdne:

První pětice záložních členů oddílu astronautů ESA zahájila výcvik Evropského centra astronautů v Kolíně. Mezi nimi je i Aleš Svoboda! Z jeho výcviku bude vycházet pravidelný seriál, který nám umožní nahlédnout pod pokličku procesu přípravy evropských astronautů na kosmický let.

Video týdne:

Pro jednou se podíváme na Mars. Kamera Mastcam-Z na americkém vozítku Perseverace zachytila sekvenci snímků, které ukazuje přechod marsovského měsíčku Phobos přes sluneční disk.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://www.space.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://x.com/ESA_de/status/1851669899698921822
https://x.com/torybruno/status/1800818621247008910
https://pbs.twimg.com/media/GbJvUKdWYAA3pnO?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GbGUulwbQAIluY2?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GbJz5pTXQAAqAj-?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/465009953_1019217006675784_6770211565871139332_n.jpg?_nc_cat=108&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=9k-H6aHkk8kQ7kNvgG_nZNP&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=AO6b3FEG0kYIWeDYVcsAVOu&oh=00_AYCdAiDYhgIxp6mOvqQD8qBmfM1w2N07aBejfMS_HKieyg&oe=672C2FBA