Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvě nové čínské rakety úspěšně odstartovaly
V uplynulém týdnu se z Číny uskutečnily hned dva úspěšné starty nových raket. Raketa Tianlong-2 společnosti Space Pioneer uskutečnila svůj premiérový a hned úspěšný let 2. dubna. První orbitální let nového stroje se vzácně vydařil a dosáhl cílové oběžné dráhy. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan. Díky tomuto startu se Tianlong-2 stala první soukromou raketou spalující letecký petrolej (RP-1) z Číny, která dosáhla oběžné dráhy. Oddych přišel také ve společností i-Space. Po několika neúspěšných pokusech se do služby vrátila raketa Hyperbola-1. Kvůli předchozím zkušenostem však nevynesla žádný náklad, jednalo se jen o testovací let.
Tianlong-2: Společnost Space Pioneer na začátku roku oznámila, že chystá první let nové rakety Tianlong-2, který by chtěla uskutečnit v prvním čtvrtletí roku 2023. To, že se podařilo tento závazek splnit, je pro mnohé překvapení, protože u startů nových nosičů bývá zpoždění pravidlem. Nicméně 12. března byla na satelitních snímcích spatřena Tianlong-2 ve vertikální poloze na kosmodromu Jiuquan a bylo jasné, že se chystá start.
Ačkoli jsou podobné komerční i státní čínské pokusy většinou obestřeny neznámem, zde víme i podrobnější informace o tom, co nosič při svém premiérovém startu vynášel. Jednalo se o družici Aitaikong Kexue, která zamířila na slunečně synchronní dráhu. Jedná se o technologickou družici, kterou postavila společnost Hangsheng Satellite a která testuje různé kosmické technologické aplikace, určené většinou pro komerční aktivity. Nosič vynášel i balast, který při zkušebním letu simuloval hmotnost dalšího potenciálně vynášeného nákladu. Samotný CubeSat váží 8 kg a jsou na něm umístěny dvě kamery pro dálkové snímání. Je rovněž vybaven malou pohonnou jednotkou pro úpravy oběžné dráhy. Jedním z prováděných experimentů bude bezdrátové nabíjení na oběžné dráze. Třetí stupeň byl po oddělení nákladu otočen proti směru letu, zapálil svůj motor a následně shořel v atmosféře někde nad Antarktidou.
Samotný nosič má zajímavý příběh vzniku. Společnost Space Pioneer založil před osmi lety Kang Yonglai. Ten se do té doby podílel na vývoji rakety CZ-11. Zpočátku společnost pracovala na hypergolických raketách, což měl být případ i rakety Tianlong-1, nicméně v prosinci 2020 se společnost rozhodla přejít na letecký petrolej. Tato zásadní změna dovedla tým k vývoji nového motoru a nového nosiče označeného jako Tianlong-2. Za tímto účelem vznikl motor Tianhuo-11, který byl určen pro druhý stupeň nové rakety. Tento motor v roce 2021 provedl několik statických zážehů na testovacím stanovišti a jeho testování bylo úspěšné. Tianhou-11 produkuje tah 300 kN a jedná se o motor s uzavřeným cyklem, který jako palivo používá RP-1 a kapalný kyslík. Nová raketa tak měla připravený druhý stupeň. Co ale ostatní stupně?
První stupeň pohání vládními organizacemi vyvinutý motor YF-102 (RP-1 a tekutý kyslík). Tento motor může vyvinout tah 620 kN až 835 kN na úrovni moře. Motor je schopný náklonu až o šest stupňů v každém směru, což umožňuje změny směru letu. Tianlong-2 používá na prvním stupni tři motory o sníženém výkonu 650 kN. Plánuje se, že v budoucnu by mohla být vyvinuta i opakovaně použitelná verze YF-102. Třetí stupeň rakety používá hypergolický motor o tahu 3 kN. Pomáhá mu osm vernierových motorů, každý o tahu 150 N. Samotná raketa Tianlong-2 je 35 metrů vysoká a má průměr 3,35 metru. Tento průměr, který je u čínských raket velmi běžný, vychází ze zkušeností s výrobou a z maximálního povoleného průměru pro přepravu po železnici v celé zemi. Při startu činí hmotnost nosiče 150 tun. Raketa může vynést až dvě tuny na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) nebo až 1,5 tuny na SSO.
Hyperbola-1: Tato raketa potřebovala úspěšný start jako sůl, jelikož reálně hrozilo, že její vývoj bude zastaven. Po prvním úspěšném startu v červenci 2019 Hyperbola-1 hned třikrát za sebou selhala a zničila jak blíže neupřesněné družice, tak dvě družice Jilin-1 Mofang-01A. Před tímto čtvrtým startem se šířily zvěsti, že by to mohl být poslední pokus o start tohoto nosiče.
Raketa nevynášela žádný náklad, její let byl čistě testovací. Start se uskutečnil 7. dubna. Bylo potvrzeno, že raketa fungovala bezchybně a konečně tak zaznamenala úspěch. Hyperbola-1 je čtyřstupňová nosná raketa na tuhé pohonné látky, která je vysoká 24 metrů, má průměr 1,4 metru a startovní hmotnost je 42 000 kg. Samotná raketa může na LEO vynést až 300 kg.
Při prvním neúspěšném startu v únoru 2021 raketa krátce po startu selhala. Později se potvrdilo, že příčinou havárie byl kus pěnové izolace, který byl během vzletu odtržen z vnější části rakety. Ten pak vletěl do jednoho ze čtyř roštových kormidel, která zajišťují stabilitu při vzletu. Třetí let se nezdařil kvůli problému s oddělením nákladu. Při čtvrtém letu se raketě nepodařilo zažehnout druhý stupeň. Společnost i-Space plánuje vyvinout dvoustupňovou opakovaně použitelnou raketu Hyperbola-2 na kapalné pohonné látky. Současný plán stále počítá s možností prvního startu v roce 2023.
Kosmický přehled týdne:
Stěží věřit, ale vrtulníček Ingenuity, který byl původně určen pro 5 zkušebních letů v atmosféře Marsu, provedl tento týden svůj již 49. let! Blíží se tak k magické hranici padesáti letů. Během zatím posledního letu urazil vzdálenost 282 metrů a dostal se do výšky až 16 metrů, což je zatím rekord.
V Japonsku se chystají na start prvního exempláře nově vyvíjené nákladní lodi HTV-X, která vychází z dříve používané automatické nákladní lodi HTV, která už na ISS létala v předchozích letech.
Japonská kosmická agentura JAXA dokončila přestavbu/modernizaci řídícího střediska lodí HTV v TKSC (Kosmické centrum Cukuba). Středisko je tak připraveno na obsluhu nových nákladních kosmických lodí HTV-X. Její první start je ale opět odložen a nyní plánován na polovinu roku 2024 pic.twitter.com/xRuNOkdn8c
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) April 8, 2023
NASA v rámci programu Innovative Advanced Concepts (NIAC), který se zaměřuje na podporu velmi futuristických technologií a konceptů vybrala k podpoře šest zajímavých návrhů. Program NIAC podporuje vizionářské nápady, které by mohly změnit budoucí mise NASA. Podpora probíhá prostřednictvím financování studií technologických konceptů v rané fázi. Každý ze šesti stipendistů obdrží na rozvoj svých konceptů až 600 000 dolarů na dobu dvou let. Výzkumní pracovníci vybraní k získání grantů NIAC Phase II v roce 2023 jsou:
Darmindra Arumugam z JPL NASA v jižní Kalifornii: Kvantový rydbergovský radar pro měření povrchu, což je využitelné pro průzkum topografie a vegetace. Tento koncept by využíval dynamicky laditelnou technologii kvantového radaru nové generace ke zlepšení dálkového průzkumu Země, popřípadě jiných světů. Systém by využíval odražené pozemní signály z jiných kosmických družic na oběžné dráze, aby se eliminovala potřeba rozložité antény.
Steven Barrett, Massachusettský technologický institut v Cambridge, Massachusetts: Tichý pohon pro pokročilá malá letadla. Cílem této koncepce je vyvinout téměř tiché elektroaerodynamické pohony pro letadla s kolmým startem a přistáním, která by mohla být využívána k přepravě nákladu a případně i cestujících na krátké vzdálenosti v městských oblastech.
Philip Lubin, University of California, Santa Barbara, Kalifornie: (hlavní řešitel) – planetární obrana: Tato koncepce by mohla Zemi poskytnout schopnost rychlé reakce, která by zmírnila katastrofální dopad planetky nebo komety tím, že by objekt rozmělnila na dostatečně malé kousky, aby shořely v zemské atmosféře.
Christopher Morrison, Ultra Safe Nuclear Corporation v Seattlu: Mise Nyx, jejímž cílem je pozorovat vesmír z meziplanetárního prostoru – což by měl umožnit EmberCore, radioizotopový elektrický pohon s vysokým specifickým impulsem: Tento koncept by využíval jaderný rozpad radioaktivního materiálu v radioizotopovém elektrickém pohonném systému k pohonu kosmické lodi na extrémně vysoké rychlosti, což by umožnilo zachytit a studovat vzdálené a rychle se pohybující objekty ve sluneční soustavě v relativně krátkém čase.
Ronald Polidan, Lunar Resources, Inc. v Houstonu: FarView Observatory – Velká lunární radiová soustava na odvrácené straně Měsíce vyrobená přímo na místě: Tento koncept by vytvořil na odvrácené straně Měsíce masivní soustavu radioteleskopů – autonomně zkonstruovanou s využitím zdrojů získaných z regolitu Měsíce – která by mohla provádět bezprecedentní pozorování raného vesmíru.
Lynn Rothschild, Amesovo výzkumné středisko NASA v kalifornském Silicon Valley: Pružná, personalizovaná astrofarmacie na vyžádání: Tato koncepce by využívala bakterie k vytváření léků na vyžádání během prodloužených kosmických letů, včetně takových, které by mohly být použity k léčbě následků po vystavení radiaci nebo k ochraně zdraví kostí astronautů v kosmickém prostoru.
Přehled z Kosmonautixu:
Nyní je na řadě rubrika, která shrne všechna témata, kterým jsme se v uplynulých dnech věnovali formou článků. Na webu Kosmonautix vychází minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme novým dílem seriálu Vesmírná technika, který vám představil předobraz Hubbleova kosmického dalekohledu. Věnovali jsme se také výzkumu gama záblesků. Ten největší zachytila také slovenská družice GRBAlpha. Nejočekávanější událostí týdne bylo jmenování posádky první pilotované výpravy programu Artemis. Loď Orion osedlá čtveřice astronautů z USA a Kanady. V úterý vyšel již sedmnáctý díl seriálu Vostok, který sleduje příběh stejnojmenného sovětského pilotovaného programu. Nedávno nově vybraná skupinka nových evropských astronautů zahájila výcvik. Chvíli poté, co byla oznámena posádka mise Artemis II, vyšel další díl seriálu sledující už několik let přípravu na mise Artemis II. Živě jste mohli sledovat přeparkování lodi Sojuz MS-23. V dalším článku jsme sledovali osudy posledních dochovaných exemplářů rakety Saturn I, která byla důležitým krokem ke vzniku rakety Saturn V a programu Apollo. V pátek ráno jste společně s námi mohli Živě a česky sledovat start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Intelsat 40e. Projekt Super Heavy Starship postupuje kupředu a proto přišel čas na další souhrn. Úspěšně proběhly nácviky na očekávanou evropskou misi JUICE, která bude zkoumat měsíce u planety Jupiter. Nepravidelný seriál o světě kosmických startupů se tentokrát zaměřil na firmu Relativity Space. Týden jsme zakončili dalším dílem pořadu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
V pondělí byla vybrána posádka očekávané mise Artemis II, která se má stát první pilotovanou výpravou misí Artemis. Loď Orion poprvé ponese lidi na své palubě. Výběr byl proveden ve stylu americké show, nicméně jsme se přeci jen na konci dozvěděli jména. Posádka je to velmi zajímavá! Velitelem bude Reid Wiseman, pilotovat bude Victor Glover a trojici amerických astronautů uzavře první žena, která se vydá k Měsíci, Christina Hammock Koch. Čtveřici doplní kanadský astronaut Jeremy Hansen, který se tak stane prvním neamerickým občanem u Měsíce.
A když už jsme u snímků týdne, nemůžeme tentokrát vynechat krásný infračervený snímek z dalekohledu Jamese Webba, který zachycuje Uran s jeho měsíci.
Video týdne:
JPL představila novou globální mapu Marsu složenou ze 110 000 snímků ze sondy MRO. Doporučujeme k samostudiu.
Both scientists and the public can navigate a new global map of Mars that shows cliffs, craters, and dust devil tracks in mesmerizing detail. It uses a mosaic composed of 110,000 images from NASA’s Mars Reconnaissance Orbiter. See more and try it yourself: https://t.co/TO69fe9pBK pic.twitter.com/4Dq0KnsVum
— NASA Mars (@NASAMars) April 5, 2023
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/27384_CTX-Mosaic-and-Impact-Craters-web.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/08/Shian-Quxian-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/04/Screenshot-2023-04-07-at-19.14.12.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/04/Jinta.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/04/008u7hKbly1hcr0n3ogx5j31uo18g7ng-1920×1280.jpeg
https://www.nasa.gov/specials/artemis-ii/img/jsc2023e016453.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FtJIUeuaIAM5DYH?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2023_niac_ph_ii_selections_web_graphic_banner_final3.png