Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu se opět servíruje čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme do České republiky a na velmi zajímavou misi LVICE², která prošla přezkumem od ESA. V dalších tématech se můžete těšit na dvě zprávy z Indie. Nejdříve o úspěšném startu nové rakety a následně o testech nově připravované indické pilotované kosmické lodě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

LVICE² prošla revizí ESA

Česká republika se může těšit na nové kosmické sondy, které budou o něco komplexnější a možná i větší, než jsme byli doposud zvyklí. V rámci projektu Ambiciózní projekty, který vyhlásilo ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, probíhá soutěž o náročnější misi, která by mohla dojít k realizaci. Aktuálně je přihlášeno několik různých misí a jednou z nich je i LVICE². Tato sonda se má vydat k Měsíci vybavená vlastním pohonem a zajímavými vědeckými přístroji. Pokud by došla k realizaci, byla by to největší česká sonda vůbec. Tento projekt navíc prošel zásadní událostí, takzvanou fází „A“, kdy byl úspěšně přezkoumán ESA. Přezkoumání potvrdilo schopnost mise splnit požadované vědecké cíle a realističnost návrhu a konstrukce. Jedná se o zásadní okamžik tohoto projektu.

Tato česká ambiciózní mise úspěšným projitím revizí návrhu udělala velký krok. Splněním tohoto milníku, tzv. Preliminary Requirements Review (PRR), postupuje nyní příprava do fáze „B“, kdy dojde k rozpracování návrhů jednotlivých přístrojů na sondě a rozhraní mezi nimi. Součástí této fáze je také příprava plánů na výrobu, integraci a testování sondy. V této fázi se do projektu nově zapojuje i společnost OHB Czechspace, která má bohaté zkušenosti v oblasti kosmických struktur a pro sondu bude navrhovat její nosnou konstrukci. ESA navíc při revizi návrhu přivedla projekt k řadě vylepšení a rozšíření, které sondu a její možnosti udělaly komplexnější. Kvůli vylepšením schopností sondy bylo nakonec rozhodnuto o vytvoření vlastní konstrukce a upustilo se tak od plánu použít základní strukturu složenou z CubeSatů.

Tímto rozšířením si sonda připsala možnost být později prohlášena za nejhmotnější českou sondu (120 kilogramů s natankovanými nádržemi). Prvenství by pak projekt nesl i použitím aktivního pohonu pro náročnější změny oběžné dráhy a aktivní navigaci. Za připomenutí stojí Magiony, které měly také omezené možnosti pohonu, který se však využíval „jen“ pro stabilizaci v prostoru a byl založen na tryskách se stlačeným vzduchem. Vývoj pohonu pro LVICi, včetně elektrického systému sondy, má být zajištěn společností Stellar Exploration EU. Pokud dojde projekt k realizaci, stal by se také nejvzdálenější českou sondou a první samostatnou misí k Měsíci a zároveň tím i historicky nejkomplexnější výpravou, která má ambice přinést vědecké poznání na světové úrovni.

Celkové rozměry jsou nově 55 × 55 × 60 centimetrů bez rozložených solárních panelů a antén. Hmotnost sondy bez paliva bude 50 kilogramů. Dvojice rozložitelných solárních panelů by měla dodávat 100 W. Jako jednosložkové palivo bude použit hydrazin. Stabilizaci sondy budou obstarávat čtyři silové setrvačníky. Orientaci v prostoru zajistí sledovač hvězd a sledovače Slunce.

Na palubě bude celkem 9 vědeckých přístrojů, které se pokusí odpovědět na několik vědeckých otázek. Mezi ně patří například změření koncentrace v Kordylewského oblacích. Kordylewského oblaka jsou teoretizované objekty v blízkém okolí libračních bodů L4 a L5 systému Země-Měsíc. Sledovat se budou turbulence ve slunečním větru v „závětří“ Měsíce. Díky delšímu průběhu mise bude možné provádět dlouhodobá měření ionizujícího záření v cislunárním prostoru a mise bude systematicky mapovat tok kosmického záření. S tím souvisí i dlouhodobé studium kosmického větru, který je podstatnou součástí kosmického počasí, jehož znalost a schopnost jej předpovídat je důležitá nejen pro plánované kosmické mise dále od Země, ale i pro přístroje na naší planetě a infrastrukturu na oběžných drahách.

Tyto vědecké cíle bude plnit zmíněných 9 vědeckých přístrojů. Jelikož se jedná o český projekt, výjimečně máme možnost přečíst si určení vědeckých přístrojů v češtině přímo od tvůrců, takže podrobnější informace naleznete zde. Telegraficky tak na palubě bude Faraday Cup Analyser, který poslouží ke zkoumání plazmatu slunečního větru, magnetometry, fóliový prachový detektor a piezoelektrický prachový detektor. Oba budou měřit zmíněná Kordylewského oblaka, detektor určený k měření radiace na oběžné dráze Země a SPACEDOS, což je křemíkový detektor pro měření spektra nabitých částic.

Připomeňme si, že LVICE² je jen jedním z několika dalších neméně zajímavých projektů, které soutěží o získání financí na svůj vývoj. 11. ledna letošního roku pak na Ministerstvu dopravy proběhlo představení těchto projektů, o kterých si můžete přečíst zde.

Kosmický přehled týdne:

V pátek v 04:48 SEČ odstartovala nová indická raketa SSLV, která při svém druhém a prvním úspěšném startu vynesla na oběžnou dráhu indickou družici EOS-07, což je družice určená k pozorování Země. Tato konkrétní družice nahrazuje řadu specializovaných projektů (Cartosat, Oceansat, RISAT) a slouží také k testování řady nových technologií. Její hmotnost je 156,3 kilogramu s předpokládanou životností jeden rok. Dalším nákladem je AzaadiSAT-2. Jedná se o druhou družici, kterou ISRO vypustila pro organizaci Space Kidz India, jejímž cílem je zprostředkovat studentům indických škol a univerzit zkušenosti se stavbou a provozem kosmického hardwaru. AzaadiSAT-2 nahrazuje první družici organizace, která byla na palubě neúspěšného prvního letu SSLV. Na oběžné dráze bude vysílat telemetrii pro radioamatérské uživatele a poskytovat možnost ukládání a předávání komunikace. Družice je rovněž vybavena řadou studentských experimentů včetně kamery s nízkým rozlišením a detektoru záření, jejichž výstupy budou rovněž k dispozici radioamatérům. Jedná se o poměrně vzácný 8U Cubesat a dosahuje hmotnosti 8,7 kilogramů. Na palubě byl také americký 6U CubeSat Janus-1 o hmotnosti 11,5 kilogramu. Ten nese sadu pěti experimentů, včetně rádiové a optické komunikace, přenosu dat internetu věcí (IoT) a strojového učení na oběžné dráze. Dalším aspektem mise je provoz virtuálního klonu softwaru družice v rámci simulované mise, který bude společnost Antaris moci porovnat s provozem skutečné družice, aby pomohla zdokonalit svou simulační technologii. Celý originální indický přenos si můžete přehrát zde. Nosič je tvořen trojicí stupňů na pevné pohonné látky a posledním malým kapalinovým stupněm na konečné navedení na oběžnou dráhu. Havárii při jejím prvním letu v minulém roce, jsme se věnovali v tomto článku.

Ještě jedna zpráva z Indie. ISRO se pochlubila snímky z testování jejich připravované pilotované lodi Gaganyaan, kterou chce Indická kosmická agentura ISRO používat pro lety posádek na oběžnou dráhu. Modul začal 7. února s testy v uzavřeném bazénu, které pomáhají inženýrům si osvojit procedury na práci s lodí po přistání a jejím vyzvednutí. Tato bazénová příprava je předzvěstí zkoušek, které budou probíhat ve spolupráci s námořnictvem přímo v Indickém oceánu. Při zkouškách byla použita rozměrová maketa CMRM (Crew Module Recovery Model), která simuluje hmotnost, těžiště, vnější rozměry a vnějšek skutečné lodi při přistání. V rámci zkoušek byla provedena posloupnost operací potřebných k vyzvednutí lodi.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix a shrnují tak hlavní kosmonautická témata, pojďme si je připomenout. Jako první jsme vás tento týden zvali na sledování Živě a česky komentovaného přenosu ze startu rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Amazonas Nexus, který po několika odkladech v pořádku proběhl. V nepravidelné sérii nazvané Kosmonautika pomáhá jsme se tentokrát podívali na nečekané spojitosti mezi výzkumem hlubokého vesmíru a léčbou nádorů. Navození stavu mikrogravitace v pozemských podmínkách je náročné – buďto v letadle, ve vysokých věžích, anebo nově také pomocí dronů. Ani toto úterý jste nepřišli o čerstvý díl nového historického seriálu, který sleduje vývoj prvního pilotovaného programu lidstva nazvaného Vostok. Nový připravovaný teleskop Nancy Grace Roman Space Telescope bude na Zemi přenášet obrovské množství dat a proto jsou testy jeho antény velmi detailní. Zato dalekohled Jamese Webba už v kosmickém prostoru je a stále přináší nové objevy. Aktuálně JWST objevil novou miniplanetku. Další z Živě a česky komentovaných přenosů se věnoval startu ruské rakety Sojuz 2-1a, která vynášela nákladní automatickou loď Pogress MS-22. Po jejím úspěšném startu jsme sledovali také úspěšné připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Další z objevů kosmických teleskopů nás přivedl k evropskému teleskopu Cheops, který objevil prstenec u malé trpasličí planety. Možná nejočekávanější událostí týdne byl první statický zážeh všech motorů Super Heavy. Zážeh se nakonec uskutečnil, byť při něm běželo 31 z 33 motorů. Díky sledování kolize sondy DART s planetkou pomocí dalekohledu Jamese Webba, posunul tento teleskop své možnosti. V sobotu vyšel již třetí díl seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který shrnuje další z činností dalekohledu v posledním uplynulém období. A že toho tentokrát bylo! V sobotu po poledni pak do médií pronikla zpráva o problémech s nákladní lodí Progress MS-21, která měla problémy s únikem chladicího média. Na závěr týdne jsme se s vámi v neděli brzy ráno sešli u Živě a česky komentovaného přenosu ze startu Falconu 9 s další várkou družic konstelace Starlink.

Snímek týdne:

Ve čtvrtek proběhl pokus o plný statický zážeh nosiče Super Heavy, který se má stát nejsilnějším raketovým stupněm historie. Po dlouhých přípravách pak skutečně proběhl zážeh, který však byl o dva motory chudší. Jeden byl odstaven před zážehem, druhý se vypnul během náběhu. I tak jsme viděli statický zážeh s největším počtem motorů, a ačkoli byl tah omezen na 50%, vyvinuly motory tah 3 600 tun. Elon Musk pak zveřejnil snímek, který tento akt zachycuje. Video si můžete pustit zde.

Video týdne:

Po ničivém zemětřesení v Turecku a Sýrii se na poškozenou oblast zaměřily také družice. Níže naleznete video, které pomocí družicových snímků porovnává proměny povrchu po otřesech.

Zdroje informací:
https://www.czechspaceportal.cz/
https://lvice2.cz/
https://lvice2.cz/o-misi/
https://www.ceskenoviny.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.isro.gov.in/

Zdroje obrázků:
https://lvice2.cz/downloads/sonda_LVICE2_vizualizace_leden2023.png
https://lvice2.cz/downloads/LVICE2_logo.png
https://lvice2.cz/downloads/esc_aerospace_logo.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Fosm709agAARbo1?format=jpg&name=large
https://lvice2.cz/wp-content/uploads/2023/01/Heliospheric-current-sheet.gif
https://www.nasaspaceflight.com/…/2023/02/SSLVD1Launch-1920×1278.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FocaevfaMAEyDza?format=png&name=small