Inženýři z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu dokončili testy vysokozisové antény pro Nancy Grace Roman Space Telescope. Po startu v roce 2027 má tato kosmická observatoř pomoci odhalit tajemství temné energie a temné hmoty, pátrat po exoplanetách a studovat je, ale i prozkoumávat nejrůznější obory infračervené astronomie a astrofyziky. Na přiloženém obrázku, který vznikl ve zkušební komoře, vidíme anténu, která bude sloužit jakožto primární komunikační spojení teleskopu se Zemí. NASA očekává, že Nancy Grace Roman Space Telescope vyprodukuje největší datové objemy ze všech dosavadních amerických astrofyzikálních misí. Za pět let provozu by měl vytvořit archiv o objemu více než 20 petabytů (přes 20 000 000 GB). Každý den má posílat 1 375 GB dat – srovnejme si to s cca 58 u JWST a 2,7 u Hubbleova teleskopu.

Reflektor antény je vyroben z uhlíkového kompozitu, který má nízkou hmotnost, ale zároveň dokáže odolat značnému kolísání teplot. „Talíř“ antény má průměr 1,7 metru a NASA přirovnává výšku celé konstrukce k ledničce, ale i přesto celá konstrukce váží pouze 10,9 kg! Jelikož je anténa relativně velká, bude s ní moci teleskop snadno posílat rádiové signály na Zemi vzdálenou přibližně milion a půl kilometrů. Na jedné frekvenci bude dvoupásmová anténa přijímat pokyny a odesílat telemetrické údaje o své pozici a stavu palubních systémů. Druhou frekvenci využije k odesílání dat rychlostí až 500 megabitů za sekundu na pozemní stanice v Novém Mexiku, Austrálii a Japonsku. Díky rozmístění těchto pozemních stanic bude zajištěno, že pozemní středisko může s teleskopem komunikovat.

Porovnání datových objemů z Hubbleova teleskopu, Dalekohledu Jamese Webba a Nancy Grace Roman Space Telescope.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Výroba antény probíhala ve spolupráci vládního a komerčního sektoru. NASA byla zodpovědná za radiofrekvenční design a výrobu podsystému přijímače. Komerční partner, firma Applied Aerospace Structures Corporation (AASC) z kalifornského města Stockton se starala o finální letový mechanický návrh a výrobu kompozitního reflektoru a souboru vzpěr. Dokončená anténa byla v prosinci loňského roku předána NASA a inženýři z AASC a Goddardova střediska ji začali zevrubně testovat, aby ověřili, že dokáže fungovat i v očekávaných krutých podmínkách, kdy teploty kolísají od -32 do -140 °C. Tým také podrobil anténu vibračním testům, které ověřovaly, že anténa přečká start. Důležitým krokem bylo měření vlastností antény v radiofrekvenční bezodrazové komoře (viz náhledový snímek). Všechny povrchy této komory jsou pokryté pěnovými hroty, které minimalizují rušivé odrazy během testů. Dalším krokem bude připojení antény k sestavě pohyblivé struktury a následovat má její elektrická integrace s radiofrekvenčním komunikačním systémem teleskopu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rst_hga.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bdww.png