Příprava první kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce zaznamenala v říjnu další pokrok. Díl obyvatelného a logistického modulu HALO s bočními dokovacími uzly byl v montážní budově společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně připraven ke konstrukčnímu svaření s dalšími díly. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 24. října. Pod úvodním odstavcem je fotografie z 14. října. Na ní jsou zachyceny i další díly, z nichž bude modul svařen. Po svaření bude primární struktura modulu odeslána do výrobního závodu společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně. V Gilbertu bude provedena další integrace a počáteční testování modulu. Společné vynesení s energetickým a pohonným modulem PPE nosnou raketou Falcon Heavy, které bude začátkem jejich roční cesty k Měsíci, je plánováno na konec roku 2025.
Artemis 4
První návštěvnická mise k zárodku stanice Gateway je nyní plánována nejdříve na konec roku 2027. V minulém dílu byl popsán aktuální stav montáže kabiny Orionu a jeho servisního modulu. K textu článku byly připojeny fotografie z montáže obou modulů Orionu.
Pokračuje také příprava dílů pro centrální stupeň nosné rakety SLS pro Artemis 4. V letošním roce postupně opouštěly svářečku Vertical Weld Center v budově 115 v Michoud Assembly Facility válcové díly pro centrální stupeň. Jako první byl svařen spodní díl – motorová sekce. Následovaly válcové díly pro kyslíkovou nádrž a pro vodíkovou nádrž. Dne 16. září k nim přibyla konstrukce horního dílu stupně – přední lem. Po svaření byl přední lem předán do další fáze výroby.
Při misi Artemis 4 má být k modulům PPE a HALO kosmické stanice Gateway připojen mezinárodní obytný modul I-HAB. K výrobě modulu přispějí všichni mezinárodní partneři programu Gateway. Týmy z ESA, CSA a JAXA v říjnu navštívily výrobní závod Thales Alenia Space v Itálii, aby konzultovaly rozložení externích komponent modulu I-HAB. Týmy JAXA v Japonsku také v říjnu prováděly předběžný přezkum PDR systému řízení a podpory životních podmínek (ECLSS), který JAXA dodá pro I-HAB.
Pro společnou dopravu Orionu a modulu I-HAB k Měsíci má být nosná raketa SLS poprvé připravena ve verzi Block 1B. Horním stupněm rakety má být nový stupeň EUS. Tento stupeň bude poháněn čtyřmi motory RL10 a zvýší nosnost rakety SLS k Měsíci na 38 tun nákladu oproti 27 tunám při použití stupně ICPS. Spodní část stupně EUS bude ukryta v mezistupni, který se bude nacházet mezi EUS a centrálním stupněm rakety SLS. Zkušební zážeh Green Run letového stupně EUS pro Artemis 4 má být proveden v testovacím zařízení B-2 ve Stennisově vesmírném středisku.
V rámci příprav na zážeh Green Run byl 21. září přepraven člunem do Stennisova střediska simulátor mezistupně. V jeho případě jde o nízkonákladový neletový exemplář vyrobený v Michoud Assembly Facility a jeho hlavním úkolem bude během zážehu držet stupeň EUS v testovacím zařízení ve stabilní poloze.
V následujících měsících bude simulátor mezistupně připravován k instalaci do testovacího stanoviště B-2. Z přístupových plošin bude provedeno jeho pískování a lakování. Do simulátoru budou také připevněny potrubí, hadice a kabely potřebné pro zážeh.
Artemis 5 a další
Při misi Artemis 5 má být na boční uzel modulu HALO připojen evropský tankovací modul ERM (ESPRIT Refueling Module). Evropská kosmická agentura informovala o změnách v konstrukci modulu. Délka se zvětší z 4,2 metru na 6,4 metru, průměr se zmenší z 4,8 metru na 4,6 metru. Startovní hmotnost se zvýší na 10 tun včetně xenonu a chemického paliva pro modul PPE a včetně 1,5 tuny nákladu v hermetizované sekci modulu.
Modul ERM má plnit čtyři hlavní funkce: přepravu nákladu na stanici, poskytování úložného prostoru po připojení ke Gateway, poskytování paliva pro modul PPE a poskytování výhledu na Měsíc skrz šest oken. ERM se bude skládat ze dvou hlavních konstrukčních prvků: z hermetizovaného tunelu a z nehermetizované sekce obklopující část tunelu. Na každém konci tunelu bude jeden dokovací uzel. V tunelu bude pracovní stanice, ve které mohou astronauti připevnit své notebooky, kamery nebo další zařízení, aby mohli pracovat, zejména když bude vyžadován výhled ven, například při připojování kosmických lodí nebo při ovládání robotického ramene.
V osmihranné nehermetizované sekci bude sada externích svazků, ve kterých bude umístěn počítač a systémy doplňování paliva. Na povrchu hermetizovaného tunelu budou kromě oken také baterie, které budou modulu poskytovat energii. K modulu se může připojovat tanker pro další doplňování paliva.
Hlavním dodavatelem modulu ERM je Thales Alenia Space ve francouzském Cannes. Design a odpovědnost jsou sdíleny se skupinou dalších společností v týmu. Thales Alenia Space v italském Turíně navrhuje a vyrobí hermetizovaný tunel. OHB v německých Brémách navrhuje nehermetizovanou sekci a tankovací systém xenonu. Thales Alenia Space ve Velké Británii navrhuje a vyrobí systém pro chemické pohonné hmoty.
V srpnovém dílu jsme informovali o záměru NASA uzavřít se společností Deep Space Transport LLC dlouhodobou smlouvu EPOC (Exploration Production and Operations Contract) na výrobu a provoz nosných raket SLS počínaje misí Artemis 5. Deep Space Transport je společným podnikem společností Boeing a Northrop Grumman, současně je strategicky sladěna s Aerojet Rocketdyne.
Průmyslové společnosti mohly na zamýšlený záměr reagovat do 10. srpna. Ve stanovené době NASA neobdržela žádnou alternativní nabídku na uzavření smlouvy EPOC. Proto byla Deep Space Transport shledána jediným subjektem, který je schopen v rámci EPOC poskytovat startovní služby SLS.
NASA proto 12. října potvrdila záměr uzavřít v příštím roce dlouhodobý kontrakt EPOC na výrobu a provoz až deseti raket SLS se společností Deep Space Transport. Smlouva bude zahrnovat služby raket SLS pro mise Artemis 5 až 9 s opcí pro Artemis 10 až 14. Nosnost SLS Block 2 od mise Artemis 9 má být zvýšena oproti SLS Block 1B na 42 tun na odletovou dráhu k Měsíci.
V odůvodňujícím prohlášení NASA dodala, že před uplatněním opce bude hledat alternativní řešení nebo nové možnosti. V červencovém záměru NASA uváděla, že smlouva bude také zahrnovat opci až na deset dalších misí SLS mimo Artemis. Mluvčí NASA však 19. října řekla, že EPOC omezí na deset misí Artemis.
Lockheed Martin oznámil 20. října, že již zahájil práce na výrobě dílů kabiny Orionu pro Artemis 5 a že také obdržel od NASA objednávku na dodání kosmických lodí Orion pro mise Artemis 6 až 8. Jde o druhou objednávku v rámci smlouvy OPOC (Orion Production and Operations Contract). V roce 2019 NASA na základě smlouvy objednala kosmické lodě Orion pro mise Artemis 3 až 5, nyní objednala jejich renovaci ke znovupoužití pro Artemis 6 až 8. V budoucnu může NASA opět uplatnit opci a objednat Oriony pro dalších šest misí, tedy do mise Artemis 14.
Pilotované lunární landery
NASA plánuje uplatnit v letošním roce opci v rámci smlouvy se SpaceX a vyzvat ji, aby společnost na základě současného designu landeru Starship provedla další demonstrační pilotované přistání, tentokrát splňující rozšířenou sadu požadavků.
Kromě toho NASA zveřejnila 16. září výzvu k předkládání návrhů na konkurenční pilotovaný lunární lander pro mise Artemis. Cílem je přivést na trh lunárních landerů kromě SpaceX také druhou společnost. Jde o plnění závazku vůči Kongresu, že v programu pilotovaných lunárních landerů bude zajištěna konkurence.
Agentura stanovila termín pro příjem nabídek do 15. listopadu, který později posunula na 6. prosince. Podpis smlouvy s vítěznou společností na dvě demonstrační přistání na Měsíci – jedno nepilotované a jedno pilotované – se očekává do 6. června 2023. Tedy více než dva roky poté, co SpaceX v dubnu 2021 vyhrála původní soutěž. Termín pilotovaného přistání je ve výzvě stanoven nejpozději na rok 2028.
Vítězná společnost bude muset prokázat, že její lander dokáže splnit požadavky na polární lunární misi s dvoučlennou posádkou v délce až 6,25 dne, která by podpořila čtyři plánované a jeden pohotovostní výstup na povrch Měsíce.
Tím se má druhá společnost stát spolu se SpaceX způsobilou k službám lunárních landerů pro pozdější mise. Dlouhodobějším cílem NASA je splnění rozšířených požadavků na landery, které mají být schopné podporovat delší povrchové mise, větší velikost posádky a dodat na povrch více nákladu.
Zdroje informací
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.esa.int/
https://spacenews.com/
https://news.lockheedmartin.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Ff0ae2AXoAE3se9?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FfB4HgMXEAgk57m?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20220916_CS4_FwdSkirtVWC09~medium.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/interstage_simulator-1.jpg
https://www.esa.int/…/esprit_refueling_module/24495840-2-eng-GB/ESPRIT_refueling_module_article.png
https://www.esa.int/…/24495795-2-eng-GB/Gateway_with_ESPRIT_module_right_article.png
https://www.esa.int/…/24495705-1-eng-GB/Gateway_over_Moon_article.png
https://i.imgur.com/PejDunZ.jpeg
Díky moc za pekný článek. Teším sa na další díl.
Mám radost, že se Vám článek líbil. Na podporu těšení se na další díl můžu prozradit, že na náhledovém snímku v listopadovém dílu bude fotografie modulu PPE, který je sestavován v závodě společnosti Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii.
Hodně na tom pracuje Evropa.
Konečně nebude stát Evropa stranou při tvorbě velkých věcí (myšleno z pohledu dobývání vesmíru).