První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.
Kamera DRACO na sondě DART bude v závěrečné fázi mise pořizovat fotografie, které palubní systém využije k autonomnímu navedení na cíl. Závěrečné hodiny tedy budou čistě bez zásahu pozemního střediska. NASA bude na níže přiloženém odkazu vysílat fotografie z kamery DRACO, které budou postupně přicházet na Zemi. Po kolizi už žádné další snímky nepřijdou a obrazovka zčerná. Po několika minutách zde poběží záznam poslední fáze před nárazem. Tento přenos začne 26. září ve 23:30 SELČ.
Komentovaný živý přenos z události připravila i brněnská hvězdárna a planetárium. Spolu s ředitelem Jiřím Duškem vystoupí Tomáš Přibyl a Dušan Majer. Tento přenos začne 26. září ve 23:45 SELČ.
Ve svém vysílání se bude kolizi věnovat také NASA TV. Její přenos by měl začít přesně o půlnoci z 26. na 27. září.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://www.transcontinentaltimes.com/wp-content/uploads/2022/09/as-1068×601.jpg
Nezbývá než držet palce, ať to vyjde a DART z toho nevyjde celá :-).
Jen doufám že Dimorphos je kompaktní kus kamene,pořád mám v paměti povrch planetky Bennu kde se odběrová hlavice sondy zabořila nečekaně hluboko pod povrch,prakticky do vrstvy jakoby nasypaného štěrku.
Experti pracují s různými možnostmi od jednoho extrému po druhý. Po dosavadních zkušenostech se ale spíše zdá, že by Dimorphos měl být spíše hromádkou štěrku, která taktak drží pohromadě. V extrémním případě by mohlo dojít k odvržení až jedné poloviny hmoty měsíčku. Je jasné, že odvržený materiál fungující jako reaktivní pohon může výrazně navýšit výsledné zpomalení Dimorphosu.
Děkuji za objasnění,ten reaktivní moment odvrženého materiálu mně nenapadl
V každém případě tam tedy bude nějaký efekt a uvidíme jake fota pošle doprovodný cubesat.Zmocňuje se mně takové vzrušení že snad dneska neusnu,a to ráno v 3:45 vstávám do práce
Mno, aspoň něco se nedá odložit…. 🙂
To nadšení v NASA při přibližování a následné ztrátě signálu vlivem impactu bylo jako obvykle dobře koukatelné. Se nedivím. Automní zaměření sondy bylo přesné a dlouho dopředu bylo na obrazovce vidět, že DART letí přesně do středu terče. A pak už jen stále větší a větší detaily. Jsem zvědav, z jaké výšky je poslední záběr a jak velké jsou viditelné balvany.
Proč se mi u třetího videa zobrazuje, že je soukromé? Není takové vloženo poprvé.
Na YouTube má každý majitel videa právo nastavit jeho viditelnost. Pokud nastaví, že je veřejné, mohou jej všichni bez problémů sledovat. Ovšem může nastavit i to, že video bude tzv. soukromé – v takovém případě jej nikdo nemůže přehrat. Někteří majitelé YouTube kanálů to dělají tak, že přímý přenos nechají veřejný, ale záznam už zneviditelní tím, že video nastaví jako soukromé. Žádný divák (tedy ani my) s tím nemůžeme nic dělat – je to plně na rozhodnutí majitele daného videa. Před spuštěním bohužel není možné určit, jak se který majitel zachová. V době tvorby článku nikdo nevěděl, že majitel nastaví záznam jako soukromý. Video jsem proto z článku odmazal.
Budou nějaké snímky vlastního dopadu? Tuším, že nějaká družice se o to měla pokusit. Dále se asi mohou objevit snímky z nějakého dalekohledu.
Díky.
Ano, náraz snímkoval CubeSat LICIACube. První snímky již přichází na Zemi, ale jelikož á CubeSat jen malou anténu, potrvá to pár týdnů.
Ještě doplním pana Majera, že pozemské dalekohledy se sice této dvojplanetce budou intenzivně věnovat, ale snímek kráteru nečekejte. Dalo hodně práce vůbec poznat, že se jedná o dvojplanetku, stanovit parametry dráhy a určit přesnou polohu Dimorphosu tak, aby šlo naplánovat přílet DARTu. Pozemské dalekohledy se tedy budou zaměřovat právě na určení nové oběžné dráhy s cílem určit, jak moc se tato dráha kolizí změnila. Vyfotit kráter (předpokládám řádově jednotky metrů) ze Země (vzdálenost aktuálně 11 milionů km) není při současné úrovni techniky možné (a velmi pravděpodobně to nebude možné ani v budoucnu, z důvodu fyzikálních omezení bychom potřebovali obrovský dalekohled nebo využít interferometrii na dlouhé základně, což je obojí v optické astronomii velký problém – a to celé by ještě asi muselo být mimo atmosféru).
Teď jsem si teprve měl čas pustit záznam vysílání z Brna a to je prostě bomba!
Děkuji a gratuluji k provedení.
Jdu si pustit znovu…
A chválím, že aspoň tam používají pořad YT 😉
R.
Jsem rád, že se vám vysílání líbilo.