Dost možná nejvýznamnější start letošního roku se blíží. Pokud nenastane odklad, odstartuje raketa SLS na svou premiérovou misi už 29. srpna, tedy za pouhých 5 dní. Misí Artemis I tak začne program Artemis, který má kromě jiného vrátit člověka na Měsíc. Čekají nás fascinující momenty a nyní stojíme na prahu této nové éry. Vzhledem k významu této události se dá očekávat zvýšený zájem i od lidí, kteří se o kosmonautiku doposud příliš nezajímali. Právě proto jsme připravili tento svým způsobem trochu odlehčený článek, který se pokusí pro náš web nezvyklou formou shrnout základní informace o misi Artemis I a vysvětlit některé výrazy, které s ní souvisí a které mohou nového zájemce o téma zmást. Přesto doufáme, že ani zkušené čtenáře, kteří se tématu dlouhodobě věnují, tento článek neurazí.

A = Artemis
Artemis byla podle řecké mytologie bohyní lovu a také Měsíce. Báje také říkají, že jejím dvojčetem byl bůh Apollón. Je tedy jasné, že když NASA hledala název pro pokračování programu Apollo, byla Artemis ideální volba. Název celého nového kosmického programu navíc odkazuje na skutečnost, kterou NASA ráda zdůrazňuje – zatímco v rámci programu Apollo letěli k Měsíci pouze muži, v rámci programu Artemis se mají k Měsíci vydat také ženy. Mise v programu Artemis budou značeny římskými číslicemi – jako první tedy přichází Artemis I.

B = Bezpilotní
Často se ve spojení s aktuální misi Artemis I používá výraz bezpilotní mise. Setkat se můžeme i s výrazem nepilotovaná mise. Opakem těchto dvou synonym je výraz pilotovaná mise. Mnoho lidí často podléhá mylnému dojmu, že tyto výrazy souvisí s tím, zda posádka svou loď ovládá sama, nebo ji řídí počítače. Nezřídka se objevují názory, které tvrdí, že dnes bychom o lodích neměli říkat, že jsou pilotované, protože vše řídí počítače. Skutečnost je však jednoduchá. Výraz pilotovaná mise se používá ve chvíli, kdy je na palubě posádka. I kdyby měla na sobě svěrací kazajky a nemohla ovlivnit vůbec nic, půjde o pilotovanou misi. Naopak mise, u kterých v kosmické lodi není žádná posádka, označujeme jako bezpilotní či nepilotované. Mise Artemis I ještě bude bezpilotní, ale počínaje Artemis II by všechny další starty měly být pilotované.

C = CubeSaty
Výrazem CubeSat se označuje malá družice standardizovaných rozměrů, která se skládá ze základních bloků – kostek o délce hrany 10 centimetrů. Díky standardizovaným rozměrům je možné zlevnit vývoj i vypouštění těchto družic, které v posledních letech zažívají ohromný rozvoj. Může si je dovolit stále více provozovatelů a také jejich schopnosti stále rostou. Proč ale zmiňujeme CubeSaty v souvislosti s misí Artemis I? Celkem deset CubeSatů totiž bude tvořit sekundární náklad této mise. Všech deset malých družic se nachází v adaptéru OSA (Orion Stage Adapter) mezi kosmickou lodí Orion a horním stupněm ICPS. K jejich uvolnění dojde poté, co se od horního stupně uvolní primární náklad – kosmická loď Orion. Pokud by Vás zajímalo, co přesně budou mít jednotlivé CubeSaty za úkol, doporučím Vám náš seriál.

D = Datum
Samozřejmě u každého startu každého nejvíce zajímá, kdy přesně k němu má dojít. Datum startu je určeno řadou faktorů – kromě připravenosti veškeré techniky musí být třeba cílové těleso dosažitelné po optimální dráze. V době vydání tohoto článku (24. srpna) platí, že by ke startu mise Artemis I mělo dojít 29.srpna ve 14:33 SELČ. Tehdy se otevírá dvouhodinové startovní okno. Pokud by nastal z jakéhokoliv důvodu odklad (což se vzhledem k premiéře složité rakety dá očekávat), jsou připravena i záložní startovní okna. To první se otevře 2. září v 18:48, další pak 3. září v 19:17 SELČ a následující 4. září ve 21:44 SELČ – všechna tato okna budou dvě hodiny dlouhá. K dispozici jsou i další záložní termíny – 5. září ve 21:12 SELČ se otevírá 90 minut dlouhé okno a 7. září v 0:57 SELČ se otevře okno dlouhé pouze 24 minut.

E = ESA
Ačkoliv je program Artemis v první řadě americký, Evropská kosmická agentura ESA v něm plní nezastupitelnou úlohu. Vůbec poprvé ve své historii totiž ESA dostala za úkol vyrobit součást americké pilotované kosmické lodě, která má strategický význam pro úspěch mise. Kosmická loď Orion se skládá ze dvou částí – návratové kabiny a servisního modulu. Zatímco návratová kabina vzniká v USA, servisní modul je dílem evropského kosmického průmyslu v čele s firmou Airbus. Servisní modul, který ukrývá nádrže s pohonnými látkami, motory, fotovoltaické panely a mnoha dalších klíčových systémů, je bezesporu strategicky důležitou součástí programu Artemis. Jedná se o jednoznačný důkaz toho, jak důvěryhodným a strategicky významným partnerem agentura ESA je vůči NASA.

F = Florida
Poloostrov na jihovýchodě USA je proslulý nejen svými písečnými plážemi. Již dlouhé desítky let tu vedle sebe fungují dva kosmodromy, ze kterých startují nejrůznější typy raket. Nosič SLS bude nejnovějším příspěvkem do dlouhé řady nosičů, které odsud vzlétly. Ostatně pokud bychom se podívali na výpis amerických pilotovaných misí mířících na oběžnou dráhu, byla by to z hlediska států, ze kterých se startovalo, docela nuda. Všechny totiž odstartovaly právě z Floridy. Na všechny důležité starty míří na Floridu tisíce a tisíce zájemců, kteří chtějí vidět ten úžasný okamžik na vlastní oči. Místní podnikatelé jsou na tyto návaly zvyklí a velmi často reagují výrazným zvýšením cen za své služby. I tak ale bývají především ubytovací kapacity v okolí prakticky plně obsazené.

G = Gateway
Kosmická stanice, která má vyrůst na oběžné dráze kolem Měsíce, se má jmenovat Gateway. Její první dva moduly (PPE a HALO) mají startovat společně na raketě Falcon Heavy koncem roku 2025. Prvních misí programu Artemis se tedy stanice Gateway týkat nebude, ale později se tento orbitální komplex stane důležitou součástí tohoto programu. Lodě Orion mají na stanici vozit nové moduly (třeba při misi Artemis IV sem bude dopraven obytný modul iHAB), ale stanice má také kromě výzkumu fungovat jako přestupní místo mezi loděmi Orion a pilotovanými lunárními landery, které posádku dopraví na povrch Měsíce a poté zase zpět.

H = Helga
Již dlouhé roky vědci studují účinky kosmického záření na člověka nejen pomocí astronautů samotných, ale pomáhají jim k tomu i speciální figuríny. V rámci německého experimentu Matrjoška se na ISS dostalo několik figurín, které byly vybaveny senzory záření, ale i skutečnými lidskými tkáněmi. Lékaři pak měli po návratu možnost sledovat, jaký vliv na ně měl pobyt v kosmickém prostředí. Experiment MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment) pokračuje v nastoleném trendu a chce lépe porozumět tomu, jak lidské tělo reaguje na prostředí u Měsíce. Jelikož v programu Artemis mají létat k Měsíci ženy, byly i figuríny pro experiment MARE vyrobeny podle proporcí ženského těla. Podle některých studií jsou totiž ženy k podmínkám v meziplanetárním prostředí náchylnější. Oproti misím Apollo navíc mají mise Artemis strávit u Měsíce výrazně více času. Dávka obdrženého záření tak bude vyšší. Figuríny vznikly dvě – jedna se jmenuje Helga a druhá Zohar – viz písmeno Z.

CH = Check valve
Výraz z angličtiny nám v tomto případě trochu vytáhnul trn z paty při hledání vhodného slova či sousloví. Souvislost s Artemis I je však jednoznačná. Check valve můžeme do češtiny přeložit jako kontrolní, či zpětný ventil. Když byla raketa SLS v březnu letošního roku poprvé vyvezena na startovní rampu, aby zde podstoupila zkoušky, objevilo se několik problémů, což je vzhledem ke složitosti nového systému očekávatelné. Jednou z objevených závad se týkala i heliového ventilu na horním stupni ICPS. Po návratu do montážní haly se technici mohli k ventilu dostat a zjistili, že jeho úplnému uzavření bránil kousek uvolněného pryžového těsnění. Ventil proto vyměnili, otestovali a od té doby funguje. Budiž to ale připomínkou toho, jak jsou rakety složité – vše musí dokonale klapnout a i malý kousek pryže na nesprávném místě může způsobit, že se nepoletí.

I = ICPS
Aby se s premiérovými starty rakety SLS nemuselo čekat až na dobu, kdy bude k dispozici nový a výkonnější horní stupeň EUS, bylo rozhodnuto, že první starty rakety SLS budou s horním stupněm ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage – prozatímní kryogenní pohonný stupeň). Tento horní stupeň je odvozen od osvědčeného horního stupně raket Delta IV. Jeho pohon zajišťuje raketový motor RL-10C spalující kapalný kyslík a kapalný vodík. Při misi Artemis I se horní stupeň ICPS dostane ke slovu poté, co dohoří motory na centrálním stupni rakety. Centrální stupeň zhasne v čase 8 minut a 20 sekund po startu a o deset sekund později dojde k oddělení horního stupně ICPS, ke kterému bude připojen náklad. 51 minut po startu provede horní stupeň ICPS zážeh, kterým zvýší výšku perigea, tedy nejnižšího bodu oběžné dráhy. Zatímco centrální stupeň manévrovat nebude a shoří v atmosféře, stupeň ICPS díky tomuto 20 sekund trvajícímu zážehu dosáhne stabilní dráhy. Druhý zážeh stupně ICPS přijde 98 minut po startu a potrvá 18 minut. Tímto manévrem se celá sestava vydá vstříc Měsíci.

J = Jacobs
Společnost Jacobs je tak trochu v pozadí celého programu Artemis a mluví se o ní jen velmi málo. Přesto má na přípravě programu Artemis velký podíl. Právě její pracovníci totiž ve velmi úzké spolupráci s experty z NASA připravovali podpůrný hardware v montážní hale, ale podíleli se také na sestavování samotného prvního exempláře rakety SLS pro misi Artemis I.

K = KSC
Kennedyho kosmické středisko je jedním ze dvou kosmodromů na Floridě. Jeho zaměření je civilní, čímž se liší od jižněji situovaného kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station, který patří armádě. Na Kennedyho středisku vyrostly pro program Apollo dvě velké startovní rampy LC-39A a LC-39B. Zatímco „áčko“ má v dlouhodobém pronájmu firma SpaceX, která odsud vypouští své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy, „béčko“ bude hostit raketu SLS. Několikaletá pauza mezi koncem éry raketoplánů a začátkem programu Artemis posloužila k rozsáhlé modernizaci nejen samotné startovní rampy, ale také dalších částí kosmodromu, které se budou v rámci programu Artemis využívat.

L = LAS
Název Launch Abort System (zkráceně LAS) označuje systém, který má za úkol bezpečně odnést kosmickou loď Orion s posádkou do bezpečí, pokud by se raketa SLS dostala do nebezpečné situace. Záchranná věžička Orionu prošla řadou testů včetně statických zážehů a jedné zkoušky za letu. Systém LAS lodi Orion tvoří tři motory na tuhé pohonné látky. První motor je únikový, jeho úkolem je odnést kabinu co nejrychleji pryč od rakety. Druhý motor má na starost otočení kabiny lodi Orion do správné polohy – je tedy manévrovací. Třetí motor je odhazovací – poslouží k odhození celé záchranné věžičky. Jako jediný se tedy aktivuje při každém letu – u mise Artemis I dojde k odhození v čase 3 minuty a 30 sekund po startu. Jelikož je mise Artemis I nepilotovaná, jsou v jejím systému LAS únikový a manévrovací motor nahrazeny maketami. Jediný aktivní je odhazovací motor.

M = Měsíc
Jediná přirozená družice naší Země je také jediným mimozemským tělesem, na kterém lidé přistáli. V rámci programu Artemis se lidé na Měsíc vrátí a naučí se, jak na něm dlouhodobě existovat a využívat místní zdroje. Tyto znalosti se poté uplatní při letech k Marsu. V rámci mise Artemis I vstoupí loď Orion na specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, která se označuje jako DRO (distant retrograde orbit = vzdálená retrográdní (proti směru otáčení) oběžná dráha). Loď na tuto dráhu vstoupí ve vzdálenosti 100 kilometrů od Měsíce a poté se vzdálí od povrchu Měsíce na vzdálenost přibližně 70 000 kilometrů.

N = Northrop Grumman
Průmyslový gigant v oboru letecké a kosmické techniky má svůj podíl i na programu Artemis. Tato firma se postarala především o výrobu pětisegmentových pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. To jsou ty bílé štíhlé válce po stranách centrálního stupně. Každý z nich po naplnění tuhými pohonnými látkami váží 726 tun a při startu jeden motor vyvine tah přibližně 1,6 milionu kg. Není se co divit, že při startu bude právě na pomocných urychlovacích motorech na tuhé pohonné látky spočívat většina práce. během startu tyto dva motory vyvinou více než 75 % tahu celé startující rakety SLS. K jejich dohoření a odhození dojde po 2 minutách a 12 sekundách od startu.

O = Orion
Kosmická loď Orion je hlavním nákladem mise Artemis I. Ačkoliv v Orionu zatím ještě nepoletí žádní lidé, půjde stejně o ohromnou věc. Po půl století se k Měsíci vydá kosmická loď schopná vozit posádku. Jelikož je Artemis I testovací mise, odpovídají tomu i věci, které má Orion ve své kabině. Ve velitelském křesle sedí figurína Moonikin Campos, která je prošpikována různými senzory. Ty budou po celou dobu letu měřit parametry, které by na místě figuríny zažívala skutečná posádka. Figurína je oblečená ve skafandru, který budou nosit astronauti při startu a přistání lodi Orion. Inženýři tak budou mít přehled o přetížení, vibracích, teplotě i kosmickém záření v útrobách lodi ve všech fázích letu. Figuríny Helga a Zohar jsme již zmínili v dalších bodech našeho článku. Od horního stupně ICPS se má loď Orion oddělit 2 hodiny a 2 minuty po startu. Evropský servisní modul poté vyklopí své fotovoltaické panely a Orion zahájí svou výpravu k Měsíci.

P = Padáky
K tomu, aby návratová kabina lodi Orion bezpečně přistála, potřebuje nejprve přečkat extrémní tepelné namáhání při vstupu do atmosféry, což obstará tepelný štít. Poté přijdou ke slovu padáky. Nejprve se ve výšce 7,3kilometru pomocí výtažných padáků vystřelí dvojice stabilizačních padáků. Ve výšce okolo 1700 metrů pak přijdou ke slovu výtažné padáky tří hlavních padáků. Padákový systém se v uplynulých letech důsledně testoval při zkušebních shozech. Kromě jiného se při nich ověřovalo, co se stane, když se jeden padák neaktivuje, případně další krizové scénáře. Díky tomu by mělo být přistání co nejbezpečnější.

Q = Quick-disconnect
Písmeno Q nám dalo při vymýšlení tohoto článku docela zabrat, ale stačilo si vzpomenout na součástku, která způsobila lehké komplikace při poslední zkoušce a hned bylo rozhodnuto. Quick-disconnect můžeme do češtiny přeložit jako rychlospojka. Jde konkrétně o dvoudílnou součástku, jejíž jedna část se nachází na spodní části centrálního stupně rakety SLS a druhá v tankovacím stojanu TSMU, který je součástí mobilní vzletové plošiny. Přes rychlospojku proudí do nádrží rakety palivo a v okamžiku startu se postará o rychlé rozpojení přívodního potrubí. Během zatím poslední zkoušky na startovní rampě se podařilo naplnit nádrže rakety, ale při fázi doplňování pohonných látek se objevila netěsnost na vodíkové rychlospojce. Po přesunu do haly VAB věnovali inženýři dost času inspekci a opravě daného dílu, ale ani teď není stoprocentní jistota, že vše bude fungovat. Vodíkové dvouatomové molekuly jsou totiž tak malé, že projdou i sebemenší škvírou. Netěsnost vodíkové rychlospojky trápila už raketoplány, po kterých SLS podědila část systémů.

R = RS-25
Raketové motory RS-25 možná znáte pod zkratkou SSME (Space-shuttle Main Engine – hlavní motor raketoplánu). Jedná se o motory spalující kapalný kyslík a kapalný vodík, které létaly po trojicích na raketoplánech a nově budou po čtveřicích létat na centrálním stupni rakety SLS. Zatímco u raketoplánů se motory po každé misi zachránily a mohly se použít znovu, u rakety SLS tomu tak nebude. Díky tomu bylo možné zvýšit tah těchto motorů, ale to nebyla jediná změna. Motory prošly rozsáhlou modernizací, která přinesla třeba zbrusu nový kontrolér, mozek motoru, který řídí parametry všech systémů v RS-25. Pro misi Artemis I budou použity motory E2045 (12 letů raketoplánů), E2056 (4 lety raketoplánů), E2058 (6 letů raketoplánů) a E2060 (3 lety raketoplánů). Motory z éry raketoplánů vystačí pro první čtyři starty raket SLS, pak se začnou používat nově vyrobené motory, které budou levnější než ty původní – jednak díky tomu, že odpadly požadavky na znovupoužitelnost, ale i díky využití moderních výrobních metod, které zlevňují a zároveň usnadňují a zrychlují produkci.

S = SLS
Raketa SLS (Space Launch System) se po svém startu stane nejsilnějším nosičem současnosti. Tento titul zatím drží raketa Falcon Heavy od SpaceX, která teoreticky dopraví na nízkou oběžnou dráhu 63 tun nákladu. SLS ale v současné základní verzi nabídne nosnost 95 tun na nízkou oběžnou dráhu. Údaje o nosnosti na tuto dráhu však nejsou příliš vypovídající, protože SLS bude vozit náklady na vyšší dráhy, kam nosnost klesá. Kupříkladu na dráhu k Měsíci je schopna aktuální verze SLS urychlit lehce přes 27 tun nákladu. SLS bude postupně sílit – vylepšený horní stupeň EUS zvýší nosnost na nízkou oběžnou dráhu na 105 tun a k Měsíci na 42 tun. Ve finální konfiguraci Block 2 by pak měla nosnost rakety SLS na nízkou oběžnou dráhu dosahovat 130tun a k Měsíci dokáže urychlit více než 46 tun nákladu.

T = Tichý oceán
Největší vodní plochu na Zeměkouli využívaly ke svému přistání už návratové kabiny některých amerických kosmických lodí programu Mercury, Gemini i Apollo. Do tichého oceánu přistávaly i návratové kabiny nákladních lodí Dragon první generace. Až loď Orion na konci své mise odhodí servisní modul a vstoupí do atmosféry, bude mířit právě do Tichého oceánu. Na padácích se pak snese do vln Pacifiku západně od San Diega. Tady bude kabina vylovena armádní lodí a dopravena na pevninu, kde proběhne její pečlivá analýza.

U = Umbilicals
V případě tohoto písmene jsme sáhli po anglickém výrazu, který se týká rakety SLS. Ta je totiž se startovní plošinou (a její obslužnou věží) spojena pomocí několika ramen. Součástí ramen jsou i různé hadice a kabely, skrz které do rakety proudí pohonné látky, elektřina, či zajišťují obousměrný tok dat. Tyto hadice a kabely se označují společným výrazem umbilicals, přičemž toto slovo znamená doslova pupeční šňůry. Velmi přesně tak vystihuje funkci tohoto systému.

V = VAB
Hala VAB (Vehicle Assembly Building) patří mezi nejikoničtější stavby na světě. Vznikla už pro potřeby programu Apollo společně s rampami LC-39A a LC-39B. Její základna má rozměry 218 × 158 metrů a na výšku měří 160 metrů. Právě zde se na mobilní vypouštěcí plošině skládaly lunární rakety Saturn V a později se tu na své mise chystaly americké raketoplány. V uplynulých letech prošla hala VAB rozsáhlou modernizací, aby zvládla obsloužit rakety SLS a lodě Orion v rámci rodícího se programu Artemis. Také raketa SLS pro misi Artemis I byla sestavena v této hale, kam se po sestavení dvakrát vrátila – poprvé to bylo kvůli řešení závad odhalených při testech a podruhé to již byl plánovaný návrat pro závěrečnou předstartovní přípravu.

W = WDR
Zkratka WDR vychází z anglického označení Wet Dress Rehearsal. Jde o komplexní test, při kterém se provádí nácvik všech činností, které se budou dělat před samotným startem. Součástí je i plnění nádrží pohonnými látkami. Odpočet pak dospěje do fáze několika sekund před zážehem motorů, kdy je test ukončen. Cílem je vystavit letový hardware podmínkám, které zažije před startem a během cvičného odpočtu vychytat mouchy, které se během něj mohou objevit. Neznamená to sice, že úspěšný test WDR zaručí stoprocentní úspěch ostrého odpočtu, ale určitě jeho šance na úspěch zvýší. Raketa SLS se o WDR pokoušela několikrát a pokaždé se objevila nějaká závada, což je správně – proto se testy dělají. Poslední test WDR přišel v noci z 20. na 21. června a tým se při něm dostal velmi blízko k okamžiku zážehu motorů. Test WDR měl skončit 9 sekund před vydáním pokynu k zážehu motorů, nakonec se však zastavil ještě o 20 sekund dříve – na vině byla již dříve objevená netěsnost na rychlospojce vodíkového potrubí. Tu se následně podařilo opravit, takže cesta ke startu je volná.

X = X-ray
Dalším oříškem, který se při tvorbě tohoto formátu článku objevil, bylo písmeno X. Nakonec jsme jej vztáhli k anglickému označení paprsků X, tedy rentgenových paprsků. Leckoho možná překvapí, že jejich souvislost s misí Artemis I není jen jediná. Asi každého napadne, že rentgenové záření je součástí pestré směsi kosmického záření, kterému bude muset Orion i jeho systémy u měsíce vzdorovat. Ostatně účinky ionizujícího záření budou studovat i některé experimenty na palubě. Ovšem rentgenové záření se používalo i při inspekci svarů nádrží rakety SLS i přetlakové kabiny lodi Orion. V obou případech byla použita pro kosmonautiku inovativní metoda třecího svařování s promíšením, která zajišťuje, že svar je tvořen stejným materiálem jako oba spojované díly. Po svaření pak svary prošly různými úrovněmi kontroly a nechybělo ani jejich rentgenování.

Y = Yeast
Největší problémy nám při vymýšlení přidělalo písmeno Y. Ačkoliv to není ideální řešení, sáhli jsme proto k anglickému slovu yeast, které se běžně používá pro droždí, ale označuje i kvasinky. Na CubeSatu BioSentinel, který vyrazí jakožto jeden z deseti Cubesatů na misi Artemis I se totiž nachází kvasinky Saccharomyces cerevisiae, které bude analyzovat speciální biosenzor. Vědci vybrali jednak divoký kmen kvasinek, který umí opravovat poškození DNA a kmen upravený, který vlivem ozáření ionizujícím zářením vytváří chyby při opravě své DNA. Jelikož bude kosmické záření pravidelně narušovat DNA kvasinek, budou potřeba její opravy. Vědce zajímá, jak na to drobné mikroorganismy zareagují. Pokud máte zájem o bližší informace o CubeSatu BioSentinel, doporučím Vám tento článek.

Z = Zohar
Naši abecedu končíme u druhé figuríny z projektu MARE. U písmene H, které zde reprezentuje figurína pojmenovaná Helga, jsme totiž neřekli, že se od sebe obě dvě torza liší v zásadním detailu. Figurína pojmenovaná Zohar totiž bude mít po celou dobu letu oblečenou speciální ochrannou vestu AstroRad, kterou připravili experti z Izraele. Ti poté kontaktovali své kolegy z Německa, kteří mají zkušenosti s biologickými testy podobných figurín a jejich společný projekt nakonec poletí na americké raketě. Vskutku vzorná ukázka mezinárodní spolupráce. Až se kosmická loď Orion vrátí na Zemi, budou moci vědci pečlivě analyzovat tkáně z obou figurín. Určí tedy, nakolik byla ochranná vesta schopná zredukovat dávku záření, kterou by dostal člověk.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/f
https://www.nasa.gov/
https://www.kennedyspacecenter.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…oK7VeWPMU7uiGg&oe=6305EC1B
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis_identity_moon_mars.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220614-PH-CSH01_0068~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210805-PH-CSH01_0009~medium.jpg
https://spacewatch.global/wp-content/uploads/2021/10/Infographic-Orion-ESM-EN-scaled.jpg
https://www.elonx.cz/…7e3aa80c-296d-4e4e-a399-41dad4322b8b-prv_NG.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220804-PH-JBS01_0061~large.jpg
https://scontent.fprg5-1.fna.fbcdn.net/…fe57bc44d012df1644879ed7eb5f68ea&oe=613FE507
https://live.staticflickr.com/65535/48913518713_cd038ff453_c_d.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20210820-PH-KLS01_0014~large.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EZxFsklWAAEidcR?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FOniQNWXsAUL0OD?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FQRGxJyXoAUmEjI?format=jpg
http://www.spaceflightinsider.com/…photo-posted-on-SpaceFlight-Insider-647×504.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220606-PH-JBS01_0088~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220603-PH-GEB01_0190~large.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…/12238238_960867107321290_52422927933411668_o.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/acd15-0042-011.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20220808-PH-FMX01_0031~large.jpg