sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Společnost Blue Origin pokračuje ve vývoji svých lunárních modulů Blue Moon, přičemž vyrábí sedm těchto modulů.
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vůbec poprvé se kosmické observatoři TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) podařilo identifikovat planetu obíhající kolem vzdálené hvězdy vlivem gravitace. Na rozdíl od tranzitujících exoplanet v těsné blízkosti svých hvězd, které TESS pravidelně odhaluje, je nově objevený svět super-Jupiterem, který kolem své hvězdy obíhá ve větší vzdálenosti. „Když TESS startoval, nikdo nečekal, že bude schopen objevit tento druh planety,“ připomíná Diana Dragomir, profesorka z University of New Mexico v Albuquerque a spoluautorka vědeckého článku popisujícího výsledky. Při hmotnosti 1,6 hmotností Jupiteru a podobné vzdálenosti oběžné dráhy, by bylo extrémně nepravděpodobné, že by byla taková planeta objevena primární detekční metodou, pro kterou byl TESS navržen. „Tato událost naznačuje, že se v datech z TESS skrývají další takzvané mikročočkovací planety, o kterých jsme dříve při hledání vůbec nepřemýšleli,“ dodala Dragomir.
Na jediný den evropský detektiv zaměřený na temné složky vesmíru, kosmický teleskop Euclid, zaměřil svůj zrak na něco světlého – extrémně jasnou vnitřní oblast Mléčné dráhy, které se říká galaktická výduť. Tento speciální požadavek vzešel od astronomů, kteří stáli o to, co umí Euclid nejlépe: zachytit obrovské plochy oblohy v jasných detailech. Tento kosmický teleskop byl navržen, aby pozoroval miliardy galaxií. Jeho kamera pro viditelné světlo je dostatečně citlivá na to, aby rozlišila jednotlivé hvězdy ve velmi silně zaplněné galaktické výduti, aniž by splývaly do sebe. Tato vzácná schopnost je nezbytná pro účel, k němuž chtějí vědci tento snímek využít: ke studiu planet obíhajících kolem jiných hvězd pomocí speciální techniky zvané mikročočkování (microlensing). Ale než se do něj ponoříme, musíme se nejprve podrobněji podívat na tento samotný úchvatný snímek.
Galaktická výduť Mléčné dráhy, bublinovitá oblast, která obklopuje galaktický střed, obsahuje husté soubory hvězd, planet a dalších, volně poletujících objektů. Vědci tuto oblast studují již desítky let pomocí bezpočtu pozemských i kosmických observatoří včetně Hubbleova a Webbova teleskopu. Brzy se k nim přidá i teleskop Nancy Grace Roman, který bude jako první studovat oblast výdutě v rámci svého primárního vědeckého úkolu. Bude přitom vycházet z ze všech dřívějších pozorování. Zorné pole nového teleskopu pokryje větší část oblohy a požadovanou oblast tak nasnímá rychleji než předešlé kosmické teleskopy, což umožní průzkum milionů hvězd a objevení tisíců nových exoplanet.
Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.
Výzkumníci získali díky teleskopu Jamese Webba zatím nejsilnější důkaz o existenci atmosféry u planety mimo Sluneční soustavu. Pozorování ultrahorké superzemě TOI-561 b naznačuje, že je tato exoplaneta obklopena hustým závojem plynů, které se vznáší nad globálním oceánem magmatu. Výsledky by mohly pomoci vysvětlit nezvykle nízkou hustotu planety a zpochybnit převládající názor, že mají planety, které obíhají tak blízko svých hvězd nejsou schopny udržet si atmosféru.
Jelikož se NASA snaží pochopit záhady našeho vesmíru, rozvíjí také technologie pro objevení a průzkum Zemi podobných planet mimo Sluneční soustavu. Klíčovým prvkem tohoto výzkumu je pozorování světla odraženého z exoplanet, které může odhalit náznaky, že daná Zemi podobná planeta obsahuje látky jako je voda, či kyslík. Ovšem detekce tohoto velmi slabého odraženého svitu s pomocí současných technologií teleskopů je mimořádně náročná. Důvodem je oslepující svit blízkých hvězd a dalších hvězdných objektů. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) od NASA představuje možné řešení. Kombinuje orbitální starshade, tedy stínítko, s velkými pozemskými teleskopy s cílem potlačit svit hvězd a umožnit přímé snímkování exoplanet.
Tulácké planety, světy, které prolétávají vesmírem samy bez své hvězdy, jsou pro vědce stále z velké části záhadou. Nyní se astronomům poprvé v historii podařilo potvrdit existenci jednoho z těchto bezhvězdných světů tím že přesně určili jeho vzdálenost a hmotnost. Tulácká planeta o velikosti Saturnu byla od Země vzdálená 10 000 světelných let. Planety přitom většinou bývají objevovány u hvězdných systémů. Ovšem v roce 2000 astronomové detekovali první stopy tulácké planety, volně letícího světa, který neobíhal žádnou hvězdu. Později, v roce 2024, výzkumníci detekovali objekt, který deformoval světlo vzdálené hvězdy. Pozorování společně provedlo několik pozemských observatoří a evropská kosmická mise Gaia, která je dnes již mimo provoz. Tato pozorování pomohla vědcům určit, že se jedná o nově objevený svět nacházející se 9 950 světlených let od Země ve směru ke středu Mléčné dráhy s hmotností zhruba 70× větší než má Země. Saturn, ke kterému byla planeta přirovnána, má přibližně 95 hmotností Země.
Dnes se podíváme na příběh o tom, jak evropská observatoř Gaia detekovala náznaky planety v systémech mladých hvězd. Astrometrická informace od Gaii je nezbytným nástrojem k zachycení drobných pohybů hvězd, které jsou způsobeny tím, že kolem nich obíhají planety. Tato metoda byla poprvé použita k objevu planet kolem hvězd, které ještě samy vznikají, hvězd s protoplanetárními disky. Nebylo by skvělé, kdyby se Gaia mohla do tohoto úkolu pustit také se svými fotometrickými informacemi?
Návrh Bílého domu na razantní snížení rozpočtu agentury NASA vyvolal právem vlnu nevole z různých zainteresovaných stran. Svůj názor na jeden zmiňovaný důsledek těchto škrtů prezentovala na webu SpaceNews Mary Anne Limbach, astronomka působící na University of Michigan, která se specializuje na exoplanety, kosmická infračervená pozorování planet, měsíců a prstenců mimo Sluneční soustavu. V pozici vedoucí, či spoluvedoucí pracovnice vedla deset programů Teleskopu Jamese Webba, přičemž její tým strávil roky přípravou na přleomové možnosti, které měl nabídnout Nancy Grace Roman Space Telescope – nejen v rámci své základní mise, ale i v širším programu obecného průzkumu. Zbytek textu bude překladem jejího článku.
Téma exoplanet jsme tu měli už několikrát, naposledy tu bylo minulý týden, když o něm ve své přednášce hovořil pan Mgr. David Heyrovský PhD. Dnešní přednáška je prakticky jen necelý měsíc stará, pronesena byla v rámci Café Nobel. Jedná se o cyklus přátelských setkání veřejnosti s vědci nad šálkem kávy. Pořádá jej Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ve spolupráci s magazínem Českého rozhlasu Sever Planetárium. V přednášce bude hovořit RNDr. Petr Kabáth, PhD., vedoucí skupiny výzkumu exoplanet na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Opět budete seznámeni s historií hledání planet v soustavách jiných hvězd. Už minule jsme si říkali, že z počátku byly tyto planety objevovány hlavně ze zemského povrchu, ale postupem času se část výzkumu přesunula na oběžnou dráhu. Do hledání exoplanet se zapojilo také více světových agentur, takže tu máme sondy NASA (Kepler, TESS, Hubble) či Evropské kosmické agentury (Corot). Toto je však z velké části spíše již minulost, ikdyž jsme se z měření těchto sond dozvěděli mnohé. V plánu jsou další a novější sondy, jako je Ariel či
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
