Díky kontinuálnímu snímkování americkou kosmickou misí PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) vědci v rámci úvodního testu ověřujícího proveditelnost předpověděli přiblížení sluneční erupce k Zemi s přesností na 30 minut. Výsledky, které byly prezentované na Vědeckém zasedání Výboru pro vesmírný výzkum (Committee on Space Research Scientific Meeting) i jsou momentálně posuzovány v časopise Space Weather, by mohly přinést revoluci do způsobu, jak jsou předvídány bouře ovlivňující Zemi.

„Mysleli jsme si, že mise PUNCH v tom bude dobrá, ale tohle je ohromující výsledek,“ přiznal hlavní řešitel mise PUNCH, Craig DeForest z divize vědeckého výzkumu Sluneční soustavy a průzkumu na Southwest Research Institute v coloradském Boulderu a dodal: „Abych to uvedl do správné perspektivy, tohle by mohlo být v oboru kosmického počasí ekvivalentem přechodu od parního stroje k moderním spalovacím motorům.“

Sluneční bouře jsou způsobeny obřími výbuchy materiálu ze Slunce, kterým se říká výrony koronální hmoty alias CME (Coronal Mass Ejections). Předpovídání, kdy tyto CME dorazí k Zemi, je klíčové pro omezení jejich dopadů na rozvodné sítě, družice i astronauty. Ovšem až donedávna nemohly být CME kontinuálně sledovány po většinu jejich cesty Sluneční soustavou. To se změnilo v roce 2025, kdy odstartovala mise PUNCH, která využívá čtyř družic na nízké oběžné dráze Země k vytváření kontinuálních 3D pozorování na vnitřní oblast Sluneční soustavy.

Před misí PUNCH mohly být CME pozorovány pouze tehdy, když urazily pětinu vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, takže vědci mohli jen hádat, co se dělo po zbytek cesty CME. Se širokým zorným polem mise PUNCH mohou nyní vědci rutinně sledovat sluneční exploze téměř po celou dobu jejich cesty k Zemi, protože tyto družice pořizují své snímky každé čtyři minuty.

Vědci využili data z CME, která opustila Slunce 31. května 2025, aby zpětně otestovali, zda by mohli zlepšit předpovědní modely. Vědci vložili snímky do počítačového modelu, který analyzoval přední hranu CME v průběhu času. V průběhu pohybu a vývoje v rámci vnitřní části Sluneční soustavy model využil rychlost a geometrii CME k výpočtu, kdy by mohl dosáhnout Země. Pouhých 12 hodin poté, co CME opustil Slunce, se model ustálil na konečné předpovědi, která ukazovala přílet bouře o osm hodin později. Tento předpovězený čas příletu byl mimořádně přesný – odchylka oproti realitě byla méně než půl hodiny. To je desetkrát lepší výsledek než u momentálně používaných metod, které poskytují pouze pětihodinové okno. Kromě toho model sám o sobě odhalil, kdy se odhad stabilizoval, takže předpovídatelé kosmického počasí byli schopni predikovat času příletu bouře s jistotou.

Pomocí opravdu jednoduchého postupu, vycházejícího pouze ze skutečnosti, že CME lze nepřetržitě sledovat napříč Sluneční soustavou, jsme dosáhli o řád lepšího výsledku, než jaký poskytují současné špičkové metody,“ raduje se DeForest. Tyto první výsledky ukazují sílu snímkování mise PUNCH se širokým zorným polem v oblasti sledování slunečních jevů cestujících od Slunce. V konečném měřítku vědci uvažují o tom, že by zpracovanější data z PUNCH společně s lepšími modely mohla umožnit předvídat časy příletů CME s ještě větším náskokem. Kromě předpovědí kosmického počasí tyto snímky pomáhají vědcům získat nové pohledy na samotné CME. Snímky s vysokým rozlišením umožnily vědcům pozorovat nové struktury v CME, odhalit, že oblaka materiálu jsou hrudkovitější, než se dříve myslelo. Experti mohli také sledovat, jak se výron vyvíjí během cesty Sluneční soustavou. Data z mise PUNCH také pomáhají vědcům lépe porozumět tomu, jak se plazma, tedy materiál vyvržený při CME pohybuje vesmírem. Tyto informace mohou pomoci astrofyzikům lépe porozumět chování plazmatu v galaxii na místech, jako jsou oblasti vzniku hvězd, kde je téměř nemožné studovat podmínky v malém měřítku.

Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a014700/a014771/NFI_LEO_Animation.00001_print.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/punch-gif.gif