Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku bude dění kolem mise Artemis II dominovat, ale v hlavním tématu se podíváme na zatím poslední start rakety Atlas V. Ta letěla v nejsilnější variantě a vynášela rekordně hmotný náklad. V dalších tématech se podíváme na vypuštěné CubeSaty při misi Artemis II, rekordně použitý první stupeň Falconu 9 a výběr fotek z probíhající lunární mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Těžká váha pro těžký Atlas V!
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
United Launch Alliance 4. dubna v 7:45 SELČ úspěšně nechala odstartovat raketu Atlas V, která vynesla várku 29 družic konstelace Amazon Leo na nízkou oběžnou dráhu Země. Mise byla podle ULA dosud nejvíce hmotným nákladem vyneseným na oběžnou dráhu pomocí rakety Atlas V. Tento tradiční nosič si tak na závěr své kariéry (byť letů ještě pár bude), připsal pěkný kousek.
Mise byla společností ULA označena jako Amazon Leo 5 a Amazon zase použil označení Leo Atlas 5 (LA-05). Jednalo se o pátý start operačních družic jejich konstelace na Atlasu V a devátý pro konstelaci celkově. Družice byly totiž už vynášeny raketou Ariane 6 společnosti Arianespace a tři lety byly provedeny na raketách Falcon 9 od SpaceX.
Po dokončení kontroly připravenosti ke startu, které proběhlo 26. března, začala ULA následujícího rána vyvážet svou 62,5 metru vysokou raketu z věže pro vertikální integraci na startovní rampu na Space Launch Complex 41. Stěhování začalo kolem 16:00 SELČ, a ULA ohlásila pevné usazení na rampě v 18:16 SELČ.
Nicméně start zhatila předpověď silného větru pro původní plánované datum startu, které bylo 29. března, ULA tak byla nucena odložit start až do dalšího dostupného data startu, které muselo být až po vzletu pilotované mise Artemis II. Atlas V se tak v úterý vrátil do svého hangáru a ve čtvrtek byl opět vyvezen na rampu.
Vypouštění 29 družic Amazon Leo začalo asi 21 minut po startu. Bylo provedeno 10 vypouštěcích sekvencí, které skončily asi o 17 minut později. Motor RL10C-1-1 na horním stupni Centaur III se poté asi 55 minut po startu znovu zapálil, čímž mise skončila jeho úspěšnou deorbitací.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Předchozí čtyři mise pro Amazon Leo vypuštěné raketami Atlas V nesly každá 27 družic. ULA a Amazon Leo však byly schopny upravit deployer tak, aby dokázal vypustit celkem 29 družic “v důsledku podrobných inženýrských úprav a domluvou mezi ULA a Amazon,” dodala ULA ve svém prohlášení. Sdílnější byl překvapivě Amazon, který poukázal na to, že hlavní příčinou možného navýšení kapacity byl motor RL10C-1-1 na horním stupni rakety, který byl označen jako zásadní prvek, proč byla ULA schopna přidat do mise další dvě družice. “Zatímco byl motor použit už na předchozích misích, během LA-05 to bylo poprvé, kdy tým ULA dokončil rozsáhlou technickou a bezpečnostní analýzu potřebnou k jeho použití s naším hmotnějším užitečným zatížením, uvedl na blogu” Amazon. “Naše inženýrské týmy využily dodatečnou výkonnostní zálohu a přidaly čtvrtou vrstvu k předchozí konfiguraci třívrstvého deployeru pro Atlas 5.”
Tato změna vyústila v nejtěžší náklad, který kdy Atlas V vynášel, kdy náklad (16,8 tuny) a vypouštěcí adaptér měly společnou hmotnost skoro 18 tun. Ke startu tak byla využita nejtěžší verze Atlasu V (551) s pěti urychlovacími motory na tuhé pohonné látky.
Megakonstelace Amazon Leo, dříve známá jako Projekt Kuiper, bude nakonec složena z přibližně 3 200 družic na nízké oběžné dráze Země. Je to odpověď Amazonu na síť Starlink společnosti SpaceX, která poskytuje internetové služby z více než 10 000 doposud vypuštěných družic (a jejich počet stále roste). Amazon Leo je stále v rané fázi vývoje; Během devíti startů se na oběžnou dráhu dostalo pouze 241 družic (nepočítáme-li start v roce 2023, který vynesl dva prototypy).
Kosmický přehled týdne:
Nedílnou součástí mise Artemis II jsou také CubeSaty, které startovaly uložené ve spojovacím prstenci stupně ICPS a lodi Orion. Čtyři CubeSaty byly úspěšně vypuštěny poté, co se loď Orion dostatečně vzdálila od stupně ICPS. Prvním CubeSatem bylo argentinské zařízení s názvem ATENEA. Družice byla vyvinuta ve spolupráci s argentinským národním kosmickým programem. Dále ve spolupráci s univerzitou La Plata, univerzitou v Buenos Aires, CNEA, univerzitou San Martin a argentinským institutem radioastronomie. Družice bude obíhat po eliptické dráze kolem Země s nejvyšším bodem ve výšce až 72 000 km a bude sledovat vliv zvýšené radiace na zařízení CubeSatu a různé úrovně stínění těchto záření. Družice slouží také jako cvičný projekt pro řadu inženýrů, kteří na ní získávali zkušenosti se stavbou podobně náročného projektu a má stát na počátku náročnějších argentinských kosmických misí. Mimo jiné se na palubě také testuje příjem GPS z takto nezvyklé pozice a systémy komunikace z cislunárního prostoru. Stejně jako zbývající tři CubeSaty, má i tento rozměry 12U CubeSatu. Dalším CubeSatem je jihokorejský K-RadCube s podobným zaměřením. Tato mise představuje první korejský CubeSat, který byl vypuštěn ve spojení s lunární pilotovanou výpravou, a jeho cílem je získat základní data pro hodnocení radiačního rizika během budoucích pilotovaných výprav k Měsíci i dále. K-RadCube bude operovat v širokém rozsahu výšky oběžné dráhy, od přibližně 200 km až po přibližně 70 000 km, a bude přímo detekovat vysokoenergetické částice v různých radiačních prostředích, včetně oblastí uvnitř i vně Van Allenových radiačních pásů. Další družicí je saudskoarabská mise Space Weather CubeSat-1. Účelem mise je studovat jevy kosmického počasí ve vzdálenostech za nízkou oběžnou dráhou Země. Měření mají zlepšit pochopení kosmického prostředí ovlivněného sluneční aktivitou, včetně podmínek, které mohou ovlivnit systémy a komunikaci kosmických lodí. Očekává se, že data shromážděná během mise doplní stávající pozorování kosmického počasí z misí blízko Země. Posledním nákladem byl německý CubeSat Tacheles postavený firmou Neurospace. CubeSat nese mikrokontroléry budoucího roveru umístěné na třech deskách pro detekci efektů jednotlivých událostí kosmického počasí, s další stíněnou deskou a radiačními senzory. Užitečný náklad integruje elektroniku z roveru HiveR, která projde Van Allenovými radiačními pásy. Shromážděná data poskytnou vhled do radiačního prostředí a pomohou optimalizovat elektroniku roveru pro budoucí lunární mise. Mimochodem, připravovaný rover má podobu 3U CubeSatu s připojenými kolečky. Informace o něm naleznete zde.
V pondělí ve 23:15 SELČ proběhl z Floridského kosmodromu start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX, která vynášela dalších 29 kusů družic Starlink. To by nestálo ani za zmínku, kdyby ovšem první stupeň nenesl označení B1067 a byl to pro něj již 34. let! Tento stupeň tak stanovil nový rekord vícenásobného použití prvního stupně. Stupeň si svou premiéru odbyl 3. června 2021, když vynášel nákladní loď Dragon na misi CRS-22. Mimo to vynesl také dvě pilotované mise (Crew-3 a 4) a mnoho družic konstelace Starlink.
Přehled z Kosmonautixu:
Událostmi napěchovaný týden jsme samozřejmě pokrývali také pravidelně vycházejícími články. Proto si je nyní připomeneme, abychom vám poskytli kompletní přehled kosmonautického dění. Nejdříve nás čekal Živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-16 vynášela 119 různých nákladů a CubeSatů. Pondělí nyní patří pravidelnému informování z klávesnice Aleše Svobody, který podstupuje závěrečnou fázi svého základního astronautického výcviku. Podívali jsme se také na úspěšný start čínské rakety Kinetica 2. V rámci příprav na start Artemis II, která informačně zcela právě opanovala celý tento týden, probíhalo také sledování aktivity Slunce. Měnící se globální situace i větší ambice ESA vedou k řadě novinek. ESA například poptává komerční lunární landery. První duben již tradičně patří různým vtípkům a tentokrát jsme svou troškou do mlýna ztřeštěnosti přispěli také my. Prvního dubna však stačily vyjít také Vesmírné výzvy, které zhodnotily událostmi napěchované dění během března. Poté už nás čekal kosmonautický vrchol desetiletí. Druhého dubna odstartovala dlouhé roky očekávaná mise Artemis II, kterou jsme sledovali Živě a česky. Po úspěšném startu vyslala čtveřici astronautů mimo nízkou oběžnou dráhu Země k průletu kolem Měsíce. Významnou událost od té doby sleduje průběžně aktualizovaný článek, který vám umožňuje sledovat dění během desetidenního letu. Hned po startu přišla na přetřes otázka, co budou vlastně astronauti během mise Artemis II jíst. Jídelníček je velmi zajímavý. I přes oslnivou zář mise Artemis II běžela světová kosmonautika dále. Ukázali jsme vám třeba, jakých 5 věcí zjistila sonda JUICE o mezihvězdné kometě 3l/ATLAS. Přišel také další Živě a česky komentovaný přenos, když jsme sledovali start rakety Atlas V, která startovala v nejsilnější konfiguraci s pěti pomocnými motory na tuhé pohonné látky s nejtěžším nákladem, který kdy vynášela. Proč se zdá, že se Saturn otáčí různou rychlostí, která závisí na tom, jak ji měříme? To byla záhada, která se nyní podařila rozluštit díky pozorování teleskopem Jamese Webba. A na závěr týdne nás čekalo video ze série Kosmické Brno, které se věnovalo elektrickým čerpadlům od firmy Inpraise systems.
Snímek týdne:
Snímek týdne tentokrát nejde vybrat jen jediný. Také by byla škoda se o některé skvělé záběry připravit. Společným jmenovatelem následujících tří snímků je samozřejmě mise Artemis II, při které se uskutečňuje první pilotovaná výprava mimo nízkou oběžnou dráhu Země od roku 1972. První snímek zachycuje naši planetu. Byl pořízen posádkou skrz okénko Orionu a má nastavené vysoké ISO. Díváme se tak na neosvětlenou stranu Země, zatímco za Zemí je Slunce. Země je na tomto snímku „obráceně“, dole je Španělsko a Portugalsko a je vidět také západní cíp Afriky.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Druhým je snímek lodi Orion, který byl pořízen kamerou umístěnou na solárním panelu Evropského servisního modulu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Třetí snímek pochází z paluby lodi Orion. Vidíme na něm odpočinkové nasvícení, kdy jsou vypnutá hlavní světla. Vzadu svítí do obličeje Christiny Koch záře z displeje. Potemnělý režim je vhodný pro spánek, ale také pro fotografování okolního vesmíru.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Ano, i video týdne se bude vztahovat k Artemis II. Zopakujte si úspěšný start rakety SLS z různých úhlů pohledu a kamer umístěných na nosiči i kolem rampy.
Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.argentina.gob.ar/
https://pda.kasi.re.kr/
https://space.skyrocket.de/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HE_vbnXbIAAilIN?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HFDVHQKbQAAlz0q?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HFEy7v0W8AACNgq?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HFEy5UMXEAAyKqk?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HFEy6h_XkAAuJQs?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HFEXugQbEAA0lp-?format=jpg&name=large
