Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Mezinárodní kosmická stanice by mohla nad našimi hlavami létat déle, než jsme si ještě donedávna mysleli. Orbitální laboratoř, která od listopadu roku 2000 hostila desítky posádek má být podle aktuálních plánů stažena z oběžné dráhy v roce 2030. Ovšem nový návrh zákona o autorizaci NASA odkládá tento termín o dva roky, a to na 30. září 2032. Cílem prodloužení služby je snaha „vyhnout se mezeře v nepřetržitém pobytu lidí na oběžné dráze a s tím spojenými možnostmi a tím pádem předání vedoucího postavení Číně, než budou připravené komerční kosmické stanice,“ napsal Výbor Senátu USA pro obchod, vědu a dopravu v souhrnu návrhu zákona, který schválil ve středu 4. března.
Ted Cruz Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Nepustit před sebe v pilotované kosmonautice Čínu je klíčovou prioritou výboru a jeho předsedy, senátora Teda Cruze (republikán zvolený za stát Texas). Vloni v září výbor například uspořádal slyšení pojmenované „There’s a Bad Moon on the Rise“ (Na obzoru se objevuje zlý Měsíc, či spíše Blíží se zlé časy), které zdůraznilo důležitost návratu astronautů na povrch NASA v rámci programu Artemis než se to podaří Číně, která s tímto cílem počítá okolo roku 2030. Ale nemluvilo se tam pouze o Měsíci.
„Tohle je klíčový okamžik pro náš národní kosmický program,“ uvedl Cruz během slyšení v září a dodal: „Amerika si musí udržet vedoucí postavení na nízké oběžné dráze Země, zatímco se vydá na novou éru průzkumu s Artemis.“ A právě americká vedoucí pozice na LEO je v ohrožení. Čína udělala krok k osídlení nízké oběžné dráhy v roce 2021, kdy vypustila základní modul své kosmické stanice Tiangong. Koncem roku 2022 pak byla stavba třímodulové stanice ve svaru písmene T dokončeno a Čína ji chce využívat zhruba do poloviny třicátých let. Spojené státy mezitím plánují nahradit pomalu stárnoucí ISS jednou či více komerčními kosmickými stanicemi. NASA podporovala rozvoj těchto stanic prostřednictvím programu Commercial LEO Destinations, v jehož rámci rozdala od založení v roce 2021 více než 500 milionů dolarů. Většinu peněz inkasovala firma Blue Origin a Voyager Technologies, tedy firmy připravující kosmické stanice Orbital Reef a Starlab.
V přípravě jsou ale i další stanice. Kalifornský startup Vast například získal 500 milionů dolarů na svou plánovanou stanici Haven-2. A společnost Axiom Space z Houstonu by chtěla provozovat svou vlastní stanici na LEO, kterou by tvořily moduly, původně plánované k připojení k ISS. Zmíněné firmy plánují, že by jejich stanice měly být v provozu před rokem 2030. Ovšem nový návrh zákona o financování NASA naznačuje, že senátní výbor má pochybnosti o tom, zda se tento termín podaří dodržet. Proto tedy doporučuje NASA, aby nezahajovala proces vyřazení ISS z provozu, dokud nebude v provozu její nástupce.
„Když jedna či více komerčních kosmických stanic bude schopna poskytovat služby pro NASA, může administrátor zahájit řízený a organizovaný přechod činností z ISS na komerční poskytovatele takovým způsobem, aby byla zachována nepřetržitá lidská přítomnost,“ stojí v zákoně. V návrhu zákona o financování NASA, který byl předložen v březnu 2025, je ještě spousta dalších bodů k prozkoumání. (Verze, kterou právě schválil senátní výbor, je revizí tohoto původního návrhu.) Kupříkladu zamítá prezidentem Trumpem navržené 24% škrty ve financování NASA a agentuře pro fiskální rok 2026 přiděluje 24,7 miliardy dolarů a 25,3 miliardy na fiskální rok 25,3 miliardy dolarů. Trumpův návrh rozpočtu NASA počítal pro současný rok jen s 18,8 miliardami dolarů. Zákon také přímo nařizuje NASA, aby začala budovat obyvatelnou základnu na Měsíci, která již patří mezi klíčové úkoly programu Artemis.
„Lunární základna bude moci poskytovat dlouhodobé ubytování, ale i provádění robotizovaných i lidmi řízených průmyslových operací s cílem podporovat vědu, technologii a strategické zájmy,“ stojí v tiskové zprávě vydané senátním výborem pro vědu, kde se dále uvádí: „Udržitelná lidská i robotická přítomnost na lunární základně bude podporovat priority vědeckého výzkumu, které položí základy úspěšné mise k Marsu.“ Schválení ve výboru je pro návrh zákona o financování NASA pouze prvním krokem. Aby se stal zákonem, musí jej schválit také plénum Senátu a Sněmovna reprezentantů a poté jej podepsat prezident Trump.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
