Během loňského ročníku Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Tyto projekty vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o každém z nich. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy soustředí na jeden konkrétní experiment. Texty jsou podepsány mým jménem, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly jsou zveřejňovány v abecedním pořadí. Dvanáctá část seriálu se zaměřuje na projekt PUMR-B. Nese podtitul Pěstování rostlin mimo naši planetu. Na projektu se podílejí společnost S.A.B. Aerospace s.r.o. a Český institut výzkumu a pokročilých technologií / Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci.

Ambiciózní vědecký experiment PUMR-B se zaměřuje na klíčovou úlohu rostlin při dlouhodobém udržení lidského života ve vesmíru. Jeho hlavním cílem je podrobně prozkoumat fyziologické a molekulární změny, které u ječmene jarního nastávají během růstu v podmínkách mikrogravitace, a současně vyvinout specializovaný bioreaktor určený pro pěstování této plodiny ve vesmíru. Výsledky projektu však nebudou přínosné pouze pro kosmonautiku. Mikrogravitace působí na rostliny jako výrazný stresový faktor a může odhalit dosud neznámé molekulární mechanismy spojené se stresovou odpovědí. Získané poznatky by následně mohly přispět ke šlechtění odolnějších odrůd ječmene, lépe snášejících sucho a vysoké teploty, a tím i ke zvýšení globální potravinové bezpečnosti.

Rostliny budou mít při zajištění lidské existence v kosmickém prostoru zcela zásadní význam. Poskytují vitamíny, pohlcují oxid uhličitý, vytvářejí kyslík a podílejí se na recyklaci odpadních látek na pitnou vodu. V rámci experimentu PUMR-B (Phenotyping Unit for Microgravity Research – Assessing the Early Development of Barley) se vědci zaměří na to, jak podmínky mikrogravitace ovlivňují růst a fungování ječmene jarního na buněčné i molekulární úrovni. Obiloviny přitom tvoří více než 40 % denního příjmu potravy lidstva, což z ječmene činí mimořádně důležitý modelový organismus.

Klíčovým cílem projektu je vývoj speciálního zařízení označovaného jako bioreaktor, tedy jednotky umožňující pěstování a detailní sledování růstu rostlin přímo v kosmickém prostoru. Díky tomuto zařízení bude možné studovat vliv stavu mikrogravitace na rané fáze vývoje rostlin. Právě v tomto ohledu je experiment průlomový, protože do budoucna otevírá cestu k takzvané „vesmírné selekci obilovin“, tedy k jejich cílenému pěstování a šlechtění pro podmínky mimo Zemi. Ječmen by se tak mohl stát jedním ze základních stavebních kamenů bio-regenerativních systémů podpory života pro dlouhodobé pilotované kosmické mise.

Na závěr si ještě představíme tři zástupce řešitelského týmu:

Lukáš Spíchal
Lukáš Spíchal působí od roku 2024 jako vedoucí výzkumné divize CATRIN-BIOSCIENCES v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií Univerzity Palackého (CATRIN). Zároveň zde zastává roli klíčového vědce výzkumné skupiny Interakce rostlin s prostředím. V rámci doktorského studia pracoval na Freie Universität Berlin v Německu. V letech 2005–2019 byl rovněž členem Laboratoře růstových regulátorů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a působil také v ÚEB AV ČR. Ve svém výzkumu se zaměřuje na chemickou biologii rostlinných hormonů, vývoj technologií pro neinvazivní snímání rostlin a na regulaci i optimalizaci jejich růstu. Je zakladatelem a koordinátorem České sítě pro fenotypizaci rostlin (CzPPN). Vedl řadu výzkumných týmů a projektů, je autorem více než třiceti patentů a dlouhodobě spolupracuje s významnými národními i mezinárodními partnery. Zkušenosti má také s transferem technologií prostřednictvím spin-off společností.

Veronique Bergougnoux-Fojtik
Véronique Bergougnoux-Fojtik působí jako výzkumnice ve skupině „Rostlinné inženýrství a biotechnologie“ v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií Univerzity Palackého (CATRIN-UPOL). Doktorský titul získala v roce 2005 na Univerzitě Jeana Monneta v Saint-Étienne ve Francii. Následně absolvovala dvouletý postdoktorandský pobyt na Vědecké univerzitě v Angers, rovněž ve Francii. Poté nastoupila na Univerzitu Palackého, kde postupně působila na Katedře buněčné biologie, v Laboratoři růstových regulátorů a později na Katedře molekulární biologie (CRH). Součástí CATRIN je od roku 2020. Ve svém výzkumu se zaměřuje na porozumění interakcím mezi rostlinami a prostředím a na vývoj kořenového systému, přičemž využívá mimo jiné metody editace genomu zprostředkované technologií CRISPR/Cas a transkriptomické přístupy.

Anna Glozigová
Anna Glozigová disponuje jedinečnou kombinací špičkového technického vzdělání a rozsáhlých produkčních zkušeností, které uplatňuje ve společnosti S.A.B. Aerospace s.r.o., kde působí jako Project Manager a Business Developer. V roce 2024 získala inženýrský titul v oboru Energetické a termofluidní inženýrství se specializací na fluidní inženýrství na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Již v roce 2021 zde absolvovala bakalářské studium v oboru Matematické inženýrství.

Své organizační a strategické dovednosti dlouhodobě využívá i mimo technickou oblast. Aktivně se podílí na vrcholné produkci jednoho z největších evropských hudebních festivalů Brutal Assault, kde jako ředitelka vendor divize zajišťuje analytický, strategický i legislativní chod této části akce. Pevné technické zázemí v kombinaci s ověřenými zkušenostmi s vedením efektivních a dynamických týmů představují zásadní předpoklad pro úspěšné řízení projektů.

Zdroje informací:
Tisková zpráva

Zdroje obrázků:
Tisková zpráva