Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.

Můžeme to rozebírat zdola, shora, ze strany, zepředu, či zezadu, výsledek bude vždy stejný. Není potřeba chodit kolem horké kaše – největší událostí pilotované kosmonautiky v roce 2026, a dost možná celkově největší událostí kosmonautickou událostí příštího roku, bude zcela jednoznačně mise Artemis II. Důvodů, proč je tato mise tak očekávaná, je hned několik. Jedná se teprve o druhý let rakety SLS s kosmickou lodí Orion. Už při druhém letu v rámci programu Artemis bude na palubě orionu posádka, která bude moci poprvé naostro vyzkoušet palubní systémy Orionu v kosmickém prostoru. A cíl cesty je neméně zajímavý – Artemis II má obletět Měsíc. Orion s čtyřčlennou posádkou sice nebude vstupovat na dráhu kolem Měsíce, pouze jej obletí, ale i tak půjde o výjimečnou událost. Lidé po více než půl století opět opustí nízkou oběžnou dráhu a vydají se k Měsíci. Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen tak budou mít možnost přes sklo pozorovat Měsíc, jak jej viděli naposledy astronauti z mise Apollo 17. Mise Artemis II je jasnou připomínkou toho, že se lidstvo vrací na Měsíc a že nás v dalších letech čekají vskutku velké události.

Stálicí pilotované kosmonautiky je Mezinárodní kosmická stanice, která nám ještě pár let bude dělat radost a i v roce 2026 k ní má zamířit celá řada kosmických lodí. Rotaci posádek momentálně zajišťují kosmické lodě Crew Dragon a Sojuz. V polovině února by mohla k ISS vyrazit loď Crew Dragon, která k orbitálnímu komplexu v rámci mise Crew-12 dopraví Američanku Jessicu Meir, Američana Jacka Hathawaye, Francouzku Sophie Adenot a Rusa Andreje Feďajeva. Aktuálně se posuzuje možnost, že by se mise Crew-12 prodloužila z tradičních šesti na osm měsíců, aby se reagovalo na trend snižování počtu startů, což Rusko zahájilo už u mise Sojuz MS-27. Na polovinu července je naplánován start Sojuzu MS-29, jehož posádku tvoří Pjotr Dubrov a Anna Kikina z Ruska i Anil Menon z USA. Nad tímto startem však zatím visí otazník, protože jediná ruská rampa, která je momentálně schopna odbavovat pilotované mise (31/6 na Bajkonuru) prochází opravou a není jisté, kolik času práce zaberou.

Kromě tradičních misí pro rotaci dlouhodobých posádek k ISS létají i krátkodobé návštěvnické mise. Na rok 2026 (nejdříve na květen) je zatím plánovaná mise Axiom-5, která potrvá zhruba dva týdny. Její posádku zatím neznáme, ale Spojené království prý uvažuje o možnosti koupit všechna čtyři sedadla v zatím neupřesněné misi od firmy Axiom a obsadit je svými astronauty – Timem Peakem, Meganne Christina, Rosemary Coogan a Johnem McFallem. Zda se to však týká už aktuální mise Ax-5, není prozatím vůbec jisté. S mnohem větší jistotou můžeme tvrdit, že na misi Ax-5 by neměl letět náš Aleš Svoboda, kterého v prvním pololetí 2026 čeká třetí (a závěrečná) fáze základního výcviku. Aleš by měl vyrazit až na misi Ax-6 někdy v letech 2027 či 2028.

Zapomínat nesmíme ani na druhou trvale obydlenou kosmickou stanici současnosti, na čínský orbitální komplex Tiangong. K němu by měla v dubnu 2026 vyrazit pilotovaná kosmická loď Shenzhou 23, ovšem identitu posádky zatím neznáme. U čínských misí je obvyklé, že se veřejnost dozví složení posádky jen v řádu nižších jednotek dní před startem. Za pozornost stojí plán agentury CMSA prodloužit jednomu členovi posádky lodi Shenzhou 23 pobyt na Tiangongu z půl roku na dvojnásobek. To by umožnilo, aby v posádce Shenzhou 24, jejíž start je plánován na říjen 2026, mohl být pákistánský astronaut, který by se stal prvním nečíňanem na stanici Tiangong. Jednalo by se o několikadenní návštěvu – vracel by se v kosmické lodi Shenzhou 23 v křesle, ve kterém má startovat kosmonaut, kterého čeká roční pobyt na stanici. Ten se vrátí v Shenzhou 24 v křesle po Pákistánci.

Na rok 2026 je zatím plánovaný start první komerční kosmické stanice Haven-1 od americké firmy Vast. Ještě před pár měsíci se počítalo se startem v letošním roce, ale poté firma oznámila skluz na rok příští. Při pohledu na fotografie rozestavěné stanice, se však na mysl vkrádá vtíravá otázka, zda se start v roce 2026 vůbec stihne. Na Haven-1 je zatím pořád moc práce, takže pokud mají proběhnout všechny potřebné testy, není rok 2026 vůbec jistý, čímž neříkám, že se to nedá stihnout. Když nebude vypuštěna stanice, logicky se k ní nebude moci vydat ani kosmická loď Crew Dragon na první cca desetidenní návštěvu. Aktuálně platný harmonogram sice říká, že stanice má startovat nejdříve v květnu a mise Vast-1 by k ní mohla přiletět nejdříve v červnu, ale buďme zatím trochu při zemi. Pro úplnost dodejme, že posádka Crew Dragonu na misi Vast-1 zatím nebyla oznámena.

Tím bychom měli shrnuté (snad) všechny orbitální starty s lidskými posádkami. Článek přesto ještě nekončí, protože si musíme říct ještě pár slov o nákladních kosmických lodích, které nás v roce 2026 čekají. Někdo možná namítne, že to není pilotovaná kosmonautika, když v lodi nesedí žádný člověk. Přesto si myslím, že toto téma do tohoto článku patří, protože nákladní kosmické lodě jsou pro pilotovanou kosmonautiku nezbytné. Leckdy je navíc loď určená pro posádku využita právě k bezpilotnímu letu.

V roce 2026 se k ISS mají vydat dvě nákladní kosmické lodě Progress – MS-33 a 34. Pouze první z nich má zatím stanovený alespoň měsíc startu – březen. Jenže i nad těmito starty visí Damoklův meč v podobě poškozené rampy 31/6. SpaceX připravuje na květne start nákladní lodi Cargo Dragon na misi CRS-34 a v srpnu má následovat CRS-35. V první polovině roku by měl Falcon 9 vynést svou poslední loď Cygnus (na misi NG-24). Další Cygnus má letět už na Antaresu 330. K Mezinárodní kosmické stanici má v dubnu 2026 vyrazit kosmická loď Starliner od firmy Boeing. Mise Starliner-1 však neponese posádku, ale pouze náklad. NASA tak reaguje na pokaženou certifikační fázi lodi provázenou opakovanými problémy. Agentura před pár měsíci zredukovala smlouvu s Boeingem ze šesti na čtyři starty a první z nich bude bezpilotní. Abychom měli výčet kosmických lodí souvisejících s ISS kompletní, musíme ještě zmínit premiérový let miniraketoplánu Dream Chaser od firmy Sierra Space, který je plánován na závěr roku 2026. Při této misi však stroj nepoletí k ISS. Půjde o volný let a po jeho dokončení se NASA rozhodne, zda a v jaké míře objedná zásobovací mise na ISS.

Do elitního klubu států, které jsou schopné dopravovat své astronauty na oběžnou dráhu vlastními prostředky, se chce už několik let zařadit Indie. V roce 2026 bychom se měli dočkat prvních (zatím ještě bezpilotních) orbitálních zkušebních letů programu Gaganyaan. Čína v roce 2026 pravděpodobně vypustí desátou nákladní kosmickou loď Tianzhou, která poveze zásoby na stanici Tiangong, ale Čína má pro rok 2026 v ohni ještě jedno želízko. Při premiérovém startu rakety Dlouhý pochod 10A totiž má být nákladem kosmické loď Mengzhou. Tento typ kosmické lodě by měl v budoucnu sloužit k pilotovaným lunárním výpravám. V roce 2026 však půjde pouze o let na nízkou oběžnou dráhu Země. Hovoří se také o možnosti jejího spojení s čínskou kosmickou stanicí Tiangong.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://pbs.twimg.com/media/FszMnb7XoAEKyEs?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/12/crew-12-compile.jpg?w=1024
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Chinese_Tiangong_Space_Station.jpg
https://upload.wikimedia.org/…approaches_the_space_station_%28iss067e066735%29_%28cropped%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6f/Chinese_next-generation_crewed_spacecraft_mockup_-_NMC.jpg