Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise Shenzhou-21, která mimo jiné rekordně rychle přiletěla ke stanici Tiangong. Dále jsou pro Vás připraveny informace o odkladu mise lunárního landeru Griffin, testu základní kostry stanice Haven-1, nebo nové rendery interiéru Starship i statický zážeh rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Shenzhou-21 odstartovala

V pátek 31. října v 16:44 SEČ úspěšně odstartovala čínská pilotovaná mise Shenzhou-21 s třemi astronauty na palubě. Loď zamířila k čínské kosmické stanici Tiangog, ke které se připojila ještě ten samý den. Tiangong tak byla svědkem desáté rotace posádky. Stanice je nepřetržitě obsazena od roku 2021.

Čínská agentura pro pilotované lety (CMSA) oznámila jména tří astronautů této posádky pouze den před startem. Velitelem mise Shenzhou-21 je Zhang Lu, který byl před téměř třemi lety členem posádky mise Shenzhou-15. Velitele doplňují dva členové ze třetí skupiny čínských astronautů, vybraných v roce 2020. Palubní inženýr Wu Fei, inženýr z Čínské akademie kosmických technologií, se ve věku 32 let stal nejmladším čínským astronautem, který kdy letěl. Specialista na užitečné zatížení Zhang Hongzhang je výzkumník nových energií z Dalianského institutu chemické fyziky, bude během mise provádět vlastní experimenty.

Posádka během své mise provede 27 větších experimentů, včetně první čínské studie hlodavců na oběžné dráze. Posádku tak doprovází čtyři myši, na kterých se bude studovat vliv mikrogravitace a uzavřeného prostoru. Po dokončení studie se myši později vrátí s posádkou lodi Shenzhou-20 zpět na Zemi. Nová posádka také přivítá nákladní kosmickou loď Tianzhou-10 a na konci jejich šestiměsíčního pobytu i posádku Shenzhou-22.

Loď Shenzhou-21 odstartovala v pátek pomocí rakety Chang Zheng 2F/G (CZ-2F). Nosič odstartoval z kosmodromu Jiuquan v provincii Kan-su a vydal se jihovýchodní trajektorií. Tato rampa se používá výhradně pro starty rakety CZ-2F, která vynáší lodě určené k pilotovaným letům. Raketa CZ-2F Y21 byla na startovací rampu vyvezena 24. října. V současné době je to jediná čínská nosná raketa používaná pro pilotované lety. První stupeň je osazen čtyřmi motory a dalšími čtyřmi boostery, které poskytují kombinovaný tah přibližně 6,5 MN. Všechny motory na celé raketě spalují tetroxid dinitrogenu a nesymetrický dimethylhydrazin. Raketa má na výšku 58 metrů – je podobně vysoká jako Atlas V a o 7 m nižší než Falcon 9 s Crew Dragonem od SpaceX. Raketa CZ-2F létá od roku 1999, ačkoli verze CZ-2F/G určená pro pilotované lety poprvé startovala v roce 2011 a v červnu 2012 poprvé vynesla astronauty na kosmickou stanici Tiangong 1 v rámci mise Shenzhou-9. Nosnost nosiče je přibližně 8,4 tuny na LEO.

Přestože čínská kosmická loď Shenzhou vypadá podobně jako Sojuz, její vnitřní prostor je o něco málo větší. Loď také podléhá postupné vývoji. Mezi nedávné modernizace patří vylepšení integrovaného ventilačního systému, který je zabudován do IVA skafandrů a nahrazuje malé boxy, které posádka dříve držela. Tyto obleky se připojují k systémům lodi a poskytují členům posádky vzduch a energii. I když se mohou zdát objemné, váží méně než 20 kg.

Před opuštěním ubytovny, se posádka formálně hlásila vrchnímu veliteli. Tento ceremoniál sahá až do roku 2003, kdy se první čínský astronaut loučil se zaměstnanci kosmodromu, vojenskou posádkou a inženýry. Posádka při opuštění budovy salutovala státní vlajce – většina členů posádky v čínském kosmickém programu jsou aktivní důstojníci letectva. Celá procedura má tak vojenský podtón. Poté, co zamávali davu, se krátkou jízdou v koloně autobusů vydali ke startovnímu komplexu, který se nacházel asi 1,5 km daleko. Na rampě všichni tři ještě jednou zasalutovali kameře, než se výtahem vydali do devátého patra věže, které je ve výšce asi 60 m a nachází v rovině s přístupovým patrem ke kosmické lodi.

Vstup posádky do lodě proběhl 140 minut před startem a poklop byl uzavřen přibližně dvě hodiny před startem. Vzhledem k omezenému prostoru uvnitř, musí členové posádky nastupovat v daném pořadí, přičemž velitel vstoupí jako poslední. 30 minut před startem se odklonilo přístupové rameno a uvolnilo tak raketu.

Poté nastal úspěšný start a tentokrát jsme byli svědky i rychlého přeletu ke stanici Tiangong. Rychlé setkání je standardem již od mise Shenzhou 14 před čtyřmi lety, aby se minimalizovala doba přeletu, která dříve trvala až dva dny. Shenzhou-21 přiletěla ke stanici za necelé čtyři hodiny a stanovila tak nový rekord letu čínské lodě od startu k připojení ke stanici. K připojení došlo v pátek ve 20:22 SEČ.

Tři současní členové posádky jsou nyní na palubě s posádkou mise Shenzhou-20, která směřuje k celkové délce mise kolem 190 dní. Po pár dnech se od stanice odpojí a zamíří zpět na Zemi. Původní posádka během doby svého pobytu provedla přibližně 60 vědeckých experimentů, včetně studií zahrnujících ryby, červy a bakterie, aby lépe porozuměli biologické adaptaci a stabilitě ekosystému v mikrogravitaci. Provedli také čtyři výstupy do volného prostoru (EVA), aby instalovali dodatečnou ochranu proti kosmickému odpadu a provedli rutinní kontroly.

Velitel Shenzhou 20, Chen Dong v srpnu provedl svůj šestý výstup do volného kosmického prostoru, čímž se stal čínským astronautem s největším počtem výstupů. Posádka překonala rekord čtyř výstupů do volného prostoru během jedné rotace, který poprvé stanovila mise Shenzhou-15. Velitel se také stal čínským astronautem, který strávil v kosmu více než 400 dní, a jeho posádka by mohla dokonce překonat nejdelší trvání jedné mise, který nyní činí 192 dní, a který stanovila mise Shenzhou-18 v roce 2024.

Kosmický přehled týdne:

Společnost Astrobotic uvedla, že pro svůj středně velký přistávací lunární modul Griffin, který je výrazně větší než přistávací modul Peregrine, který letěl v lednu 2024, plánuje nyní start v červenci 2026. Jedná se tak o odklad o několik měsíců. Stejně jako mise s landerem Peregrine, je i tento součástí programu NASA Commercial Lunar Payload Services (CLPS), jehož cílem je dostat vědecké přístroje a technologické demonstrátory agentury na povrch Měsíce. Tyto mise mají pomoci prohloubit pochopení Měsíce a získat zkušenosti s přistáváním a provozem zařízení na Měsíci. Jedná se o širší aktivitu v rámci programu Artemis. Společnost Astrobotic však také uvedla, že úspěšně prošla několika milníky včetně dokončení akceptačních zkoušek avioniky a provedení „kompletní simulace sestupové a přistávací sekvence“. Griffin by měl startovat na palubě rakety Falcon Heavy. Dodejme, že Griffin měl startovat už v roce 2021 na palubě rakety Vulcan a vynést rover NASA VIPER. Vulcan se nakonec zpozdil i kvůli problémům s vývojem motorů BE-4 od Blue Origin. VIPER NASA v mezičase zrušila a zase obnovila. Nyní Griffin ponese řadu vědeckých přístrojů a jako primární náklad lunární testovací rover FLIP společnosti Astrolab. V současnosti se dokončují jak lander tak zmíněný rover.

Společnost VAST oznámila, že základní konstrukce připravované jednomodulové stanice Haven 1 úspěšně prošla tahovými a zátěžovými zkouškami, které probíhaly v Mojave v Kalifornii již několik měsíců. Nyní čeká stanici kontrola svarů a konečné integrace. Start můžeme očekávat nejdříve v roce 2026. Stanice by i při současném tempu mohla být první komerční kosmickou stanicí, byť malinkých rozměrů. Společnost pak plánuje výstavbu větší vícemodulové stanice, pakliže se bude provoz té první vyplácet.

V tento den slavíme 25. výročí od osídlení Mezinárodní kosmické stanice. 2. listopadu 2000 se k zárodku stanice připojila loď Sojuz TM-31 a tím začala Expedice-1. Od té doby je na ISS stále přítomna nějaká posádka a trvá tak nepřetržitá přítomnost lidí v kosmickém prostoru.

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme si představit všechna další témata, kterým jsme se v tomto týdnu věnovali již formou pravidelně vycházejících článků. Začali jsme zprávou, že premiérový start rakety Ariane 6 ve verzi 64 sklouzne na rok 2026. V rámci seriálu Deník astronauta, vyšel díl, který shrnuje poslední dění druhé fáze jeho výcviku. Zvali jsme vás také na říjnovou Kosmoschůzku. Dále jsme dívali na Venuši v druhém díle článku, který sleduje výzkum této nesmírně zajímavé planety. Živě jste mohli sledovat ruský výstup do volného prostoru, který probíhal z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Významní hráči evropského kosmického průmyslu, firmy Airbus, Leonardo a Thales, oznámily vznik nové společnosti, která si klade za cíl konkurovat SpaceX. Italský výrobce raket, společnost Avio, dokončil testovací statické zážehy kyslíkometanového raketového motoru MR10, který má pohánět jednostupňový demonstrátor, který firma vyvíjí v rámci svého programu STS. Aleš Svoboda nejen prochází výcvikem na astronauta, ale v České republice byl zatím sestaven program vědeckých experimentů, které má v kosmu provést. Jednotlivé experimenty vám postupně představíme v novém seriálu. Využití elektrolýzy pevných oxidů EVE by umožnilo průzkum Venuše s pomocí balónů s neomezenou výdrží díky doplňování vnitřního plynu… další pokročilý projekt, který byl podpořen v rámci programu NIAC. Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru. Poslední pátek v měsíci přinesl tradiční Pokec s Kosmonautixem. Detekce škody po katastrofách, vyhodnocená z dat z družic pomocí AI. To bylo námětem dalšího článku. Na nedělní ráno jsme pro váš připravili Živě a česky komentovaný přenos, který sledoval start rakety Falcon 9 se sdílenou misi Bandwagon-4. Na palubě byla i česká družice CevroSat-1.

Snímek týdne:

Společnost SpaceX představila nové vizualizace podoby interiéru lunární verze lodi Starship, která má sloužit jako lunární lander programu Artemis. Jedná se o už konkrétnější podobu, ale stále jen nějakou rámcovou. Do reálného nasazení zbývá ještě nějaký čas a při provozu bude vše jistě méně prostorné a mnoho volného prostoru bude použito pro náklad a podobně. I tak se jedná o bezprecedentně velký prostor, jaký nemá v současných kosmických lodích obdoby. Nově zveřejněné rendery můžeme brát jako součást širšího dění, kdy NASA avizovala vyhlášení nové soutěže na HLS pro Artemis III s ohledem na stále se zpožďující vývoj Starship. Výzva může dopadnou jakkoli. Od zachování současného plánu, přes odsunutí Starship k dalším misím, či k nějakému kompromisnímu řešení.

Video týdne:

V pátek 31. října byl úspěšně proveden statický zážeh těžkého nosiče New Glenn společnosti Blue Origin, který tak finalizuje svoji přípravu na misi s dvojicí sond EscaPADE, které zamíří k Marsu. Zážeh byl v délce, která odpovídá přistávacímu zážehu prvního stupně. Měnil se při něm i výkon tahu až na 50 % tahu nominálního. Proběhl tak komplexní nácvik přistávacího manévru. Pro raketu New Glenn to bude teprve druhý let a krom vynesení nákladu, je jedním z hlavních cílů úspěšně přistát na plovoucí plošině. Následně by se první stupeň měl znovu použít pro vynesení lunárního landeru Blue Moon, který je také od Blue Origin.

Love seeing New Glenn’s seven BE-4 engines come alive! Congratulations to Team Blue on today’s hotfire. We extended the hotfire duration this time to simulate the landing burn sequence by shutting down the non-gimballed engines after ramping down to 50 percent thrust, then… pic.twitter.com/iu0y6yYAnG

— Dave Limp (@davill) October 31, 2025

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/G4lpldfXYAAL1pQ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G4rjKIPWcAANE2y?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G4o_X4cacAAEF-t?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G4nSP-PXgAAYWZ5?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G4hqP2ma8AMAsEr?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G4hqP2na8AcvFFl?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/10/20251027_Griffin_FLIP.jpg