Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.

„Z tohoto průletu jsme dostali vše, o čem jsme snili,“ přiznává Don Blankenship, hlavní řešitel přístroje REASON z University of Texas v Austinu a dodává: „Cílem bylo určit, jak je radar připraven na misi k Europě a to se podařilo. Každá část přístroje prokázala, že dělala přesně to, co jsme po ní chtěli.“ Radar pomůže vědcům porozumět tomu, jak může led zachytávat materiál z oceánu a přenášet jej k povrchu měsíce. Nad povrchem pak bude radar pomáhat se studiem prvků topografie Europy – třeba horské hřebeny. Vědci tak budou moci prostudovat, jak tyto terénní prvky souvisí s tím, co bude REASON pozorovat pod povrchem.

Europa Clipper používá konfiguraci radaru, která není pro meziplanetární sondy zrovna obvyklá. REASON využívá dvou párů štíhlých antén, které vyčnívají z fotovoltaických panelů a mají délku přibližně 17,6 metru. Samotné panely jsou obrovské – od jednoho konce k druhému mají velikost basketbalového hřiště – aby mohly zachytit co nejvíce světla u Europy, která dostává přibližně 1/25 slunečního světla oproti Zemi. Tým zodpovědný za vývoj přístroje provedl všechny testy, které se daly udělat před startem. Během vývoje se inženýři z Jet Propulsion Laboratory rozhodli vzít svou práci ven a pod volným nebem testovali antény pro REASON. Na náhorní plošině nad JPL využili věže, aby mohli rozložit a otestovat inženýrské modely tenkých vysokofrekvenčních a kompaktnějších velmi vysokofrekvenčních antén tohoto přístroje.

Jenže jakmile byl postaven letový hardware, musel být udržován ve sterilním prostředí, což omezilo jeho zkoušky pouze na interiéry. Inženýři k otestování částí přístroje využili obří čistou místnost High Bay 1 na JPL, kde se sondy sestavují. K otestování „ozvěny“ neboli odrazu signálů REASONu by však potřebovali komoru dlouhou asi 76 metrů.

Primárním cílem průletu kolem Marsu, ke kterému došlo 1. března, méně než 5 měsíců po startu, bylo využít gravitační pole planety k úpravě trajektorie sondy. Byla to ale také příležitost, jak zkalibrovat palubní infračervenou kameru a provést zkoušky radaru nad terénem, který vědci z NASA studují už desítky let. Sonda Europa Clipper prosvištěla nad vulkanickými pláněmi Marsu a ve vzdálenostech mezi 5 000 a 884 kilometry nad povrchem přístroj REASON vysílal po dobu 40 minut k povrchu rádiové vlny a přijímal jejich odrazy. Oproti tomu u Europy bude pracovat mnohem blíže – dostane se až do vzdálenosti 25 kilometrů nad povrchem.

Inženýři nakonec dostali z přístroje skoro 60 gigabitů dat. Téměř okamžitě vyli schopni říct, že REASON pracoval správně. Letový tým naplánoval začátek stahování celého balíku dat na polovinu května. Vědci využili příležitosti a v následujících měsících podrobně prozkoumali informace a porovnali si poznámky. „Inženýři byli nadšeni, že jejich zkouška fungovala natolik úspěšně,“ popisuje Trina Ray, zástupkyně vědeckého manažera mise Europa Clipper a dodává: „Všichni, kdo jsme tak tvrdě pracovali na tom, aby se tento test uskutečnil – a vědci, kteří viděli data poprvé – byli nadšení a říkali: „Podívejte se na to! Podívejte se na tamto!“ Nyní se vědecký tým učí, jak zpracovávat data a porozumět chování přístroje ve srovnání s modely. Trénují své schopnosti stejně, jako budou na Europě.“ Sonda Europa Clipper musí na cestě k ledové Europě urazit 2,9 miliardy kilometrů a její harmonogram počítá ještě s jedním gravitačním manévrem, které proběhne u Země v roce 2026. Aktuálně se sonda nachází zhruba 450 milionů kilometrů od naší planety.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/08/e2-europa-clipper-artists-concept.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26439/PIA26439~large.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/08/e1-pia26568-clipper-reason-radargram.png